Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychaljo Podoljak narýsoval po skončení summitu NATO ve Vilniusu tři scénáře konce války na Ukrajině. První scénář počítá s výhrou nad Ruskem. Ukrajina bude dominovat v části východní Evropy s modernizovanou a efektivní armádou. Rusko by muselo akceptovat porážku, demilitarizované pásmo na hranicích s Ukrajinou, omezení svého raketového potenciálu i větší kontrolu nad jaderným arzenálem. Druhý scénář počítá s ukrajinskou prohrou a postupným zánikem země. Ve třetím možném scénáři by podle Podoljaka Ukrajina neprohrála, nicméně existence demarkační linie (mezi Ukrajinou a okupovaným územím), by přinesla pomalé umírání státu. „Napojí vás na přístroj podpory životních funkcí,“ sdělil přímo novinářům Podoljak.

Foto: Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak | Ukrajinská prezidentská kancelář

Negativní scénáře jsou reakcí na výsledky summitu NATO, kde Ukrajina nedostala záruku urychleného vstupu do aliance. USA daly najevo, že jí nechtějí poskytnout plnohodnotné bezpečnostní garance a riskovat válku s Ruskem. Ukrajinský expert Valerij Pekar pak přidal ještě jeden argument: nikdo nechce v NATO velkou zemi s velkou armádou a nestabilní demokracii. 

Nejistá je i perspektiva ukrajinské protiofenzívy. Šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mark Milley v úterý řekl, že ukrajinská snaha získat zpět okupovaná území bude těžká, dlouhá a krvavá. A třetí nejvyšší činitel americké vojenské rozvědky (DIA) John Kirchhofer soudí, že válka se dostala do mrtvého bodu s tím, že na tom zřejmě nic nezmění ani zbraně dodávané Západem. 

Vůle k dalším dodávkám může též zeslábnout, což nedávno zmínil i prezident Petr Pavel. Lze také připomenout emotivní reakci britského ministra obrany Bena Wallaceho na žádost prezidenta Volodymyra Zelenského o další vojenskou pomoc, kdy Wallace řekl, že Ukrajina dostala 83 miliard dolarů na cokoli s dovětkem, že Británie není Amazon.

Ani evropská finanční podpora není bezedná. Pokračování války si dle expertních odhadů může vyžádat další stovky miliard eur pomoci. Zdroje však nejsou bezedné a půjčky na tento účel již nepřichází v úvahu.

Budoucnost Ukrajiny ovlivní i kampaň k americkým prezidentským volbám. Prezident Biden asi nebude chtít, aby se Ukrajina stala volebním tématem pro Donalda Trumpa a republikány, mezi nimiž rychle klesá podpora pro další dodávky zbraní, což může omezit rozsah pomoci. 

Zajímavé je, že s dalším scénářem pro Ukrajinu přišli už v dubnu ve Foreign Affairs prezident Americké rady pro zahraniční vztahy Richard Haass a profesor Georgetownské univerzity a bývalý poradce prezidentů Clintona a Obamy Charles Kupchan. Podle nich mír na Ukrajině nemůže být rukojmím kyjevských vojenských cílů, které, jakkoli morálně oprávněné, budou pravděpodobně nedosažitelné. Západ by zároveň neměl odměňovat Rusko tím, že by Ukrajinu nutil akceptovat trvalou ztrátu území. Řešením pak podle Haasse a Kupchana je ukončení vojenské fáze konfliktu a odložení konečného určení statutu území pod ruskou kontrolou. USA musí přitom dlouhodobě usilovat o obnovení celistvosti země.

Nepochybně však platí, že Ukrajinci si musí o podmínkách řešení konfliktu rozhodnout sami, i když to bude pro ně politicky extrémně těžké.

Foto: Nepochybně však platí, že Ukrajinci si musí o podmínkách řešení konfliktu rozhodnout sami, i když to bude pro ně politicky extrémně těžké. (ilustrační foto) | Shutterstock

Zdroj: Ukrajinská nezávislá informační agentura zpráv (UNIAN), Foreign Affairs