Důležitost zpravodajských služeb v současné bezpečnostní situaci potvrdila nedávná návštěva premiéra Petra Fialy v sídle Vojenského zpravodajství. Předseda vlády se v doprovodu ministryně obrany Jany Černochové setkal 5. ledna v sídle Vojenského zpravodajství s jeho ředitelem gen. Janem Berounem, kdy tak premiér navázal na loňskou návštěvu BIS. Podle Fialy je znalost přesných a včasných zpravodajských informací včetně mezinárodní spolupráce zpravodajských služeb základem fungujícího obranného a bezpečnostního systému. 

Foto: Předseda vlády se v doprovodu ministryně obrany Jany Černochové 5. ledna setkal v sídle Vojenského zpravodajství s jeho ředitelem gen. Janem Berounem, kdy tak premiér navázal na loňskou návštěvu BIS. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Jak na následné tiskové konferenci premiér zdůraznil, Vojenské zpravodajství vylepšuje svoje schopnosti tam, kde za to nese i odpovědnost. Jde zejména o účinnou obranu kybernetického prostoru. Česká republika podle něj musí být i v této oblasti schopná co nejlépe detekovat a zastavovat útoky. „Vojenské zpravodajství musí dále budovat klíčové schopnosti, za které má národní odpovědnost. Jedná se zejména o kybernetickou obranu, která má detekovat a zastavit kybernetické útoky proti státu a kritické infrastruktuře. Je nutné dále rozvíjet i schopnosti Satelitního centra ČR, které získává a analyzuje družicové snímky pro zpravodajskou podporu armády, ale i pro IZS a další státní instituce,“ uvedl ve svém projevu premiér Fiala. Důležitým tématem a úkolem k řešení je pak otázka dezinformací, které mohou mít jako zbraň výrazný dopad na obranyschopnost země.

Foto: Vojenské zpravodajství musí dále budovat klíčové schopnosti, za které má národní odpovědnost. Jedná se zejména o kybernetickou obranu, která má detekovat a zastavit kybernetické útoky proti státu a kritické infrastruktuře. (ilustrační foto) | Shutterstock

V souvislosti s výše uvedeným jsme položili několik otázek vládnímu poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi:

Jak důležitý je pravidelný servis Vojenského zpravodajství pro rozhodování premiéra?

Záleží na konkrétní problematice, ale práce všech zpravodajských služeb je pro vládu důležitá. V době války na evropském kontinentě to platí dvojnásob.

Ministerstvo obrany zvažuje, že např. po vzoru Britů zavede pravidelné reporty o vývoji bojů na Ukrajině. Je to podle vás jedna z cest jak bojovat proti dezinformacím ve veřejném prostoru?

Podrobnosti neznám. Vyvracet dezinformace je však důležité a i toto může být jednou z cest, jak to dělat.

Zdá se, že na rozdíl od předešlých let mezi představiteli našich tajných služeb a současnou vládní garniturou panují výrazně lepší vztahy. Minimálně v případě aktivit Ruska pak došlo na jejich slova. Jak moc je důležité, aby zpravodajské komunitě politici naslouchali a nevedli s ní vlastní války?

Spolupráce jednotlivých složek českého státu je důležitá a je hodnotou sama o sobě. Naprosto zásadní je pro nás kredibilita, tedy důvěryhodnost českého státu a jeho jednotlivých institucí. Jsme totiž závislí na mezinárodní spolupráci.

Jaká je podle vás současná bezpečností situace v ČR a EU?

Žijeme v bezpečné zemi, ale velký válečný konflikt zuří nedaleko. Musíme si neustále uvědomovat, že naše bezpečnost není samozřejmost a bezpečnost proto musíme neustále adekvátně posilovat.

Foto: Vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar | Úřad vlády ČR

Ředitel Vojenského zpravodajství, gen. Jan Beroun, pak během tiskové konference zdůraznil, že se tato návštěva vymykala z řady běžných rozhovorů ve dvou rovinách. Tou první bylo, že šlo o historicky první návštěvu premiéra ČR v prostorách Vojenského zpravodajství. Druhou výjimkou bylo rozdělení této schůzky na dvě části: bilanční a část o plánech do budoucna. „Mluvili jsme o předchozím roce, který byl velmi hektický a který naprosto diametrálně přepsal bezpečnostní situaci v České republice,“ uvedl generál Beroun. V rámci plánů do budoucna pak gen. Beroun společně s premiérem a ministryní Černochovou prošli otázky budoucího rozvoje Vojenského zpravodajství, rozvoj bezpečnostního zajištění obranyschopnosti ČR a další problematiku důležitou pro zpravodajskou práci.

Podrobněji se pro CZ DEFENCE vyjádřil tiskový mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek:

Změnil nějak rok 2022 systém práce Vojenského zpravodajství?

Nelze říct, že by došlo k nějaké podstatné systémové změně. I když do února loňského roku všichni věřili nebo chtěli věřit, že se otevřený konflikt na Ukrajině podaří zažehnat, připravovali jsme se i na tuto variantu. Tudíž relevantní odpověď je, že systém se nezměnil, intenzita práce ano. Vojenské zpravodajství od samého začátku ruské invaze situaci monitoruje a analyzuje. Z důvodu utajení není možné zacházet do podrobností, lze ale říct, že průřezově se podílejí všechny naše složky.

Na tiskové konferenci zazněla potřeba dalších investic do technologií a rozšíření pracovišť. Rozšíří VZ působení v nových doménách? Změní Vojenské zpravodajství své sídlo?

Technologický vývoj se neuvěřitelně zrychluje. Co dříve trvalo řadu let, je dnes v některých oborech otázka měsíců. Vojenské zpravodajství musí jít s dobou, což samozřejmě klade vysoké nároky na lidi i peníze. Vnímá to a rozpočtově vstříc nám vychází i vedení resortu obrany. Neustále díky tomu vylepšujeme schopnosti v oblastech, za které má VZ národní odpovědnost. Jde zejména o účinnou obranu kybernetického prostoru a schopnosti Satelitního centra ČR. A ptáte-li se na domény, je právě vesmír jednou z oblastí, na kterou se chceme stále více zaměřovat. Dislokaci našich prostorů z bezpečnostních důvodů komentovat nebudeme. V obecné rovině ale platí, že musíme myslet na budoucnost, tedy trvale investovat i do pracovního prostředí, vybavení a zabezpečení našich pracovišť.  

Kooperuje a koordinuje VZ v rámci Aliance výsledky své práce s ostatními partnery, aby byl vytvořen relevantní obraz o aktuální bezpečnostní situaci?

Samozřejmě ano. Mnohem užší spolupráce a sdílení informací s aliančními i nealiančními partnery se ukazuje jako nutnost. Jednou z priorit v rámci Vojenského zpravodajského výboru NATO, kterému České republika cestou VZ v loňském roce předsedala, bylo právě posílení spolupráce mezi vojenskými a civilními službami v rámci NATO, včetně tvorby společných výstupů.

Foto: Ředitel Vojenského zpravodajství genpor. Jan Beroun | Vojenské zpravodajství

Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany ČR pravidelně informuje ministryni, premiéra, ale také příslušné výbory Parlamentu ČR. Práci zpravodajců ocenila ministryně obrany s tím, že je vždy složité komentovat cokoli, co se týká zpravodajských služeb a dodala, že dobrou zpravodajskou službu poznáte tehdy, pokud jsou nějakým způsobem hmatatelné výsledky její práce, aniž by se činnost konkrétních zpravodajců probírala v médiích ve smyslu nějakých kauz či úniku informací. Podobné ocenění našich zpravodajců také zaznívá v rámci hodnocení spolupráce od aliančních partnerů.

Ministryně Černochová v rámci tiskové konference dále sdělila, že součástí diskuse byly nejen možnosti rozvoje schopností Vojenského zpravodajství, ale probírala se také potřeba nových pracovišť, resp. prostorových kapacit VZ. Ministryně také připomněla potřebu legislativních změn, které by dále podpořily činnost Vojenského zpravodajství. V této souvislosti uvedla jako příklad prosazení zákona o kybernetické obraně. Ten byl sice přijímán ještě v jiných bezpečnostních podmínkách, ale osvědčil se a ani po roce jej není potřeba měnit. „S panem ředitelem Berounem jsme také debatovali o možnostech úprav legislativy při potírání terorismu,“ upřesnila ministryně ve smyslu vytvoření širšího rozsahu činností a oprávnění VZ.

Doplňující otázky jsme položili také ministryni obrany Janě Černochové:

Ukázal letošní rok nějaké nové směry, kterými by se VZ mělo ubírat?

Nejde ani tak o nové směry. Je třeba dále rozvíjet to, s čím se začalo. Vojenské zpravodajství je a chce zůstat moderní službou 21. století. Což znamená kromě tradičních zpravodajských disciplín i účelné využívání nových technologií. Příkladem je kybernetická obrana české kritické infrastruktury nebo obrazové zpravodajství pro vojenské i civilní potřeby prostřednictvím satelitního centra.

Jak byste hodnotila fungování Vojenského zpravodajství, ať už z pozice ministryně nebo v předchozím období z pozice předsedkyně Výboru pro obranu?

Vojenské zpravodajství plní řadu úkolů a dělá maximum pro Českou republiku i pro naše spojence. To jsem opakovaně říkala jako předsedkyně výboru a platí to i nyní. Jako ministryni mě těší, že během jednání zahraniční partneři často mluví o VZ v superlativech. Naposledy se tak stalo loni, kdy VZ za velmi obtížné mezinárodní situace předsedalo Vojenskému zpravodajskému výboru NATO (MIC). Kladná hodnocení na aktivní činnost VZ zazněla jak z Vojenského výboru NATO, tak od představitelů Evropské unie.

Jak důležité a klíčové jsou pravidelné informace VZ pro vaše rozhodování, resp. rozhodování vlády?

Vojenské zpravodajství je respektovanou institucí, která poskytuje včasné, relevantní a kvalitní informace. V současné době je dominantní službou, která monitoruje a analyzuje aktuální vývoj na Ukrajině a informuje o něm jak vládu, tak obě komory parlamentu. Od začátku ruské agrese pro nás i sněmovní a senátní výbory Vojenské zpravodajství připravilo desítky situačních brífinků. Kromě toho vojenští zpravodajci plní mnoho dalších úkolů. Mimo jiné zajišťují a dále budují kybernetickou obranu státu nebo se například podílí na boji s dezinformacemi. Vojenské zpravodajství je nedílnou součástí bezpečnostního systému a při zajištění obranyschopnosti hraje jednu z klíčových rolí.

Zdroj: Vojenské zpravodajství