Ředitel odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany, plukovník Eduard Stehlík, měl ve své funkci skončit na konci roku. Jeho pozice měla být zcivilněna, tedy by ji zastával občanský zaměstnanec. Ministr obrany Lubomír Metnar se však rozhodl změnit původní návrh svého úřadu a Stehlíkovi nabídnout prodloužení vojenského závazku a pokračování na stávající pozici. To ovšem, dle našich zdrojů z odboru pro válečné veterány Stehlík nepodepíše a na konci roku končí.

Foto: Plukovník Eduard Stehlík | army.cz

Plukovník Eduard Stehlík je nejen voják, vojenský historik, ale i spisovatel. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Je ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Dříve působil jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Dále působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín.

Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Získal 57 hlasů od 74 senátorů. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kde, jak již bylo řečeno, měl působit do konce tohoto roku. Jen z uvedeného výčtu je patrné, že jde o skutečného profesionála a proto kroky ministerstva obrany ke zcivilnění dané pozice byly více než diskutabilní. 

Foto: Plukovník Eduard Stehlík (vpravo) je skutečný profesionál a proto kroky ministerstva obrany ke zcivilnění dané pozice byly více než diskutabilní | army.cz

V době, kdy měl Eduard Stehlík ve své funkci skončit, mohl takříkajíc svléci uniformu a přihlásit se do výběrového řízení jako nevoják, otázkou je, zda-li by to nebylo nejen kontraproduktivní, ale i nedůstojné. Je poměrně logické, že je daná pozice vojenská. Jednáte napříč světem, což také plukovník Stehlík opakovaně zmínil. Hroby v Rusku atp. kde je třeba jednat a diskutovat musí řešit voják. Proč? Protože na druhé straně telefonu je téměř vždy také voják. Vojáci si rozumí a jsou si tzv. rovni. Navrhovaná pozice civilní, tedy pozice obsazená občanským zaměstnancem (přestože může jít o zkušeného profesionála), je zkrátka nelogická. Když něco funguje, není třeba to měnit. Bohužel, jedním z ne příliš povedených kroků plukovníka Stehlíka byl předtočený rozhovor na DVTV, kde obvinil vedení z bossingu a šikany. Rozhovor vyšel krátce poté, co mu bylo nabídnuto prodloužení závazku po silném tlaku veřejnosti, ale i politických přímluvách.