Do 6. června probíhají v České republice tzv. zkoušky funkčních vzorků pásových bojových vozidel pěchoty, kterých se účastní tři typy strojů: CV90 MkIV od BAE Systems, LYNX KF41 od Rheinmetall Landsysteme a ASCOD 42 od GDELS. Výsledkem zkoušek ani jejich cílem není podle Ministerstva obrany (MO) stanovit pořadí vozidel, ale ověřit splnění požadovaných parametrů, resp. naměřit a zjistit jejich konkrétní hodnoty u všech tří strojů. Po skočení zkoušek bude následovat dvoutýdenní vyhodnocovací období. Celkově půjde o 29 témat či oblastí od stupně ochrany přes pohyblivost, spolehlivost, schopnosti zbraňových systémů, po hmotnost a rozměry.

Foto: Do 6. června probíhají v České republice tzv. zkoušky funkčních vzorků pásových bojových vozidel pěchoty, kterých se účastní tři typy strojů: CV90 MkIV od BAE Systems, LYNX KF41 od Rheinmetall Landsysteme a ASCOD 42 od GDELS. | Ministerstvo obrany ČR

Ve všech třech případech jde na první pohled o vozidla, která mají nezpochybnitelně potenciál dostat naší mechanizovanou pěchotu 7. brigády na soudobou požadovanou úroveň, proto nebudou zřejmě dílčí rozdíly v jejich takticko-technických vlastnostech hrát pro konečné rozhodnutí tak významnou roli jako další podstatné náležitosti, které musí vybraný dodavatel splnit. Velmi intenzivně je diskutována především míra zapojení českého obranného průmyslu do celé zakázky v předpokládané hodnotě 52 miliard korun. 

To ostatně svým způsobem potvrdil během poslední schůze sněmovního výboru pro obranu plukovník Gazda, vedoucí projektu BVP sekce vyzbrojování a akvizic MO, když uvedl: "Jestliže budou tři nabídky - jedna na 40, druhá na 45 a třetí na 50 procent, tak zřejmě vyhraje ten, kdo nabídne 50." Minimální míra zapojení českých firem, tedy 40 % ceny zakázky, figuruje mezi 16 tzv. nepřekročitelnými požadavky, které byly vyhlášeny při ostrém startu tendru na jaře roku 2019. Aktuálně sledujeme snahu Ministerstva průmyslu a obchodu tuto míru navýšit v rámci připomínkového řízení. V průběhu května v této věci rozhodne vláda. 

Foto: BVP ASCOD | Ministerstvo obrany ČR

Cena, podpora domácího průmyslu, s tím související jeho schopnost zajistit údržbu vozidel v průběhu celého životního cyklu, poskytnutí licence, to jsou zásadní prvky celé zakázky. Takticko-technické parametry byly diskutovány hned po vyhlášení tendru. Šlo tehdy především o otázku, proč AČR náhle a jednoznačně preferuje osádkovou věž, případně proč trvá na osmičlenném výsadku. Dnes jsme v situaci, kdy jsou požadavky armády v tomto ohledu zažité, a můžeme se podívat na zmíněných 29 oblastí, v jejichž rámci projdou zmíněná tři vozidla náročným testováním. 

Mezi zmíněnými 16 nepřekročitelnými požadavky se jedná zejména o následující: integrace informačního a zbraňového systému, balistická ochrana na úrovni minimálně K5, rychlopalný automatický kanón ráže 30 mm jako hlavní zbraň vozidla, vysoká úroveň ochrany proti minám a nástražným výbušným systémům (IED) podle normy STANAG 4569, aktivní ochrana vozidla, a v neposlední řadě také požadavek, který všichni uchazeči již splnili, totiž poskytnutí funkčního vzorku k testování. Pokud bychom se chtěli podívat více na detaily požadovaných parametrů, lze odkázat na starší dokument z června 2018, který je stále dostupný na webu MO, nadepsaný "Modernizační projekty AČR", kde je ve 3. kapitole BVP popisováno.

Foto: BVP CV90 | Ministerstvo obrany ČR

První v seznamu zkoušek, které nyní probíhají, se týká balistické ochrany. V tomto ohledu armáda požaduje úroveň K5, tj. pancíř pro obrněná vozidla schopný na 500 m odolat průbojnému projektilu (APDS) ráže 25 mm. Druhá a třetí zkouška se týkají protiminové ochrany a ochrany proti IED. Zde armáda požaduje úroveň 4a pod pásem a 4b pod vozidlem, tedy proti výbuchu 10 kg výbušniny. Ohledně IED je v dokumentu z roku 2018 řeč o subsystému proti aktivaci nástražného zařízení. Čtvrtá zkouška se pak zaměří na otázku aktivní ochrany, a je utajovanou částí. Dokument z roku 2018 hovoří o množnosti instalace systémů Soft Kill (ve zkratce takových, které ruší navádění protitankových střel) a Hard Kill (které střelu ničí). Podle časopisu ATM má vrhače systému této poslední kategorie (Iron Fist) nainstalován pouze testovaný ASCOD. Armáda požaduje schopnost eliminace zásahů do jednoho bodu v plném pásmu 360° okolo vozidla, což mohou ovšem splňovat i výmetné zadýmovací granáty. Systém kategorie Hard-Kill se zřejmě výrazně promítne do ceny, a bude zajímavé sledovat, zda se na českých vozidlech nakonec objeví.

Testovat se bude také elektromagnetické vyzařování a odolnost vozidel, a soubor základních požadavků na pohyblivost a průchodivost terénem. Základními parametry v tomto ohledu jsou minimální měrný výkon motoru 18 kW/t, minimální rychlost na silnici 65 km/h, v terénu pak alespoň 40 km/h, dojezd 500 km. Testovat se bude dále udržitelnost bojové činnosti (z hlediska elektrické instalace a zdroje energie). Nejen s požadavkem na kolektivní systém automatizované ochrany proti účinkům zbraním hromadného ničení (CBRN) se budou ověřovat vnější klimatické vlivy na vozidlo a subsystémy pro životní prostřední osádky. 

Foto: BVP LYNX KF41 | Ministerstvo obrany ČR

S hladkou implementací vozidel do výzbroje AČR souvisejí ověřované požadavky na unifikaci, modernizovatelnost a integraci vozidel do prostředí AČR. V tomto ohledu půjde mj. o spojovací a informační systémy, systém vnitřní komunikace, systém komunikace se sesednutým výsadkem, a především integrace národního systému velení a řízení (BVIS), a v neposlední řadě zřejmě i systém bojové identifikace (a uvidíme, půjde-li o pokročilý systém BIFF, tj. Battlefield Identification Friend of Foe), či se AČR spokojí s levnějším systémem vizuálního rozpoznání, resp. jak bude tato otázka technicky řešena.

Armáda rovněž požaduje leteckou přepravitelnost letouny typů C17H, Il-76MF, An 124 a A400M, a v tomto ohledu projdou funkční vzorky testy z hlediska rozměrů a hmotnosti, které budou ověřovány nejen v rámci přepravitelnosti, ale na závěr také při pohotovostní a celkové hmotnosti vozidel. Testováním samozřejmě projdou také zbraňové systémy resp. hlavní zbraňový systém, tj. automatický kanón ráže 30 x 173 mm. Nepřekročitelné požadavky zmiňují stejnou zbraň užívanou na vozidlech Pandur II CZ. V tomto ohledu může mít určitou výhodu vozidlo ASCOD 42, jehož ATK Mk44 Bushmaster II využívá systém podávání munice shodný s Pandury. Testován bude i spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Vozidla jsou podle požadavku osazena také raketovými komplety pro protitankové řízené střely. Mezi další požadavky, které budou ověřovány, jsou schopnosti pozorování. Dokument z roku 2018 uvádí požadavek schopnosti identifikace hlavního bitevního tanku zaměřovacím systémem velitele a střelce na vzdálenost 4000 m ve dne a 3500 v noci.

Všech 29 testů, na nichž se podílejí dvě stovky osob – zástupci armády, Ministerstva obrany, VTÚ, dodavatelů, VOP CZ jako integrátora pro český obranný průmysl – má být skončeno do 6. června. Na konci května je pak naplánován tzv. VIP den, kdy jsou do Vyškova pozváni mj. členové sněmovního výboru pro obranu. V mezičase musí vláda vyřešit rozpor, který v připomínkovém řízení vznikl mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem průmyslu a obchodu, a vyzvat dodavatele k podání finálních nabídek. To jim zabere nějaký čas, stejně jako následující kroky v celém procesu, které mají své minimální lhůty. Připomeňme také, že poslanci Výboru pro obranu ministerstvem obrany v březnu představený harmonogram finalizace zakázky odmítli jako nereálný. Je tedy otázkou, do jaké míry je pravděpodobné, že by smlouvu podepsal současný ministr obrany Metnar ještě před letošními říjnovými volbami. I přes různé odklady a průtahy platí stále závazek České republiky poskytnout Alianci brigádní úkolové uskupení těžkého typu k 1. lednu 2026.