Přestože 43. výsadkový pluk vznikl 1. října 2020, tedy před více než půl rokem, kvůli pandemické situaci nebylo možné do té doby provádět výcvik ve větších jednotkách a už vůbec ne plnohodnotné polní vyvedení útvaru jako celku. Místo toho čekalo na výsadkáře, takřka ihned po slavnostním nástupu při příležitosti vzniku pluku, nasazení na covidových ARO odděleních nemocnic po celé republice v rámci zvládání třetí a následně i čtvrté vlny COVID-19. Nynější polní vyvedení pluku, které probíhá mezi 7. - 18. červnem, je tak první příležitostí, byť stále za určitých omezeních, začít provádět taktické činnosti ve vyšších celcích. 

Video: Polní cvičení 43. výsadkového pluku: Fast Rope / YouTube

Cvičení mělo hned několik cílů. Výcvikovým cílem štábu bylo provedení štábního nácviku štábu pluku na taktický námět a procvičit tak plánovací a rozhodovací proces v rámci nové struktury štábu. Cíle jednotek se lišily v závislosti na druhu jednotky. Zatímco hlavním výcvikovým cílem Zdravotnického odřadu bylo plnohodnotné rozvinutí pracoviště v poli a ověření všech postupů přijímání a ošetřování raněných i nemocných, bojové jednotky pluku měly cílů zpravidla více. Od provedení střeleb na dlouhé vzdálenosti, přes prověření základních taktických postupů čet, až po komplexní zaměstnání v postupech sebezáchovy v týlu nepřítele.

Foto: První týden cvičení byl ve znamení procvičování postupů slanění na rychlém laně z vrtulníků Mi-171Š do různých prostředí | Jan Juřica / CZ Defence / CC BY NC-ND

Jelikož se jedná o cvičení výsadkového pluku, stranou nemohla zůstat výsadková příprava. Zatímco první týden byl ve znamení procvičování postupů slanění na rychlém laně z vrtulníků Mi-171Š do různých prostředí, a to zejména na posádkové cvičiště Bílek, druhý týden byl věnován padákovým výsadkům. Po cvičných padákových výsadcích z vrtulníku přišly na řadu i taktické seskoky včetně vysazení materiálu na nákladních padákových soupravách NPS-85. Mimořádné bylo, že se jednalo o vůbec první seskoky z letounu C-295MW CASA nově zavedeného do Vzdušných sil Armády České republiky.

Celkově lze říci, že i navzdory stále platným omezením cvičení splnilo své cíle. Prověřilo současný stav vycvičenosti štábu a jednotek, zvýšilo schopnosti ve vybraných oblastech a připravilo půdu na zvládnutí obtížnějších činností v podzimním výcvikovém období.

Foto: Celkově lze říci, že i navzdory stále platným omezením cvičení splnilo své cíle | Jan Juřica / CZ Defence / CC BY NC-ND

Naše redakce byla v rámci výše uvedeného cvičení přítomna procvičování postupů slanění na rychlém laně (Fast Rope) z vrtulníků Mi-171Š na posádkovém cvičišti Bílek. V této souvislosti jsme se zeptali zástupce velitele pluku, pplk. Iva Zelinky, na pár otázek týkající se právě slanění na rychlém laně.

Nakolik je požívání Fast Rope v AČR novinkou?

Používání Fast Rope není novinkou ani u výsadkářů ani v AČR jako takové. Nicméně po skromných začátcích, kdy bylo používání této techniky vyhrazeno relativně úzké skupině (u 43. výsadkového praporu s touto schopností začínali odstřelovači a průzkumníci) se rozšířilo na mnohem větší množinu uživatelů. Již několik let tak tento způsob vysazení používají všichni výsadkáři v Chrudimi bez ohledu na své funkční zařazení. 

Kdy a kde se tento typ vysazení přesně používá?

Tento způsob vysazení se používá v těch případech, kdy je použit vrtulníkový výsadek, ale kvůli konfiguraci terénu nebo povaze úkolu není možné provést přistávací výsadek na zemi. V reálu se tedy jedná o vysazení do nízkého lesního podrostu, mezi nebo na budovy, či do horského terénu. Jediným omezením je délka lana, která je více omezující než u klasického horolezeckého lana a dále maximální dodatečná hmotnost výsadkáře. Není tedy možno takto slaňovat se skutečně těžkými břemeny, jelikož veškeré brždění provádí výsadkář třením (rukama, tělem a nohama) o lano bez jakýchkoliv brzdících pomůcek. To je ale zároveň taktickou výhodou, jelikož následně není nutné se komplikovaně odpojovat od brzdících pomůcek po dosažení země. Lze tedy ihned zahájit činnost bez sebemenšího prodlení.        

Kolik času stráví příslušník výsadkového pluku nácvikem tzv. "na sucho" než je připraven na výsadek z vrtulníku?

Před prvním ostrým slaněním z vrtulníku musí výsadkář absolvovat několikadenní kurz Fast Rope. Začíná se metodickým nácvikem techniky z malých výšek. Ty se postupně zvyšují, přičemž se spolu s tím zvyšuje obtížnost přidáváním zátěže v podobě zbraně a batohu, přičemž metodická část končí slaněním v noci. Následují praktické nácviky už z letícího vrtulníku - rovněž analogicky se vzrůstající obtížností.     

Jak často se schopnost Fast Rope u vás trénuje?

Slanění, ať už klasické nebo právě na rychlém laně, je běžnou součástí výsadkových provozů, které máme u výsadkářů několikrát do měsíce. Dále pak se používá při nácviku komplexních činností jednotek, zejména na našem posádkovém cvičišti Bílek. V poslední době lze pozorovat u 43. výsadkového pluku postupného vytlačování klasického slanění na statickém horolezeckém laně z vrtulníku ve prospěch právě slanění po rychlém laně, a to zejména díky výrazné úspoře času a větší taktické využitelnosti. Klasické slanění však i nadále najde uplatnění v situacích, kdy by slanění po rychlém laně nepostačovalo – například do vzrostlého lesa nebo s těžkými břemeny.