Velitelem 3. úkolového uskupení Armády České republiky Baltic Air Policing 2019 (BAP) je podplukovník Pavel Pavlík. Je to jeho druhé nasazení v misi, první absolvoval v roce 2012 v Litvě. Má nalétáno bezmála 2000 letových hodin na letounech L-29 až L-159 a zhruba 1000 hodin na letounech JAS-39 Gripen. Prioritou je pro něj splnění úkolu – aliančního závazku České republiky – jeho osobním přáním je pak bezpečný návrat celého kontingentu zpět domů.

Foto: Velitel 3.ÚU BAP 2019 pplk. Pavel Pavlík | army.cz

„Příprava probíhala téměř rok, počínaje loňským zářím, kdy jsme dělali první rekognoskaci přímo v místě budoucího působení našich pilotů na letišti v estonském Ämari,“ říká podplukovník Pavel Pavlík. „Od této chvíle jsme zahájili komplexní přípravu včetně výběru personálu. Vybíralo se jak ze zkušených vojáků, tak nováčků, aby právě absolvováním této mise zkušenosti nabyli.“

Novinkou je kontejner na identifikaci letounů

Úkolem českých stíhačů je držet ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System) a pomocí letounů JAS-39 Gripen zajišťovat bezpečnost aliančního vzdušného prostoru.

„Konkrétně to znamená, že do časového limitu budou naši piloti aktivováni pro vzlet na daný cíl, který musí identifikovat,“ vysvětluje velitel kontingentu a dodává, že Česká republika se do mise zapojí čtyřmi letouny JAS-39 Gripen a jedním záložním letounem jako logistickou podporou. „V rámci mise budeme používat standardní výzbroj pro systém NATINAMDS, tedy řízené rakety vzduch-vzduch, kanón, výmetnici klamných cílů, a novinkou je kontejner, který bude sloužit pro identifikaci letounů v noci a na velké vzdálenosti. Ten jsme v předchozích misích neměli, k dispozici ho naši piloti mají od minulého roku a od té doby s ním pravidelně cvičíme.“

Foto: Příprava před odletem do Estonska | army.cz

Piloti budou v rámci nasazení používat standardní vybavení, jež mají v České republice. Jediným rozdílem je létání s neoprenem. „Neopren chrání pilota v případě nouzového přistání nebo katapultáže do moře, aby přežil delší dobu v chladném prostředí,“ dodává podplukovník Pavlík.

Pro velitele je nasazení čest a zároveň odpovědnost

Pro podplukovníka Pavla Pavlíka bude mise v Estonsku druhým nasazením v zahraničí. První absolvoval v roce 2012 v Litvě. „Moje zkušenosti tehdy řadového kapitána jsou takové, že všechny postupy a procedury při zákroku v zahraniční operaci se neliší od těch v České republice, protože všechny systémy jsou v rámci Aliance nastavené stejně,“ vysvětluje pilot. Jediným rozdílem od předchozích misí je podle jeho slov současná intenzita provozu a počet zákroků, který je vyšší v kontextu událostí, jež se v dané oblasti dějí.

Foto: Připravit perfektně letouny na misi, to je úkol technického personálu | army.cz

Být velitelem je pro podplukovníka Pavlíka obrovská čest. Zároveň si však uvědomuje i velkou odpovědnost: „Přináší to velké výzvy, ať už se to týkalo samotné přípravy a potýkání se s některými počátečními problémy, působení na místě, kde budeme poprvé, připravit kontingent včetně výběru personálu, logistiku, letouny. Za to všechno odpovídá velitel. Na samotném místě působení pak odpovídám také za všechno. Jak jsem již řekl – je to pro mě obrovská výzva a příležitost. Zároveň to bude velká a cenná osobní zkušenost.“

Cvičení pro společná nasazení

Od roku 1999 je ČR součástí NATO, následně jsme vstoupili do integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATINANDS (nyní NATINAMDS). Naši piloti jsou do tohoto systému zapojeni a nyní se pošesté účastní nasazení v zahraničí.

Foto: Do Estonska odletěly 4 letouny JAS-39 Gripen a jeden záložní | army.cz

„Od počátku našeho vstupu do NATO se účastníme společných mezinárodních cvičení NATO po celé Evropě, dříve to bylo s letouny Mig-29, s L-159 a nyní s letouny JAS-39 Gripen,“ říká podplukovník Pavel Pavlík. „Kontinuálně se účastníme mezinárodních cvičení NATO a připravujeme se na možné společné nasazení v případě konfliktu a jsme připraveni být nasazeni pro ochranu vzdušného prostoru. Tím, že jsme součástí NATO a účastníme se pravidelně mezinárodních cvičení, jsme zvyklí na standardní postupy a procedury systémů NATO. V rámci pravidelného výcviku na tuto spolupráci připravujeme i naše piloty, kteří jsou zkušení, komunikují v angličtině a to platí i pro technický personál. Jazykové bariéry jsou již dávno odbourány.“