Ukrajina masivně rozšiřuje své obranné průmyslové kapacity, aby dokázala uspokojit požadavky svých ozbrojených sil s výrazně sníženou zahraniční pomocí. K dosažení tohoto cíle Kyjev zvyšuje domácí výrobu, navazuje strategická partnerství se západními státy a zakládá společné podniky se spojeneckými zbrojovkami. Oboustranně výhodná spolupráce Ukrajincům pomáhá zatlačovat ruskou agresi a zapojeným podnikům testovat své výrobky přímo na bojišti. 

Vyhlídky Ukrajiny na dlouhodobé udržení vojenské síly s omezenou zahraniční pomocí jsou vynikající. Země je silně industrializovaná a má vysoce vzdělané a technicky vyspělé obyvatelstvo. V sovětském období oplývala rozsáhlým zbrojním průmyslem, kdy i po získání nezávislosti v roce 1991 byla nadále významným vývozcem zbraní. Ruská okupace klíčových průmyslových oblastí a zničení důležitých center zbrojní výroby (např. Mališevovy tankové továrny v Charkově) sice narušily, ale nezlikvidovaly pevnou základnu pro samostatný ukrajinský obranný průmysl. 

Ještě v roce 2012 Ukrajina patřila ke čtyřem největším vývozcům zbraní na světě, po ruské agresi o dva roky později ovšem klesla na devátou příčku. Navzdory pokračujícímu, částečně zamrzlému, konfliktu v roce 2019 obsadila dvanácté místo mezi exportéry zbraňových systémů. Ukrajinský obranný průmysl loni zaměstnával 300 000 pracovníků v rámci přibližně 500 různých společností, z nichž 80 % tvořily soukromé podniky. Po ruské agresi v únoru 2022 se staly průkopníky systémové integrace mezi vybavením NATO a sovětské éry, vývoje zbraní pro elektronický boj a všech druhů bezpilotního boje.

Po celou dobu Kremlem započaté války zbrojovky na Ukrajině úspěšně rozšiřují svou výrobu. Navzdory ruským snahám ochromit ukrajinský průmysl dnes Kyjev produkuje větší objem zbraní než před rokem 2022. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v červnu 2023 prohlásil, že by se jeho vlast díky spolupráci s mezinárodním průmyslem a lokalizaci výroby mohla stát „centrem výroby moderních zbraní v Evropě“. Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny, své zemi později v prosinci přidělil úkol stát se „natolik silnou a efektivní“, aby mohla samostatně vzdorovat ruské agresi. Tohoto cíle může dosáhnout pouze prostřednictvím dostatečné „domácí“ výroby zbraní. 

„Jen v první polovině letošního roku Ukrajina vyrobila 25krát více dělostřelecké a minometné munice než za celý rok 2022,“ uvedl začátkem října Zelenskyj. Ukrajina je podle něj nyní schopna vyrábět čtyři miliony dronů ročně, 1,5 milionu zařízení si letos již objednala. „Dělostřelectvo, naše houfnice ‚Bohdana‘ vyrábíme tempem 15 kusů měsíčně, někdy až 20 kusů.“

Kyjev sdružuje mezinárodní koalici s cílem rozvíjet obrannou průmyslovou základnu na Ukrajině a ve východní a střední Evropě. Od začátku ukrajinsko-ruské války navazuje partnerství se zahraničními aktéry s cílem přesunout výrobu nebo servis dodávaných systémů na Ukrajinu, dohodnout se na modelu společné výroby, soustředit výzkum a vývoj nových zbraní mimo ukrajinské území a motivovat spojence k financování společných aktivit. Iniciativy za hranicemi země zahrnují transfer ukrajinských technologií a nasazení ukrajinských specialistů do zahraničních podniků, což Kyjevu umožňuje vyrábět na místech chráněných před ruským útokem.

Evropská unie otevřela v Kyjevě začátkem měsíce svou kancelář pro obranné inovace a snaží se tak podpořit spolupráci mezi ukrajinským a evropským obranným průmyslem. Kancelář je součástí unijní obranné průmyslové strategie přijaté v březnu a jednou z jejích úloh bude propojovat začínající podniky a inovátory z EU s ukrajinským obranným průmyslem a ozbrojenými silám. Rovněž bude posilovat integraci Ukrajiny do evropského trhu s obranným vybavením a pomáhat místním zbrojovkám a startupům získat přístup k financování EU při vývoji vojenských technologií. Nedostatečné financování totiž představuje jednu z hlavních překážek pro zvyšování ukrajinské zbrojní výroby. Obranným firmám z EU může centrum v Kyjevě pomoci využít ukrajinské zkušenosti z bojiště a najít partnery v zemi, která je mimo jiné na špičce ve vývoji vojenských dronů, a tím získat výhodu oproti globální konkurenci. Na Ukrajině se nachází více než 500 firem podílejících se na výrobě bezpilotních letounů, nejméně 150 podniků pracujících na aplikacích umělé inteligence a více než 110 na nástrojích pro elektronický boj.

V čele evropských zbrojovek podporujících Kyjev stojí německý Rheinmetall. S ukrajinskou společností Ukroboronprom loni v květnu uzavřel strategickou dohodu o údržbě a opravách obrněných vozidel dodávaných Německem. V říjnu pak obě firmy zaregistrovaly společný podnik (joint venture). Němci také plánují na Ukrajině zahájit výrobu vozidel, jako jsou obrněné transportéry TPz Fuchs, bojová vozidly pěchoty Lynx a tanky Leopard. Výroba BVP Lynx bude dle červnového vyjádření Alexandra Kamyšina, ukrajinského ministr strategického průmyslu, zahájena ještě letos: „První takové vozidlo bude na Ukrajině vyrobeno do konce roku.“

Pozadu nezůstává ani německo-francouzská společnost KNDS (KMW+Nexter Defense Systems). „Společnost KNDS otevřela v Kyjevě dceřinou společnost. Pod názvem KNDS Ukraine LLC bude podporovat spolupráci mezi ukrajinskými vládními institucemi, ukrajinským obranným průmyslem a KNDS,“ oznámila skupina začátkem října. „Cílem této iniciativy je konsolidovat ukrajinský průmysl a umožnit mu efektivněji provádět údržbu, opravy a generální opravy systémů KNDS – včetně tanků Leopard 1 a 2, dělostřeleckého systému CAESAR, AMX 10RC a samohybné houfnice PzH 2000 – a tím výrazně zvýšit operační dostupnost těchto systémů“. KNDS rovněž hodlá na Ukrajině otevřít výrobní linky na 155mm dělostřelecké granáty a „náhradní díly“ s využitím „nejmodernějších technologií“.

Francouzská skupina Thales podepsala s Ukrajinou tři dohody, které se týkají otevření závodu a údržby systémů elektronického boje. První dohoda oznamuje záměr Francouzů vytvořit na Ukrajině společný podnik, který usnadní dodávky a provoz zařízení pro portfolio obranných systémů skupiny, včetně elektronického boje, taktických komunikačních zařízení, systémů protivzdušné obrany a radarů. Druhá dohoda se týká elektronického boje, kde bude Thales zajišťovat rozsáhlou údržbu, testování a specializovaný výcvik ukrajinského personálu. Navíc se bude starat o rozvoj místních kapacit pro údržbu, což zkrátí cykly oprav a údržby a zajistí lepší operační připravenost. Třetí dohoda se specializuje na vývoj dronů a software. Thales hodlá společně s Ukrajinci vyvinout a vyrobit bezpilotní letecký systém schopný nést a shazovat munici.

Ani menší členové EU nezůstávají pozadu. Ukrajina a Švédsko loni v srpnu oznámily záměr vyrábět na Ukrajině bojová vozidla pěchoty CV90. „Dnes jsme upřesnili naši dohodu o společné výrobě bojových vozidel CV90 na Ukrajině, lokalizaci výroby a opravách. Uděláme vše pro to, aby se první CV90 vyrobené na Ukrajině objevilo co nejdříve,“ řekl Volodymyr Zelenskyj. I české firmy (Aero Vodochody, Czechoslovak Group, Česká zbrojovka, Sellier & Bellot a Vojenský opravárenský podnik) se podílejí na společných projektech s Ukrajinou, které se především týkají výroby munice a ručních zbraní nebo oprav tanků T-64 a T-72. Společný česko-ukrajinský podnik UAC vyrábí v továrně v ČR ukrajinské bezpilotní letouny Leleka LR vyvinuté ukrajinskou společností DeViro. Skupina Czechoslovak Group chce začátkem příštího roku s ukrajinskou zbrojovkou Ukrajinska Bronetechnika zahájit výrobu munice: „V příštím roce plánujeme vyrobit a dodat přibližně 100 000 kusů munice a v roce 2026 více než 300 000 kusů. Proces přípravy zařízení již začal,“ informoval média Vladyslav Belbas, ředitel zmíněné ukrajinské zbrojovky.

Dánsko k tomu koncem září oznámilo, že plánuje zřídit v Kyjevě vlastní centrum obranného průmyslu, které posílí možnosti dánských společností spolupracovat přímo s ukrajinskými obrannými firmami. S jeho zprovozněním Kodaň počítá do konce roku. „Situace na Ukrajině jasně ukazuje, že války se nevyhrávají jen na bojišti, ale do značné míry také v průmyslu,“ prohlásil dánský ministr průmyslu a obchodu Morten Bødskov. „Novým centrem pokládáme odrazový můstek pro rozvojovou spolupráci a zvýšení obchodu, aby Dánsko mohlo i nadále přispívat k boji Ukrajiny za svobodu.“

K zemím mimo Evropskou unii, jež aktivně rozvíjí obrannou průmyslovou spolupráci s Kyjevem, se řadí Spojené státy a Turecko. Americká společnost AeroVironment podepsala dohodu s ukrajinskou společností o lokalizaci výroby dronů Switchblade 600. Turecko pak na Ukrajině buduje nový závod na výrobu bezpilotních letounů Bayraktar TB2 a servisní centrum. S uvedením do provozu se počítá začátkem příštího roku. 

Pokud západní státy budou pokračovat ve své podpoře, Ukrajina má šanci postavit se v budoucnu na vlastní nohy. Během několika let mohou ze vzájemné spolupráce profitovat evropské i ukrajinské zbrojovky, což sníží potřebu vojenské pomoci ze strany USA. EU může využít jedinečnou příležitost uskutečnit strategické investice do unijního obranného průmyslu, jež zvýší schopnost Evropy podporovat Kyjev, evropeizuje dodavatelské řetězce a dlouhodobě zmenší závislost na amerických zbrojovkách. K získání těchto geopolitických výhod musí všichni velcí (Francie, Německo) i malí (Česká republika, Dánsko, Švédsko) členové Unie svou průmyslovou spolupráci s Ukrajinci dále prohlubovat! Propojení s ukrajinským průmyslem, který postupně modernizuje své výrobní linky podle standardů NATO, Kyjev po vyhrané válce změní v rozsáhlou výrobní základnu pro celou Alianci.

Zdroj: ISW, Defense News, Militarnyi, Kyiv Independent, Zone Militaire, RBC-Ukraine, Mezha