Novela zákona o Vojenské policii: efektivnější ochrana armády i České republiky
Pokud úspěšně projde legislativním procesem, začne novela zákona o Vojenské policii, která řeší dosavadní nedostatky i nové hrozby a způsoby vedení boje, platit 1. července 2025. Ačkoliv Vojenská policie primárně plní úkoly policejní ochrany vůči resortu Ministerstva obrany ČR a Armádě ČR, bude mít nový zákon pozitivní dopad i na bezpečnost České republiky a jejích občanů.
Nejvýraznější změna se týká možnosti použít k plnění úkolů vlastní bezpilotní systémy a vyřadit rizikové cizí drony z provozu. K monitorování chráněných objektů – tedy budov ministerstva obrany, armády, základen a podobně – používá Vojenská policie bezpilotní prostředky už nyní. Pokud by ale tyto systémy bezprostředně ohrožovaly životy vojáků, majetek resortu či armády nebo mimo jiné narušovaly veřejný pořádek, nemá v tuto chvíli VP žádné zákonné pravomoci, jak proti nim zasáhnout.
„Když dnes někdo nasměruje jakýkoliv bezpilotní prostředek nad vojenské zařízení, nedělá se proti tomu de facto nic. Vojenští policisté se mohou jen dívat, protože víc dělat nemohou. Představte si, že by se jednalo o drony, které dnes létají na Ukrajině a využívají se jak k získávání informací, tak k přímým útokům proti zařízením i lidem za použití výbušnin," sdělil naší redakci náčelník Vojenské policie brigádní generál Jiří Roček s tím, že eliminovat by VP mohla nejen potenciálně nebezpečné prostředky na nebi, ale také na zemi, a to včetně dálkově iniciovaných výbušných zařízení. „Pokud nebudeme mít pravomoc proti nim zasáhnout, vystavujeme tím naše ozbrojené síly obrovskému riziku,“ zdůrazňuje generál Roček nutnost úpravy legislativy.
Efektivních způsobů, jak proti útočícím dronům zasáhnout, zná přitom Vojenská policie celou řadu – od směrových vyřazovačů, které vypnou elektronickou řídicí jednotku systému, až po klasické dlouhé zbraně a další prostředky. „O tom, jaký prostředek se použije, by rozhodoval vojenský policista přímo na místě. Samozřejmě platí, že by se zásah prováděl pouze v chráněných objektech v působnosti VP, nikoliv v civilní zástavbě,“ uvádí náčelník VP.
Další změna se týká zákazu fotografování vojenských objektů, který platí jak u našich sousedů na Slovensku či Polsku, tak v dalších zemích NATO včetně USA, Kanady či Velké Británie. „Opravdu nám nejde o to sankcionovat turistu, který si vyfotí historickou budovu na Valech (sídlo ministerstva obrany, pozn. redakce). Musíme ale zabránit tomu, aby si lidé nefotili a nešířili ať už záměrně či nevědomky třeba změny, které se na základnách odehrávají v případě zhoršení bezpečnostní situace – od nárůstu počtu vojáků a techniky až po jejich přesuny a podobně,“ zdůvodňuje generál Roček, a připomíná, že jednotlivé státy si svá vojenská zařízení (objekty, základny, techniku) chrání běžně a tato praxe dlouho existovala i u nás a nikoho nepřekvapovala. „Pak se najednou zapomnělo, že jde o nesmírně důležitou věc... My se nyní snažíme o její obnovu, abychom naše ozbrojené síly chránili co nejefektivněji,“ podotýká Roček.
VP by nově mohla zasáhnout proti útočníkovi i mimo vojenské objekty
V současné době mohou vojenští policisté zasahovat pouze v objektech a na pozemcích resortu a armády, nově by tak mohli činit i mimo ně. Podle Ročka by se ale opět jednalo pouze o případy, kdy by to bylo nezbytné a bude-li v ohrožení život nebo zdraví osob. „Uvidím-li dnes, jak na zahradě bije muž ženu, mohu jako vojenský policista zasáhnout, ale zdůvodnění je nesmírně komplikované a často na hraně zákona. Novela pomůže i v případě, kdy například někdo rozbije okno ve vojenském vozidle, ukradne notebook a poběží s ním pryč. Zatímco dnes se vojenský policista musí zastavit na hranici našeho pozemku, nově bude moci pachatele pronásledovat a také zadržet,“ konstatuje náčelník Vojenské policie.
Novela také vyvolala obavy v souvislosti s postihem za neoprávněné používání vojenského stejnokroje lidmi, kteří nejsou vojáky. Oblékat maskáče při nejrůznějších příležitostech je mezi českou veřejností nesmírně populární, a podle Ročka se rybáři, trampové ani airsoftoví nadšenci nemusejí obávat, že by je někdo o jejich oblíbené kousky ze šatníku připravil. „Představte si, že jste na demonstraci, kde někdo hlasitě nadává na vládu a její politiku i Českou republiku. Protože je v uniformě, automaticky vás napadne, že jde o vojáka. To jsou přesně případy, kterým chceme zamezit, protože v důsledku ohrožují dobré jméno naší armády. Jen upozorním, že proti této osobě by měl tak jako dosud právo zakročit pouze civilní policista,“ upřesňuje generál Roček.
Úpravy zákona podle náčelníka Vojenské policie vycházejí zejména z praxe policejní ochrany. „Od novely si slibujeme pozitivní dopady na zajištění obrany ČR, a to dokonce s možnými přesahy do oblasti vnitřní bezpečnosti, jako je například bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo zajištění bezpečnosti chráněných objektů.
Pro nás jako Vojenskou policii je také nesmírně důležité zpřesnění definice toho, co jsme: ozbrojený policejní sbor, který je součástí resortu Ministerstva obrany ČR,“ uzavírá pro CZ DEFENCE náčelník Vojenské policie Jiří Roček.
Zdroj: VP