Další unikátní exponát z muzejních sbírek kbelského leteckého muzea Vojenského historického ústavu čeká náročná oprava. Renovaci vrtulníku SM-2 OK-RUV provedou zaměstnanci závodu letadel státního podniku LOM Praha.

Foto: Další unikátní exponát z muzejních sbírek kbelského leteckého muzea Vojenského historického ústavu čeká náročná oprava. | Ministerstvo obrany ČR

Vrtulník SM-2 byl vyráběn v letech 1960-1962 v PZL Swidnik. Jedná se o vrtulník, který konstrukčně vychází z Mi-1. Celkově bylo vyrobeno 86 vrtulníků SM-2, osmdesát bylo provozováno v Polsku, pět jich bylo exportováno do Rumunska a jeden stroj byl zakoupen pro tehdejší Letecký oddíl Ministerstva vnitra ČSSR. U letky ministerstva vnitra sloužil pod registrační značkou OK-BYK do roku 1970, kdy byl převeden do civilní slovenské letecké společnosti Slov-Air, přičemž registrace byla změněna na registraci OK-RUV.

Foto: Renovaci vrtulníku SM-2 OK-RUV provedou zaměstnanci závodu letadel státního podniku LOM Praha. | Ministerstvo obrany ČR

Tento jediný tuzemský stroj SM-2 byl používán ke kontrolám stavu vedení vysokého napětí a ropovodů. Sloužil také filmařům a televizi. Během výzkumů televize byl SM-2 OK-RUV vybaven speciálními přístroji a teleskopickými anténami směřujícími dolů. Rovněž prováděl měření a testy v oblasti analýzy frekvencí signálů.

Foto: Palubní deska vrtulníku SM-2 OK-RUV | Ministerstvo obrany ČR

Provoz vrtulníku SM-2 OK-RUV skončil v roce 1975 a následně byl předán do sbírek Leteckého muzea Kbely.

PZL SM-2 je lehký víceúčelový užitkový vrtulník s třílistým nosným rotorem a třílistým tlačným vyrovnávacím rotorem. Jak již bylo výše zmíněno, jedná se o stroj konstrukčně vycházející ze sovětského vrtulníku Mil Mi-1, který byl v Polsku vyráběn licenčně pod označením PZL SM-1. Vrtulník je známý také pod označením WSK SM-2.

Foto: Vojenská verze určená pro leteckou záchrannou službu | Wisnia6522 / Public domain

V závodě byly produkovány tři hlavní varianty: vojenská varianta, sanitní varianta a varianta s jeřábem. Základní transportní verze byla schopna transportovat pět cestujících včetně pilota, tři seděli v zadní části kabiny a jeden vedle pilota v přední části. Varianta určená pro leteckou záchrannou službu mohla být vybavena nosítky umístěnými uvnitř kabiny nebo gondolami po bocích trupu. Všechny varianty mohly být vybaveny přídavnými palivovými nádržemi o objemu 140 l, umístěnými na levé straně trupu. Přídavná palivová nádrž umožnila zvýšit dolet na 500 km. Varianta s jeřábem, označována jako SM-2R, byla vybavena navijákem s nosností 120 kg.

Vrtulníky SM-2 kromě Polska a tehdejšího Československa využívalo také Finsko, Maďarsko a Rumunsko.

Technické údaje:

Celková délka: 16,97 m 
Délka trupu: 12,08 m
Výška: 3,30 m
Maximální rychlost: 170 km/h
Cestovní rychlost: 130 km/h
Stoupavost: 4,5 m/s
Dostup: 4000 m
Dolet: 320 km (500 km s přídavnou palivovou nádrží)

Zdroj: LOM Praha s.p., aviastar