Předsednictví ČR zemí V4: jednotný postup v rámci NATO a EU
Česká republika přebírá 1. 7. 2019 štafetu od Slovenska. To bylo velmi aktivní a dá se říci, že nastavilo laťku poměrně vysoko. První zasedání zemí visegradské čtyřky je naplánováno v září, v návaznosti na Dny NATO v Ostravě.
Ministr obrany Lubomír Metnar při své návštěvě Maďarska seznámil svého protějška Tibora Benkö s programem, se kterým se ČR ujme předsednictví. Ten zahrnuje zejména otázky společné obranné politiky, rozvoje, ale i vzájemné podpory na zahraničních misích. „Jedním z našich cílů bude během tohoto období zahájit věcnou diskusi týkající se aktualizace přístupu k obranné spolupráci ve světle nových hrozeb na regionální i globální úrovni,“ uvedl Metnar.
Foto: Bilaterální jednání | Michal Voska, army.cz
Posílení ochrany hranic
Jako další významná témata našeho předsednictví uvedl ministr obrany vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování, ve které má V4 potenciál na zlepšení či jednotný postup v rámci NATO a EU při vytváření společných uskupení. V této oblasti lze zmínit již fungující spolupráci v rámci EU Battle Group. Ministři dále hovořili o aktivitách v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO), rotacích vojáků v některých zahraničních operacích, zejména v Pobaltí a zemích Sahelu či společných cvičeních. V říjnu 2019 například půjde o cvičení CZECH LION, kde bude nasazeno 800 vojáků pozemních sil armád V4 nebo cvičení COOPSEC 2019 zaměřené na posílení a ochranu vnějších hranic.
Foto: Ministr obrany Lubomír Metnar na tiskové konferenci | Michal Voska, army.cz
Radiolokátory, zbraně a letouny
Česká republika je plnohodnotným partnerem, konec konců visegradskou skupinu zakládal již v roce 1991 tehdejší prezident Václav Havel, Lech Walesa a maďarský premiér Jozsef Antalla. Aktuálně existuje i formát V4+, rozšiřující původní země s očekáváním brzkého připojení Chorvatska.
Foto: Představitelé a představitelka zemí V4 na summitu v Praze roku 2015 Zleva: Robert Fico, Beata Szydłová, Bohuslav Sobotka, Viktor Orbán | Wikimedia Commons
Všeobecně lze říci, že k hlavním prioritám stále patří posilování bezpečnosti a ochrany hranic. Nicméně důležitá je i vzájemné sdílení informací a zkušeností. Kupříkladu i v otázkách vyzbrojování. Česká republika již dříve umožnila Maďarsku licenční výrobu krátkých střelných zbraní České zbrojovky Uherský Brod při rozsáhlém přezbrojování tamních ozbrojených sil. Nyní je ve hře možná nabídka 3D radiolokátorů krátkého dosahu od Retia, či podzvukových letounů L-39 NG z Aero Vodochody. Moderní technika z České republiky se může pochopitelně uplatnit jak i v ostatních zemích V4, tak i v členských zemích NATO.
Foto: Mobilní dopplerovský dvoudimenzionální radiolokátor ReVISOR | Retia
Visegrádská skupina
Visegrádská skupina (také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.
Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politikové podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánik RVHP a Varšavské smlouvy.
Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státy Česko i Slovensko. Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.
V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – do NATO. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.