Armáda ČR potřebuje moderní bojová vozidla pěchoty schopná ovládnout bojiště po dobu nejbližších 30 let. Proto při jejich výběru bude potřeba vzít v úvahu nejen jejich mobilitu, palebnou sílu a ochranu, ale také přizpůsobivost a schopnost vyhovět požadavkům bojiště budoucnosti s ohledem na jejich růstový potenciál. 

Při nákupu technologií pro příští desetiletí bude bezpochyby zásadní zvažovat náklady, které bude potřeba vynaložit po celou dobu životnosti vozidla. Z porovnání některých smluv v podobných případech vyplývá, že do celkových nákladů se vedle pořizovací ceny a provozních nákladů promítají také budoucí modernizace. Celková cena za 30letý cyklus, včetně inflace, tedy ve výsledku několikrát převyšuje původní kupní cenu. 

Foto: Armáda ČR potřebuje moderní bojová vozidla pěchoty schopná ovládnout bojiště po dobu nejbližších 30 let. | archiv CZD

Čím starší je koncepce vozidla v době jeho pořízení, tím více peněz bude potřeba v budoucnu investovat na jeho modernizaci. V nikdy nekončícím balancování mezi měnícími se hrozbami a designem bojového vozidla se o to více v reálném provozu projeví jeho limity. Stávající designy bojových vozidel, z nichž mnohé debutovaly před více než dvěma desítkami let, se rychle přibližují k bodu zlomu, po kterém již jejich ochranu a kapacitu nebude možné vylepšit.

Vzhledem k tomu, že kyvadlo se otáčí zpět směrem k vyšší pravděpodobnosti konfliktu typu peer-on-peer, limity  konceptů bojových vozidel z raných devadesátých let minulého století omezují jejich výkon do té míry, že by potenciální nepřátelé už nyní mohli počítat se svojí jednoznačnou technologickou převahou.

Nepochybně jsou to právě vlastnosti, jako ochrana, kapacita a adaptabilita, které budou definovat příští generaci bojových vozidel pěchoty a umožní jim vyhovět požadavkům stávajících uživatelů. Současně budou muset bojová vozidla pěchoty disponovat dostatečnou pružností, aby byly schopné přizpůsobovat se budoucím hrozbám a operačním profilům po celou dobu životnosti (LOT). 

Jejich růstový potenciál bude záviset zejména na vlastnostech, jako jsou:

• užitečné zatížení a jeho dostatečná kapacita umožňující implementaci další aktivní a pasivní ochrany, navýšení palebné síly a dalších budoucích funkcí;
• objemová kapacita pro fyzické umístění dalších vnitřních a vnějších vrstev ochrany/ pancéřování, nového vybavení a systémů;
• motorická a mechanická kapacita za účelem zachování a vylepšení mobility a agility vozidla navzdory navyšující se hmotnosti vozidla; 
• Generická architektura vozidla (GVA) a kapacita elektrické energie k dispozici pro efektivní integraci nových systémů, senzorů a zařízení.

Tyto vlastnosti a kapacity musí být zabudovány do vojového vozidla od samého počátku; později ji lze přidat úspěšně jen v ojedinělých případech, a pokud ano, pak jen po částech a omezeně.

Lze říct, že jeden stávající koncept BVP už nyní uvedených kapacit dosahuje: nový Rheinmetall Lynx KF41.

Původ vozidla Lynx KF41

V návaznosti na vývoj KF31 a rodinu pásových bojových vozidel Lynx vzešla koncepce Lynx KF41 z provozních požadavků, kterým budou moderní armády s vysokou pravděpodobností čelit v příštích letech.

U bojového vozidla pěchoty, které je často nejvíce zastoupeným a nejvšestrannějším obrněným prostředkem ozbrojených sil, je důležité, aby disponovalo nezbytnou ochranou, mobilitou a palebnou silou pro dnešní hrozby, spíše než pro ty minulé.

Foto: Bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 | Rheinmetall

V posledním desetiletí se potenciální hrozba pro západní BVP výrazně zvýšila kvůli vývoji nových bojových vozidel - jako jsou T-14 a T-15 -, a modernizaci schopností - např. u T-90 – s využitím nových technologií. Moderní design a koncepce kombinující aktivní, reaktivní a pasivní ochranné systémy spolu s novými technologiemi zbraní – jako jsou vysoce výkonná munice, 57mm kanóny a protitankové řízené střely dlouhého doletu - poskytují těmto vozidlům na bojišti vynikající schopnosti.

Boj proti této hrozbě bude vyžadovat reakci v podobě jak nejmodernějšího vybavení, tak dostatečného množství bojových systémů, jako jsou bojová vozidla pěchoty a hlavní bojové tanky. Jedině tak budeme připraveni setkat se s nepřítelem typu peer-to-peer a porazit ho, ale také se ujistit, že neexistují žádná „vakua moci“, která by mohla vést k zavádějícím odhadům.

S tím, jak se neustále šíří ruční zbraně, které jsou schopné ničit i pancéřovaná vozidla, a současně asymetrické hrozby pro pozemní síly jsou na vzestupu, budou vysoce schopná BVP klíčem k úspěchu napříč celým spektrem operačních událostí. Má to všeobecnou platnost v současném světě, jehož populace se přesouvá do měst a v prostředí, kde jsou operace ve složitém terénu rutinní.

To bude vyžadovat, aby IFV plnil různorodé úkoly - od hlídkování v nepřátelských městských čtvrtích, přes bojové operace v otevřeném terénu až po průzkumné a mírové mise.

Foto: Bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 | Rheinmetall

Má-li IFV i v budoucnu zůstat úspěšným a operačně relevantním bojovým prostředkem v členitém bitevním prostoru, ve kterém se pohybují státem organizované jednotky i neoficiální bojové skupinky a kde lze frontovou linii jen ztěží definovat, je zřejmé, že bude muset mít schopnost přizpůsobit se podle výrazně odlišných požadavků. K tomu bude potřebovat dostatek kapacity a flexibility.

Lynx KF41 byl navržen tak, aby od počátku splňoval následující provozní potřeby:

• Kombinované zbraňové možnosti na úrovni čety pro možnost volby;
• kombinované bojové systémy pro provádění operací napříč rozmanitým spektrem konfliktů;
• vysoká mobilita umožňující taktickou flexibilitu;
• modulární systémy vozidel, které lze modernizovat nebo snadno upravovat;
• schopnost přežít, která nutí nepřítele pracovat nad prahem detekce.

Výsledkem je vozidlo, které se vyznačuje:

• vysokou úrovní vlastních schopností;
• modularitou pro přizpůsobení ochrany a dosažení rychlých upgradů;
• otevřenou elektrickou, elektronickou, softwarovou a mechanickou architekturou
• navýšenou kapacitou užitečného zatížení a elektrické energie.

Právě z tohoto zadání nepřekročitelných provozních požadavků a misí vzešly konstrukční parametry vozidla Lynx KF41. Jeho špičkový design navazuje na významný německý odkaz, první BVP na světě z roku 1958 - Schützenpanzer 12-13, z něhož se později vyvinul Marder.

Aby současná bojová vozidla pěchoty byla schopná uspokojit vyvíjející se potřeby, přizpůsobovala se v posledních letech převážně prostřednictvím naléhavých akvizic provozních požadavků. To je ovšem proces, který nevyhnutelně vede k překračování konstrukčních limitů a hmotnosti platformy. Tento proces se také projevuje na snižující se spolehlivosti a mobilitě, neadekvátním řešení podpory v průběhu životního cyklu a kompromisům při výcviku.

Díky svému designu, který minimalizuje technická rizika, se Lynx KF41 etabloval jako nejvyváženější bojové vozidlo pěchoty na světě, se škálovatelnými úrovněmi ochrany, volbou kanónů 30 mm, 35 mm či případné větší ráže, možností umístit až devítičlennou jednotku (vedle stálých členů posádky) a vysokou mobilitou vzhledem k dobře vyváženému poměru výkon/ hmotnost.

Foto: Bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 | Rheinmetall

Aby se snížilo technické a obchodní riziko, realizoval Rheinmetall, německá skupina pro obranu a automobilový průmysl, rozsáhlý vlastní vývojový a maturační program pro model Lynx KF41 a použil přitom osvědčené subsystémy napříč všemi variantami vozidel. Klíčové systémy, jako je věž Lance s automatickým kanónem ráže středního kalibru Rheinmetall Mk-2 s air-burst municí, motor Liebherr, převodovka, stanice řidiče, jaderný, biologický a chemický (NBC) filtrační systém, výkonová elektronika a pásový systém již slouží v mezinárodně úspěšných bojových systémech, jako jsou AEV 3 Kodiak, 8x8 Boxer, AIFV Puma nebo PzH 2000. Vyspělé off-the-shelf technologie od globálních (např. australský systém odpružení SupaShock), evropských a českých dodavatelů (např. kabeláž a komponenty od RayService) jsou sestaveny tak, aby vytvořily nejúžasnější bojové vozidlo pěchoty 21. století.