Modernizace armády přitahuje pozornost. Ale nejsou jen děla, tanky nebo vrtulníky. Nezastupitelnou roli na bojišti hrála, hraje a bude hrát pěchota v užším slova smyslu, a i pro ni se nabízí mnohem více než lehčí a účinnější zbraně nebo prvky balistické ochrany. Jde o systémy stále nazývané spíše "voják budoucnosti", nicméně rozpracovávané již desítky let, a v některých zemích přinášející již i zkušenosti z bojového nasazení. Zapojují každého jednotlivce do systému s cílem maximalizovat efektivitu a využít všech dosažitelných schopností, a mj. snížit relativní počet vojáků nutných pro plnění úkolů v závislosti na prostoru. Posilují ničivost i schopnost přežití, pohyblivost, udržitelnost bojové činnosti.

Foto: Modernizace armády přitahuje pozornost. Ale nejsou jen děla, tanky nebo vrtulníky. Nezastupitelnou roli na bojišti hrála, hraje a bude hrát pěchota v užším slova smyslu, a i pro ni se nabízí mnohem více než lehčí a účinnější zbraně nebo prvky balistické ochrany. (ilustrační foto) | Shutterstock

V podmínkách dlouhodobě podfinancované AČR se o nich příliš intenzívně nemluví. Existuje projekt "Voják pro 21. století" rozvíjený od roku 2004. A jeho aplikace budou zřejmě realizovatelné až po dosažení milníku 2030 (KVAČR 2030 je ani nezmiňuje), ukončené modernizaci Pandurů a především plném zavedení moderních pásových BVP. Podívejme se na francouzské a německé řešení a situaci v sousedním Polsku.

Francouzský systém FÉLIN (Fantassin à équipements et liaisons intégrés, pěšák s integrovanou výstrojí a spojením) vyvíjený od poloviny 90. let společností Safran Electronics & Defense je také již bezmála deset let ve francouzské armádě ve dvou verzích zavedený. Jeho důležitou vlastnosti je kompatibilita s pozemní i leteckou technikou (vozidly VAB, VHM, VBCI, AMX-10P, raketomety a systémy protitankových střel, vrtulníky NH90 a Super Puma).
První jednotkou, která jím byla vybavena, byl v roce 2010 1. pěší pluk v Sarrebourgu, následovaly v roce 2011 13. prapor alpských myslivců v Chambéry v Savojsku a 16. myslivecký prapor v Bitche. První operační nasazení proběhlo v Afghánistánu a následně také v rámci operace Barkhane v Sahelu, které se účastní také Armáda České republiky. FÉLIN V2 přišel v roce 2015.

Jako v případě srovnatelných systémů dalších zemí jde o kombinaci různých podsystémů z oblasti výzbroje (útočné pušky FAMAS včetně bajonetu, kulomety FN Minimi a odstřelovací pušky FR-F2), oblečení a balistické ochrany (včetně ochrany proti účinkům ZHM), individuální elektronické výstroje (propojení zaměřovače zbraně s přilbovým displejem, komunikační prostředky), taktických brýlí a dalekohledu, taktického informačního systému, a integračních sestav pro různá vozidla. Kombinací různých prvků je šestnáct podle role, kterou voják plní. Náklady vývoje systému jsou odhadovány na miliardu eur, a jeden komplet dosahuje ceny 20-50 tisíc eur.

Limity systému jsou, tak jako všude ve světě, dány omezenými zdroji energie, nicméně jednotný systém komunikace, kompatibilita, posílené situační povědomí díky sdíleným informacím mají potenciál přinášet na bojišti významnou výhodu. Úkoly, které bez podpory systému se standardním vybavením plní podle stanoveného prostoru jednotky na určité úrovni, mohou efektivně plnit jednotky i výrazně menší. Sdílená data v rámci systémů C4ISTAR jim poskytují mnohem lepší přehled, a disponují schopností mnohem operativněji a s minimální prodlevou povolat palebnou nebo jinou podporu. Zároveň se každý voják stává zdrojem informací pro celou síť, která tak může přesněji vnímat celkovou situaci.

Doslova jako Voják budoucnosti je označovaný také podobný systém německého Bundeswehru, Infanterist der Zukunft (IdZ), neboli Gladius od společností EADS Defence Electronics a Rheinmetall-Detec, vyvíjený od konce 90. let. První verze je integrovaná s vozidly Dingo, Mungo, Fuchs a BV 206. Dnes je zaváděna již jeho druhá generace (IdZ-ES), kompatibilní s moderními kolovými obrněnými vozidly Boxer a pásovými bojovými vozidly Puma, která fungují pro převážený výsadek jako přirozený komunikační uzel a logistická (a energetická) základna. Kromě dalšího umožňují výsadku mnohem efektivnější využití schopností mateřského vozidla - velitel může například přímo ovládat jeho zbraňové systémy, čímž opět dochází k zásadnímu omezení časové prodlevy.

Mnohé bylo v kontextu složitého výběru nových českých pásových BVP napsáno o tzv. britské pěchotní škole, v níž má hrát hlavní roli výsadek podporovaný vozidlem (a proto mj. prý potřebuje AČR přepravovat osm vojáků), vs evropské či německé, v níž je výsadek jedním z prostředků, kterými disponuje obrněná technika pro řešení specifických situací (ve zkratce proto si Bundeswehr vystačí s výsadkem v síle šesti mužů). Při pohledu na principy a cíle programů "vojáků budoucnosti" je zřejmé, kudy se zřejmě bude vývoj taktického nasazení moderní mechanizované pěchoty ubírat.

V úzké spolupráci s Němci vyvíjejí od roku 2006 svůj systém také Poláci. Říkají mu ISW (Indywidualny System Walki) Tytan. A v žádném ohledu jej nepodceňují. Není přitom bez zajímavosti, že byl Tytan poprvé představen v Praze na výstavě Future Soldier Czech Republic 2008. Jestliže je pořízení pásových BVP v hodnotě 52 miliard největším zbrojním projektem v historii samostatné České republiky, polský nákup 14 tisíc kompletů Tytan z roku 2014 za bezmála 30 miliard korun napovídá mnohé. Polská armáda má přibližně čtyřikrát více vojáků než AČR, a Polsko dlouhodobě plní závazek poskytovat na obranu 2 % HDP.

Český program "Voják pro 21. století" není ani zdaleka ve stavu, aby mohl být zaveden, a vyžádá si ještě nemalé investice, a nejspíš nevyhnutelně sblížení a propojení se systémy spojeneckých armád. Ve svazku s jejich úkolovými uskupeními budou ostatně čeští vojáci ve 21. století i nadále nasazováni. V každém případě by zaostávání při zavádění systému znamenalo kromě dalšího neúplné využití možností moderních bojových vozidel a relativně nižší efektivitu armády, včetně ekonomické.