Velitelství Vojenské policie Olomouc je nositelem čestného názvu „Stráže obrany státu“. Rozsah činností tohoto velitelství je opravdu široký. Je výkonným orgánem policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, se kterým přísluší hospodařit Ministerstvu obrany. Samozřejmě s ohledem na příslušný zákon a také teritorium. V rámci své působnosti zodpovídá za zajišťování policejní ochrany vojenských újezdů Libavá a Březina. Dále provádí například policejní ochranu chráněného prostoru vybraných vojenských objektů – tedy jejich zásobovacích úseků. Blíže nám Velitelství Vojenské policie Olomouc představil v následujícím rozhovoru jeho velitel plukovník gšt. Ing. Roman Gottfried.

Foto: Podmínkou přijetí ke službě u Vojenské policie je splnění základních kritérií profesionální připravenosti, psychické způsobilosti a tělesné zdatnosti. | Vojenská policie

Čím je vaše velitelství specifické?

Teritorium Velitelství Vojenské policie Olomouc je na území České republiky vymezené obcemi s rozšířenou působností, s nadsázkou abecedně saháme od Blanska až po Zlín. Na moravském teritoriu máme pod policejní ochranou dva velké výcvikové prostory Březina a Libavá, která v současné době hostí cvičení zahraničních ozbrojených sil Czech Legacy.

Naši práci významně ovlivňuje také samotná poloha na mapě, která je určujícím faktorem pro to, abychom byli „dokonalou transferovou velmocí“. Přes naše teritorium doprovázíme humanitární pomoc, která míří ze Západu na Ukrajinu, konvoje aliančních armád transferující přes naše území na cvičení, úzce spolupracujeme nejen s našimi protějšky z Tábora a Prahy, ale také s Německem, Polskem nebo Slovenskou republikou.

Do naší působnosti dále spadá Univerzita obrany v Brně – alma mater pro důstojnické sbory Armády České republiky a Vojenská akademie ve Vyškově. Naši příslušníci jsou tedy prvními vojenskými policisty, se kterými se studenti potkají, ať už při součinnosti na organizaci pravidelného Dne otevřených dveří, kdy naši práci prezentují nebo následně při služební činnosti, tedy při preventivních
akcích a kontrolách.

Prevenci samozřejmě neopomeneme ani díky poloze našeho velitelství v srdci Olomouce, v Žižkových kasárnách, jejichž perimetr sdílíme s Velitelstvím pozemních sil, Krajským vojenským velitelstvím Olomouc a dalšími útvary Armády České republiky. Všechno máme takříkajíc na dosah ruky. Naše velitelství má své specifikum také v podobě tzv. „moravského ducha“, kterého není jednoduché konkrétně definovat, ale je určen směsí vzájemné důvěry, loajality a soudržnosti velení i jednotlivých příslušníků.

Foto: Plukovník Roman Gottfried | Vojenská policie

Jaká je u vás v současné době personální naplněnost? Chybí vám lidé s konkrétní odborností?

V posledních dvou letech nábor odborností, včetně návazného specifického výcviku, stagnoval kvůli celosvětové pandemii covid-19. Nebylo možné realizovat výběrové řízení v potřebném rozsahu, případně se k nám hlásili uchazeči, kteří nesplňovali nezbytná stanovená kritéria. 

V současné době je personální naplněnost našeho velitelství blízko hranici 90 %, což může znít dobře, avšak v dlouhodobém horizontu musíme brát v potaz proces pro přípravu odborností, které vyžadují vyšší náročnost vzdělávání, příkladem jsou třeba pyrotechnici nebo zkušební komisaři řidičů.

U Vojenské policie budou takřka vždy k potřebě náboru předurčeny některé pozice, které přirozeně tvoří personální bazén propustnosti v hodnostech, konkrétně například nástupní místa v základních pozicích u zásobovacích úseků na oddělení ochrany objektů. Doba strávená zde přímo vybízí k dalšímu vzdělávání a profesnímu rozvoji. Získaná praxe se pak dá přirozeně zužitkovat ve výkonu na oddělení dopravní a pořádkové služby nebo následně na štábních místech.

Před vedení Vojenské policie je v současné době postavena další z výzev, a to reakce na nárůst agendy a správní činnosti kvůli kontinuálnímu rozvoji AČR, který před nás klade nutnost postupně, leč nevyhnutelně, úměrně navýšit počty příslušníků v řadách vojenských policistů.

Vojenskou policii trápí obdobné problémy, jaké lze vnímat u Armády České republiky, tedy zvyšující se věk příslušníků, nedostatek motivovaných uchazečů, kapacita jejich náboru v konkrétním čase nebo nesplnění podmínek pro službu u Vojenské policie. Naše výběrové „síto“ je nastavené poměrně přísně. Vyžadujeme nadstandardní fyzické, ale zejména psychologické testování, které je největším „kamenem úrazu“ pro mnohé uchazeče. Tímto výběrem projde úspěšně pouze jeden z šesti zájemců. Nemáme v úmyslu nastavenou hranici jakýmkoliv způsobem snížit, něco obdobného si nemůžeme dovolit.

Co vše musí člověk splňovat, aby se k vám mohl přihlásit do služby?

Podmínkou přijetí ke službě u Vojenské policie je splnění základních kritérií profesionální připravenosti, psychické způsobilosti a tělesné zdatnosti. Cílem výběrového řízení je posoudit vhodnost uchazeče o službu u Vojenské policie podle stanovených kritérií a výběr nejvhodnějších kandidátů pro daná služební místa. Ideální situace nastává ve chvíli, kdy má zájemce splněny všechny náležitosti  požadované pro vstup do ozbrojených sil ze strany rekrutačního pracoviště a lékařskou prohlídku v některé z vojenských nemocnic. V té chvíli zašle svůj strukturovaný životopis a motivační dopis na oficiální e-mail velitelství, v případě vhodnosti pro službu u Vojenské policie je kontaktován personalisty s termínem psychologického vyšetření a přezkoušení tělesné zdatnosti. Po úspěšném zvládnutí předchozích podmínek a absolvování základní přípravy ve Vyškově je zájemce zařazen na systemizované služební místo. Vojenským policistou se stává v okamžiku, kdy ve Vyškově ukončí odborný základní kurz v délce 4 měsíce, poté už nastupuje přímo k útvaru a vykonává svoji služební činnost, mentorován zkušenějšími kolegy.

I přesto, že jedním z požadavků pro vstup k VP jsou 2 roky praxe, kdokoliv, kdo má chuť a splní ostatní požadavky, je v našem kolektivu vítán. Domnívám se, že IT specialisté, ekonomové, logistikové mohou být na základních pozicích takzvaně „nepolíbeni“ vojenským či policejním prostředím – vše se u nás naučí.

Nutno podotknout, že kompletní výběrový proces je zdlouhavý a nenapomáhá k personální stabilitě, nereflektuje „plánovanou fluktuaci“, na kterou by bylo možné se připravit, tedy potřebu doplnění nových sil na služební místa ve správném čase. Stane se tedy, že v rámci plněných úkolů v určitém čase „jedeme na dluh“ v silách a schopnostech příslušníků, zejména ve výkonných složkách. Tento trend se negativně projevuje v motivaci lidí. Zde vnímám určité riziko, ale zároveň i příležitost, se kterou můžeme dále pracovat. 

Pro lepší informovanost zájemců máme nově zpracované náborové informační letáky, které přehledně zodpoví to nejdůležitější. Na webových stránkách jednotlivých velitelství máme také aktuální informace o výběrovém řízení, volných služebních místech, včetně uvedení nejbližších termínů pro rozšířený screening k naší výběrové jednotce, pohotovostnímu oddělení. Pravidelně také přinášíme novinky na Facebooku nebo Twitteru Vojenské policie, což vnímám jako velký krok kupředu, jako přiblížení naší činnosti vstříc těm, které chceme oslovit. Spolu s rekrutačními pracovišti jsme implementovali náborový plán, který by měl pokrýt zvyšující se požadavky na neobsazená služební místa. Zároveň se, společně s Velitelstvím výcviku – Vojenskou akademií ve Vyškově a Oddělením základní a odborné přípravy Vojenské policie, snažíme zajistit dostatek volných míst pro všechny nové rekruty, aby mohli při splnění prerekvizit co nejdříve nastoupit na svá služební místa.

Co byste u vašeho útvaru do budoucna rád změnil či doplnil?

Vojenská policie tehdy ještě Československé armády byla zřízena 21. ledna 1991, svou činnost zahájila v dubnu téhož roku. V dubnu roku 1992 byl přijat první Zákon č. 124/1992 Sb. O Vojenské policii, který byl průběžně dle potřeb a nastalé situace novelizován. Po takřka dekádě jsme se nyní, mimo jiné i díky globální situaci, dočkali novelizace Zákona č. 300/2013 Sb. O Vojenské policii, která zvyšuje kompetence Vojenské policie vůči zahraničním ozbrojeným silám na území našeho státu.

Nechci, aby čtenářům následující řádky zněly jako klišé, ale musíme využít nových cenných poznatků a zúročit je do budoucna. Poučit se z toho, co se stalo. Od února loňského roku před námi všemi stojí bezprecedentní hrozba. Ukrajinské ozbrojené síly jsou nyní bezesporu nejzkušenější armádou v Evropě. Svět potřebuje ukrajinské vítězství, ruská válka se nevede pouze proti Ukrajině, ale i proti myšlence, že evropské státy mohou mírově spolupracovat. Bude nezbytná určitá změna smýšlení, případně také úprava Koncepce výstavby Armády České republiky, neboli KVAČR. Je nutná včasná reakce na nové výzvy, se kterými jsme se v novodobé historii nesetkali, na nové bezpečnostní hrozby, technologický vývoj a neustále se měnící bezpečnostní situaci. Do budoucna by nejen u našeho velitelství měla proběhnout revize fungování pohotovostního oddělení a jeho transformace, bude to naše reakce na turbulentní prostředí, nové hrozby a příležitosti. V roce 1999 byla zrušena základní vojenská služba (v té době čítala 37 000 vojáků), tvořící zdroj sil a prostředků, který byl okamžitě k dispozici. AČR tímto krokem ztratila schopnost ochrany objektů zvláštní důležitosti, jelikož neprobíhalo držení hotovosti. Bylo třeba jej částečně substituovat, reakcí bylo vytvoření koncepce pohotovostního oddělení a jeho zřízení. Dalším z impulsů ve změnách plnění úkolů Vojenské policie byl rok 2001. Zářijový teroristický útok na World Trade Center v New Yorku ukázal, že si nikdo nemůže být jist svou nedotknutelností.

Foto: V pozadí poloautonomní vozítko (UGV), které je vybaveno volumetrickými Lidary pro detekci narušení a orientaci v terénu. Má kameru s laserovým průsvitem, statické kamery 360 stupňů, obousměrnou fónickou komunikaci, hybridní pohon, který umožňuje i krabí diagonální jízdu do stran a spoustu dalších vymožeností, díky kterým provádí i hlídkovou činnost. | Vojenská policie

Byl zde potřebný prvek, který mohl být použit v krátkém časovém úseku (nebo přímo v hotovostním režimu) na pokrytí krizových situací na teritoriu České republiky. Tento hotovostní prvek byl tehdy jediným řešením, jak vrátit AČR schopnost rychlé reakce po zrušení základní vojenské služby. Proto byly vytvořeny pohotovostní oddělení jednotlivých teritoriálních velitelství, oddělení ochrany letišť a oddělení ochrany muničních základen. Nyní opět přicházíme do bodu, kdy je potřeba bilancovat a reorganizovat členění a schopnosti tohoto prvku, aby byl fungujícím nástrojem v rukách Vojenské policie.

Zkušenosti VP jsou získány z mírových nebo stabilizačních operací nebo z území ČR díky pomoci při živelních katastrofách. Otevírá se pro nás neprobádaná možnost simulovat a připravit se na působení a definování role Vojenské policie ve válečném konfliktu na území vlastního státu – z úrovně vedení taktického boje, používání nových technologií, které mohou představovat například bezpilotní prostředky, a také s akcentem na optimální využití lidských zdrojů. V neposlední řadě bude také nutno zaměřit se na skloňovaný pojem mobilizace a rozvoj schopností, které umožní na ni reagovat.

Musíme se postavit před otázku, zda schopnosti Vojenské policie reflektují potřeby AČR do budoucna, a to jak v mírovém, tak ve válečném stavu, kdy hrajeme nezastupitelnou roli bojové podpory Úkolového uskupení Armády České republiky.

V jakém rozsahu spolupracujete s ostatními velitelstvími nebo bezpečnostními složkami?

V roce 1997 proběhlo první zapojení Vojenské policie do bezpečnostní rady Olomouckého kraje. Od té doby je velitel VeVP Olomouc vždy přizván na jednání krizového štábu a přítomen jako „čestný host“. Vojenská policie není součástí IZS a nemůže tedy být stálým členem, máme však hlasovací právo, jelikož fungujeme jako poradní orgán. Nezastupitelnou roli v bezpečnostní radě kraje samozřejmě zastává ředitel Krajského Vojenského velitelství Olomouc, Vojenská policie má svou činností blízko k Policii České republiky díky policejní složce práce a může tedy snáze vyhodnocovat některé situace či pomoci s facilitací řešení. Byl bych rád, abychom i nadále zachovali systém součinnosti s výcvikem, ve vzdělávání a vzájemném zvyšování erudovanosti.

Zde je důležité zmínit, že se Vojenská policie podílí na několika zahraničních operacích a při výstavbě, přípravě a výcviku je vždy zapotřebí spolupráce s ostatními velitelstvími i nadřízeným prvkem. Jednak v doplňování personálem, odbornostmi i schopnostmi, kterými naše moravské velitelství díky své organizační struktuře nedisponuje (např. Je to ochranná služba).

Pro rok 2023 byl před naše velitelství postaven nový úkol nasazení jednotky v Kosovu. Tato jednotka bude plnit úkoly v sestavě vojenského specializovaného prvku (tzv. Military Specialised Unit – MSU), který v současné době zajišťují italští Carabinieri. I když budeme tvořit jádro a obsazovat klíčové pozice, jsou zde zapotřebí další odbornosti, se kterými nás doplní bratrská velitelství z Tábora, Prahy i Hlavní velitelství Vojenské policie.

Již dříve bylo zmíněno, že organizační struktura se mezi velitelstvími zásadně neliší, avšak bez vzájemné podpory prostřednictvím jednotlivých specifických schopností, kterými naše velitelství disponují (předávání transferů, šetření přestupků a trestných činů v dopravě, ochraně osob a prostor, pyrotechnických dovedností nebo speciálních kynologických činností), by nebylo možné zabezpečit úkoly intenzivního charakteru, případně většího rozsahu. Těmi jsou bezesporu Dny NATO a Dny vzdušných sil AČR, IDET a další známé prezentační akce AČR nebo resortu MO na veřejnosti.

Foto: Výcvik Crowd Riot Control (CRC) | Vojenská policie

Toto je část úkolů plněných na území České republiky, pro úplnost je třeba zmínit i projekty s mezinárodním přesahem. Skvělým příkladem je Multinational Military Police Battalion (MNMPBAT), kde velitelství VP v Olomouci hraje významnou roli – zástupce velitele je pro letošní rok velitelem mnohonárodního praporu, což znamená vedoucí roli při koordinaci veškerých výcvikových aktivit, a také samotné převzetí velení jednotce prostřednictvím ustanoveného velitele praporu.

Prapor je složen z příslušníků Vojenských policií partnerských států NATO: České republiky, Slovenské republiky, Chorvatska, Polska, a také Gruzie, která má od loňského roku statut partnera projektu MNMPBAT. Prapor či jeho části mohou po certifikaci plnit úkoly policejní ochrany úkolového uskupení NATO nebo samostatně působit při policejních operacích ve světě. Mezi takové operace patří například operace na podporu míru, poskytovaní humanitární pomoci při odstraňování následků katastrof a kalamit, operace k zajištění evakuace nebojujícího obyvatelstva a vojenská pomoc a podpora civilních úřadů.

Specifickým rysem naší účasti je skutečnost, že na rozdíl od ostatních států nevyčleňujeme do mnohonárodního praporu organickou jednotku, ale máme předurčené příslušníky z celého území republiky s ohledem na jejich odborné a jazykové schopnosti a zkušenosti z nasazení v zahraničních operacích, kteří v případě aktivace jednotku vytvoří. Převážnou část tohoto úkolu nesou na bedrech příslušníci Velitelství Vojenské policie Olomouc. Bez spolupráce s nadřízeným stupněm a synergie s teritoriálními velitelstvími bychom však nebyli schopni splnit výcvikové aktivity a budoucí výzvy této jednotky.

Zdroj: VeVP Olomouc