Dnešní konflikty, ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, jsou velmi nákladné, a to nejen co se týče finančních prostředků, ale i celkového logistického zabezpečení, kdy např. v případě raketových útoků může dojít k vyčerpání obranných prostředků během několika hodin či málo týdnů. 

Tajemník amerického námořnictva Carlos Del Toro nedávno v rámci projednávání balíčků dodatečné finanční pomoci na půdě americké sněmovny reprezentantů sdělil senátnímu obranného výboru, že americké námořnictvo v souvislosti s nedávnými operacemi v Rudém moři spotřebovalo střely v hodnotě téměř 1 miliardy dolarů. S největší pravděpodobností se jedná zejména o střely SM-2, SM-6 a SM-3, které byly využity v operaci Prosperity Guardian, ve které americké námořnictvo chránilo komerční plavidla proplouvající oblastí Rudého moře před útoky balistickými střelami, jednosměrnými drony a střelami s plochou dráhou letu odpalovanými teroristickým hnutím Ansar Alláh v souvislosti s válkou v pásmu Gazy.

Ačkoliv přesná data týkající se počtu, resp. potřeby doplnění zásob z plavidel a ponorek odpalovaných střel s plochou dráhou letu Tomahawk Carlos Del Toro nesdělil, je pravděpodobné, že doplnění zásob zmíněných střel je právě součástí požadavku amerického námořnictva na doplnění střel v hodnotě jedné miliardy dolarů.

Del Toro dále upozornil, že situace je kritická a celkové náklady amerického námořnictva a námořní pěchoty vynaložené v souvislosti s uvedenými operacemi během nedávné doby se celkově blíží až ke dvěma miliardám dolarů.

Berme také v potaz, že jako tajemník amerického námořnictva Del Toro ve svém projevu nezohledňoval možné dopady nedávných operací na americké letectvo a americkou armádu. Vzhledem k extenzivnímu nasazení obou složek však lze předpokládat, že dopady do jejich rozpočtu, zejména pak tenčící se zásoby střel, se budou týkat i těchto složek.  

Dalším případem je činnost izraelské protivzdušné obrany proti nedávnému masivnímu íránskému útoku, kdy íránské revoluční gardy vypálily na Izrael z území Íránu přes 300 balistických střel, střel s plochou dráhou letu a jednosměrných útočných dronů.  Drtivou většinu těchto prostředků se podařilo izraelské protivzdušné obraně a izraelským spojencům sestřelit, nicméně několik střel dopadlo do prostoru letecké základny Nevatim, kde však nezpůsobily výraznější škody (nedošlo k zastavení vzdušných operací z této základny). Velmi vysoká úspěšnost izraelských prostředků protivzdušné obrany má však svou cenu. Podle odhadů izraelských představitelů byla cena „interceptorů“ vypálených proti přilétajícím íránským střelám a dronům 4-5 miliard šekelů, což je v přepočtu zhruba 1-1,3 miliardy dolarů. Naopak cena íránských střel a dronů vypálených na Izrael se pohybovala do 10 % ceny izraelské obrany.

Tento fakt poukazuje na jeden z nejvýznamnějších aspektů dnešních konfliktů – Ačkoliv se většinu cílů podaří sestřelit a tím nevzniknou výrazné škody, takováto obrana prostřednictvím sofistikovaných prostředků je velmi nákladná a může během krátkého časového úseku prakticky vyčerpat obráncovy obranné kapacity, což v těchto týdnech a dnech akutně hrozí také na Ukrajině. Je totiž otázkou, za jak dlouho a v jakém počtu dostane ukrajinská armáda čerstvě schválený balíček americké pomoci, jehož součástí jsou kromě dělostřelecké munice ráže 155 mm také  právě „interceptory“ pro systémy Patriot. 

Výše zmíněné situace jasně ukazují, jak důležitou se jeví dostatečná zásoba pokročilých střel zejména země-vzduch, kdy dostatečnou zásobou jsou myšleny stovky až tisíce kusů zmíněných střel. I proto je třeba v Evropě uvažovat o tom, zda celkovému narativu o přípravě na hypotetický ozbrojený konflikt s Ruskem neškodí šíření narativu o slabosti Ruska a potřebě poměrně malého množství střel například ke zničení Krymského mostu nebo citelného zasažení ruské logistiky či jednoduchosti reakce na rozsáhlejší ruské raketové údery proti ukrajinské infrastruktuře.

Z dnešních konfliktů vyplývá, že ani hypotetický konflikt mezi Ruskem a Aliancí nebude záležitostí několika dnů nebo týdnů, ale může se naopak vyvinout v poměrně vleklý opotřebovací konflikt, ve kterém budou nároky na zásoby zejména pokročilých střel enormní. Bylo by tak vhodné uvažovat nad výrazným rozšířením zásob těchto střel, a to v rámci celé Evropy, protože je otázkou, do jaké míry bychom se v tuto chvíli měli stále spoléhat na Spojené státy, které se pomalu ale jistě připravují na možný budoucí střet s Čínou. Právě v tomto možném konfliktu by podle všeho hrála spotřeba pokročilých střel všech kategorií významnou roli a je tak na zváženou, zda budou v dané situaci Spojené státy schopny zásobovat jak potenciální indo-pacifické bojiště, tak zároveň potenciální evropské bojiště.

Zdroj: Breaking Defense, Middle East Eye