V pátek 25. února 2022 schválila vláda České republiky dva materiály předložené ministryní obrany Janou Černochovou, které se týkají působení sil a prostředků Ministerstva obrany ČR v rámci Sil rychlé reakce na území členských států NATO a možnosti pobytu ozbrojených sil států NATO na území České republiky.

Oba body vládě ministryně obrany předložila v návaznosti na aktivaci předběžných obranných plánů Severoatlantickou radou NATO, ke které došlo na jejím jednání ve čtvrtek 24. února 2022. Aktivace obranných plánů umožňuje Alianci požadovat vyslání jednotek Armády ČR, které jsou vyčleněny do Sil rychlé reakce NATO. To by se týkalo chemické jednotky o síle 180 vojáků a mechanizované a průzkumné roty o síle 400 příslušníků AČR.

Foto: Vláda schválila možnost nasazení jednotek AČR v rámci sil rychlé reakce NATO na území Aliance (ilustrační foto) | Ministerstvo obrany ČR

Po schválení vládou mohou být tyto jednotky vyslány kamkoliv na území Severoatlantické aliance k posílení její obrany dle čl. 43, odst. 4, bodu a) Ústavy ČR až na 60 dnů ode dne vyslání.

„Aktuálně požadavek na nasazení těchto jednotek není. Považuji ale za nutné, abychom byli na tuto alternativu připraveni, splnili tak svůj spojenecký závazek a dali jednotky Alianci plně k dispozici. Zdůrazňuji, že to znamená výhradně možnost působení v rámci NATO a za žádných okolností to neumožňuje vyslat vojáky mimo území členských států,“ uvedla ministryně Černochová.

O skutečném nasazení by rozhodl vrchní velitel aliančních sil v Evropě (SACEUR) generál Tod D. Wolters. Pod jeho operační velení po aktivaci obranných plánů spadají jednotky Posílené předsunuté přítomnosti (eFP) rozmístěné v Pobaltí a Polsku, kde v Litvě už nyní působí jednotka protivzdušné obrany v počtu 135 osob a v Lotyšsku ženisté v počtu 80 osob. V dubnu v rámci Air Policingu navíc budou chránit vzdušný prostor nad Pobaltím 4 gripeny s další až stovkou vojáků.

Druhý materiál se týká připravenosti na možnost krátkodobého pobytu ozbrojených sil států NATO na území ČR. To může česká strana umožnit také v souladu s čl. 43 Ústavy ČR na dobu 60 dnů od zahájení pobytu v celkovém počtu maximálně do 200 osob. Česká republika je v tomto ohledu tranzitní zemí, která běžně umožňuje přesuny aliančních sil. K jejich podpoře je běžně potřeba umožnit např. pobyt logistických prostředků či dalších sil podle požadavků Aliance.

Kromě výše zmíněných materiálů ministryně dále vládu informovala, že na čtvrtečním setkání s ukrajinským velvyslancem Yevhenem Perebyinisem od něj obdržela seznam věcí, které Ukrajina potřebuje. Resort obrany nyní intenzivně analyzuje, jaký vojenský materiál Česká republika ukrajinské straně může poskytnout. Záměrem je předložit vládě výsledné návrhy na jejím příštím jednání.

Ministryně obrany také seznámila vládu s připraveností resortu obrany pomoci s mírněním humanitárních dopadů agrese Ruska proti Ukrajině. „Na základě smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou můžeme poskytnout ošetření raněným ukrajinským vojákům v našich vojenských nemocnicích, byť aktuálně konkrétní požadavek neevidujeme,“ vysvětlila ministryně obrany. Vojenské nemocnice jsou ve specializovaných zařízeních připraveny poskytnout léčbu polytraumat a válečných zranění. Ministerstvo obrany je v případě potřeby také schopno nabídnout kapacity svých ubytovacích zařízení v lokalitách po celé České republice.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR