Pozemní protivzdušné obraně je v poslední době věnována zasloužená pozornost. Příkladům a zkušenostem nejen z konfliktu v Náhorním Karabachu nebo na Ukrajině jsme se již věnovali. Tématem uplynulého roku byla akvizice protivzdušných kompletů SPYDER od izraelské společnosti RAFAEL, které nahradí ve výzbroji 251. raketového oddílu 25. protiletadlového raketového pluku přesluhující protiletadlový raketový komplet 2K12 KUB. Akvizice kompletů SPYDER navazuje na předchozí nákup mobilních radarů MADR od stejné společnosti. Po vyřazení kompletů STRELA 10 v roce 2021 (z nichž minimálně část byla poskytnuta Ukrajině) a dodání SPYDERů zůstanou ve výzbroji AČR dva systémy pozemní PVO – systém krátkého a středního dosahu SPYDER (čtyři baterie po čtyřech odpalovacích zařízeních), a ruční raketový protiletadlový systém RBS-70 a RBS-70 NG (po šestnácti kusech). Při dalším rozvoji české PVO tak bude dobré zvážit především navýšení počtů již zavedených zbraní a zavedení/obnovu mobilních prostředků pro přímou obranu jednotek v pohybu.

KVAČR 2030 hovoří o potřebě nepřetržitého zabezpečení pokrytí "určené" části vzdušného prostoru ČR a posílení bodové ochrany "určených" objektů. "Prostředky poskytující PVO PozS získají schopnost působit na prostředky vzdušného napadení za pohybu. ÚU PozS budou zabezpečena komplety VSHORAD (Very Short Range Air Defense)." A pro milník 2030 předpokládá "navýšení počtu kompletů VSHORAD se schopností působit na prostředky vzdušného napadení i za pohybu. Systémy SHORAD zabezpečí PVO max. tří ODOS. Bude dosaženo schopnosti působit proti bezpilotním prostředkům taktické a operační úrovně, raketové, dělostřelecké a minometné palbě pořízením systémů kategorie C-UAS a C-RAM."

Mobilní prostředky PVO

Komplety VSHORAD jsou míněny stávající přenosné protiletadlové systémy MANPADS (MAN-Portable Air-Defense Systems) RBS-70 a RBS-70NG. Pro jejich přepravu disponuje AČR speciálně upravenými Tatrami 810 PVO a Tatra 815-7T3R31.411 6x6.1R resp.T-815 6x6 PVO (první vozidla T-815 6x6 PVO byla 25. plrp nedávno dodána Vojenským technickým ústavem, 25. plrp obdrží do konce roku celkem 16 vozidel). Tyto prostředky umožňují díky vlastnostem osvědčeného podvozku bezpečnou přepravu obsluhy a komponentů systémů PVO i těžkým terénem, ale nezajišťují zmíněný požadavek působit na prostředky vzdušného napadení i za pohybu. Krátká odbočka na Ukrajinu:

V pondělí 25. července ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil převzetí prvních samohybných protiletadlových systémů GEPARD, o nichž se intenzívně hovoří od jara: "Zatím mohu říci, že první tři Gepardy dnes oficiálně dorazily z Německa. Jedná se o protiletadlové systémy, pro které bylo rovněž dodáno několik desítek tisíc nábojů. Očekáváme prvních 15 Gepardů. První tři dnes dorazily na Ukrajinu a již jsou k dispozici ozbrojeným silám." Gepard (Flugabwehrkanonenpanzer Gepard) vyrábí společností Krauss-Maffei Wegmann. Je určen k ochraně obrněných konvojů, manévrujících jednotek i stacionárních objektů před útoky vrtulníků a bojových letounů operujících v malých a velmi malých výškách ve dne i v noci za jakýchkoli povětrnostních podmínek a v podmínkách intenzivního elektronického boje nepřítele. V Německu byl z výzbroje vyřazen v roce 2010. Nahradil ho lehký protivzdušný systém Wiesel 2 Ozelot, který namísto kanónové výzbroje spoléhá na řízené střely FIM-92 Stinger a LFK NG.

Podobný mobilní prostředek dnes ve výzbroji AČR zcela chybí, ať již s hlavňovou, nebo raketovou výzbrojí. Výrobce RBS-70NG integraci systému na podvozkovou platformu umožňuje, v prostředí české armády by se tak mohlo jednat buď o vozidla Pandur II 8x8, nebo o platformu obrněných vozidel TITUS 6x6. Ostatně ohledně cílového stavu RBS-70NG se cca před rokem vyjádřil v naší reportáži (čas 3:35) také velitel 252. protiletadlového oddílu pplk. Petr Řezníček, který vidí jako optimální stav zabudování RBS přímo na vozidle S-KOV (s možností ho odmontovat), které by pak působilo s podporovaným prvkem, jako jsou mechanizované prapory apod.

Foto: Střelby ze systému RBS-70NG | Jan Juřica / CZ DEFENCE

Projekty tohoto určení jsou rozvíjené například pro americkou armádu (Stryker A1 Initial Maneuver Short-Range Air Defence Vehicle) společnostmi GDLS a Leonardo DRS, jehož výzbroj kombinuje dvojice střel AFM-114L Longbow Hellfire schopných působit proti pozemním i vzdušným cílům, 30mm automatický kanón XM914 Bushmaster a koaxiální kulomet. Palbu řídí čtyři radary MHR doplněné anténou systému IFF (identifikace přítel-nepřítel). První vozidlo v dubnu 2021 obdržel do své výzbroje 5. prapor 4. pluku protivzdušné obrany 10. velitelství armádní protivzdušné a protiraketové obrany US Army Europe and Africa. Protivzdušnou variantu německého vozidla BOXER zas vyvíjí pod názvem Oerlikon Skyranger společnost Rheinmetall. Systém spoléhá na palebnou sílu 35mm kanónu Oerlikon Revolver Gun schopného vystřelovat časovanou munici, na střely Stinger (a ekvivalentní) a na střely Cheetah (C-RAM, střela proti raketové, dělostřelecké a minometné palbě). Účelem těchto a podobných vozidel je poskytovat přímou palebnou podporu a protivzdušnou obranu úkolovým uskupením v pohybu. 

Otázka počtu komplexů SHORAD

Každá baterie systému SPYDER zajistí ochranu prostoru o rozloze 55 x 55 km, což je v případě čtyř baterií necelých 16 % rozlohy České republiky. Hlavním úkolem je zabezpečení objektů důležitých pro obranu státu (ODOS), ať již vojenské, nebo na základě rozhodnutí vlády nevojenské. KVAČR 2030 mluví o "max. třech ODOS". Jen jaderné elektrárny jsou v České republice dvě. Kromě hlavního města je třeba bránit dlouhou řadu dalších významných cílů, a zejména při možnosti vysoké intenzity útoku, jako sledujeme na Ukrajině, se nabízí otázka (a automaticky i odpověď), zda jsou čtyři baterie dostatečné. Jestliže v době míru, například proti teroristické hrozbě, může být jeden protiletadlový raketový oddíl dostatečný (spíše pro udržování schopností v rámci ozbrojených sil), pro nasazení v rámci symetrického konfliktu vysoké intenzity jde o sílu spíše zanedbatelnou.

Foto: Protiletadlový raketový komplet SPYDER | Ministerstvo obrany ČR

Pocit, že Česká republika stojí daleko od ohnisek potenciálních konfliktů, by nás měl již zcela opustit. Podívat se můžeme např. do Polska, které modernizuje své ozbrojené síly zrychlujícím se tempem. V oblasti PVO bude spoléhat především, kromě různých systému VSHORAD (například ve spolupráci MBDA a PGZ-Narew vyvinutý systém Narew) a starých sovětských systémů S-125 a S-200, na osm baterií amerického systému středního dosahu (Medium Range Air Defence System) Patriot (64 odpalovacích zařízení) a dvě baterie (šest odpalovacích zařízení) britského systému CAMM.

Německý Bundeswehr (Luftwaffe) dnes disponuje jednou protiletadlovou raketovou eskadrou (Flugabwehrraketengeschwader 1 "Schleswig-Holstein"), které jsou podřízeny všechny jednotky střel země-vzduch německého letectva s výjimkou Flugabwehrraketengruppe 61 (integrované do nizozemské protivzdušné obrany). Kromě Centra protivzdušné obrany tvoří eskadru tři skupiny (č. 21, 24 a 26) v Sanitz, Bad Sülze a Husum. Jednotky jsou nasazovány k ochraně oblastí, objektů nebo skupin objektů i mobilních operací. Jejich úkolem je zajistit rozsáhlou a trvalou ochranu vzdušného prostoru. Od vyřazení zbraňových systémů HAWK a Roland z výzbroje na konci roku 2005 se pozemní protivzdušná obrana provádí převážně pomocí systému Patriot. V roce 2013 disponovalo Německo dvanácti bateriemi. V reakci na ruskou agresi proti Ukrajině a potřebě zajistit východní křídlo NATO pak Německo nedávno poslalo neurčitý počet těchto systémů na Slovensko.

Vhodný počet prostředků protivzdušné obrany a jejich parametry jsou alchymií. Správnost a účinnost směsi potvrdí vždy až potřeba ostrého nasazení. S ohledem na polohu a rozlohu území České republiky se otázku systémů dlouhého i středního dosahu lze pokusit řešit v kooperaci se sousedními spojeneckými státy a hledat všestranně vhodná a ekonomická řešení. V oblasti SHORAD a VSHORAD, včetně schopnosti ničit raketové, dělostřelecké a minometné střely v pohybu při ochraně manévrujících jednotek, je však důležitá soběstačnost. Prostředky jsou již v této oblasti vybrané; je tak třeba jen posílit kapacity – zřejmé a nezpochybnitelné schopnosti PVO jsou totiž jedním ze základních prvků odstrašení potenciálního protivníka.

Zdroj: army-technology.com, 25plrb.army.cz, army.cz, ukrinform.net