O obranném a bezpečnostním průmyslu panuje obecně řada nepřesností a fám. Všimli jste si například, jak o něm média zásadně píšou jako o zbrojním průmyslu? A o těch, kteří s jeho výrobky obchodují, v lepším případě jako o zbrojařích, v horším případě jako o obchodnících se smrtí? Někteří novináři a aktivisté se asi příliš zhlédli v úspěšném filmu s Nicolasem Cagem v hlavní roli… Hezký příběh, ale realita je naprosto odlišná.

Foto: Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiří Hynek | AOBP / CC BY-NC-ND

Kdo se v prostředí obranného a bezpečnostního průmyslu pohybuje, dobře ví, že zbraně tvoří jen zlomek produkce. AOBP sdružuje téměř 130 společností celého spektra obrany a bezpečnosti a naprostá většina z nich nemá se zbraněmi nic společného. Najdete zde výrobce pozemní či letecké techniky, elektrotechniku, ochranu proti hrozbám CBRN (chemické, biologické, radiologické a jaderné zbraně), ochranné prostředky pro IZS, ale také řadu odvětví spojených s kybernetickou bezpečností, umělou inteligencí, či zaměřujících se na vědu, výzkum, vývoj a inovace.
Stejné je to s exportem, který v případě obranného a bezpečnostního průmyslu tvoří až 90 % produkce. Podívejme se na poslední známou statistiku o českém exportu obranného a bezpečnostního průmyslu. Z ní je vidět, že Česká republika vyváží do 101 zemí, tedy do více jak poloviny zemí světa. Zároveň ale platí, že země na prvních dvaceti místech odpovídají bezmála 80 procentům exportu. 75 zemí nedosahuje ani jednoho procenta exportu a celkově tvoří pouze 15 % vývozu.

Foto: Český export tvoří zhruba 1 % z EU a 0,2 % celosvětově | AOBP / CC BY-NC-ND

Licenční správa, která každoročně vydává výroční zprávu o vývozu vojenského materiálu, rozlišuje řadu kategorií. V případě Česka tvoří největší podíl exportu vojenského materiálu pozemní technika, a to celých 40 %, následovaná leteckou technikou, která činí 21 %. Až pak následují se 14 % munice a energetické látky (hlavně střelný prach) a s 9 % ruční zbraně. Po osmi procentech pak mají shodně kategorie elektrotechnika a kategorie výrobní zařízení a polotovary.

Foto: Struktura exportu oborová | AOBP / CC BY-NC-ND

A jak je to podle zemí? Za rok 2019 jsme nejvíc vyváželi do Indonésie – necelých 14 %. A jaké zboží? V 97 procentech to byla pozemní technika. Druhé byly lehce nad 10 % Spojené státy – 85 % vývozu pokrylo kategorie letecká technika, elektrotechnika a pozemní technika. Ano, v první desítce jsou také dvě blízkovýchodní monarchie, Jordánsko a Saúdská Arábie. 81 % exportu do Jordánska tvoří pozemní technika. U Saúdské Arábie je to 62 % a dalších 37 % jsou výrobní zařízení a polotovary. Kdo problematice rozumí, tak pochopí, že jde o nákladní automobily a jejich díly, z nichž se následně auta montují.

Foto: Největší podíl vývozu tvoří pozemní technika (ilustrační foto) | Jan Juřica / CZ Defence / CC BY NC-ND

Je to trend zemí třetího světa, které už nechtějí být pouhým odbytištěm, ale chtějí zaměstnávat své obyvatele a postupně si budovat vlastní průmysl. V první desítce pak jsou ještě země V4, Německo, Itálie a Nigérie. Podle regionů nejvíce vyvážíme do zemí Evropské unie (27 %), poté shodně do jihovýchodní Asie a na Blízký východ (16 %).

Foto: Struktura exportu teritoriální | AOBP / CC BY-NC-ND

Kvůli kauze Vrbětice se ohledně vývozu českého obranného a bezpečnostního průmyslu vyrojila spousta spekulací, třeba ohledně dodávek zbraní na Ukrajinu. Přitom export na Ukrajinu od roku 2013 jen jednou přesáhl jedno procento a je zcela mizivý a nepatrný. A co se na Ukrajinu např. v roce 2019 dováželo? Pozemní technika, letecká technika a elektrotechnika. V českých médiích jsem také postřehl spojení Česko a základna pro export munice. Ta přitom za posledních sedm let jen jednou dosáhla svého maxima 10 % z celkové produkce českého obranného a bezpečnostního průmyslu, většinou se ale pohybovala pod deseti procenty.

Novinářské domněnky a příběhy velmi často neodpovídají skutečnosti. Jednou věcí je, když ani neodpovídají statistikám, druhou může být také neznalost toho, co se pod statistikou skrývá. Existuje řada oblastí, které se ve statistice a v tabulkách neobjevují, takže přesná data o jejich produkci nelze dobře podchytit a musí se problematice rozumět. Často se jedná o tzv. zboží dvojího použití (neboli duální technologie) nebo civilní vybavení pro silové resorty. Do vojenských kategorií někdy spadají i ty pro civilní použití – sportovní a lovecké zbraně, dalekohledy, puškohledy nebo outdoorové vybavení. Na problematickou definici vojenského materiálu a zboží dvojího použití upozorňujeme dlouhodobě.

Perličkou také může být statistický údaj z výroční zprávy za rok 2018, kdy se v pořadí zemí vývozu českého obranného a bezpečnostního průmyslu objevilo na sedmém místě Lucembursko. Pouhá statistika bez kontextu už vám ale neřekne, že to bylo proto, že v lucemburském Capellenu sídlí ústředí agentury NSPA spadající pro NATO, pro kterou byla určená naprostá většina tohoto zboží. Stejně humorné bylo období, kdy náš největší export směřoval do Rakouska. Vyrobila se u nás kolová obranná vozidla Pandur, ta se exportovala do Rakouska, zde se dodělala a následně prodala naší armádě.

Společným rysem obranného průmyslu je to, že významnou část jeho produkce tvoří zboží s vysokou přidanou hodnotou. Navíc dodávky vojenského materiálu mnohdy generují další obchodní příležitosti pro budoucnost. Může se jednat o školení, výcvik, dodávky technologií a náhradních dílů, modernizačních projektů apod. Z tohoto důvodu se jen těžko definují klíčoví exportéři a klíčová teritoria. Jiný charakter má například export střelného prachu (subdodavatelský průmysl) a pasivních sledovacích systémů (hi-tech technologie). Jiný žebříček vyjde, když se bude porovnávat objem exportu a jiný, pokud porovnáme přidanou hodnotu.

Možná vlivem častého sledování seriálů někteří aktivisté a média pohlížejí na obranný a bezpečnostní průmysl velmi negativně. Málokdy operují s fakty, nebo je záměrně překrucují pro svůj prospěch. Může se jednat o pouhé slovíčkaření, ale nepodceňujme sílu slova, psaného i mluveného. Od slov k činům navíc nikdy není příliš daleko. Problémy spojené s násilím a zločiny nehledejme ve zbraních – viníky jsou vždy lidé. A zakázat se bránit těm slušným proti gaunerům a lumpům, to je cesta do pekel.