Jak správně velet a řídit vojáky v boji se učili ženisté v rámci Junior Command and Leadership course (JCLS). Měsíční kurz, ve kterém se komunikovalo pouze v angličtině, se v posádce Bechyně konal vůbec poprvé.

Celý kurz organizuje a řídí Britský vojenský poradní a výcvikový tým (British Military Advisory and Training Team – BMATT) při Velitelství výcviku-vojenské akademii ve Vyškově. Obvykle se koná přímo ve Vyškově a účastní se ho zástupci zemí z BMATTu, převážně z Balkánu a Asie. „V době mého působení v zahraniční operaci jsem zjistil od kolegů z jiného útvaru, že je možné pozvat BMATT i k nám do posádky. Napsal jsem proto dopis veliteli BMATT a dostal jsem kladnou odpověď. Za pár měsíců přijeli britští instruktoři na rekognoskaci,“ popsal postupný vývoj organizace kurzu velitel 2. roty bojové ženijní podpory 151. ženijního praporu kapitán Zdeněk Barimov. Zároveň dodal, že příprava je určená především pro nižší velitelský sbor, tedy maximálně do velikosti čety. „Do toho se ale počítají i budoucí velitelé. Tzn., že mohou být třeba i v hodnosti desátníka.“

Foto: Poslední instrukce před prvním bojovým úkolem | 15. ženijní pluk

Základním konceptem je naučit vojáky vedení a velení lidí. Jak ale říká vedoucí praporčík 2. roty bojové ženijní podpory 151. ženijního praporu nadrotmistr Jan Harazin, je to i o tom být jim vzorem. „V prvním týdnu se seznamovali s teoretickými principy, jak má velitel fungovat a vést např. útok nebo obranu. V následujících třech týdnech získané poznatky převáděli do praxe.“ Pro účastníky to znamenalo, že se v pozici velitele neustále střídali, museli reagovat na různé náměty a rychle se rozhodovat, jak situaci vyřešit a předat potřebné pokyny.

Foto: Vydání bojového rozkazu před útokem | 15. ženijní pluk

Mnozí si při náročných zadáních sáhli i na dno svých sil. „ Zorganizovali jsme jim např. soutěž průzkumných hlídek. 10km trasu museli zvládnout za co nejrychlejší čas. Navíc na stanovištích plnili různé úkoly, a to všechno s plnou výbavou, tedy s cca 30kg zátěží,“ upřesnil náročnost JCLC kapitán Barimov. Podle něj noci strávené venku v mínus 10°C byly také velkou zkouškou. „ Naše kurzy jsou tak koncipované, aby se vojáci naučili pracovat v určitém dis komfortu. Člověk vždycky funguje trochu jinak, když trpí spánkovou deprivací a je fyzicky hodně unavený,“ vysvětlil hlavní instruktor kurzu praporčík John Gillum.

Foto: První pomoc v poli | 15. ženijní pluk

Velkou výzvou byla i jazyková bariéra. V průběhu celého cvičení se totiž používala ke komunikaci pouze angličtina. „ Jazyková úroveň je hodně rozdílná. Tyto kurzy ale děláme i z toho důvodu, aby si studenti mohli svoji angličtinu potrénovat. Většinou nemají problémy s porozuměním, ale nejsou si jistí v mluvení,“ doplnil John Gillum. To potvrzují i samotní účastníci kurzu. „ Nejtěžší na tom je správně všemu porozumět. Kromě angličtiny je v tomto kurzu ale zásadní i to, že nikdy nevíte dopředu, co vás čeká. Člověk nemá šanci se na cokoliv připravit nebo si to v klidu rozmyslel. Házejí nám úkoly pod nohy velice rychle,“ popsal svoje pocity z přípravy rotmistr Vojtěch Sychra ze ženijní speciální roty 151. ženijního praporu. Zároveň si ale i přes náročné podmínky kurz pochvaloval. „Poslední roky jsme se našemu výcviku kvůli výpomoci s onemocněním COVID 19 příliš nevěnovali. Jsem rád, že jsme se opět vrátili do lesa a jsme v rukou profíků z BMATT.“

Foto: Zpětná vazba po výcviku | 15. ženijní pluk

Kurz velení a řízení pro nižší důstojníky je podle britských instruktorů z Vyškova nejlepší před odjezdem do zahraniční operace. „ Tuto přípravu organizujeme prakticky po celém světě. Máme velké zkušenosti, které chceme předat dál. Pokaždé vyžadujeme velké nasazení a disciplínu, což jsme v Bechyni viděli a velice to oceňujeme,“ ohodnotil ženisty na závěr kurzu hlavní instruktor Gillum.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR