Po více než třiceti letech od konce studené války zajištění bezpečnosti a obrany opět záleží na technologické úrovni a průmyslové výkonnosti obranného průmyslu. Řada aktérů v mezinárodní vztazích opět preferuje použití síly k prosazení svých cílů. Strategie NATO, EU i jejich členů, včetně České republiky, vnímají obranný průmysl a rozvoj jeho schopností jako nutnou a nedílnou součást zajištění obranyschopnosti. Obranný průmysl však stále naráží na řadu překážek a jednou z nejpalčivějších je přístup k financování a zajištění finančních operací. O těchto dlouhodobých problémech jsme na CZ DEFENCE již několikrát psali.

Soukromý obranný průmysl České republiky, stejně jako v ostatních členských státech Evropské unie, čelí výrazným překážkám v oblasti přístupu k financování a zajištění finančních operací. Obranný průmysl je přitom významným zaměstnavatelem, tvůrcem HDP, investorem do výzkumu, vývoje a inovací, a v neposlední řadě také důležitým přispěvatelem k zajištění základního veřejného statku – bezpečnosti – pro společnost, stát i rozvoj ekonomiky.

Bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršuje. Symbolem je ruská agrese proti Ukrajině – největší válečný konflikt v Evropě od 2. světové války jen několik set kilometrů od hranic České republiky. Stejně tak jsou symbolem rozsáhlé brutální teroristické útoky proti Izraeli. Bezpečnostní a obranné strategie, v čele se strategickými dokumenty NATO (Strategický koncept 2022) a EU (Strategický Kompas 2022) na tento vývoj reagují, stejně jako strategické dokumenty dalších členů těchto organizací. Česká vláda přijala novou Bezpečnostní strategii a následně v říjnu Obrannou strategii. Domácí obranný průmysl je po více třiceti letech od konce studené války znovu vnímán jako základní pilíř zajištění schopností armád a obranyschopnosti země. V této souvislosti se očekává, že obranný průmysl přinese nové technologie, zajistí včasnou masovou výrobu a poskytne své schopnosti nejen členským státům NATO a EU, ale také partnerským zemím, jako je Ukrajina.

„Český obranný průmysl okamžitě reagoval na zvýšené požadavky a potřeby české vlády pro zajištění modernizace a bojové připravenosti Armády ČR i na požadavky plynoucí z českých zahraničních bezpečnostních zájmů v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Obranný průmysl se však potýká s řadou překážek, které zabraňují naplnění nově přijaté Bezpečnostní a Obranné strategie ČR i strategií NATO a EU. Mezi nejzásadnější problémy patří přístup k financování rozvoje obranného průmyslu a zajištění finančních operací bankovním sektorem,“ uvedl Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu HK ČR. „Primárně bankovní sektor v zemích EU v mnoha případech považuje domácí obranný průmysl za společensky nezodpovědný dle vlastních ESG standardů a často jej odmítá financovat a pojišťovat, a to navzdory vládami deklarovaným bezpečnostním a obranným zájmům,“ upřesnil Lubomír Kovařík.

„Z jedné strany EU dochází k velké změně vnímání obranného průmyslu. Zároveň je pravda, že například v taxonomii se změna stále neprojevila. Konkrétně v současné době Evropská investiční banka, která nejenom financuje některé projekty, ale zároveň stanoví určité mantinely pro financování v rámci jednotlivých bank, doposud nevnímá obranný průmysl jako ten, který by měl být financován, což je v přímém rozporu s tím, co říká druhá část EU,“ upřesňuje předseda Sekce obranného průmyslu HK ČR.

Jediným efektivním řešením je podle Kovaříka tlak všech států, včetně ČR na to, aby docházelo k narovnání a aby docházelo ke koherentnímu přístupu k obrannému průmyslu nejenom z jedné strany EU ale i z druhé strany, zejména ze strany Evropské investiční banky. Svou roli v tom sehrává i Sekce obranného průmyslu a byť nejde o velkou organizaci, sekce sdružuje všechny velké výrobce v České republice s tradicí v našem obranném průmyslu. „Náš tlak by měl spočívat v tom, abychom dialogem se státními orgány, Ministerstvem obrany, Ministerstvem financí, vládou ČR pomáhali naplňovat důležitost, kterou vnímáme v rámci obranného průmyslu. To znamená pomáhat ukazovat, proč je to důležité, jakým způsobem je potřeba pracovat a vytvářet tak argumenty pro naše zástupce, kteří jezdí do EU,“ říká Lubomír Kovařík. 

Přestože se v dané problematice přístupu obranného průmyslu k financování již určité kroky činí, jako např. usnesení ministrů obrany přijaté během nedávného zasedání Evropské obranné agentury, které apeluje na zlepšení přístupu obranného průmyslu k financování a zajištění finančních operací či aktivní podpora v této oblasti ministryní obrany Janou Černochovou nebo výkonného ředitele Evropské obranné agentury Jiřího Šedivého, stále to nestačí.

Ohledně řešení problémů obranného průmyslu ve světle bezpečnostních a obranných potřeb členové Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR také nedávno jednali se zástupci Ministerstva obrany ČR či poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem. Diskuse se zúčastnila také Česká exportní banka a státem vlastněná pojišťovací společnost EGAP.

Zdroj: Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory České republiky