Výběrové řízení k přezbrojení naší armády pásovými BVP (Bojové Vozidlo Pěchoty) by se konečně mělo chýlit ke svému konci. Tato nová vozidla by měla, společně s dělostřelectvem, tvořit páteř našich pozemních sil. Existují čtyři základní faktory, které určují bojovou hodnotu BVP. Jsou to ochrana, palebná síla, mobilita a obložnost (počet přepravovaných vojáků). Uvedené faktory by měly být v rovnováze, avšak armády jim určují podle různých doktrín různé pořadí důležitosti. Z hlediska nejen výběrového řízení BVP pro AČR si můžeme níže stručně popsat obecné vlastnosti a schopnosti věží BVP.

Hmotnost věží současných BVP se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi tunami, pokud je základním materiálem válcovaná ocel. V některých případech je hmotnost mírně vyšší, ale to může být dáno hmotností hlavní výzbroje, případně munice. Hmotnost ocelového pancíře obvykle odpovídá úrovni ochrany. Určitou funkci může mít z tohoto hlediska i tvar věže, především sklon pancéřování k svislé ose. Nicméně v situaci, kdy značná část útoků na evropském bojišti bude vedena shora, nebo protitankovými prostředky s vysokou průrazností, a to ze všech stran, efektivita sklonu pancéřování, navíc obvykle pouze čela věže, klesá.

Bojovou hodnotu výzbroje BVP, která rovněž záleží na úrovni vycvičenosti střelce/operátora, lze definovat slovy: „první detekovat, první zamířit, první vystřelit, první zasáhnout.“ Hlavní faktory z hlediska bojové hodnoty věže BVP jsou, kromě hlavní výzbroje (obvykle stabilizovaný automatický kanon střední ráže) a systému vyhledávání a zaměřování cílů, především rozsah a rychlost nastavování náměru a odměru, přičemž odměr je obvykle kruhový a zajišťuje jej obvykle pohyb celé věže. Rychlost nastavování náměru a odměru se obvykle udává ve stupních za sekundu. Nelze rovněž pominout schopnost věže z hlediska přesného zastavení (zabrzdění) před výstřelem při zamíření na cíl. Při tom nelze přeceňovat stranovou a výškovou stabilizaci hlavní výzbroje, která je v nerovném terénu plně efektivní do rychlosti BVP zhruba 40 km/h. Důležitý je počet nábojů v zásobnících kanonu a další vezené munice.

Foto: Věž bojového vozidla pěchoty ASCOD 42 s kanonem ATK Mk44 Bushmaster II | GDELS

Vzhledem k rostoucí potřebě obrany před palbou shora v obydlených aglomeracích a v kopcovitém, případně horském terénu se stává důležitým faktorem rozsah náměru hlavní výzbroje BVP. Zde je třeba rovněž připomenout systémovou taktickou spolupráci BVP s tanky, právě z hlediska ohrožení palbou shora, protože tanky mají omezený náměr kanonu. Totéž platí z hlediska trendu takzvané protiletadlovosti, tedy schopnosti vést palbu na cíle ve vzduchu. Problém akceleruje otázka obrany proti bezpilotním útočným prostředkům. Z hlediska výběrového řízení BVP pro AČR vede ASCOD 42 s izraelskou věží MT-30 Mk2, jejíž kanon (ATK Mk 44 Bushmaster II ráže 30 mm) má rozsah náměru od -15° do +60°. Druhý v pořadí je Lynx KF41 s věží Lance 2, jejíž kanon (MK 30-2/ABM) má rozsah náměru od -10°do +45° a je shodný s bezosádkovou věží Lance tvořící výzbroj BVP Puma. Poslední je CV-90/30 s věží E30, jejíž kanon ( ATK Mk 44 Bushmaster II ráže 30 mm) má rozsah náměru od -10°do +45°. 

Foto: Věž bojového vozidla pěchoty Lynx KF41 s kanonem MK 30-2/ABM | Rheinmetall

Rekordmanem je z hlediska náměru věž modernizované první generace BMP-2 (BVP-2) s rozsahem náměru od -5°do +75°. Druhé v pořadí mezi BVP první generace je Marder s rozsahem náměru externě lafetovaného kanonu na dvoumístné věži s rozsahem náměru od -17°do +65°.

Foto: Věž bojového vozidla pěchoty CV90 MkIV s kanonem ATK Mk 44 Bushmaster II ráže 30 mm | BAE Systems

Z nových typů pro BVP druhé generace vedou izraelská bezosádková věž Samson II s rozsahem náměru od -20°do +70° a slovenská bezosádková věž Turra 30 s náměrem od -15°do + 70°. Z BVP druhé generace mají hlavní zbraně v osádkové věži maximální náměr +60° například ruské BMP-3, britské Warrior 2 (munice 40 mm CTAS) a italská věž HITFIST 30. Na základě výše uvedených informací lze považovat rozsah náměru hlavní výzbroje BVP za jeden z důležitých faktorů z hlediska jejich bojové hodnoty.