Současné konflikty na Ukrajině i Blízkém východě nám názorně ukazují potřebu volby progresivních přístupů k vedení bojové činnosti a je potřeba si uvědomit, které konkrétní faktory bojovou činnost ovlivňují, a jak se jim přizpůsobit či je využít.

Mezi tyto faktory budou zcela jistě patřit schopnosti nepřítele, vlastní schopnosti, terén či počasí. Co se týče vlastních schopností a schopností nepřítele, bude jejich úroveň determinována množstvím a technickou vyspělostí vybavení, vycvičeností jednotek, získanými zkušenostmi, podporou spojenců, ale také odhodláním, odolností a adaptací na měnící se podmínky.

Jedním z faktorů je rovněž schopnost vyvíjet a zavádět nové technologie včetně efektivních operačních a taktických postupů nebo dlouhodobých strategií s dopadem na geopolitický vývoj ve světě. V rámci posledních konfliktů ovlivnilo „bojiště“ masové nasazení dronů různých typů (průzkumné, bojové, „lovci dronů“, apod.) a dosahu. Většinou se jedná o výrazně levnější řešení, než je cena za munici použitou k jejich eliminaci. Jedním z možných účelů nasazení dronů může tedy být i oslabení/vyčerpání protivzdušné obrany nepřítele, což má znatelný dopad při používání drahých řízených střel (ŘS).

Nasazení útočných dronů určených k ničení bojové techniky a živé síly představuje důležitý prostředek v odrážení útoků mechanizovaných a pěších jednotek nepřítele. Kromě shazování běžné munice, lze pomocí dronů pokládat i jednotlivé miny i minová pole. Překvapení v podobě použití těchto prostředků (zejména dálkové řízených min a nástrah) mohou nejen způsobit ztráty na technice a živé síle, ale vhodným načasováním mohou výrazně ovlivnit i průběh operací. Cílem mohou být např. důležité úseky terénu na předním okraji vlastních jednotek (opětovné zaminování průchodů v minových polích) nebo dopravní uzly v týlu nepřítele. 

Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím bojovou činnost je připravenost jednotek pro vedení bojové činnosti a dovedné využívání vyčleněných jednotek pro plnění specifických úkolů jako je např. boj ve městě (včetně tunelů a podzemních prostor), překonávání výbušných a nevýbušných zátarasů, boj v noci či v týlu nepřítele. Výrazným přínosem je bojová zkušenost vojáků, a tím i prověření jejich schopností, včetně odolnosti a spolehlivosti.

Měnící se podmínky a taktika na bojišti

Poslední zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že přizpůsobivost novým podmínkám na bojišti sehrává podstatnou roli. S příchodem podzimního počasí musí jednotky na bojišti i v týlu počítat s tím, že opadávající listí bude ztěžovat maskování techniky i živé síly. Využívání zalesněných ploch, stromořadí či využívání maskovacího materiálu z přírodních zdrojů se tak stává postupně neefektivní. 

Masové používání dronů oběma stranami způsobilo, že se daleko obtížněji překonává tzv. území nikoho. Utržené ztráty na ruské straně vedly ke změně taktiky nasazení ruských jednotek, kdy byly zaznamenány různé postupy za účelem snížení vlastních ztrát a zvýšení šance na překonání obrany ukrajinských pozic. Jedná se např. o nasazení pěších jednotek, které nejdříve v malých skupinách pronikají do blízkosti ukrajinských postavení, kde se ve stanovených prostorech opět spojí do uskupení, které je určeno k prolomení ukrajinských pozic a dále k obsazení a udržení stanoveného prostoru. Úspěšnost tohoto postupu založeného na schopnosti rozptýlení a zpětné integrace je dána vysokou mírou součinnosti a koordinace, a to ve větší či menší míře i s dalšími prvky podpory (dělostřelectva, dronů, letectva, prostředků elektronického boje apod.). 

Odpovědí na tuto taktiku by mohlo být včasné zřizování systému ženijních zátarasů, které mj. umožní nasměrovat síly nepřítele do prostoru, který bude pokryt palbou vlastních palebných prostředků, zejména dělostřelectva.

Ke snížení pravděpodobnosti odhalení přispívá i promyšlený manévr vojsk s dovedným využitím terénu a disponibilních prostředků. Značný vliv na úspěšnost operací (v útoku i obraně) má rovněž moment překvapení, který zároveň vede ke snížení vlastních ztrát. K tomu kromě maskování přispívá i klamání, jež začíná např. u využití počasí (viditelnosti) a končí informační válkou na politické úrovni.

Asymetrický konflikt

Obě strany konfliktu se průběžně učí jedna od druhé, v poslední době je velkým tématem, jak se vypořádat s vysokými ztrátami a z toho plynoucími omezeními. Například Rusko se snaží využít vyšších počtů vojáků, které má k dispozici a ukrajinská strana s přispěním spojenců se snaží způsobit Rusku co největší ztráty tak, aby za každý postup zaplatilo vysokou cenu. V podstatě se nyní jedná o to, aby Rusko upustilo od dalšího vedení války, protože vůle a odhodlání pokračovat takovýmto způsobem bude na ruské straně slábnout. A nejedná se jen o situaci na bojišti, ale svou roli sehrávají či mohou dále sehrát zejména ekonomické a politické vlivy.

Na bojišti tomuto cíli přispívají i údery dronů a ŘS z hloubky vlastní sestavy. Kromě čistě vojenských cílů (velitelská stanoviště, muniční sklady a další logistická zařízení, soustředění ruských vojáků, námořní cíle apod.) jsou zasahovány (zatím především drony) také cíle zbrojního a ropného průmyslu ve vnitrozemí. Rusko se kromě vojenských cílů zaměřuje především na ničení ukrajinské energetiky a infrastruktury. 

Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině potvrzuje, že jak pro útok, tak i obranu, bude sehrávat důležitou roli vytvoření dostatečných záloh, včetně vojenského materiálu, udržování odolného logistického zabezpečení a výrobních kapacit.

Bude také důležité sledovat, jakou roli na ukrajinském bojišti sehraje nasazení severokorejských jednotek. Jejich použití ze strany Ruska představuje další eskalaci, ale na druhou stranu se může jednat o jakýsi trumf v rámci vyjednávání o míru. Rovněž můžeme vidět jistý posun v geopolitické situaci, kdy se na evropské válečné šachovnici objevují severokorejští vojáci. Mimo jiné již v červenci tohoto roku cvičili v Bělorusku poblíž hranice s Polskem také čínští vojáci. Pokud by Rusko pak uzavřelo s Ukrajinou mír, můžeme předpokládat, stejně jako po konfliktech „minulých“, že se vytvoří nová geopolitická realita s novými bezpečnostními riziky.

Mnohem zřetelněji lze charakterizovat asymetrický konflikt na příkladu střetu Hamásu či Hizballáhu s Izraelem. Hamás a Hizballáh vedou proti Izraeli jednoznačně asymetrickou válku, tj. obě strany se liší svými vojenskými silami či používají různou taktiku a využívají slabých a silných stránek jak svých, tak protivníka. 

I když jsou konflikty na Blízkém východě pro nás vzdálenější, svými důsledky (migrace, terorismus, organizovaný zločin) se nás velmi dotýkají, navíc v pozadí celé situace stojí silní a vlivní hráči se svými geopolitickými zájmy a lze tak očekávat, že se na základě případných změn v jejich postojích bude následně odvíjet i reálná situace. 

Další vývoj

Pokud se bude konflikt na Ukrajině či na Blízkém východě dále prodlužovat, bude i kvůli nedostatku vojáků a snaze o zkrácení jejich pobytu v „nebezpečném prostředí“ nabývat na významu zavádění autonomních prostředků. Kromě již zmíněných dronů (UAV), které zaznamenají další vývoj a budou stále efektivnější, půjde také o rozvoj pozemních autonomních robotických prostředků (UGV), jež se budou podobně jako drony díky umělé inteligenci stále více prosazovat při vedení bojové činnosti. S tím souvisí také požadavek na modularitu a specializaci jednotek, včetně moderního vybavení pro plnění stanovených úkolů/cílů. 

S ohledem na značný nárůst nákladů na vybavení ozbrojených sil a vedení konfliktů se budou stále více prosazovat účelná a efektivní řešení. S velkou pravděpodobností se budou budoucí konflikty vyznačovat svou asymetrií a do značné míry bude také stále obtížnější predikovat jejich výsledky a následky. Nepůjde zpravidla jen o bojové střety proti sobě stojících vojenských jednotek, ale značný význam budou sehrávat také útoky na politické a ekonomické systémy včetně působení na vědomí obyvatelstva, a to nejen států přímo zapojených do konfliktu. 

Na příkladu konfliktu na Ukrajině můžeme vidět, že se ekonomické sankce a další opatření vůči Rusku nesetkaly s očekávaným úspěchem a Rusko se dostatečně nepodařilo izolovat, což aktuálně ukazují i nedávné zprávy z posledního zasedání hospodářského uskupení BRICS v ruské Kazani. Naopak se Západ a zejména pak Evropa i díky tomuto konfliktu ocitla v ekonomických problémech, které mohou v budoucnu destabilizovat politické a sociální systémy v některých státech.

Zdroj: Reuters, Geopolitical Monitor, Foreign Policy