Na začátku února jednal ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov s českou delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Ministerstva obrany ČR. K hlavním bodům schůze patřilo vedle pokračování české muniční iniciativy také spuštění místní produkce útočných pušek CZ BREN 2 a transfery vojenských technologií. Česká republika spolu s dalšími evropskými státy vévodí snaze posílit výrobní kapacity Kyjeva, zájem USA o onshoring produkce zbraní na Ukrajině je omezený. 

„Prohlubování průmyslové spolupráce a pokračování dodávek velkorážové munice jsou aktuálně prioritní potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Pravidelné cesty kolegů z AMOS na Ukrajinu v tomto směru přináší ovoce a pomáhají obě oblasti rozvíjet,“ řekla k únorové schůzce s ukrajinskými představiteli ministryně obrany Jana Černochová. „Vojenská pomoc Ukrajině je v českém bezpečnostním zájmu a současně zapojení domácího průmyslu napomáhá jeho významnému růstu, z čehož profituje i česká ekonomika.“

Praha spolupracuje na svých projektech podpory Kyjeva zejména s Dánskem a Nizozemskem. Jejich cílem je obvykle zvýšit soběstačnost Ukrajinců v oblasti výroby klíčových vojenských technologií. Montáž útočných pušek CZ BREN 2 od České zbrojovky (součást holdingu Colt CZ Group) na ukrajinském území představuje jeden takový projekt. Podle nedávné tiskové zprávy Ministerstva obrany ČR (MO ČR) bude projekt nyní moci využít tzv. dánský model financování (podpora lokalizace výroby a kontrola utracených prostředků ze strany zahraničních partnerů). Díky českým puškám standardu NATO ukrajinské ozbrojené síly sníží svou závislost na sovětských puškách.

O spuštění licenční výroby útočných pušek CZ BREN 2 na Ukrajině loni v listopadu informoval ukrajinský obranný koncern Ukroboronprom. Nejnovější zpráva MO ČR pravděpodobně dokládá zpoždění při zprovozňování montážní linky, ať už z důvodu nedostatku financí nebo kvůli chybějícímu povolení pro vývoz citlivých technologií na ukrajinské území. Na konci minulého roku mělo rovněž dojít k zahájení výroby malorážové munice společnosti Sellier & Bellot (taktéž součást holdingu Colt CZ Group). Ministerstvo obrany navíc informovalo o společné výrobě velkorážové munice (155 mm) firmy Czechoslovak Group a ukrajinské zbrojovky Ukrajinska bronetechnika. Další projekty se nachází v různé fázi realizace a s ohledem na bezpečnostní i komerční důvody nemohou být ze strany Ministerstva obrany ČR představeny veřejnosti.

Díky dánskému modelu financování si Kyjev teď vlastními silami vyrábí vlastní samohybné houfnice 2S22 Bohdana se západní ráží 155 mm. Jedná se o vůbec první projekt, který tento model využívá, a hned s účastí českého průmyslu. K výrobě houfnic Bohdana totiž částečně dochází na podvozku Tatra Force 8x8 a s tatrováckou pancéřovanou kabinou.

Začátkem února se k prohloubení vojensko-průmyslové spolupráce s Ukrajinou rozhodlo i Polsko. Dne 3. února podepsal Ukroboronprom memorandum o porozumění s polským zbrojním holdingem Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ). Společné memorandum se zejména týká výroby munice, údržby obrněných vozidel a dělostřelectva a také posílení sektoru protivzdušné obrany. Zástupci obou obranných společností k tomu nastínili budoucí společné projekty v oblasti lokalizace výroby polských obranných produktů na Ukrajině, vytváření společných podniků a výroby výbušnin.

„Jsem polské vládě vděčný za umožnění spolupráce mezi obranným průmyslem našich zemí na tak vysoké úrovni. Tato podpora je nesmírně cenná v podmínkách, v nichž se ukrajinský obranný průmysl musí rozvíjet,“ řekl v průběhu podpisu memoranda Herman Smetanin, ukrajinský ministr pro strategický průmysl. „Dnes máme obrovskou potřebu výbušnin, stejně jako prohlubování spolupráce nejen na úrovni obranných společností, ale také na úrovni průmyslu. Jsem přesvědčen, že si budeme vzájemně stejně užiteční, a v důsledku toho se obranné schopnosti obou našich zemí jen posílí.“

Ještě v polovině ledna začal Kyjev s norskou společností Kongsberg plánovat integraci domácích systémů protivzdušné obrany do systému NASAMS. „Ukrajina rozšiřuje spolupráci s norskou obrannou společností Kongsberg. Tato společnost již Ukrajině poskytuje významnou podporu. Právě Kongsberg se spolu s Raytheonem podílí na dodávkách systémů protivzdušné obrany NASAMS, které spolehlivě chrání naše města před vzdušnými útoky,“ uvedl ukrajinský ministr obrany. Kromě toho obě strany jednaly o protidronových systémech a možnosti lokalizace jejich výroby na Ukrajině, jakož i o rozvoji námořních schopností obranných sil. 

Nejvýznamnější pomoc Kyjevu mezi evropskými státy poskytuje Německo a v lokalizaci výroby zřejmě nejdále pokročil düsseldorfský Rheinmetall. Po Novém roce předal Ukrajincům vůbec první bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 (Kettenfahrzeug), pro tentokrát vyrobené v dolnosaském Unterlüßu. Tento kus byl prvním z deseti vozidel, které bude ukrajinská armáda nejprve testovat na bojišti. Armin Papperger, generální ředitel společnosti Rheinmetall, podle loňských oznámení počítal s lokalizací výroby BVP Lynx na ukrajinském území ke konci prosince. V informačním prostoru se dosud neobjevily žádné zprávy o úspěšném rozjetí výroby. 

Jak uvedly internetové stránky Kyiv Post, Německo dosud darovalo Kyjevu okolo 140 bojových vozidel pěchoty Marders, 103 hlavních bojových tanků Leopard 1A5, 18 hlavních bojových tanků Leopard 2A5 a téměř 200 lehčích obrněných vozidel. Německo-ukrajinský joint venture vedený společností Rheinmetall zahájil loni v červnu na západní Ukrajině provoz servisního střediska, které provádí většinu modernizací a oprav tohoto vozového parku (včetně oprav bojových poškození).

Berlín rovněž platí stamiliony eur za desítky tisíc 155mm dělostřeleckých granátů vyráběných v letošním roce Rheinmetallem. V případě rozšíření kontraktu (Kyiv Post hovoří o zakázce v celkové hodnotě 1,35 miliardy amerických dolarů) bude Kyjev německou munici odebírat až do roku 2029. Ty se mají nakonec vyrábět přímo na Ukrajině. Memorandum o porozumění z února 2024 zahrnuje dodávku kompletního technického vybavení továrny, včetně uvedení do provozu. Celková hodnota tohoto projektu se pohybuje v pásmu nižších stovek milionů eur.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý měsíc oznámil, že domácí ukrajinská výroba nyní pokrývá přibližně 33-34 % poptávky po vojenském vybavení ze strany ukrajinských ozbrojených sil. To představuje výrazný nárůst oproti dřívějším necelým 10 %. „Ukrajina dnes vyrábí přibližně 33-34 % všech zbraní doma,“ uvedl Zelenskyj. „To představuje podstatný nárůst z dřívějších méně než 10 %.“ Prezident podrobně popsal současné rozdělení vojenské podpory. Evropa poskytuje přibližně 30 % vybavení, zatímco Spojené státy přispívají přibližně 40 %. Zdůraznil význam zachování koordinace mezi evropskou a americkou podporou a označil ji za klíčovou pro stabilitu a bezpečnost své země.

Evropští spojenci vzorově podporují vojensko-průmyslové schopnosti Ukrajiny. Namísto prostého poskytování finančních prostředků k řešení problému (tj. nákupu nedostatkové vojenské techniky) přišli s konceptem dánského modelu financování. Tlak na lokalizaci výroby a kontrola vynaložených prostředků ze strany poskytovatelů peněz zanechává jen malý prostor pro machinace a vyvádění financí na soukromá konta do zahraničí. Česká republika jako vůbec první stát potvrdila, že tento model funguje. V současnosti proto podle vyzkoušeného postupu řídí a realizuje další zbrojní projekty (např. místní výrobu útočných pušek CZ BREN 2). Další evropské státy nezůstávají pozadu. Polsko-ukrajinská spolupráce vede ke společné výrobě výbušnin, norsko-ukrajinská zase k součinnosti v oblasti produkce systémů protivzdušné obrany. Německý Rheinmetall tento rok možná zveřejní přelomové zprávy, na ukrajinském území totiž pracuje či finalizuje lokalizaci výroby BVP Lynx KF41 a 155mm dělostřeleckých granátů.

Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny, Ukrajinská vláda, Ministerstvo obrany ČR, Euromaidan Press, Kyiv Post