Bezpilotní letouny nedávno opakovaně špehovaly průmyslový areál na severozápadě Německa, v jehož blízkosti se nachází odstavená jaderná elektrárna a terminál na zkapalněný zemní plyn. Tato událost navazuje na bezpečnostní incidenty v kasárnách Bundeswehru v Kolíně nad Rýnem a na alianční letecké základně Geilenkirchen. Cílem zmíněných akcí je znejistit německé obyvatelstvo a oslabit jeho odhodlání podporovat Ukrajinu, stejně jako podkopat mezinárodní řád založený na pravidlech.

Ostraha průmyslového areálu ChemCoast Park severozápadně od Hamburku spatřila první drony 8. srpna. V následujících týdnech přilétaly každou noc až čtyři bezpilotní letouny naráz, poslední nepovolené přelety byly podle deníku Neue Osnabrücker Zeitung pozorovány v noci z 21. na 22. srpna. Státní zastupitelství ve Flensburgu nyní vede vyšetřování pro podezření ze „zpravodajské činnosti za účelem sabotáže v souvislosti s opakovanými přelety dronů nad kritickou infrastrukturou ve Šlesvicku-Holštýnsku“. Nedaleko areálu se kromě odstavené jaderné elektrárny Brunsbüttel nachází narychlo vybudovaný plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn, který Německu po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 umožnil zastavit odběr plynu přes plynovod Nord stream. 

Noční pohyb dronů znesnadnil jejich lokalizaci a žádný se prozatím nepodařilo ani sestřelit. Vyšetřovatelé předpokládají, že nad německým územím došlo k nasazení vojenských bezpilotních letounů, které se dokážou vyhnout detekčním systémům. Pro tuto hypotézu hovoří rychlost dronů (informace v německém tisku Tagesschau uvádí až 100 km/h) a častá změna výšky. Dokonce docházelo i k cíleným přibližovacím manévrům k policejním bezpilotním letounům.

Policie nasadila proti nepřátelským dronům vlastní zařízení, ta ale nebyla schopna držet krok. Ani speciální technika od hamburských policejních útvarů neuspěla při pronásledování vetřelců a nedokázala určit, odkud přesně přilétají. Zalarmován byl proto Bundeswehr, který státnímu zastupitelství poskytl radarové údaje. Tagesschau zmiňuje, že bezpilotní letouny mohly využívat civilní ruské lodě v Baltském nebo Severním moři jako základny (800 km vzdálenou exklávu Kaliningrad lze téměř jistě vyloučit). Některá média konkrétně spekulovala o nasazení dronů Orlan-10 s doletem několika set kilometrů. 

K nepovoleným přeletům bezpilotních letounů docházelo v Německu i v loňském roce. Nejméně 400krát je zahlédli v blízkosti vojenských objektů, zpravidla kasáren. Pouze ve velmi málo případech však mohli být operátoři dronů identifikováni. Spolková kontrarozvědka BAMAD (Bundesamt für den Militärischen Abschirmdienst) vyšetřovala podezření, že průzkumné lety sloužily ke sledování výcvikových kurzů ukrajinských vojáků. 

Celkový obraz dotváří incidenty z kasáren Bundeswehru v Kolíně nad Rýnem a na alianční letecké základně v Geilenkirchenu nedaleko Cách. V prvním případě vzbudily obavy díry v plotech a pohyby neznámých osob ve vojenském areálu, z čehož vzniklo podezření o možném otrávení pitné vody pro vojáky. Toto podezření se však nepotvrdilo. V Geilenkirchenu pak 22. srpna vyhlásili bezpečnostní poplach na úrovni Charlie (druhý nejvyšší ze čtyř), což NATO označilo za „preventivní opatření k minimalizaci možného rizika pro naši organizaci a personál“. Nejmenovaný zdroj z německých zpravodajských služeb potvrdil, že důvodem bezpečnostního poplachu v Geilenkirchenu byly známky „přípravných akcí na pravděpodobný ruský sabotážní čin“ s využitím dronu. Tip údajně přišel od blíže nespecifikované zahraniční zpravodajské služby.

Tyto hrozby nemusí být přitom pouhými mediálními senzacemi, jak se na první pohled může zdát. Letos v dubnu bayreuthští policisté zatkli dva Němce ruského původu, kteří dle státního zástupce plánovali provádět sabotážní útoky na německém území. Za tímto účelem mapovali železniční tratě, vojenské výcvikové prostory a další objekty Bundeswehru. „Jedná se o výhružná gesta, která nám mají dát jasně najevo: Podívejte se, tohle se stane, když si s námi budete zahrávat,“ prohlásil poslanec Bundestagu Konstantin von Notz (Die Grünen).

Německo není samo, kdo se v posledních měsících stal terčem sabotážních akcí. Letos v dubnu například někdo úmyslně přestřihl kritický komunikační kabel vedoucí na norskou leteckou základnu Evenes. Dříve byly také přerušeny kabely norského pozorovacího systému, který Oslo používá ke sledování podmořského života v Severním moři. V Londýně zase vzplály sklady společnosti, která se podílí na pomoci Ukrajině, a Francii nadzvedlo zatčení muže podezřelého z výroby výbušných zařízení a plánování útoků s proruskou motivací.

Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV – Bundesamt für Verfassungsschutz), německá civilní kontrarozvědka, se již delší dobu obává z ruské eskalace „hybridní války“ (vše, co nezahrnuje přímou vojenskou konfrontaci) proti Západu. Zesílení špionážní činnosti by Moskva mohla doplnit útoky na kritickou infrastrukturu. Verbování nových „agentů“ dnes probíhá prostřednictvím internetových kanálů a Kreml je hodlá využívat k jednoduchým sabotážním akcím (např. žhářským útokům). Noví rekruti typicky pochází z prostřední kriminálních gangů nebo fanoušků hudebních skupin a zahraničními zpravodajskými službami jsou obvykle placeni nebo vydíráni. „Jediné, na čem záleží, je zneklidňovat lidi a politiky,“ řekl jeden důstojník BfV.

Snaha tohoto druhu představuje relativně levný a málo rizikový způsob, jak se pokusit podkopat podporu Ukrajiny v Evropě. Je to prostředek k vyvolání rozvratu a zasévání strachu. Dokud bude k dosažení svých cílů využívat zástupné subjekty, zůstane velmi obtížné takové aktivity přímo vystopovat až do Kremlu. „Rusko v konečném důsledku usiluje o [slabou] Evropu, kterou ovládne a ve které bude prosazovat své cíle bez ohledu na mezinárodní pravidla a mezinárodní právo. Evropu, v níž bude uplatňovat svou moc z pozice silnějšího,“ vysvětluje motivy ruské vlády historička Franziska Daviesová z Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově.

Přestože bude případný útok dronem na některou alianční základnu mimořádně odvážnou operací, zkušenosti z ukrajinsko-ruské války ukázaly obtíže, s nimiž se moderní systémy protivzdušné obrany vypořádávají s malými civilními drony plnými výbušnin. Politici jako Konstantin von Notz proto požadují urychlené schválení zákona na ochranu kritické infrastruktury (KRITIS-Dachgesetz). „Zákon potřebujeme, jasně totiž vymezí odpovědnost. Díky němu ochrana kritické infrastruktury získá maximální pozornost všech bezpečnostních orgánů a moderní techniku, která bude umět lokalizovat nelegální drony a bránit se jim,“ vyzývá zelený politik. 

Roderich Kiesewetter, poslanec za opoziční CDU, na druhé straně vnímá nedostatečná ochranná opatření jako důsledek iluzí německého obyvatelstva o Rusku. „Velká část obyvatelstva a také velká část politiků odmítá ve skutečnosti uznat, že cílem ruské války jsme my, naše společnost a náš liberálně demokratický systém,“ uvedl Kiesewetter. O rozpolcené společnosti podle něj svědčí též průběh veřejné diskuse, zda je Bundeswehr dostatečně vybaven (fakt přijímaný prakticky celou odbornou veřejností). 

Německo se potýká s novým bezpečnostním fenoménem v podobě přeletů bezpilotních letounů nad strategickou infrastrukturou. Probíhající vyšetřování pracují s podezřením na zpravodajskou činnost za účelem sabotáže, o jejíž uskutečnění má mezi geopolitickými protivníky Berlína největší zájem Rusko. Na novou hrozbu chtějí představitelé vládnoucí koalice (Konstantin von Notz ze strany Die Grünen) reagovat urychleným schválením zákona o kritické infrastruktuře, který bezpečnostním orgánům jasně vytyčí odpovědnost a zajistí odpovídající techniku. Neméně důležitá je ovšem i dlouhodobá investice do vlastního obyvatelstva (školství, strategická komunikace), díky níž si občané státu vytvoří odolnost proti snahám nepřátel zasévat strach a vyvolávat rozvrat. V tomto případě čeká jak Německo, tak i Českou republiku ještě kus práce k přijetí celonárodního konsenzu, že ruská válka na Ukrajině je pouhým začátkem agresivního tažení Kremlu proti celé demokratické Evropě.

Zdroj: Defense News, The WarZone, Süddeutsche Zeitung, Euronews, Neue Osnabrücker Zeitung, Berliner Morgenpost, Tagesschau, Eßlinger Zeitung