Future Forces Forum pod záštitou předsedy Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky PhDr. Pavla Žáčka v pondělí 29. května uspořádalo úvodní díl v rámci seriálu konferencí věnovaných tématu vnitřní bezpečnosti a odolnosti státu "Vnitřní bezpečnost a odolnost státu (VBOS)". Robustně koncipovaná konference nabídla tři panely, kterých se zúčastnili klíčoví zástupci ozbrojených a bezpečnostních složek, politici, zástupci ministerstva obrany, ministerstva vnitra a vlády.

Foto: Robustně koncipovaná konference nabídla tři panely, kterých se zúčastnili klíčoví zástupci ozbrojených a bezpečnostních složek, politici, zástupci ministerstva obrany, ministerstva vnitra a vlády. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Jak pro CZ DEFENCE uvedl výkonný ředitel Future Forces Forum Adam Drnek, seriál konferencí Vnitřní bezpečnost a odolnost státu se zaměřuje na identifikaci hrozeb, rizik a slabých stránek bezpečnostního systému ČR s cílem je minimalizovat. Fungující bezpečnostní systém je nutné vytvářet a udržovat jako komplexní systém, který zajišťuje propojenost roviny politické, zákonodárné, vojenské, hospodářské, finanční nebo sociální. Je také propojen se zajišťováním vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatel. Podstatou konferencí je sdílení informací a koordinace činností všech úrovní státní správy, soukromého a neziskového sektoru za účelem posilování bezpečí a odolnosti celé naší společnosti vůči hybridním i konvenčním hrozbám.

„První konference ze seriálu "Vnitřní bezpečnost a odolnost státu" měla za cíl upoutat pozornost k dané problematice, přivést ke společným jednáním prvky bezpečnostního systému ČR a pojmenovat prioritní okruhy k řešení. Ze závěrů úvodní konference budeme následně tvořit plán a obsah navazujících dílů. V rámci této série konferencí by měly být prezentovány výhledy budoucích potřeb a zároveň náměty k jejich řešení vzhledem k očekávaným změnám bezpečnostní situace (migrace, klimatické změny, a s tím spojené bezpečnostní hrozby, poznatky z aktuální situace na Ukrajině, hrozby spojené s ukončením války na Ukrajině, terorismus, kybernetické hrozby, ochrana měkkých cílů, rozvoj technologií, protistátní propaganda atd.). Očekáváme, že každá ze složek bezpečnostního systému ČR bude prezentovat vlastní pohled na aktuální potřeby a budoucí hrozby s ohledem na působnost a zkušenosti. Zároveň je předpoklad, že vyvstanou i témata společná, například integrace bezpečnostního systému či strategický (dlouhodobý) přistup k financování a rozvoji,“ uvedl Adam Drnek.

Foto: Seriál konferencí "Vnitřní bezpečnost a odolnost státu" se zaměřuje na identifikaci hrozeb, rizik a slabých stránek bezpečnostního systému ČR s cílem je minimalizovat. | Shutterstock

V úvodním bloku s názvem "Vnitřní bezpečnost státu – Hrozby a rizika, krizové řízení, integrace bezpečnostních složek" upozornil náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka na to, že Rusko směřuje ke konfliktu se Severoatlantickou aliancí a Česko by se od první chvíle konfliktu aktivně účastnilo. Varoval také, že válka mezi Ruskem a NATO je možná, proto je důležitý moment odstrašení a dobrá příprava. „Příprava a obrana je úkolem vlády z Ústavy ČR a vyžaduje to celovládní úsilí, ale v konečném důsledku to musí být celospolečenské úsilí. Důležitá je vůle se bránit a odolnost,“ řekl generál Řehka. Zároveň také vyzdvihl fakt, že jsme členy NATO a musíme vyvíjet takové úsilí, abychom byli platnými členy Aliance. Náčelník generálního štábu také zdůraznil, že pokud by válka skutečně vypukla, velký díl armády by odjel bojovat v souladu s aliančními plány. Úkoly by se však podle něj musely plnit také v Česku, které je tranzitním koridorem ze Západu jak do Polska a do Pobaltí, tak na jihovýchod k Černému moři. Úkolem na našem území by byla ochrana našeho vzdušného prostoru. Česká republika by také musela zajistit armádní přesuny a přelety, místa soustředění, skladovací prostory či bezpečnost kritické infrastruktury. Důležitým faktorem pro odolnost státu je podle gen. Řehky vyvarovat se strategickým závislostem (energetika, surovinové zdroje). V rámci poučení z ukrajinské krize by Česká republika měla být velice opatrná, pokud jde o telekomunikační závislost na Číně. „Koncepce rozvoje všech resortů a všech složek musí počítat i s válkou, protože každý v takovém konfliktu má svou roli,“ varoval generál Řehka. Podle něj je v takovém případě nutná schopnost krizového řízení a rychlého rozhodování, protože v jakékoliv krizi je krizové řízení se zapojením vlády klíčem k dalšímu rozvoji obranných schopností. Podobně je to se zapojením parlamentu, kdy schopnost předávání utajovaných informací a schopnost rozhodovat nesmí proces nikterak brzdit.

V rámci druhé části konference s názvem "Informační bezpečnost státu" zaujalo návštěvníky varování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky týkající se ruské snahy torpédovat schválení smlouvy o obranné spolupráci mezi Českem a USA (DCA). „Lze předpokládat, že Rusové budou využívat všech svých prostředků, včetně tvrdých dezinformací osobního až intimního charakteru, páté kolony u nás a tak dále, aby schválení této smlouvy zabránili,“ řekl šéf civilní kontrarozvědky. Obrannou smlouvu DCA, která upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území, minulý týden v USA podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým protějškem Lloydem Austinem. Smlouvu nyní musí schválit obě komory parlamentu. Podle Koudelky jsou aktuálně ruské zpravodajské aktivity rizikovější nežli čínské a jsou otevřeně agresivní. 
Mimochodem BIS ve svých výročních zprávách pravidelně varuje před aktivitami ruských a čínských zpravodajských služeb a jejich snahou ovlivňovat veřejné mínění v Česku. Tyto informace mají podle ředitele Koudelky za cíl podlomit důvěru veřejnosti v demokratické instituce, stát a politiky či nabourat soudržnost Severoatlantické aliance. Působení ruských zpravodajců v Česku je nyní obtížnější vzhledem k nižšímu počtu ruských diplomatů a díky sankcím vůči ruským firmám. Cílem dezinformací je podle BIS kyberprostor. „Rusové mohou monitorovat naši telefonickou komunikaci. Mají k tomu dostatečné technické prostředky umístěné v objektech zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze,“ konstatoval Koudelka. 

Konference se dále v rámci třetího panelu zabývala uprchlickou krizí, kdy náměstek policejního prezidenta, brig. gen. Tomáš Kubík konstatoval, že bezpečnostní situace je stabilní. Před tím, že než Rusko napadlo Ukrajinu celoplošnou válkou v únoru 2022, bylo v Česku 2,1 procenta trestných činů pácháno občany ukrajinské národnosti, nyní je to 4,2 procenta trestných činů. „Zatím jsme nezachytili žádné zásadnější bezpečnostní hrozby,“ řekl gen. Kubík. Ukrajinci podle něj v Česku čelí hlavně podvodům v online prostoru. V souvislosti s jejich trestnou činností naopak zmínil padělání a pozměňování veřejné listiny, což se týká hlavně ukrajinských řidičských průkazů. V Česku bylo k 1. dubnu zaznamenáno 325 742 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou, což jim umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, ke vzdělání či na trh práce. Číslo zahrnuje všechny uprchlíky, kteří do konce letošního března požádali o prodloužení dočasné ochrany ještě o rok, i ty, kdo o ni požádali nově. Dvě třetiny uprchlíků jsou ženy, téměř 30 procent pak tvoří děti.

Prezentovaná témata a identifikované hrozby, rizika a slabé stránky bezpečnostního systému ČR během úvodního dílu seriálu konferencí "Vnitřní bezpečnost a odolnost státu" potvrdily hlavně nutnost koordinace napříč politickým i bezpečnostním spektrem. Toto zaměření bylo jasně deklarováno jako zásadní pro přípravu na budoucí krize a budování odolné společnosti. 

Předsedovi výboru pro bezpečnost Pavlu Žáčkovi jsme pak položili následující dvě otázky:

Co by mělo být cílem debaty expertů s jednotlivými složkami IZS a AČR?  Například úprava legislativy?

Cílem debaty je identifikace a prezentace problémů či nedostatků, ale také například modernizačních trendů, v rámci celého bezpečnostního aparátu, a to vše v kontextu zhoršené situace v Evropě a ve světě. Hledání odpovědí na otázky, jak vnější hrozby ohrožují naši vnitřní bezpečnost a jak jsme schopni na ně reagovat. A zároveň ujištění veřejnosti, že se těmito důležitými otázkami na půdě poslanecké sněmovny vážně zabýváme. Až poté bych zmínil možnou úpravu legislativy.

Jak je podle vás důležitá souběžně vedená veřejná diskuse na bezpečnostní témata. Měla by se společnost problematice bezpečnosti věnovat více?

Nejpozději od napadení Ukrajiny Putinovým Ruskem každý racionálně uvažující člověk vnímá, že bezpečnost je téma nejvyšší důležitosti. Mohu vás ujistit, že se řeší na všech úrovních. Stát musí umět na dramatickou změnu situace zareagovat a zajistit naši bezpečnost v rámci kolektivní obrany, zajistit ochranu kritické infrastruktury, a nakonec i ochranu občanů. Máme zde ohromný deficit, který musíme co nejrychleji zaplnit.

Zdroj: VBOS