Obrněnce všeho druhu: Proč Armáda ČR potřebuje tři různé platformy
Armáda ČR se dnes nalézá v období rozsáhlých nákupů výzbroje, které zahrnují mj. obrněnou techniku. Běží výběrové řízení na 210 pásových bojových vozidel pěchoty, proběhly vojskové zkoušky dvou nových verzí osmikolového vozidla Pandur II CZ a je podepsána smlouva na nákup 62 vozidel TITUS 6x6. V této souvislosti se někdy vyskytuje otázka, zda česká armáda skutečně potřebuje tři odlišné obrněné platformy a zda by nestačily jen dvě, případně snad jen jediná. Čím se od sebe tyto tři platformy odlišují? Pro jaké účely jsou konstruovány a jak zapadají do aktuálních plánů modernizace, výstavby a nasazení české armády?
Foto: Proběhly vojskové zkoušky dvou nových verzí osmikolového vozidla Pandur II CZ (ilustrační foto) | archiv DP
Dnešní stav a plány nákupů
V současnosti má Armáda ČR v aktivní službě okolo 120 pásových bojových vozidel pěchoty BVP-2 a ve skladech se nalézá dalších zhruba 150 kusů BVP-1 a BVP-2. Kromě toho slouží i desítky kusů odvozených účelových variant, avšak platforma BVP-1/2 již každopádně nestačí soudobým požadavkům, a proto dnes armáda poptává 210 nových pásových vozidel. Většinu tohoto počtu má představovat základní bojová verze, ovšem vojáci požadují také účelové varianty, a to velitelskou, průzkumnou, dělostřeleckou pozorovací, sanitní, ženijní a vyprošťovací. Do budoucna není vyloučen ani nákup dalších verzí, např. minometné.
Do dalšího kola výběrového řízení postoupili tři uchazeči, a to General Dynamics European Land Systems s vozidlem ASCOD 42, BAE Systems s CV90 a Rheinmetall s Lynx KF41. Dále armáda provozuje 107 kolových obrněnců Pandur II CZ, z čehož 72 odpovídá variantě bojové vozidlo pěchoty, kdežto zbylých 35 obrněnců připadá na pět účelových verzí, a to velitelskou, průzkumnou, průzkumnou s radiolokátorem, ženijní a zdravotnickou. Koncem roku 2019 přibyly další čtyři kusy z dvaceti nových v roce 2017 objednaných vozidel Pandur II CZ ve dvou variantách, a sice velitelsko-štábní a spojovací, zbylých 16 armáda dostane tento rok. Armáda objednala rovněž 62 obrněných vozidel TITUS 6x6 na podvozku Tatra, a to ve verzi velitelsko-štábní, spojovací a MKPP (místo koordinace palebné podpory).
Foto: Armáda objednala rovněž 62 obrněných vozidel TITUS 6x6 na podvozku Tatra (ilustrační foto) | archiv DP
1. Jsou nutné dva typy bojových vozidel, tedy kolový Pandur II CZ a nový pásový obrněnec?
2. Jsou nutné dvě zcela odlišné kolové platformy, tedy vozidla Pandur II CZ a TITUS 6x6?
Pásové a kolové obrněnce
Nákup nových pásových vozidel (dále jen BVP) je nutno vnímat v kontextu reorganizace Armády ČR. Ta má v současnosti dva plnohodnotné manévrové prvky, resp. dvě brigády, které představuje 7. mechanizovaná brigáda („těžká“) a 4. brigáda rychlého nasazení („střední“). Třetím manévrovým prvkem se stane výsadkový pluk, který by však měl používat zejména lehká terénní vozidla, takže z hlediska akvizicí obrněných vozidel je málo relevantní. Každopádně se předpokládá, že obrněnce Pandur II CZ budou páteří výzbroje 4. brigády rychlého nasazení, zatímco 7. mechanizovaná brigáda bude provozovat především tanky a nová pásová BVP. Oba tyto útvary by měly mít poněkud odlišné primární poslání, z čehož potom zákonitě vyplývá odlišná výzbroj. Právě akcentování různých úkolů těchto dvou manévrových prvků je důvodem, proč jsou třeba dvě různé bojové platformy.
Foto: Každopádně se předpokládá, že obrněnce Pandur II CZ (na snímku) budou páteří výzbroje 4. brigády rychlého nasazení, zatímco 7. mechanizovaná brigáda bude provozovat především tanky a nová pásová BVP. | archiv DP
7. mechanizovaná brigáda je jako „těžká“ určena zejména pro obranu domácího teritoria, resp. pro operace na území České republiky, případně v jeho blízkosti. Kvůli charakteru terénu tedy bude provozovat hlavně pásová vozidla, která se obecně vyznačují vyšší terénní průchodností, což platí jak pro tanky, tak pro pásová BVP. Tato technika disponuje rovněž vyšší pancéřovou ochranou, avšak daní za to je vyšší hmotnost, která může omezovat strategickou mobilitu, tzn. možnost rychlého přesunu na dlouhé vzdálenosti.
Právě naopak je tomu u kolových obrněnců, mezi něž se řadí i Pandur II CZ. Taková vozidla nabízejí schopnost rychlého přesunu po silnicích, takže 4. brigáda rychlého nasazení může např. rychle posílit obranu východní hranice NATO. Jejich průchodnost v obtížném terénu je ale menší a stejně tak je nižší pancéřová ochrana, byť se dá poznamenat, že dřívější propastné rozdíly mezi pásovými a kolovými vozidly se do značné míry zmenšily. Právě z této teze vychází i názor, který byl ostatně naznačen i v tzv. Bílé knize o obraně (2011) a podle něhož by se Armáda ČR mohla bez pásových BVP snad úplně obejít, protože by je vystřídal zvýšený počet vozidel Pandur II CZ.
Foto: Kolová obrněná vozidla Pandur II CZ nabízejí schopnost rychlého přesunu po silnicích | archiv DP
Faktem je, že některé armády zemí NATO se pro tuto cestu rozhodly. Svého času se mluvilo i o jakémsi „okouzlení koly“, protože řada armád začala preferovat osmikolové transportéry na úkor pásových obrněnců. Ostatně též US Army se rozhodla pro hromadný nákup transportérů Stryker s osmikolovým podvozkem. Starší obrněné transportéry mívaly vesměs jenom slabé pancéřování a jejich výzbroj nejčastěji představovaly jen kulomety. Existovaly pásové i kolové typy, ty i ony však sloužily pouze pro chráněnou přepravu pěšáků na bojiště. Teprve v 60. letech vznikla nová koncepce vozidla, jež bude mít odolnější pancéřování a silnější výzbroj, což mu umožní přímé zapojení do bojových akcí, resp. podporu vysazené pěchoty. Právě to je vlastně definice BVP a tato vozidla obvykle mají ve výzbroji rychlopalné kanony a protitankové řízené střely.
Až na několik výjimek byla takto řešena jen vozidla pásová, jejichž vyšší nosnost dovolila použití silnějšího pancéřování a účinnější výzbroje. Později se začaly vyskytovat také kolové obrněnce, které nesou arzenál na úrovni BVP, což koneckonců ukazuje i Pandur II CZ, který je vybaven 30mm kanonem a střelami Spike, což je vlastně totéž, co se požaduje od nového pásového BVP. Do jisté míry se zmenšily i rozdíly v odolnosti, neboť současná kolová vozidla již nabízejí velmi slušnou ochranu. Zřejmě i proto obdržela bojová podoba osmikolového Panduru II CZ v Armádě ČR oficiální jméno KBVP, tedy „kolové bojové vozidlo pěchoty“.
Tato formulace již ve světě není ojedinělá. Ostatně i sama výzbroj vozidla Pandur II CZ může být dobrým argumentem a jeho odolnost je výrazně vyšší než u starých kolových obrněnců, avšak to rozhodně neznamená, že rozdíl mezi pásovými a kolovými vozidly zcela vymizel. Značnou vypovídací hodnotu má ostatně už hmotnost, protože KBVP Pandur II CZ váží 20,6 tuny, zatímco moderní pásová BVP (tedy ta, z nichž vybírá AČR) běžně váží kolem 40 tun.
Zajisté není nutno zdůrazňovat, že tento rozdíl připadá zejména právě na pancíř, jenž je u pásových typů dodnes podstatně silnější než u kolových. To je ostatně důvod, proč se současná západní pásová BVP nevyznačují schopností plavby, protože u tak těžkého vozidla by bylo dosažení obojživelnosti opravdu extrémně komplikované, kdežto vozidla Pandur II CZ schopnost plavat mají. V každém případě je však jasné, že pásové a kolové typy mají jinak rozložené přednosti a nevýhody, jelikož jsou určeny pro odlišné úkoly, a tudíž nejsou „volně zaměnitelné“.
Dva druhy kolových vozidel
Dalším zdrojem diskusí se stal záměr Armády ČR koupit 62 šestikolových obrněných vozidel TITUS ve spojovací, velitelsko-štábní a MKPP podobě a výhledově pořídit možná téměř 300 kusů obrněnců, které by měly sloužit mj. jako zdravotnické, pro pyrotechnické týmy, pro elektronický boj apod. Podle některých nesouhlasných názorů jde o „přípravu na minulou válku“, protože TITUS prý, přestože jde zajisté o velmi moderní konstrukci, neodpovídá požadavkům na nasazení v intenzivním válečném konfliktu, resp. v rámci ochrany domácího území, na což by se AČR měla primárně připravovat.
Foto: Kolové obrněné vozidlo TITUS 6x6 | archiv DP
Kritici pořizování vozidel TITUS tvrdí, že jde o typické vozidlo kategorie MRAP (Mine-Resistant Ambush-Protected), tzn. o obrněnec řešený především s ohledem na vysokou odolnost vůči minám a improvizovaným výbušným nástrahám (IED). Rozmach těchto vozidel patří mezi důsledky asymetrických konfliktů v Afghánistánu a Iráku, kvůli kterým si americká armáda koupila tisícové počty, nynější situace ve světě však (údajně) naznačuje, že potřebnost takových vozidel klesá. S perspektivou začátku stahování z Afghánistánu se tak může zdát, že koupě obrněnců TITUS je „příprava na minulé války“.
Ona argumentace odpůrců má však přinejmenším dvě slabá místa. Za prvé, přestože je TITUS vozidlem kategorie MRAP, představuje již druhou generaci těchto vozidel, která má podstatně širší potenciál. Dřívější vozidla koncepce MRAP vznikala v drtivé většině pouze pro hlídkové a zásobovací operace, jaké v Afghánistánu a Iráku dominovaly, zatímco pro jiné úkoly se dala využít obtížně. Navíc většina těchto vozů měla jen omezenou terénní průchodnost. TITUS ale představuje zástupce kategorie, pro niž se dnes používá termín MRAV (Multi-Role Armoured Vehicle) a která obsahuje kolové platformy schopné sloužit v mnoha různých rolích a schopné projíždět i těžkým terénem.
Foto: TITUS má ostatně osvědčený podvozek Tatra | archiv DP
TITUS má ostatně osvědčený podvozek Tatra a francouzská společnost Nexter Systems, která s Tatra Trucks na jeho vývoji spolupracovala, má rozsáhlé a dlouholeté zkušenosti s vývojem i výrobou tisíců vozidel této kategorie. Výrobce představil koncepty mnoha účelových verzí TITUSu (mj. minometné, sanitní, ženijní, průzkumné, velitelské, policejní atd.) a také armáda počítá zejména s nákupy právě účelových verzí. Ty mají zastat úkoly, jaké dnes zpravidla plní standardní nákladní vozy Tatra Tactic a Tatra Force, případně dokonce ještě zcela zastaralé skříňové automobily Praga V3S nebo ZIL.
Za druhé, což s výše uvedeným úzce souvisí, vozidla TITUS se zřejmě nebudou pořizovat pouze pro nasazení v expedičních operacích. Právě onen akcent účelových provedení pro úkoly, jež dnes plní zejména nepancéřované nákladní vozy, vypovídá o tom, že armáda chce obrněnec TITUS v budoucích válečných konfliktech využívat jako hlavní podpůrnou platformu. Pandur II CZ je v první řadě bojové vozidlo, se kterým se počítá i pro nasazení na frontové linii, zatímco TITUS má sloužit v širším spektru úkolů. Svou koncepcí je TITUS daleko vhodnější i pro provoz v týlových podmínkách, resp. v normálním silničním provozu, což je dáno i tím, že podvozková platforma vozidla TITUS je odvozena z podvozků nákladních automobilů Tatra.
Foto: Kolové obrněné vozidlo TITUS 6x6 | archiv DP
Jaký má tedy vlastně být úkol vozů TITUS v Armádě ČR? Ačkoli důležitost expedičních misí v „exotických“ zemích může klesat, vůbec to neznamená, že zmizí potřeba obrněných vozidel pro rozsáhlé spektrum úkolů. Spíše naopak, neboť také v „klasické“ válce se protivník logicky bude snažit narušovat týl, a to i za pomoci metod, které si obvykle spojujeme s asymetrickými konflikty. Jinak řečeno, použití různých výbušných nástrah mimo frontovou linii nebo útoků ze zálohy na velitelské a spojovací body je cosi, s čím se musí v budoucích válkách napevno počítat.
Nepřítel se nesporně bude pokoušet poškozovat logistiku a další dimenze podpory, a tudíž se nepancéřované nákladní automobily všeho druhu ocitnou v pozici snadných terčů. Jestliže ovšem bude v těchto rolích používáno vozidlo jako TITUS, efektivita takových snah nepřítele výrazně poklesne. Kromě toho je třeba připustit, že dokonce též v Evropě mohou v dohledné době propuknout také „asymetrické“ konflikty, resp. že nastanou situace, jaké se dosud vyskytovaly převážně na Blízkém a Středním východě, což je dalším důvodem, aby armáda zavedla nějakou univerzální odolnou platformou, jež se může v takových střetech (hlavně ve městech) dobře uplatnit.
Foto: Kolové obrněné vozidlo TITUS 6x6 | archiv DP
Shrneme-li výše uvedené, pak je zřejmé, že Armáda ČR opravdu potřebuje tři různé platformy s vysokou odolností a terénní průchodivostí. Nyní vybíraný typ pásového BVP se stane jedním z páteřních typů výzbroje 7. mechanizované brigády, která má sloužit coby hlavní manévrový prvek pro ochranu domácího území. Samo BVP proto poskytne špičkovou kombinaci palebné síly a pancéřové ochrany, a to i v intenzivních bojových operacích, jichž se tato vozidla budou účastnit společně s tanky. Osmikolové obrněnce Pandur II CZ zůstanou hlavním typem ve výbavě 4. brigády rychlého nasazení, které jejich pohyblivost poskytne možnost se rychle přesunovat, např. v rámci pomoci spojencům v NATO. Palebná síla a odolnost vozidel Pandur II CZ pak bude nadále tvořit důležitý faktor vedení bojových operací.
Role obrněnců TITUS ale bude odlišná, protože tato platforma není primárně určena pro operace na frontové linii. Má sloužit zejména jako podpůrná, tedy jako nosič velitelských, spojovacích, logistických a dalších systémů, které představují důležité zázemí pro bojové jednotky. U nich je žádoucí, aby byly odpovídajícím způsobem mobilní, ale zároveň i dostatečně chráněné, což běžné nákladní automobily nemohou zabezpečit.