Armáda České republiky i přes řadu modernizačních projektů má stále velké množství sovětské techniky. Některá prošla modernizací, další na modernizaci čeká. Může armáda plnit své závazky vůči NATO s technikou, která je i starší, než mnozí generálové AČR?

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky, armádní generál Aleš Opata v září oslaví své 55 narozeniny. Nadneseně řečeno to znamená, že v podobném věku jako řada techniky, kterou AČR disponuje. Protiletadlový raketový komplet 2K 12 KUB byl vyvíjen v padesátých letech, do armád tehdejšího východního bloku byl zařazen zhruba v letech 1968-1970, podobně systém Strela-10.

Foto: Protiletadlový raketový komplet Strela 10 | army.cz

Několikanásobně prodlužovanou životnost radiolokátorů snad ani nemá smysl komentovat. Sice proběhla řada modernizací, leč ty dovedou zub času pouze zbrzdit. Ruské vrtulníky a vozy UAZ jsou v těsném závěsu, leč zde se blýská na lepší časy. Snad.

Foto: V AČR stále slouží například zastaralá vozidla UAZ 469B | army.cz

„Základní podstatou je potřeba vymanit se ze závislosti na Ruské federaci v oblasti vojenské techniky a zahájení ‚westernizace‘ vrtulníkového letectva,“ řekla deníku Právo mluvčí armády, plukovnice Magdalena Dvořáková. Dle jejích slov jde zejména o náhradu vrtulníků Mi-171 a Mi-24/35 i z důvodu stále se zhoršujících dodávek náhradních dílů, které LOM Praha získává z Ruska na základě výjimek, leč dodávky trvají i více než rok. Oficiální nabídka na nové vrtulníky již padla a je v jednání. Podstatné je dořešit peripetii s radiolokátory. Tam je situace dost závažná, konec konců připomeňme si, jak se vyvíjela snaha o modernizaci těchto prostředků.

Foto: Dodávka náhradních dílů pro stroje Mi-171 a Mi-24/35 (na obrázku) se získávají z Ruska na základě výjimek, leč dodávky trvají i více než rok

Dle koncepce výstavby armády do roku 2025

Schopnost radiolokačního pokrytí pod 3 km měla být podle Koncepce výstavby AČR 2025 rozšířena pořízením mobilních 3D radiolokátorů nové generace (MADR) v nepřetržitém provozu a odolných proti rušení. Podle původních plánů ministerstva obrany měla být do poloviny roku 2015 vypsána veřejná obchodní soutěž v hodnotě cca 3,5 mld. Kč s cílem pořídit 10 systémů MADR, v roce 2016 však ministerstvo počítalo s nákupem (uzavřeným na mezivládní úrovni) celkem 8 systémů MADR, přičemž 5 radarů mělo sloužit pro sledování vzdušného prostoru státu a 3 jako záložní nebo pro raketovou PVO.

Foto: Prověřený radarový systém ELTA ELM-2084, který je v operačním nasazení v rámci izraelského sytému protivzdušné obrany Iron Dome již deset let a díky zkušenostem z provozu je neustále vylepšován a zdokonalován | IAI

V červenci 2015 byla potenciálním dodavatelům zaslána oficiální žádost o informace. Záměr ucházet se o kontrakt projevil britský BAE Systems (s radarem Commander SL), izraelská ELTA (ELM-2084 MMR), švédský Saab (Giraffe 4A) a francouzský ThalesRaytheonSystems (Ground Master 400). Dodávky radarů s požadovanou logistickou podporou do roku 2041 by měly proběhnout v letech 2017 až 2021. Ministerstvo obrany vyzvalo v květnu 2016 vlády Francie, Izraele, Švédska a Velké Británie k podání nabídek na dodávku 8 radiolokátorů MADR. Velká Británie nicméně oznámila, že se již soutěže dále nebude účastnit, protože britské řešení ne zcela odpovídá požadavkům AČR.

Vyšetřování

Komise ministerstva obrany upřednostňovala podle mediálních zpráv z konce listopadu 2016 nabídku izraelské společnosti IAI Elta Systems ve spolupráci s Czechoslovak Group. Do konce roku 2017 však nebyla smlouva uzavřena a tehdejší ministryně obrany Karla Šlechtová plánovala nákup radarů MADR prověřit. Šlechtová následně oznámila, že ministerská inspekce zjistila u některých dosud neukončených zakázek závažná pochybení. Podle bezpečnostního výboru NATO nemohou být izraelské radary zapojeny do aliančního systému PVO. Nicméně možné nedostatky, či potíže se zapojením do systémů jsou možná jedním problémem, druhým je tragický stav současné techniky. 

Foto: Radary ELTA ELM-2084 izraelské výroby jsou součástí mobilního systému protivzdušné obrany Iron Dome, který chrání izraelská města před častými minometnými či raketovými útoky z Gazy

„Dosavadní mnohaměsíční průběh zakázky provázely opakující se spekulace a pochybnosti. Ty nevyvrátila ani mnou zřízená nezávislá komise. Proto jsem se rozhodl dosavadní zadávací řízení zrušit. Naše armáda ale nutně nové mobilní radiolokátory potřebuje, bez nich nebudeme schopni efektivně zabezpečit přehled o situaci ve vzdušném prostoru nad ČR. Proto jsem navrhl vládě nejrychlejší možný postup, tedy přímý nákup MADR od izraelské vlády,“ sdělil ministr Lubomír Metnar na konci loňského roku a dodal „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2,9 mld. Kč bez DPH. Smlouva bude podepsána v polovině příštího roku. První radar dostane Armáda České republiky do výzbroje do 22 měsíců od podpisu smlouvy,“ což bohužel ne zcela koresponduje s realitou. Do dnešních dnů nebyla smlouva na nákup radiolokátorů podepsána. České společnosti jsou přitom schopné se do modernizačních projektů a akvizic plně zapojit, včetně uvažované nemalé části výroby uskutečněné v České republice. Má ještě Ministerstvo obrany čas?