Polsko se bude během svého předsednictví usilovně věnovat financování obrany EU. Válka na Ukrajině neustává a do Bílého domu se na konci ledna vrací nevyzpytatelný Donald Trump, což Unii nutí investovat do vlastních ozbrojených sil. Evropská komise bude proto s podporou Varšavy požadovat 500 miliard eur na posílení obrany s možností čerpání v příštích deseti letech. O rozdělování peněz se postará nový unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius, k jehož prioritám patří pokračování vojenské pomoci Kyjevu a zbrojení pro případ ruského útoku.

Evropské země zvyšují výdaje na obranu ať už kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu nebo kvůli Trumpovým varováním nechat na holičkách země s obranným rozpočtem pod 2 % HDP. „Evropa musí brát východní hrozbu z Ruska vážně. Nebude možné vrátit se k obvyklému postupu [a nechat obranu na Američanech]. Hodně se toho změnilo,“ řekl novinářům polský ministr financí Andrzej Domański. EU potřebuje „společný postup“ namísto „dosavadní individuální politiky“. Polsko se šestiměsíčního rotujícího unijního předsednictví ujme v lednu.

Evropská komise odhaduje potřebné náklady na posílení obrany EU na 500 miliard eur nebo více v příštích deseti letech. Navíc došlo k vytvoření nové funkce komisaře pro obranu. Ministři financí EU budou o možných modelech financování jednat v dubnu ve Varšavě, uvedl Andrzej Domański. „Z mých rozhovorů s ostatními ministry financí vyplývá široká podpora názoru, že jako Evropa musíme dělat mnohem více.“

Největší vojenskou hrozbu pro Unii představuje Rusko a ještě „poměrně dlouhou dobu“ jí podle prvního komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse zůstane. Kubilius, bývalý litevský premiér, nyní pracuje na bílé knize o obraně, která má být zveřejněna během jeho prvních 90 dnů v úřadu. Tento dokument „definuje opatření, která musíme v Evropské unii zavést, abychom byli připraveni na nejkrajnější vojenské situace“, včetně ruské agrese vůči členům EU nebo NATO.

Zpravodajské služby západních zemí včetně Německa a představitelů NATO naznačují, že Moskva může být připravena na „nějaký druh vojenské agrese“ proti Unii před rokem 2030. Ruské válečné hospodářství je podle komisaře Kubiliuse nyní schopno za šest měsíců vyrobit více vojenského vybavení, než má německá armáda ve skladech. EU navíc čelí dlouhodobější výzvě v důsledku vzestupu Číny, kvůli které Američané přesouvají svou pozornost do Indo-Pacifiku a kvůli níž uvažují nad omezením své vojenské přítomnosti v Evropě. Tato fakta, stejně jako závislost na vojenské síle a technologiích USA (vesmírné zpravodajství, letouny včasné výstrahy), musí vzít Evropané v úvahu.

Komisař pro obranu EU vyzývá k „přístupu velkého třesku“, přičemž hlavním tématem zůstává Ukrajina. Rezignace na podporu Kyjeva bude znamenat „extrémní vojenské nepředvídatelné události nebo možnost zahájení ruské agrese [vůči Evropské unii] ještě dříve a ve větší intenzitě“. Evropa v současné době prohrává „válku narativů“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který šíří poselství o nemožnosti ukrajinského vítězství. Tomu chce Kubilias zabránit. Mezi jeho další priority se řadí zvýšení unijní průmyslové výroby a financování obrany.

Velké obranné projekty nejsou jen o penězích, ale také o spolupráci mezi národy. Komisař pro obranu zdůraznil potřebu větší efektivity, 12 různých tankových systémů v Evropě komentoval slovem „šílenství“. Tomuto stavu se chce vyhnout v případě protivzdušné obrany, kde vedle sebe funguje Německem vedená ESSI (European Sky Shield Initiative), francouzsko-italská spolupráce a polsko-řecké plány. Ideálně se spojí do jednoho projektu (možná European air shield?) s odhadovanou cenou 500 miliard eur. „Musíme být realisté, co můžeme udělat. Ale samozřejmě všichni na Ukrajině vidíme, že vzdušná obrana je opravdu klíčová.“

V Bruselu nyní probíhají rozhovory o dvou možných zdrojích financování pro unijní obranu. Jeden z nich by zahrnoval dlouhodobý rozpočet EU jako záruku pro nové půjčky po vzoru Plánu na podporu oživení Evropy (NextGenerationEU) po pandemii covidu-19. Druhou variantou je zřízení zvláštní společnosti, která by půjčovala peníze podobně jako euroval (European Stability Mechanism). První možnost bude dle zpravodajské agentury Reuters čelit větším obtížím při schvalování, protože její schválení podléhá jednomyslnosti všech 27 zemí EU včetně Maďarska. Vzhledem k jeho úzkým vztahům s Moskvou lze očekávat kladení podmínek či úplné odmítnutí. Varianta s rozpočtem EU také omezí účastníky na členské země a pověří Evropskou komisi řízením, což se některým zemím se specifickými obrannými zájmy nemusí zamlouvat. Vytvoření zvláštní společnosti umožní Bruselu přizvat další země (Velkou Británii, Norsko) a udržet systém pod kontrolou národních vlád namísto Komise. „Na stole je několik řešení. Rozhodovat o tom, které bude vybráno, je zatím předčasné,“ řekl polský ministr financí.

Iniciativy se rovněž chopila Evropská investiční banka (EIB), jež začíná poskytovat zvláštní půjčky pro obranný průmysl. Dříve měly zbrojovky potíže získat úvěry, protože je banky na základě taxonomie ESG (Environment, Social, Governance) stavěly na roveň hazardu a dalších společensky nežádoucích činností. EIB ovšem schválila nové úvěrové programy v hodnotě 15,6 miliardy eur pro různé oblasti, od bezpečnosti a obrany až po dodávky energie a protipovodňovou ochranu. Poprvé také posvětila program půjček a záruk ve výši jedné miliardy eur určených speciálně pro evropský bezpečnostní a obranný průmysl (financování investic a provozního kapitálu pro malé a střední podniky). Tyto finance poputují na zabezpečení dodavatelských řetězců.

„Rozšiřujeme naši podporu evropského bezpečnostního a obranného průmyslu. V roce 2024 jsme již zvětšili okruh projektů pro zboží dvojího užití [civilního a/nebo vojenského], které lze financovat. Dnes zahajujeme specializovaný program na podporu malých a středních podniků v dodavatelských řetězcích významných evropských podniků,“ uvedla v tiskové zprávě Nadia Calviñová, prezidentka skupiny EIB. „Aktivita se zvyšuje. Jsme přesvědčeni, že se v roce 2025 investice dále zvýší a vytvoří solidní skupinu evropských projektů, které přispívají k míru, bezpečnosti a strategické autonomii.“ Evropské společnosti, které mají zájem o financování, se již nyní mohou na banku obrátit. Speciální „obranný tým“ bude úvěry zpracovávat v rámci tzv. one-stop-shopu. 

Kromě vytvoření společného obranného trhu s jednotným systémem zakázek a výrobou potřebuje EU podle Andriuse Kubiliuse také jednoduše více munice a techniky. Vojenskou agresi totiž nezastavíte dokonalými tržními procesy, ale dělostřeleckými granáty a tanky. Osm členů Unie vydává na obranu méně, než je dvouprocentní cíl NATO (např. Španělsko, Itálie a Belgie). Pokud tyto země zvýší výdaje na cílovou hodnotu, celkový unijní rozpočet na ozbrojené síly si polepší o 60 miliard eur. Hypotetický cíl Severoatlantické aliance ve výši 3 % HDP na obranu bude znamenat 200 miliard eur dodatečných finančních prostředků.

Brusel potřebuje jasné plány na rozvoj a unifikaci obrany stejně jako stabilní finanční a materiální plán pro podporu Ukrajiny. Jen sebevědomá a rozhodná akce ukáže Kremlu odhodlání v případě potřeby bok po boku se bránit. „Nemůžeme se Putina ptát, zda může odložit své plány agrese, dokud nebudeme připraveni. Čas na nikoho nečeká,“ varuje komisař pro unijní obranu. Taková akce se navíc stane poselstvím do Spojených států, že Evropská unie nebude čekat na novou vládu a sama se chopí iniciativy. Dění v Evropě pozoruje i Čína, která může Západ vyhodnotit jako slabý a zaměřit se na Tchaj-wan. „Když mluvíme o Ukrajině, velmi jasně vidíme celou osu autoritářských režimů. Všechno je velmi propojené, to musíme vnímat skutečně jako hrozbu,“ myslí si Andrius Kubilius. Demokracie musí být jednotné a vyhýbat se obchodním válkám mezi EU a USA, které by „Putin velmi rád viděl“.

Zdroj: hartpunkt, Reuters, Defense News