Za posledních 5 let v americké armádě vzrostl počet diagnóz poruch duševního zdraví o bezmála 40 procent. Uvádí to poslední zpráva tamní Vojenské zdravotní agentury. V roce 2023 tvořily duševní poruchy vojáků většinu hospitalizovaných v nemocnicích, největší nárůst tvořily případy posttraumatické stresové poruchy. V České republice je situace o poznání lepší – podle klinických psychologů z ÚVN počet českých vojáků vyhledávajících psychologickou pomoc v posledních letech stoupl jen mírně, a to i v celorepublikovém srovnání. Péči u nás poskytuje Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN a pomáhá i Odbor operační psychologie Agentury vojenského zdravotnictví.

Otázka péče o duševní zdraví v armádě se v posledních letech zásadně posunula, kdy se na ni v současnosti klade stejný důraz, jako na zdraví fyzické. Přesto případů duševních onemocnění v posledních letech spíše přibývá, jak potvrzuje zpráva americké Vojenské zdravotní agentury. Ta zjistila, že mezi lety 2019 až 2023 byla nejméně jedna takováto diagnóza stanovena u 541 672 aktivních příslušníků U.S. Army. Podle Military Times je to nárůst o bezmála 40 % oproti předchozímu období. U téměř poloviny vojáků se navíc projevilo více poruch najednou a celkem jich agentura registrovala téměř jeden milion. Největší nárůst tvoří úzkostné poruchy a posttraumatická stresová porucha (PTSD – Posttraumatic Stress Disorder).

„V roce 2023 tvořily poruchy duševního zdraví nejvyšší celkový počet lůžek v nemocnici a druhý nejvyšší celkový počet lékařských vyšetření u příslušníků aktivní složky ozbrojených sil USA,“ uvádí zmíněná zpráva s tím, že psychicky nemocní vojáci tvořili v posledním roce měření 54,8 % všech hospitalizovaných. Agentura prováděla výzkum napříč všemi složkami americké armády včetně námořnictva, letectva, námořní pěchoty, pobřežní stráže i vesmírných sil.

Podle zjištěných dat nárůst případů koreloval s koronavirovou pandemií. „Roční míra výskytu u příslušníků aktivní služby, u kterých byla diagnostikována alespoň jedna porucha duševního zdraví, se od roku 2021 do roku 2023 zvýšila současně s pandemií COVID-19. Míra výskytu úzkostné poruchy a posttraumatické stresové poruchy se od roku 2019 do roku 2023 podstatně zvýšila a během tohoto období se téměř zdvojnásobila,“ pokračuje ve své zprávě Vojenská zdravotní agentura USA. „Vzhledem k tomu, že příslušníci vojenské služby po pandemii COVID-19 nadále pociťují zvýšený výskyt poruch duševního zdraví, mělo by být upřednostňováno chování s cílem vyhledání pomoci při řešení psychických i emocionálních problémů, aby byla zachována připravenost ozbrojených sil,“ doporučuje zpráva.

Konkrétní příčiny agentura neuvádí, jako možný faktor však uvádí právě covidovou nákazu. Nejčastěji se duševní onemocnění údajně projevují u mladších členů armády, ve větší míře pak u žen. Posttraumatická stresová porucha se v případě žen vyskytuje až dvakrát více nežli u mužů. Podle zprávy tato zjištění pravděpodobně odrážejí měnící se demografii armády, protože v ní postupně slouží stále více žen. U námořnictva registrují největší podíl depresivních poruch, včetně těch bipolárních a osobnostních.

Na konci minulého roku vyšla v USA další statistika věnující se sebevraždám v řadách aktivních i bývalých příslušníků armády, která potvrdila smutný trend růstu těchto případů. V posledních pěti letech totiž počet sebevražd neustále stoupá a každoročně se jedná o nejčastější příčinu úmrtí v armádě, která dalece převyšuje úmrtí vojáků v boji. V roce 2023 bylo u aktivních členů armády zaznamenáno 523 sebevražd, rok předtím to bylo 493. Pentagon zvyšující se tragickou tendenci přiznává a uvádí, že nejčastěji se těmito oběťmi stávají mladí muži. Podle amerického ministerstva obrany tyto případy reflektují celkový vývoj v americké společnosti. Military Times uvádějí, že v případě veteránů je téměř dvakrát větší pravděpodobnost, že zemřou vlastní rukou než u civilistů.

V Armádě České republiky je pak poměr psychických onemocnění podprůměrný ve srovnání s celkovým stavem české společnosti. Podle ministerstva zdravotnictví vzrostl počet všech osob trpících nějakou formou psychiatrické nemoci za deset let o 22 %. V české armádě je tento růst zásadně pomalejší. „Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN zaznamenalo v posledních letech pouze mírný nárůst vojáků v činné službě vyhledávajících psychologickou pomoc, tento nárůst tak není ekvivalentní s uvedenou incidencí duševních poruch v populaci, což lze vysvětlit faktem, že všichni vojáci v činné službě procházejí před vstupem do služebního poměru podrobným psychologickým vyšetřením, kde je mimo jiné zkoumána jejich odolnost vůči zátěži, která by měla být v porovnání s běžnou populací zvýšená,“ uvedla na dotaz CZ DEFENCE mluvčí ÚVN Adéla Davidová.

„Na druhou stranu lze konstatovat, že kliničtí i operační psychologové působící v rámci Armády ČR motivují vojáky v činné službě k vyhledávání odborné pomoci v případě psychických obtíží, aby mohlo dojít k případné léčbě a pokračování v jejich aktivní službě. Všichni psychologové se tak podílejí na destigmatizaci péče o duševní zdraví,“ dodala Davidová.

V České republice se o duševní péči našich vojáků stará již zmíněné Ústřední lékařsko-psychologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice a jeho kliničtí psychologové. Dále pomáhá také Odbor operační psychologie Agentury vojenského zdravotnictví, který poskytuje psychosociální péči vojákům, zaměstnancům resortu obrany i rodinným příslušníkům, včetně profesního i osobního poradenství, krizových intervencí, prevence a výcviku nebo rozvojových programů. S náčelníkem tohoto odboru pplk. Petrem Osokinem jsme nedávno hovořili v našem diskusním pořadu CZ DIALOGY.

Video: Video: Rozhovor s náčelníkem Odboru operační psychologie pplk. Petrem Osokinem / CZ DEFENCE

Zdroj: Vojenská zdravotní agentura USA, OOpP AVZdr, Ústřední lékařsko-psychologické oddělení ÚVN, Military Times, Pentagon