Poslední dobou stále více rezonují informace o masivním přesunu Ozbrojených sil Ruské federace ke hranicím s Ukrajinou. Řada diplomatů, ale i odborníků na problematiku ukrajinsko-ruských vztahů zcela vážně upozorňuje na hrozbu ozbrojeného konfliktu, respektive anektaci minimálně části území Ukrajiny. Jaká by v tomto případě následovala reakce Severoatlantické aliance resp. Armády České republiky?

Případné reakce, přesněji míněno vojenské reakce, by se Ukrajina ze strany NATO pravděpodobně nedočkala, což potvrzuje i nedávné prohlášení nejvyššího představitele Severoatlantické aliance, generálního tajemníka Jense Stoltenberga v tom smyslu, že by NATO vojensky nijak nereagovalo. „Je důležité rozlišovat mezi spojenci (tedy členy, pozn. red.) NATO a partnerskou Ukrajinou. Spojencům NATO poskytujeme, podle článku 5, záruky kolektivní obrany. Ukrajina je náš blízký a vysoce ceněný partner, kterému poskytneme podporu,“ uvedl Jens Stoltenberg, který dále dodal, že pokud by Rusko Ukrajinu napadlo, zaplatí za to vysokou cenu.

Foto: Poslední dobou stále více rezonují informace o masivním přesunu Ozbrojených sil Ruské federace ke hranicím s Ukrajinou. (ilustrační foto) | Shutterstock

Jen pro úplnost, článek 5 Severoatlantické smlouvy zní následovně: Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Onou vysokou cenou však rozhodně není myšlen přímý, vojenský konflikt Severoatlantické aliance a Ruska, ale zřejmě je tím myšlena sofistikovaná obrana Ukrajiny, kterou by NATO technicky, či mentoringem podpořilo. Lze tak očekávat vojenské dodávky zbraní a další podporu, nikoliv však přímé zapojení do bojů. Jinak řečeno, Ukrajina by v případě napadení zůstala na pospas Rusku sama a musela by doufat, že dodávky budou natolik rozsáhlé, že umožní kupříkladu ochránit vzdušný prostor za pomocí systémů protivzdušné obrany pokročilejších technologií, než Ukrajina v současnosti disponuje. Jedná se o komplety Buk-M1, S-300PT, S-300V1, S-200V, 2K12 „Kub“, 9K330 „Tor“ či mobilní S-125, tedy systémy staré desítky let s neznámou operační schopností nasazení.

Směrem k Rusku lze tedy očekávat poměrně klasickou rétoriku nejen NATO, ale i Evropské unie v podobě řady embarg a hrozeb ekonomických sankcí vůči Rusku. Reakce Armády České republiky by pak byla pochopitelně taková, jakou by umožnila Severoatlantická aliance. Avšak vzhledem k faktu, že případná aktivace článku 5 podle Stoltenberga v případě Ukrajiny nehrozí, přímé zapojení českých vojáků v rámci sil NATO zřejmě nehrozí. Zapojení zpravodajských služeb, resp. vojenských poradců by však bylo teoreticky možné.

Zdroj: nato.int, euronews.com, Ministerstvo obrany ČR