V rámci představení Vojenské policie jsme si v minulosti již představili všechna 3 velitelství – v Praze, v Táboře a v Olomouci. Nyní bychom si představili vybranou odbornost, kterou Vojenská policie disponuje, a to pyrotechnickou službu. Abychom se dozvěděli něco více o této složce, zavítali jsme do areálu pyrotechnické skupiny VeVP Tábor v Jincích, kde nás přivítal hlavní pyrotechnik VP kapitán Zbyněk Malkovský, se kterým jsme si o pyrotechnické službě popovídali.

Mohl byste nám blíže přestavit pyrotechnickou službu?

Jsme specializace, která se prolíná všemi třemi velitelstvími Vojenské policie. Pyrotechnická služba zastává různorodé specifické činnosti, jak pro zajištění samotných útvarů VP, tak i pro realizaci úkolů VP pro celý resort MO. Jedná se především o: školení, přednášky, ukázky činnosti, veřejnou osvětu, jak postupovat po nálezu nebezpečného předmětu, zabezpečení výcviku nebo vedení samostatného výcviku našimi instruktory. Dále se naše činnost dá rozdělit na preventivní akce a samotný výkon policejní pyrotechniky. V rámci prevence se zaměřujeme hlavně na kontroly a pyrotechnické prohlídky. Výkon policejní pyrotechniky obnáší především ohledání a případnou likvidaci nalezené nevybuchlé munice či vyřešení problému s nástražným výbušným systémem (NVS). V našich řadách máme také soudního znalce se specializací balistika, pyrotechnika, zbraně a střelivo. Vojenská policie má několik desítek příslušníků s pyrotechnickým oprávněním, z nichž je zhruba polovina na určených pozicích pyrotechnické služby.

Kolik případů jste řešili v letošním roce?

V letošním roce jsme zatím řešili okolo dvou set akcí pyrotechnické služby, při kterých jsme ohledali necelých čtyři sta kusů nevybuchlé munice. Drtivá většina z nich byla zničena. Za posledních pět let je to více než osm tisíc kusů nevybuchlé munice, kterými se pyrotechnická služba VP zabývala.

Video: Představujeme: pyrotechnici Vojenské policie / CZ DEFENCE

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady vašeho nasazení z poslední doby?

Vojenská policie drží nepřetržitou pyrotechnickou pohotovost, takže jsme připraveni zasáhnout v podstatě kdykoliv, a to jak na nalezenou munici nebo na NVS. Na nevybuchlou munici jezdíme v podstatě několikrát týdně. Naštěstí se pohybujeme v prostředí, kde NVS nebo jeho hrozba je spíše ojedinělá záležitost. Zároveň se nepřetržitě účastníme také očisty bývalého vojenského újezdu Brdy, kde jsou naši pyrotechnici nasazeni každý den s příslušníky pozemních sil.

Spolupracujete s Policií ČR?

S Policií České republiky spolupracujeme na různých akcích, naposledy například při předsednictví EU, kdy se jednalo o preventivní pyrotechnické prohlídky, stejně jako při zabezpečení mistrovství světa v hokeji, které bylo pořádáno v Praze a Ostravě. Společně jsme působili ve Vrběticích nebo úspěšně dohledávali důkazní materiál při trestné činnosti. V případě, že nás policie požádá o součinnost, jsme připraveni jim maximální vyjít vstříc.

S kým dalším spolupracujete?

Naše součinnost je opravdu různorodá, od výše uvedených pozemních sil AČR a PČR, po další útvary AČR, HZS, BIS, Vězeňská služba, celní správa apod., a to vždy na naprosto profesionální úrovni.

Kdo aktivuje pyrotechniky Vojenské policie?

Oznámení nálezu nevybuchlé munice či hrozby NVS může nálezce zavolat přímo na telefon pyrotechnické pohotovostní skupiny nebo prostřednictvím stálého operačního dozorčího VP. Proces předání informací a aktivace služby je dále řešena interními postupy.

O jaký druh nalezené munice a z jaké doby se jedná?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Je to velmi různorodé, protože naše působnost je v rámci vojenských útvarů, objektů a prostorů po celé republice a v každé části a době se pohybovala jiná vojska. Konkrétně zdejší Vojenský újezd Brdy je vojensky využíván mnoho desetiletí, takže za tu dobu se zde nastřádalo opravdu hodně různorodé munice. Existují oblasti, které jsou specifičtější na určité typy nálezů, ale ani to nelze brát jako pravidlo. 

Kdo rozhoduje v rámci zásahu či výkonu o perimetru, který by se měl uzavřít tak, aby zneškodnění munice proběhlo bez ztrát na životech a majetku?

O tom vždy rozhoduje zasahující vedoucí pyrotechnik, který doporučí buď veliteli opatření nebo sám jako velitel opatření stanoví parametry nebezpečného okruhu.

Počítá pyrotechnik při likvidaci munice i s tím, že by mohla být iniciována na místě, což znamená, že by mohlo dojít k určitým materiálním škodám?

Vždy se s tím počítá, a proto se také dělají daná bezpečnostní opatření. Na jednu stranu je právě likvidace nalezené munice na místě nálezu tím nejbezpečnějším způsobem pro zasahujícího pyrotechnika, jak hrozbu eliminovat. Na druhou stranu musí vždy zvážit všechny okolnosti tak, aby v rámci své vlastní bezpečnosti minimalizoval svou činností možné škody na zdraví či okolí (majetku). My se naštěstí tolik nezabýváme nálezy či hrozbami v zabydlených oblastech, kde jsou zapotřebí hromadné evakuace civilních obyvatel. Vzhledem k naší působnosti nebývá např. problém s případným vyklizením části vojenského útvaru. Nebezpečnou oblast musíme brát vždy v potaz.

Změnil se nějak v průběhu doby systém práce pyrotechniků ve smyslu využívání různé techniky apod.?

Samozřejmě se snažíme jít maximálně s dobou a vybavovat naší službu moderními prostředky, ať již technikou, materiálem či mobilními prostředky. Věřím, že se nám to daří a v současné době máme pyrotechnickou službu vybavenou na velice slušné úrovni.

Jakou ochranou disponuje pyrotechnik při provádění zásahu, aby nepřišel k úrazu nebo nedej bože o život?

V prvé řadě je to jeho taktika a postup na místě zásahu. Existuje několik zásad, které by měl každý pyrotechnik dodržovat. Dále jsou to samozřejmě možné prostředky jako pyrotechnický oblek (ten si později ukážeme), rušič radiového signálu, odstupná manipulace apod. V neposlední řadě potřebujeme i kus toho štěstí.

Kolik členů má pyrotechnický zásahový tým a kdo rozhoduje o postupu při řešení situace – samotní pyrotechnici na místě nebo vyšší stupeň velení)?

To záleží na typu zásahu. Naše standardní složení skupiny je dvoučlenné –⁠ jeden vedoucí pyrotechnik, druhý v pozici pyrotechnika (technika), který se prioritně stará o technické prostředky. Tato skupina může být v případě potřeby rozšířena o další potřebný počet pyrotechniků. Řešení situace na místě se určitě vyplatí konzultovat s druhým kolegou. Za závěrečný postup však vždy zodpovídá vedoucí pyrotechnik. Pokud se jedná o větší zásah, kde velitel opatření není pyrotechnikem, pak vedoucí pyrotechnik působí také jako poradce, který stanovuje a navrhuje bezpečnostní opatření vycházející z dané hrozby.

Existují nějaké manuály či standardní postupy, které se pyrotechnici učí?

Ano, při pyrotechnickém vzdělání a následném výcviku, jsou tyto postupy pyrotechnikům vštěpovány. Hodně toho souvisí s bezpečnostními zásadami a technickými postupy s danými prostředky. Většina incidentů je však naprosto individuálních a člověk musí být schopen kreativity a vlastního úsudku, který následně převede do praktické činnosti v rámci zásahu, a to vše samozřejmě se zachováním maximální bezpečnosti jak své, tak okolí. Neexistuje jasně daný manuál na každou situaci, kterou bude pyrotechnik řešit.

Může zasahující pyrotechnik po osobním zhodnocení situace odmítnout pokračovat v činnosti s tím, že si např. v dané situací nevěří a mohlo by tak dojít k ohrožení jeho života? Má možnost situaci konzultovat s kolegou?

Může to odmítnout z více důvodů, např. ze zdravotních (únava, nevolnost apod.) nebo situaci vyhodnotí tak, že ji nezvládne. V tomto případě by se tento pyrotechnik nahradil jiným nebo by další pyrotechnik posílil zasahující skupinu. Za téměř 15 let fungování pyrotechnické služby VP jsme to zatím řešit nemuseli. Co se týká druhé části otázky, tak při zásahu může vedoucí pyrotechnik komunikovat s kolegou pomocí spojovacích prostředků, pokud tedy nehrozí aktivace nebezpečného prostředku radiovým signálem, nebo jiným komunikačním prostředkem. Zároveň může být zasahující skupina vybavena video přenosem, kde mohou oba společně aktuálně vyhodnocovat hrozbu a stanovovat následný taktický postup.

Využívá se robot až po předchozím fyzickém monitoringu předmětu vedoucím pyrotechnikem nebo se posílá k výbušnině či podezřelému předmětu rovnou jako první?

Na tyto situace neexistují striktní manuály. Na místě se vždy musí zhodnotit veškeré okolnosti pro případné použití robota, jako je prostředí, velikost hrozby, umístění, ohrožený prostor a samozřejmě možnosti samotného robota. Za úspěšné provedení zásahu zodpovídá vedoucí pyrotechnik, který si stanovuje postupy a prostředky, které využije a pyrotechnický robot může být jeden z nich.

K jakým konkrétním případům jste povoláváni?

Převažují nálezy nevybuchlé munice nad hrozbami nástražných výbušných systémů, byť člověk může z médií či různých pyrotechnických ukázek usoudit, že je tomu právě naopak.

Co vše musí vojenský policista splňovat, aby se mohl přidat k pyrotechnikům?

Musí splňovat základní náležitosti, jako je věk, příčetnost a trestní bezúhonnost, což splňuje už tím, že již vojenským policistou je. Dále musí absolvovat samostatné psychologické a zdravotní vyšetření pro výkon této specializace a splnit velice náročný pyrotechnický kurz, který je stejný jako u pyrotechniků AČR. V neposlední řadě musí mít i chuť tuto odbornost vykonávat.

Je o pyrotechnickou službu zájem?

Určitě bychom uvítali větší zájem než je teď. V současné době jsme sice poměrně naplněni, ale obrovským vykřičníkem je v tuhle chvíli stáří našich pyrotechniků. Pokud AČR tvrdí, že její věkový průměr 37 let je hodně vysoký, tak náš věkový průměr je ještě daleko vyšší. V případě hromadnějšího odchodu, bude opravdu velmi problematické pyrotechniky v krátké době (několika let) nahradit.

Bylo by pro vás personálním řešením pracovat s vojáky v aktivní záloze?

Ne, určitě ne. Jedná se o tak specifickou oblast, že si v tuto chvíli nedovedu představit formát zapojení vojáků aktivních záloh do výkonu pyrotechnické služby VP.

Jak často cvičí pyrotechnici Vojenské policie?

Cvičíme v podstatě denně. Tím, že je služba vybavena velkým množstvím technických prostředků, je nezbytné, aby je uměli všichni naprosto perfektně ovládat, a to se musí pochopitelně neustále trénovat. Práce s detektorem kovu, analyzátory, robotem, RTG systémem apod. je skutečně technicky velmi náročná. Není to samozřejmě jen o mačkání tlačítek a ovládání joysticku, např. takový výcvik v oblékání a užívání pyrotechnického obleku opravdu stojí za to. Tento oblek váží více než 40 kilo a značně omezuje pohybový aparát člověka.

Dále se připravujeme i v teoretické rovině, kde se účastníme určitých instrukčně metodických zaměstnání (IMZ) a praktických cvičení.

Účastníte se zahraničních pyrotechnických cvičení za účelem zvyšování kvalifikace a sdílení zkušeností?

Naše účast v zahraničí je zatím velice strohá. Pravidelně se neúčastníme žádných zahraničních cvičení, ale osobně bych byl rád, kdybychom do toho v průběhu následujících let vstoupili daleko aktivněji. Určitým limitem nám samotným mohou být i nedostatečné jazykové znalosti. V posledních letech jsme měli možnost vyslat několik našich pyrotechniků na zahraniční kurzy. Každý tento kurzu byl nesmírným obohacením o znalosti a zkušenosti nejen pro jednotlivce, který ho úspěšně absolvoval, ale i pro celou pyrotechnickou službu.

Je něco konkrétního (zařízení, výstroj, výzbroj), co byste si přáli mít jako pyrotechnická služba  k dispozici nebo jste spokojeni s dosavadním vybavením?

Jsme v podstatě spokojeni, protože se opravdu snažíme držet trend a pyrotechniky vybavovat moderními prostředky. Jsme limitováni akvizičními procesy, takže víme, že daný technický prostředek, který chceme pořídit, můžeme obdržet nejdříve za dva roky, kde už je technologie postoupena zase o kus dále. V současné době pracujeme na nákupu bezpilotních prostředků pro pyrotechnickou službu za účelem zajištění bezpečného perimetru při likvidaci munice. 
V rámci naší návštěvy jsme měli také možnost prohlédnout si pyrotechnickou výbavu pyrotechnické pohotovostní skupiny a zhlédnout ukázku práce pyrotechnika (za prezentaci děkujeme staršímu inspektorovi Pyrotechnické skupiny VeVP Tábor prap. Ivo Hoffmanovi) v ochranném obleku EOD 9, který nejprve hrozbu zrentgenoval, posléze na monitoru zanalyzoval obsah a následně cvičný nástražný výbušný systém deaktivoval prostřednictvím vodního proudu z rozstřelovače. Součástí dynamické ukázky byla také práce s pyrotechnickým robotem střední velikosti Telemax PRO.