Kopřivnická Tatra Trucks, druhý nejstarší výrobce nákladních automobilů na světě, známá svými těžkými terénními vozidly s unikátním podvozkem pro vojenské i civilní využití, čelí rostoucí poptávce po tisících vozidel. Kvůli tomu musí výrazně navyšovat výrobu, což ji staví do odlišné situace oproti většině evropských automobilek. Přitom se potýká se specifickými problémy.

Automobilový průmysl se v Evropě potýká s problémy a čelí sílící konkurenci. Jde o kombinaci vlivů od unijního tlaku zpřísňujícího emisní limity a požadavků bezpečnosti v rámci General Safety Regulation, podpory elektromobility, ale také o stále v určitých oblastech přetrvávající důsledky pandemie covidu v oblasti narušených subdodavatelských řetězců, vlivy zhoršené bezpečnostní situace a energetické krize. Výrobci specifických druhů vozidel, po nichž je na trhu rostoucí poptávka, se ale mohou potýkat s problémy, které by jim jiné společnosti možná spíše záviděly.

Poptávka po tatrovkách celosvětově roste

Příkladem je kopřivnická Tatra Trucks, která je již nějaký čas v situaci, kdy poptávka zákazníků z celého světa několikanásobně přesahuje její aktuální výrobní možnosti. Proto musí zvyšovat výrobu, a u tak speciálních automobilů, jako jsou Tatry – tedy vozidel se značnou přidanou hodnotou – to není nic jednoduchého. Za současný růst Tatra vděčí mimo jiné faktu, že jí partnerské společnosti v rámci skupiny CSG přinášejí z celého světa zakázky na její vozidla. Problémy provázející uspokojování rostoucí poptávky pak spočívají v tom, že tatrovky, nabízející svým uživatelům žádané schopnosti, jsou výrobně složitější vozidla.

Firma reaguje na situaci na trhu logicky. Nakupuje nové výrobní technologie a nabírá zaměstnance. Nyní v prosinci v ní pracuje o 250 lidí více než na začátku roku. Mzdy vzrostly v průměru o 14 %, a na úspěchu tak mají nemalý profit všichni zaměstnanci, jak se u řádně vedených firem sluší. Přesto nelze říci, že by výroba rostla tak, jak by si zákazníci přáli, jakkoli toto je nepochybně pro vedení firmy lepší situace než hypotetická situace opačná – pokles poptávky.

Výrazný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou je nicméně složitý a řešení nemohou být okamžitá a uspokojivá pro každého. Problémy jsou jak v Tatře, tak u subdodavatelů, kteří, částečně z výše uvedených důvodů, zkrátka nestíhají. Výroba meziročně podstatně vzroste, ale cenou byla velmi tvrdá práce na všech úrovních. Poctivá práce, poctivě zaplacená, a přesto z hlediska obrovské poptávky vlastně nedostatečná.

Růst výrobní kapacity je klíčový. A nespí ani vývojová oddělení

Nezastavil se přitom ani výzkum a vývoj. Žádná úspěšná firma, která chce zůstat úspěšnou a zachovat si své specifické náskoky před konkurencí, si nemůže dovolit zamrznout u stávající, sebekvalitnější produkce. Tatra letos začala vyrábět nové generace vozidel Tatra Phoenix a Tatra Force. Představila také nové vozidlo s hybridním pohonem. Pracuje na alternativních ekologických pohonech a zároveň vyvíjí i vozidla s automatizovaným řízením a možností dálkového ovládání. Tatry už nejsou jen odolná auta do terénu, ale moderní vozy plné špičkových technologií a elektronických systémů, plně v souladu s novou legislativou i požadavky zákazníků.

Nárůst výroby s sebou přináší i značnou pracovní zátěž, kterou pociťují jak manažeři, tak dělníci na výrobních linkách. V nejistých časech, které obecně automobilový průmysl prožívá, jde o pozoruhodný jev. Pro Tatru to navíc znamená výraznou změnu oproti době, kdy nebylo co vyrábět. Růst výrobních kapacit má jasné střednědobé cíle – během několika let chce Tatra zvýšit výrobu ze současných 1 500 na 3 000 vozidel ročně. Firma, která je součástí největší české průmyslově-zbrojní skupiny CSG, směřuje velkou část své produkce k vojákům a hasičům nejen v České republice, ale i do celého světa.

Top management přebírá otěže

Od dubna 2023 Tatru vede Lukáš Andrýsek, který zastává pozici generálního ředitele i předsedy představenstva. Podařilo se mu zavést významné změny směřující k růstu výroby i její kvality, a to v době, kdy je ve výrobním mixu stále více složitějších vozidel pro obranný segment. Své dosavadní působení shrnul těmito slovy: „Realizovali jsme celou řadu pozitivních kroků: zavádíme nové IT systémy pro řízení výrobků a firmy. Posílili jsme dodavatelský řetězec. Investujeme do nových výrobních technologií. Dokázali jsme v jednom roce dostat do sériové výroby nové generace obou našich klíčových typových řad Tatra Force a Tatra Phoenix, do řady Force jsme vyvinuly modernizované tatrovácké motory, vyvinuli jsme i nový typ nezávisle zavěšených výkyvných náprav a také novou vlastní elektronicky řízenou převodovku. Výsledkem je, že meziročně dojde k podstatnému nárůstu výroby, a to zejména složitějších vozidel.“

Od ledna 2025 nastupuje do funkce generálního ředitele Tatry Kristijan Fiket, který už Tatru vedl v letech 2010 až 2012. Lukáš Andrýsek zůstává předsedou představenstva Tatra Trucks a také CEO divize CSG Mobility, kam spadá kromě Tatra Trucks i DAKO-CZ a dalších 8 firem jako Karbox, TSG nebo TMG. Zároveň je členem představenstva celé CSG. S nástupem Kristijana Fiketa se vrátí duální model řízení, kdy generální ředitel a předseda představenstva jsou dvě různé osoby a také partneři v rozvoji firmy.

Kristijan Fiket ke svému nástupu uvedl: 

Po dvanácti letech se vracím do Tatry a budu vykonávat funkci generálního ředitele. V čele podniku jsem stál už v letech 2010 až 2012. Před svým prvním příchodem do Tatry jsem měl na stole dvě nabídky: jedna byla na vysokou manažerskou pozici do automobilky BMW, druhá byla do Tatry. Na rozhodnutí pro Tatru mi stačilo 20 minut a nikdy jsem nelitoval. Za dva roky se mi s Tatrováky povedlo zásadně zlepšit neutěšené hospodaření firmy a v rekordně krátkém čase několika měsíců jsme vyvinuli, díky obrovskému nasazení týmu Radka Smolky a všech Tatrováků, prototyp Tatry Phoenix. Musel jsem tehdy dělat řadu tvrdých rozhodnutí, aby Tatra přežila. Zásadní bylo udržet bankovní financování, jinak by nebylo na výplaty. Díky tomu jsem se tehdy seznámil i se svou ženou, která v jedné z financujících bank pracovala. Na svatbu mě dovezl Radek Smolka v prototypu Tatry Phoenix. Odešel jsem po dvou letech kvůli zásadní neshodě s americkým a indickým akcionářem Tatry o dalším směřování firmy.

Vždycky jsem měl pocit, že jsem odešel z Tatry od rozdělené práce. Teď jsem dostal jedinečnou příležitost vrátit se do ní a podpořit její rozvoj v situaci, která je úplně jiná než v roce 2010. Tatra má v zádech nesmírně silného a aktivního většinového akcionáře, skupinu CSG. Ta přináší velké zakázky v oblasti defence, což znamená vozidla s výrazně vyšší hodnotou i cenou. Samozřejmě také s výrazně složitější výrobou. Pro majitele CSG je Tatra srdcová záležitost a pilířem podnikání celé jeho skupiny. Je připraven investovat do výroby i do lidí, kteří jsou největším bohatstvím každé firmy.

Tatra tedy poprvé ve své novodobé historii nemá problém se zakázkami, na světovém trhu je poptávka po jejím unikátním produktu v rozměru několika tisíc vozidel ročně. Stačí je vyrobit včas a v požadované kvalitě. A to je výzva, kterou spolu musíme řešit. Cesta, kterou Tatra nastoupila po příchodu Lukáše Andrýska, je správná. Je ale potřeba uklidnit atmosféru, dát Tatrovákům stabilitu a pocit jistoty. I tvrdé a náročné úkoly je možné řešit dobrou komunikací v týmu.

V mládí jsem ve svém rodném Chorvatsku působil ve speciální policejní jednotce. Bez respektu mezi členy týmu a bez jejich transparentní komunikace nešlo splnit misi a chyby se platily i životem. Tatra je speciální automobilka, která musí být pružnější a nápaditější než její konkurence vyrábějící desetitisícové série identických vozidel. Jsem přesvědčen, že můžeme být elitou v českém i evropském průmyslu, že se nám může dařit i v situaci, kdy zbytek evropského automotive je v problémech.

Těším se na spolupráci s předsedou představenstva Tatra Trucks Lukášem Andrýskem, se kterým jsem o situaci v Tatře důkladně diskutoval. Byl jedním z těch, kteří mě k návratu do Tatry přesvědčili. Lukáš odvedl velký kus práce, na kterou můžu navázat a bude pro mě důležitým partnerem i spojníkem se skupinou CSG, na které bez nadsázky stojí prosperita Tatry.