Tanky jsou stále důležitou součástí výzbroje, Slovensko by mělo začít jednat o jejich pořízení
Navzdory tomu, že se objevují v expertní komunitě názory, že tanky na moderních bojištích nemají místo a jsou přežitkem minulého století, v posledních měsících se několik zemí rozhodlo pro modernizaci svých tankových sil. Jen letos se pro koupi nových, moderních tanků rozhodlo například Norsko a Japonsko, zájem o nové tanky projevila i Itálie a Jižní Korea plánuje výrazně navýšit produkci tanků a zároveň pracuje na vývoji nového modelu tanku K3. Rostoucí poptávka po tomto typu techniky by měla být pro Slovensko impulsem se co nejdříve rozhodnout o budoucnosti svého vlastního tankového praporu.
Kolem role tanků na moderním bojišti se v současnosti vede mnoho diskusí. Někteří vojenští analytici a experti se domnívají, že tanky nemají na moderních bojištích již tak velký potenciál, jako tomu bylo v minulosti. Druhá skupina odborníků se zas přiklání k názoru, že tank je nejlepším palebním prostředkem proti obrněné technice a pozicím nepřítele. Zároveň tato skupina odborníků dodává, že je nutné vylepšit ochranu tanků proti moderním hrozbám, jakými jsou bezpilotní systémy nebo sofistikované protitankové řízené střely. Nutno říct, že v současnosti neexistuje žádná pokročilejší pozemní vojenská technika, která by disponovala srovnatelnou palebnou silou a efektivitou v boji proti pozemní technice nepřítele a v rámci těžké brigády by dokázala tanky plnohodnotně nahradit.
Důkazem, že tanky zatím nepatří do historie, jsou i nedávné kroky některých zemí, které buď nakupují a zařazují do výzbroje moderní tanky, nebo pracují na vývoji nových konstrukcí. Podíváme-li se do Evropy, asi nejvýraznějším příkladem modernizace tankových sil je Polsko. To loni na podzim podepsalo s korejskou společností Hyundai Rotem smlouvu na nákup téměř 1000 tanků K2 Black Panther, z čehož 800 bude v polonizované verzi K2 PL vyrobeno přímo v Polsku. Další evropskou zemí, která do výzbroje v blízké budoucnosti zavede moderní tanky, je Norsko, které si ve výběrovém řízení zvolilo nejmodernější německé tanky Leopard 2 od společnosti Krauss-Maffei Wegmann. Konkrétně se jedná o nákup 54 tanků Leopard ve verzi 2A8. Moderní tanky Leopard 2A8 chce do své výzbroje zavést i Itálie, Litva a Česká republika, ve Velké Británii zase probíhá vývoj nového tanku Challenger 3.
Stále trvající potenciál tanků na bojištích si uvědomují i v regionu východní Asie, kde významné kroky v oblasti tankových kapacit činí Jižní Korea. V květnu letošního roku byl schválen plán korejské agentury pro obranné akvizice DAPA v hodnotě kolem 1,46 miliardy dolarů na podporu sériové výroby tanků K2 Black Panther. Následně v červnu bylo zveřejněné video s návrhem konceptu nového, vylepšeného tanku K3. Také Japonsko nedávno investovalo do svých tankových kapacit a v polovině října oznámilo nákup dalších tanků Type 10. Podle informací portálu Janes je akvizice těchto tanků naplánována na rozpočtový rok 2024.
Slovensko zatím rozhodnutí neudělalo
Výše uvedené příklady a obecně se zhoršující bezpečnostní prostředí dokazují, že tanky ještě zdaleka neřekly v moderním válčení poslední slovo. Zvýšená poptávka po tomto druhu techniky ovšem vytváří tlak na potenciální zájemce, kteří pokud nebudou jednat rychle, nedokážou své tankové síly efektivně modernizovat, což je i případ Slovenska. To má ve výzbroji v současnosti 30 zastaralých tanků T-72M1 a postupně do výzbroje zavádí tanky Leopard 2A4, které Slovensko dostalo darem od Německa výměnou za 30 vozidel BVP-1 dodaných Ukrajině. Do konce letošního roku by Slovensko mělo obdržet všech slíbených 15 tanků Leopard 2A4.
I přesto, že tanky Leopard 2A4 technologicky převyšují tanky T-72M1, nelze dnes považovat 14. tankový prapor Ozbrojených sil Slovenské republiky za útvar s moderními bojovými prostředky. Dle Dlouhodobého plánu rozvoje resortu obrany s výhledem do roku 2035 má být rozhodnutí o nákupu nových tanků přijato do roku 2026. Tento milník však může znamenat reálnou akvizici tanků a jejich zavedení do výzbroje až mnohem později, jelikož výrobní kapacity, zejména pak v Evropě, neodpovídají aktuální poptávce. Dalším problémem je samozřejmě i cena výrobních vstupů, která výrazně vzrostla a bude tak potřeba investovat více finančních prostředků do nákupu nové techniky, nebo naopak snížit počty poptávaného vybavení, což však může negativně ovlivnit vojenské způsobilosti.
Jaké tanky Slovensko zvolí a kdy je nakonec pořídí bude nyní jedním z úkolů nového vedení ministerstva obrany. Je však potřeba prioritně tuto otázku řešit, jelikož se Slovensko zavázalo vybudovat do roku 2026 těžkou mechanizovanou brigádu. Zároveň je potřeba si uvědomit, že i když Slovensko již brzy bude disponovat matematicky 45 tanky, což odpovídá velikosti tankového praporu NATO, jde o starší tanky, a nikoliv o moderní stroje pro bojiště 21. století, které by odpovídaly současným potřebám.
Zdroj: Reuters, Yonhap News Agency