Přestože vládní výdaje kvůli pandemii koronaviru přinesly škrty v armádním rozpočtu, nadále pokračuje největší akviziční program v historii Armády České republiky, jímž je pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Armáda hodlá rozložit dodávky i platby do delšího časového období, avšak i nadále počítá s výběrem mezi třemi typy, tzn. CV90, ASCOD 42 a KF41 Lynx. Základní požadavky na nový pěchotní obrněnec jsou dobře známé, kromě těchto hlavních vlastností však samozřejmě existuje obrovské množství dalších, ačkoli třeba méně viditelných parametrů, které ale mohou mít značný význam pro reálnou efektivitu vozidla.

Foto: Armáda hodlá rozložit dodávky i platby do delšího časového období, avšak i nadále počítá s výběrem mezi třemi typy, tzn. CV90, ASCOD 42 a KF41 Lynx. | archiv CZD

Rozsah náměru kanonu

Mezi tyto parametry náleží i rozsah náměru (resp. maximální elevace) hlavní výzbroje, kterou je 30mm rychlopalný kanon ve věži. V soudobém českém bojovém vozidle pěchoty BVP-2 se nalézá 30mm zbraň 2A42 s max. náměrem +75 stupňů a nejnižším -5 stupňů. Zbrojovka General Dynamics European Land Systems nabízí vozidlo ASCOD 42, jehož izraelská věž Elbit MT-30 Mk2 s kanonem ATK Mk 44 Bushmaster II ráže 30 mm má náměr hlavní zbraně se spřaženým kulometem v rozsahu -15 až + 60 stupňů. V případě typu Rheinmetall KF41 Lynx, který je vybaven věží Lance 2.0 s kanonem MK 30-2/ABM a spřaženým kulometem se náměr pohybuje v rozsahu -10 až +45 stupňů. U vozidla BAE Systems CV-90/30 s kanonem ATK Mk 44 Bushmaster II ráže 30 mm a spřaženým kulometem má věž náměr hlavní zbraně -10 až +45 stupňů. Jen pro srovnání můžeme uvézt, že Pandur II CZ zavedený v Armádě České republiky vybavený věží RCWS Samson II má rozsah náměru hlavní zbraně se spřaženým kulometem -20 až +70 stupňů.

Foto: Schopnost postřelování výškových budov hlavní zbraní ráže 30mm | archiv CZD

Proč má ale právě hodnota maximální elevace kanonu takovou důležitost? V některých prostředích či situacích je totiž skutečně vysoce žádoucí, aby vozidlo dokázalo vést palbu ve strmém úhlu. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o boji ve městě, resp. v prostředí s hustou zástavbou, kde se vyskytují několikapatrové budovy. Jestliže obrněnec projíždí ulicí, může být velmi důležité vést palbu i proti zdrojům hrozeb v horních patrech okolních budov. Vedle toho by se nemělo zapomínat, že se bojová vozidla pěchoty pořizují primárně pro útvary teritoriální obrany, tedy pro 7. mechanizovanou brigádu, a proto by jejich bojové nasazení mělo probíhat především na domácí půdě, resp. ve střední Evropě. V tomto regionu se nachází i množství hor a kopců, což je další prostředí, ve kterém může být důležité vést palbu s vysokým náměrem, pokud nastane nutnost eliminovat ohrožení na blízkém svahu. Bez ohledu na politický či ideologický kontext lze na tomto místě připomenout např. sovětské zkušenosti z Afghánistánu a ruské z Čečenska, kde se důležitost palby ve vysokých úhlech potvrdila.

Foto: Zbrojovka General Dynamics European Land Systems nabízí vozidlo ASCOD 42, jehož izraelská věž Elbit MT-30 Mk2 s kanonem ATK Mk 44 Bushmaster II ráže 30 mm má náměr hlavní zbraně se spřaženým kulometem v rozsahu -15 až + 60 stupňů. | GDELS

Protivzdušná obrana

Hodnota maximálního náměru kanonu může hrát důležitou úlohu i při protivzdušné obraně. Je nutno připomenout skutečnost, že Armáda ČR aktuálně vyřazuje raketové systémy S-10M2D a místo systémů Kub plánuje pořídit nové raketové systémy protivzdušné obrany. Ačkoli patrně půjde z hlediska ničivých schopností o velmi výkonné zbraně, za typem Kub budou podstatně zaostávat z hlediska terénní pohyblivosti, jelikož mají být umístěny na podvozcích nákladních automobilů. Systém Kub na pásovém podvozku byl vytvořen pro protivzdušnou obranu vojsk, a ačkoli jej dnes AČR používá v roli protivzdušného systému teritoriální obrany, onu ochranu vojsk by stále zajistit mohl, kdežto nový systém SHORAD to už zajistit nedokáže. 

Pro obranu vojsk budou k dispozici raketové systémy RBS 70, ale jejich počet zřejmě nebude dostatečný na pokrytí všech hrozeb, jejichž spektrum vedle „tradičních“ letounů a vrtulníků ve stále větší míře zahrnuje i bezpilotní letouny. Navíc armáda podle všeho nepočítá ani v případě nových systémů RBS 70NG s jejich instalací na vozidla tak, aby mohly být použity bez nutnosti jejich sejmutí z nosiče a rozvinutí na zemi. V plánu je údajně jen pořízení vhodnější přepravní platformy, než jakou představuje nákladní vůz Tatra Tactic.

Foto: Schopnost obrany proti UAV hlavní zbraní ráže 30mm ABM | archiv CZD

Obrněné vozidlo s rychlopalným kanonem tak může být velmi účinným protivzdušným prostředkem. Senzorové systémy obrněnců jsou samozřejmě schopné zajistit i palbu na vzdušné cíle a lze provést i doplnění části vozidel malými radiolokátory, jež by jejich protivzdušné kapacity nepochybně ještě hodně zvýšily. Moderní rychlopalné kanony dovedou pálit i tzv. air-burst municí (tj. střelami s programovanými časovými zapalovači), jež se velice hodí právě proti malým dronům, ovšem přesně z toho důvodu je důležité, aby kanon disponoval velkou hodnotou maximálního náměru. Ostatně si lze velmi snadno představit také kombinaci obou scénářů, tedy protivzdušnou obranu ve městě, protože malé drony mohou být právě v městské zástavbě obrovským zdrojem hrozeb.

Systém podávání munice

Armáda ČR požaduje, aby nové bojové vozidlo pěchoty neslo 30mm kanon, přesněji zbraň na munici ráže 30×173 mm, která reprezentuje standard NATO a používá se také v kanonech na kolových bojových vozidlech Pandur II CZ, jež nesou zbraně Mk 44 Bushmaster II od společnosti Orbital ATK (od roku 2018 je součástí zbrojovky Northrop Grumman). Shodný typ kanonu se nachází také ve věži Elbit MT-30 Mk2 na vozidle ASCOD 42 a ve věži vozidla CV90 Mk II nebo IV, zatímco německé vozidlo Rheinmetall KF41 Lynx nese věž Lance 2.0 s kanony Rheinmetall ráže 30 či 35 mm. 

Německé kanony navazují na výrobky proslavených firem Oerlikon a Mauser, jež se obě staly součástí korporace Rheinmetall. Po stránce munice samozřejmě odpovídají standardu NATO, tedy kalibru 30×173 mm, jenže používají odlišný způsob podávání munice a tedy i nábojové pásy, které nejsou s dalšími zbraněmi tohoto druhu vyráběnými v USA či západní Evropě a používanými v zemích NATO kompatibilní. Nábojové pásy munice pro kanony systému Mauser tedy nelze použít v bojových věžích osazených kanony ATK Bushmaster II a dalšími typy ráže 30 mm, tedy ani ve vozidlech Pandur II CZ české armády. 

Foto: Munice s nábojovým pásem pro kanon Bushmaster II (nahoře) a pro kanon Rheinmetall MK 30-2 (dole) | archiv CZD

Je nutno dodat, že se munice pro automatické kanony ráže 30 mm od výrobců dodává v přepravních schránkách s již naplněnými nábojovými pásy. Pokud by se tedy armáda rozhodla pro KF41 Lynx, znamenalo by to komplikaci logistiky i při nákupu munice. V takovém případě by armáda nemohla mít ve skladech jeden druh munice použitelný pro kolová i pásová bojová vozidla pěchoty, ale musela by nakupovat od různých výrobců munici s dvěma typy nábojových pásů, které by nebyly zaměnitelné a použitelné v jakémkoliv vozidle. V případě obrněnců ASCOD 42 a CV90 by takový problém samozřejmě nenastal, jelikož jsou vybaveny stejným typem kanonu jako KBVP Pandur II CZ a mají stejný systém nábojových pásů jako většina vozidel používaných v NATO.

Co se týče růstového potenciálu výzbroje do budoucnosti, v případě vozidla KF41 Lynx výrobce deklaruje možnosti instalace kanonů Rheinmetall Wotan 30 a 35 v rážích 30 mm a 35 mm. Oproti tomu kanon ATK Bushmaster IV existuje v ráži 40 mm a nabízí se i typ Bushmaster III v ráži 35 nebo 50 mm. To je poměrně důležitý poznatek, neboť stávající standardní ráže 30 mm je stále častěji pokládána za nepostačující, a proto lze očekávat, že v průběhu životního cyklu bojových vozidel pěchoty v Armádě ČR dojde k jejich přezbrojení na větší a výkonnější rychlopalné kanony.

Rozměry a hmotnosti

Růstový potenciál je koneckonců vysoce důležitý i pro celé vozidlo, protože Armáda ČR bude onen nový typ používat nejméně třicet (možná až čtyřicet) let, resp. zcela jistě ještě na začátku druhé poloviny tohoto století. To samozřejmě znamená, že obrněnce získají nové schopnosti a systémy, mj. zbraňové, senzorové, komunikační či ochranné. Už dnes se ostatně hovoří o tom, že na ně bude instalován systém aktivní ochrany „hard-kill“. To vše logicky povede k nárůstu hmotnosti, což musí základní platforma zvládnout. Je tedy vhodné se podívat i na hmotnosti a rozměry jednotlivých uchazečů. 

Ačkoli nízká hmotnost může určitě vypadat lákavě z hlediska snazší přepravy, znamená i omezení růstového potenciálu. Malé rozměry mohou také přinášet potíže z hlediska komfortu vojáků, což koneckonců názorně ukazuje stávající BVP-2, ale bylo to i příčinou problémů německého vozidla Puma. Současně ovšem nejsou žádoucí příliš velké rozměry, protože ty znamenají velkou siluetu (a tedy snazší zjištění vozidla) a mohou i značně komplikovat dopravu, mj. po železnici. To znamená výraznou nevýhodu pro Lynx, jelikož ten měří na šířku 3,6 m, kdežto typ CV90 zhruba 3,2 m a typ ASCOD 42 má na šířku 3 m (po sejmutí bočních přídavných modulů pancéřování). Pro srovnání, BVP-2 má na šířku přibližně 3,1 m.

Foto: Lynx měří na šířku 3,6 m, typ CV90 zhruba 3,2 m a typ ASCOD 42 (na snímku) má na šířku 3 m (bez přídavných bočních bloků pancéřování). | GDELS

Vozidlo CV90 je nejlehčí, u verze CV90 Mk IV se maximální hmotnost oproti starším verzím zvýšila na úroveň 35 až 37 tun, což je nejspíše hmotnostní strop konstrukce. Typ ASCOD 42 váží v základní konfiguraci cca 38 tun, přičemž výrobce uvádí celkovou maximální hmotnost až 42 tun. U vozidla KF41 Lynx výrobce udává hmotnost 34 tun u verze obrněný transportér s kulometnou věžičkou a gumovými pásy. U verze bojové vozidlo pěchoty pak deklaruje hmotnost 44 až 48 tun s tím, že maximální hodnota váhy může dosahovat až 50 tun. V tomto ohledu už je na úrovni tanků, například T-72M4CZ váží 48 tun.

Foto: Vozidlo CV90 je nejlehčí, u verze CV90 Mk IV (na snímku) se maximální hmotnost oproti starším verzím zvýšila na úroveň 35 až 37 tun. | BAE Systems

Z hlediska výšky korby je srovnání všech tří kandidátů obdobné, boční hrana korby CV90 je vůči zemi položena nejníže, korba ASCODu 42 i s bočními přídavnými bloky pancéřování je vyšší než u CV90 ale nižší než u KF41 Lynx. Co se týče celkové výšky, například KF41 Lynx měří na výšku i s věží Lance 3,3 m, ASCOD 42 s věží MT-30 Mk2 má na výšku 3,6 m, ovšem do toho jsou započítána i otočná odpalovací zařízení hard kill systému Iron Fist, strop věže je tedy reálně pod výškou 3 m.

Foto: Co se týče celkové výšky, například KF41 Lynx měří na výšku i s věží Lance 3,3 m | Rheinmetall

Parametry mají širší důsledky

Bližší pohled na primární výzbroj a evoluční potenciál tří uchazečů o zakázku na nové bojové vozidlo pro českou armádu napovídá, že i některé méně nápadné parametry mohou být vysoce významné. Zkušenosti z nasazení pozemních jednotek za poslední desetiletí v různých částech světa ukázaly, jak důležitou roli hraje rozsah hlavních zbraní lafetovaných ve věžích obrněných vozidel, a to především pokud dojde na boj ve městě či v horách nebo při obraně proti dronům a nízko letícím objektům. Kdyby armáda uvažovala vybavit nová BVP nějakým systémem protivzdušné obrany krátkého dosahu, pak by maximální hodnota elevace kanonu a spřaženého kulometu nebyla tak důležitá. Pokud to ale v plánu nemá, a vše tomu nasvědčuje, pak je elevace kanonu poměrně důležitý parametr. Mechanizované jednotky AČR totiž po vyřazení S-10M2D nebudou mít žádný samohybný prostředek přímé protiletecké obrany.

Pro výběrové řízení Ministerstvo obrany určilo požadavek na výzbroj v podobě kanonu ráže 30 mm standardu NATO. Jeví se jako naprosto logickým, neboť je to nejrozšířenější ráže v kategorii bojových vozidel pěchoty a zároveň zbraněmi tohoto kalibru disponují již v české armádě zavedená vozidla Pandur II CZ. Jenže média se často nezabývají specifiky či okolnostmi, které tyto na první pohled jasné parametry signalizují. Takovou zdánlivou drobností jsou právě například různé způsoby podávání munice do zbraně a s tím již zmiňované různé nábojové pásy standardní munice NATO. Zatímco německý systém Mauser používají pouze vozidla Puma, Lynx či Ulan a Pizarro vyzbrojené kanonem Rheinmetall (dříve Mauser) Mk 30-2, americký kanon ATK Bushmaster II je mnohem rozšířenější. Najdeme jej u českých Pandurů II CZ i polských KTO Rosomáků, amerických Strikerů Dragoon, u vozidel CV90/30 několika armád, rovněž i typ Piranha různých verzí u několika armád má tuto zbraň, ale i řada vojenských plavidel nebo bojová letadla AC-130W a AC-130J. 

Rozdílnost principů podávání munice a s tím spojených nábojových pásů samozřejmě nemá vliv na účinnost palby, ale má vliv na logistiku. V této souvislosti je zajímavý příklad Španělska. To od přelomu tisíciletí disponuje pásovými bojovými vozidly pěchoty Pizarro, jež dostaly do věží kanony Mauser MK 30-2, ovšem nově objednaná kolová bojová vozidla pěchoty VCR 8x8 budou mít ve věžích kanon ATK Bushmaster II. Je otázka, zda španělské armádě tento logistický oříšek nevadí, nebo se připravuje do budoucna na unifikaci munice a u vozidel Pizarro dojde ke změně výzbroje.