Často opomíjeným aspektem války na Ukrajině je použití střel dlouhého dosahu. Rusko tyto zbraně využívá zejména k úderům na kritickou infrastrukturu a sklady munice a paliva ukrajinské armády. Střely dlouhého dosahu budou hrát významnou roli i v dalších potenciálních konfliktech, proto je vhodné se daným tématem zabývat.

Podle analýzy think tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS) ruské ozbrojené síly na Ukrajině od začátku invaze na konci února minulého roku použily přes 5 000 přesně naváděných střel a dronů k úderům na různé cíle. Více než 2 700 kusů ze zmíněných 5 000 střel tvoří ze vzduchu odpalované střely. Zhruba polovina pak byla odpálena mimo ukrajinský vzdušný prostor.

Think tank Jamestown Foundation poté uvádí, že Rusko je i přes uvalené sankce dále schopné vyrábět střely všech kategorií. Podle ukrajinských zdrojů je Rusko schopné měsíčně vyrobit až 52 kusů střel všech kategorií. Podle odhadů výroby za období leden–duben roku 2023 zbývá ruským ozbrojeným silám zhruba 800 kusů střel. Podle odhadů z ruských zdrojů se měsíční produkce všech typů ruských střel pohybuje mezi 18-20 kusy. Zástupce ukrajinské vojenské rozvědky pak nedávno uvedl, že Rusko je schopné měsíčně vyrobit až 60 kusů střel Kalibr a Ch-101, dva kusy aero-balistických střel Ch-47M2 Kinžal a pět kusů balistických střel pro systémy Iskander-M. 

Přesně naváděné střely budou hrát roli i v případě konfliktu v Západním Pacifiku. Podle think tanku Mitchell Institute for Aerospace Studies může v případě konfliktu s Čínskou lidovou republikou dojít k vyčerpání zásob střel JASSM/JASSM-ER (Joint Air-to-Surface Standoff Missile – Extended Range) a LRASM (Long Range Anti-Ship Missile), které do fiskálního roku 2025 mají dosáhnout zhruba 6 500 kusů, zhruba za jeden týden bojů. Jedná se však pouze o situaci, kdy je k odpalování těchto střel nasazeno pouze 41 letounů B-52 a B-1.  V reálné situaci je pravděpodobné, že výše zmíněné střely budou odpalovat i další letouny, z čehož vyplývá, že k vyčerpání jejich zásob dojde mnohem dříve. Z další analýzy pak vyplývá, že v případě střel JASSM-ER by výroba 10 000 kusů při roční produkci 525 kusů trvala dlouhých 19 let. 

Foto: Přesně naváděné střely budou hrát roli i v případě konfliktu v Západním Pacifiku. Podle think tanku Mitchell Institute for Aerospace Studies může v případě konfliktu s Čínskou lidovou republikou dojít k vyčerpání zásob střel JASSM/JASSM-ER a LRASM | Tech. Sgt. Ted Nichols / U.S. Air Force

Komplexní pohled na možnou spotřebu střel JASSM a LRASM přináší poslední simulační analýza think tanku Center for Strategic and International Studies zabývající se simulacemi možných scénářů čínského napadení Tchaj-wanu. Z těchto scénářů vyplývá, že v případě otevřeného konfliktu by během prvních třech až čtyřech týdnů Spojené státy vyčerpaly zhruba 5 000 kusů střel JASSM a LRASM. Autoři analýzy navrhují, aby se jak letectvo, tak námořnictvo zaměřilo na akvizici většího množství střel LRASM, které se vyrábí na shodné lince jako JASSM a sdílí až 70 % součástek. Jako velký nepoměr pak uvádí počet nakoupených střel JASSM ve fiskálním roce 2023, kdy JASSM bylo nakoupeno 585, zatímco LRASM pouze 88.

Zajímavým aspektem střel JASSM a LRASM je fakt, že společnost Lockheed Martin nedávno otevřela druhou linku pro jejich výrobu s cílem vyrobit 1 000 kusů ročně. Společnost se také velmi vážně zabývá možností odpalování LRASM z raketometu HIMARS a také pokračuje její integrace do výzbroje letounů F-35. 

Z výše uvedených informací vyplývá, že přesně naváděné střely zejména dlouhého dosahu jsou na Ukrajině velmi důležitým nástrojem, a to nejen z ruské strany. Připomeňme nedávné využití střel Storm Shadow ukrajinskou armádou nebo trvající diskusi o možném poskytnutí balistických střel ATACMS (Army Tactical Missile System) Ukrajině. Odhady a simulace provedené ve Spojených státech, zejména v souvislosti s možným konfliktem s Čínou a přesunem americké pozornosti a kapacit do Západního Pacifiku, ukazují, že Spojené státy budou v případě konfliktu s Čínou na tyto střely spoléhat. 

Pro evropské státy výše uvedné informace znamenají dvojí implikace. Zaprvé, vzhledem k důležitosti této kategorie zbraní je třeba uvažovat o jejich masivním zavedení napříč evropskými letectvy včetně těch menších, jako jsou české či slovenské. Zadruhé, vzhledem k prioritě Spojených států, kterou je v současné době Čína a její odstrašení od použití síly vůči Tchaj-wanu je třeba v Evropě počítat s tím, že v případě, že se evropské státy rozhodnou pro nákup zbraní těchto kategorií, budou muset počítat ze strany Spojených států s nejistými dodávkami, jelikož Spojené státy se budou soustředit primárně na své potřeby. 

Zdroj: Air and Space Forces, CSIS, CSIS, Jamestown Foundation, Mitchell Institute, RBC.ua