Neúspěch. I tak by šlo hodnotit snahu o vytvoření pobočky Střední vojenské školy v Moravské Třebové. Sokolov není Morava, kde je typicky podstatně větší zájem o armádu a vojenství už s ohledem na tamní posádky, kupříkladu 7. Mechanizovanou brigádu. To ovšem není jediný problém. Tím dalším jsou možné snahy o snižování standardů pro přilákání méně schopných zájemců o studium.

Foto: Vojenský obor na Integrované střední škole technické a ekonomické v Sokolově měl poprvé přivítat nové studenty minulý rok. (ilustrační foto) | army.cz

Vojenský obor na Integrované střední škole technické a ekonomické v Sokolově měl poprvé přivítat nové studenty minulý rok. Sítem přijímaček ale tehdy prošli jen dva žáci. Ministerstvo obrany to vysvětlovalo malou reklamou, zkrátka dle vyjádření obrany šlo o nedostatečnou propagaci. Ještě v loňském roce byla tedy spuštěna masivní kampaň, která lákala zájemce o studium již na školách v rámci akce POKOS (příprava občanů k obraně státu, pozn.), náborových stránek AČR, ale také na vybraných veřejných akcích. Média informovala o krocích armády k dosažení kýženého stavu a řada politiků a představitelů resortu, ale i kraje, zmiňovala potřebu vojenského školství v této oblasti. Navíc brigádní generálka Lenka Šmerdová uvedla, že v Sokolově nemusejí studovat jen žáci ze zdejšího regionu, ale třeba také mladí lidé z Ostravy. Hezká představa, zvlášť, když zahajovací tisková konference se udála jen pár dní před parlamentními volbami v říjnu 2017.

Foto: Brigádní generálka Lenka Šmerdová uvedla, že v Sokolově nemusejí studovat jen žáci ze zdejšího regionu, ale třeba také mladí lidé z Ostravy. (ilustrační foto)  | army.cz

Nicméně pak přišel rok, kdy měla škola přivítat první studenty. Sítem ovšem prošlo méně studentů, než je prstů na ruce. Řeklo by se, že šlo o propadák. Tím se obrana poučila, jak bylo psáno v úvodu našeho článku a udělalo se vše pro to, aby letošní ročník byl jiný. Bohužel, nebyl. „Zatím máme asi osm zájemců. Třída se otevře, pokud bude zájemců patnáct,“ uvedla generálka a snažila se i rozptýlit obavy o tělesné průpravě budoucích studentů a studentek. „Neřekla bych, že je to s nimi úplně dramatické. Pokud jsou holky a kluci zvyklí se hýbat, nejde o nic, co by nedokázali absolvovat,“ ujistila novináře. Nyní víme, že ani letošní ročník studijní obor své kapacity nenaplnil. Nikdo zatím neuvedl přesná čísla, ale z logické kalkulace je jasné, že úspěšných bylo méně než patnáct, tedy opět se  nedosáhlo minima pro otevření školy.

„Bohužel pro letošní rok se nepodařilo nabrat potřebný počet studentů,“ potvrdil krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč. Podle jeho slov bylo kamenem úrazu splnění fyzický testů. Kraj má ovšem dle slov zástupců o pobočku stále vážný zájem. Proto podniká kroky, aby se to povedlo o rok později. „Nevzdáváme to, čekáme na vyjádření ministra obrany. Sešli jsme se s brigádní generálkou Lenkou Šmerdovou a bavili se o možnostech, jak bychom školu "nastartovali". Dohodli jsme se, že by mohli polevit ve fyzických přijímacích testech,“ uvedl náměstek hejtmanky Petr Kubis. Jeho slova tak dávají tušit jediné. Pokud nebudou nároky podstatně nižší, třídy se neotevřou ani v příštím roce. Ale je toto skutečné řešení?

Foto: „Bohužel pro letošní rok se nepodařilo nabrat potřebný počet studentů,“ potvrdil krajský radní pro školství Jaroslav Bradáč. (ilustrační foto) | army.cz

Možným řešením by bylo se oprostit od maturitních předmětů a zaměřit se na učební obory. Ty by armáda mohla rozhodně využít. Vzhledem k tabulkové platové politice není potřeba dlouhosáhle přemýšlet na tím, do jaké míry by bylo úspěšné rekrutovat řemeslníky. To konec konců v rozhovoru v Sokolovském deníku potvrdil i samotný radní Bradáč. „Armáda přišla s námětem, že by vedle maturitního byl potřebný i učební obor, který by vychovával specialisty řemeslného typu, kteří armádě chybí,“ řekl.

Doufejme, že současný stav pouze neodráží realitu, kdy mladí lidé místo pohybu venku na vzduchu sedí u počítačů, tabletů a nemají zájem o žádnou formu fyzické činnosti. Konec konců řada materiálů pojednává o generaci Y a o takzvaných Mileniálech. Pro armádu tak půjde o stále náročnější léta s ohledem potřeby náboru a plnění závazků i dle Koncepce výstavby armády (KVAČR) do roku 2025.

Foto: Doufejme, že současný stav pouze neodráží realitu, kdy mladí lidé místo pohybu venku na vzduchu sedí u počítačů, tabletů a nemají zájem o žádnou formu fyzické činnosti. (ilustrační foto) | army.cz

Rozšíření učebních oborů a větší pobídka by mohla přinést výsledky, rovněž zapojení českého zbrojního průmyslu s ohledem na dostatečné kapacity k získání potřebné praxe. Armáda má v současné době ve Vojenské policii a Vojenském zpravodajství 6250 důstojníků, z toho 31 generálů a víc než 2100 vyšších důstojníků, tedy majorů, podplukovníků a plukovníků. Ideálem by přitom bylo, aby česká armáda měla jen pět tisíc důstojníků. Podle KVAČRu by měl být poměr mezi mužstvem a důstojníky vyvážený stejně, jako v jiných armádách NATO, kde je polovina vojska mužstvo a poddůstojníci, 30 procent jsou praporčíci a 20 procent důstojníci. Podpora učebních oborů a nábor vojáků na nejnižší pozice má tedy zřejmé opodstatnění.