Rozvoj schopností na zemi, ve vzduchu i ve vesmíru. Tak bude vypadat armáda roku 2022. Podle plánů Generálního štábu AČR zůstává hlavní prioritou výstavba těžké mechanizované brigády a s tím související nákup pásových bojových vozidel pěchoty, samohybných děl ráže 155 mm, automatizovaného systému řízení palby a protiletadlového kompletu SHORAD.

Vojáci rovněž plánují nasadit v konkrétních operacích už pořízené radiolokátory MADR, prohloubit schopnosti poskytování podpory spojeneckým vojskům na našem území (tzv. Host Nation Support), pokračovat ve výstavbě schopností zdravotnického praporu a praporu bezpilotních systémů.

Foto: Podle plánů Generálního štábu AČR zůstává hlavní prioritou výstavba těžké mechanizované brigády a s tím související nákup pásových bojových vozidel pěchoty, samohybných děl ráže 155 mm, automatizovaného systému řízení palby a protiletadlového kompletu SHORAD. (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Pokračovat bude také rozvoj schopností v kybernetické doméně a operační doméně vesmír (Space).

Aktivní záloha bude nabírat i v příštím roce

Aktivní záloha, podle Generálního štábu nejlépe připravená záloha k operačnímu nasazení, se bude i v příštím roce mohutně rozvíjet. Její vojáci se mohou těšit na nový materiál i výzbroj. Armáda v příštím roce plánuje přijmout 1200 nových členů AZ a o sto méně vojáků z povolání. V současné době slouží v Armádě ČR cca 27 tisíc profesionálních vojáků a cca 3,5 tisíce aktivních záložníků.

Obrana státu i plnění mezinárodních závazků

Velitelé a štáby se budou v příštím roce připravovat na plánování a řízení operací k zajištění obrany státu a splnění mezinárodních závazků. Výcvik profesionálních vojáků i aktivních záložníků nabere na intenzitě – armáda se musí dostat na požadovanou úroveň vycvičenosti po covidové pauze. Výcvik se tak zaměří na praktický trénink.

Staronové velení v Mali

Kromě úkolů vyplývajících z předsednictví ČR v Radě EU v druhé polovině příštího roku, armádu znovu čeká velení výcvikové misi EU v Mali (EUTM). Zatímco vloni se mohlo do zahraničí vypravit podle schváleného mandátu až 851 vojáků, příští rok jich bude moct být o téměř sto víc.

Prioritou zůstává mise předsunuté alianční přítomnosti eFP v Pobaltí, která se zaměřuje na posílení kolektivní obrany. V roce 2022 vyrazí do stejného regionu ještě české gripeny (již celkově posedmé a počtvrté v Pobaltí). Půl roku budou v Litvě střežit tamní vzdušný prostor v misi nazvané Air Policing. Vypraví se tam do 95 vojáků s pěti stíhačkami JAS-39 Gripen.

V Mali bude kromě EUTM pokračovat také mise OSN, na Sinaji budou Češi i nadále působit v operaci MFO s letounem CASA C-295M. Ve stejných počtech zůstávají čeští vojáci v operacích NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři.

Pohotovostní síly

Do pohotovostních sil NATO bude vyčleněno Úkolové uskupení AČR NRF 2022–2024, ve fázi STAND-UP. Proběhne výstavba a příprava sil a prostředků pro NRF na rok 2023. Spojovací nasaditelný modul v počtech do 56 osob (Deployable CIS Module - DCM-B) bude připraven k nasazení ve prospěch aliančních operací. Čeští vojáci se budou připravovat na angažmá v bojovém uskupení EU států V4.

S covidem se počítá i příští rok

Vojáci budou v souvislosti s covidem pomáhat minimálně do června. Mandát umožňuje k pomocným pracím v nemocnicích a v sociálních zařízeních zatížených pandemií vyslat až 900 vojáků. Dalších 150 vojáků lze nasadit souvislosti s testováním. Počítá se přitom s nasazením i vojáků v AZ. Nyní armáda pomáhá téměř v sedmi desítkách nemocnic, kam vyslala přes 900 vojáků. Další pomáhají s trasováním, testováním nebo v očkovacím centru Kotva (Vojenská policie) či s chodem chytré karantény.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR