Na včerejší schůzi Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny poslanci již téměř tradičně upravovali program, který byl doplněn o nový bod nazvaný „Nasazení Armády ČR, vojáků z povolání, aktivní zálohy a techniky při povodních“. Naopak několik bodů programu projednali členové výboru na uzavřeném zasedání.

V úvodu schůze se poslanci zabývali nasazením vojáků při pomoci s likvidací následků ničivých povodní na severu Moravy a jihu Čech. Ministryně obrany Jana Černochová spolu s náčelníkem generálního štábu generálporučíkem Karlem Řehkou připomněli, že armáda byla v plné připravenosti ještě před povodněmi. „Bylo v pohotovosti připraveno několik set vojáků s ženijní technikou a vrtulníky, a to na základě dohody s hasičským záchranným sborem. Naši vojáci následně zachránili desítky lidí a na vyžádání samospráv plnili i další úkoly, jako například pytlování, stavění zábran a pomáhali záchranářům dostat se do postižených oblastí. Dokonce jsme v terénu měli i naše krizové interventy v podobě psychologů,“ popsala situaci ministryně. Dále uvedla, že se informace o nedostatečném nebo pozdním nasazení armády nezakládají na pravdě. Generál Řehka doplnil, že armáda nasadila celkem 6 vrtulníků typu Sokol, Mi-171 a nový víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom, který disponuje odpovídajícím vybavením. Zároveň připomněl, že v rámci probíhajícího cvičení Ample Strike zapůjčila americká armáda svůj bezpilotní prostředek MQ-9 Reaper, který mapoval škody například na Krnovsku, Opavsku, Ostravsku a Jesenicku. Podle Řehky povodně ukázaly, že se Česká republika z minulosti poučila. „Máme výborný krizový systém, který funguje,“ uvedl náčelník generálního štábu, který také připomněl nasazení vrtulníkové jednotky pro speciální operace v Polsku, kde naši vojáci na žádost polské strany evakuovali velký počet lidí.

Připravenost složek integrovaného záchranného systému a Armády České republiky ocenil také člen výboru a hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica. Podle něj se ukázalo, že krizová legislativa je dobře nastavená a že se na ni můžeme v krizových situacích spolehnout. „Ke včerejší 7. hodině ranní bylo nasazeno 354 vojáků v Moravskoslezském kraji a 64 kusů techniky. Významným způsobem pomohlo zapojení armádního veterinárního týmu v obci Zátor, protože tam začal být opravdu velký problém s kadaverem, tedy s úhynem zvířat,“ uvedl Bělica. „Chtěl bych poděkovat celé armádě, všem vojákům a všem složkám na různých úrovních. Vojáci odvedli neskutečný kus práce. Rovněž mi dovolte poděkovat v této souvislosti i všem složkám IZS a celému systému krizového řízení,“ uzavřel hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.

Muniční iniciativa 

Poslanci dále projednávali téma České muniční iniciativy, a to v režimu tajné. Jednání se zúčastnili mimo jiné ředitel Vojenského zpravodajství brigádní generál Petr Bartovský a ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Aleš Vytečka. Po více než hodinovém jednání přijali poslanci výboru pro obranu následující usnesení:

I. Bere na vědomí informace o muniční iniciativě, kterou vláda České republiky uskutečňuje s cílem podpořit Ukrajinu bránící se agresi Ruské federace. Za druhé o probíhajících dodávkách munice, včetně procesu výběru dodavatelů, pořízení munice na základě pokynu donorské země a také o současných tržních cenách munice. Za třetí o tom, že veškeré záležitosti řeší dodavatel a ukrajinský konečný uživatel, přičemž Ministerstvo obrany České republiky koordinuje komunikaci směrem k donorské zemi, k mezinárodnímu centru a pomáhá s komunikací s ukrajinskou stranou.

II. Vyjadřuje přesvědčení, že muniční iniciativa České republiky, která vede k podpoře bojujících jednotek ozbrojených sil Ukrajiny na frontové linii, je významná a klíčová pro překlenutí období, kdy dochází k nastartování výroby nové munice ve státech EU a západního světa. 

 III. Bere na vědomí, že s ohledem na povahu a rozsah konfliktu není na místě požadovat plné zveřejňování všech detailů muniční iniciativy, jelikož by to ohrozilo bezpečnostní a zahraničněpolitické zájmy České republiky. Nicméně celý proces je plně transparentní vůči donorům.

IV. Vyjadřuje přesvědčení, že na základě získaných informací je muniční iniciativa organizována a realizována tak, aby za prostředky donorů a České republiky byly zajištěny dodávky munice pro Ukrajinu v co největší kvalitě i kvantitě. 

V. Vyjadřuje podporu vládě České republiky v pokračování muniční iniciativy.

Aktuální vývoj strategických projektů armády

Včera dopoledne se také uskutečnilo zasedání podvýboru pro akvizice Ministerstva obrany. Jeho předseda Karel Krejza pro CZ DEFENCE uvedl, že podvýbor dopoledne projednával poměrně rozsáhlou agendu všech akvizic armády. „Všechno jde zatím podle plánu, průmyslová spolupráce funguje. Firmy zatím drží slovo. Třeba u CV90 už je podepsána více než polovina z přislíbené průmyslové spolupráce a na dalším se pracuje,“ řekl Krejza. Pokud jde o realizaci letounů F-35, podle Krejzy se připravuje tým, který bude trvale nasazen ve Spojených státech, aby spolupracoval na dodávkách a pomáhal s výcvikem či jeho koordinací. „Proběhla prohlídka letiště Čáslav a zatím se zdá, že závěry jsou příznivější, než jsme čekali,“ doplnil přeseda podvýboru pro akvizice Ministerstva obrany. Podvýbor se také zajímal o nové akvizice, například o nové vozidlo pro ženijní vojsko. „Podle zástupce náčelníka generálního štábu se půjde cestou normální soutěže,“ uvedl Krejza. Dále se ověřuje cena vozidla pro speciální síly. Některé projekty jsou podle Krejzy posunuté v čase. „Třeba minomety nebo modernizace či výměna pandurů. Tam se dělá teprve studie proveditelnosti, “ popsal Krejza, podle kterého se dále očekává podpis smlouvy na letoun Embraer C-390 Millennium.

Zajišťování obrany ČR a kybernetické bezpečnosti

Poslanci na uzavřeném jednání také přijali Zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2023. Výbor projednal dva návrhy zákonů – novelu zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, a vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. Projednávání obou norem, které již prošly prvním čtením na plénu sněmovny, výbor přerušil, aby je bylo možné doplnit o případné pozměňovací návrhy a odůvodněná stanoviska resortu. Vše by mělo být dokončeno do 25. října letošního roku.

Zajišťování obrany 
Smyslem první novely, jak ji představil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, je posílení a zvýšení obranyschopnosti České republiky. To má být dosaženo posílením jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb dále rozvíjet. „Materiál je předkládán v návaznosti na stále se zhoršující bezpečnostní situaci nejenom v Evropě, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti AČR, kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží například k uskladňování munice nebo výcviku a ubytování vojáků,“ uvedl Jireš. Podle něj totiž v rámci restitucí došlo k tomu, že vlastníkem pozemků i v nejvýznamnějších vojenských objektech, například v muničních skladech, není výlučně stát. Vlastníci pak samozřejmě mohou vůči ministerstvu obrany uplatňovat všechna svá vlastnická práva, což se také děje. „Například může chtít neadekvátně vyšší nájem nebo může požadovat vyklizení svých pozemků, což je stav, který pak pochopitelně ohrožuje obranyschopnost České republiky. Tímto návrhem chce resort ministerstva obrany docílit rozvázání rukou při vyjednávání, aby náhrada za pozemky mohla být vyšší, než je tomu doposud. Za tímto účelem je proto konkrétně navrhováno následující: Za prvé umožnit ministerstvu obrany nákup pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, respektive v případech zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku. Za druhé návrh také upravuje speciální účel pro vyvlastnění pro případ zajišťování obrany státu, který byl doposud upraven ve stavebním zákoně, a to tak, aby stát byl výlučným vlastníkem klíčových vojenských objektů, které jsou zcela nezbytné k zajištění obrany České republiky,“ vysvětlil Jireš. Tato problematika se konkrétně jedná muničních skladů v Čermné nad Orlicí, v Dobroníně, Travčicích a v Týništi nad Orlicí. 

Jeho slova potvrdil i generál Řehka: „Nejde jenom o to, že nás to i omezuje třeba v zavedení bezpečnostně provozních opatření, což samozřejmě má vliv na reálnou bezpečnost, ale tady to skýtá opravdu rizika. Je jasné, že vždycky vyvlastnění je až ta úplně nejkrajnější věc, do které se nikdo nechce pouštět. Na druhou stranu – a já nechci být úplně konkrétní a dávat někomu návod, ale tady opravdu jsou velmi představitelné situace, kdy v rámci třeba nějakých hybridních hrozeb, které dneska vidíme běžně v Evropě, nás někdo může velmi omezit na obraně. Například odkupem některých pozemků může podle současné legislativy dělat taková opatření, která nám v podstatě znemožní fungování,“ varoval náčelník generálního štábu. Poslanci pak mimo jiné upozornili, že původní zákon je z roku 1999 a že měl být novelizován už dávno.

Kybernetická bezpečnost
Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr pak představil zákon o kybernetické bezpečnosti. Cílem nového zákona je především posílit kybernetickou bezpečnost České republiky v reakci na rostoucí význam a počet kybernetických hrozeb. Podle Kintra návrh zákona zachovává a rozpracovává čtyři základní povinnosti, které jsou uloženy regulovaným osobám. Těmito povinnostmi jsou: hlášení kontaktních údajů, zavádění a provádění preventivních bezpečnostních opatření, hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a provádění tzv. protiopatření. Součástí návrhu jsou také nové procesy a nástroje.

Na základě praktických zkušeností návrh zavádí novou povinnost, kterou je stanovení rozsahu řízení kybernetické bezpečnosti. Poskytovatelé nejkritičtějších služeb pro stát mají nově povinnost zajišťovat a evidovat informace o svých dodavatelích, pokud se jedná o dodávky významné z hlediska bezpečnosti. „Původní zákon o kybernetické bezpečnosti byl postaven na principu minimalizace státního donucení, tedy že zákonná úprava nedopadá na všechny, ale zaměřuje se pouze na ty subjekty, které mají zásadní význam v rámci České republiky. Na základě požadavků směrnice NIS2 však tento počet naroste a mohlo by se zdát, že návrh nového zákona ten princip minimalizace státního donucení opouští. My jsme se ale i při přípravě tohoto návrhu zákona snažili co nejracionálněji zavádět a převádět ta pravidla z NIS2 do českého právního řádu. Celá řada debat ještě i nadále běží, protože ustanovení NIS 2 jsou v některých pasážích velmi obecná a není úplně jasné, kam tím směrnice míří,“ uvedl ředitel NÚKIB.

Jeho slova podpořil generálporučík Karel Řehka, který tento úřad v minulosti také řídil. Podle něj je kybernetická doména jednou z operačních domén. Příkladem může být působení Ruska na Ukrajině v roce 2022 před jeho vpádem. „Zároveň, když se podíváme na další případy, tak jenom v letech 2011 až 2023 proběhla řada útoků na přístavy, ať už to bylo v Evropě, v Americe, v Asii nebo v Africe. A v roce 2023 proběhl útok přes norskou společnost, která byla dodavatelem několika firem. Mělo to dopad na tisíce lodí v lodní dopravě. V roce 2023 hlásilo Polsko kolem Štětína útok na železniční trať a narušení železniční dopravy. Hackeři dokázali ovlivnit systém, který zastavuje vlaky, a došlo k zastavení asi dvaceti vlaků na několik hodin,“ sdělil generál Řehka. Upozornil také na vliv dodavatelských řetězců na fungování ekonomiky a odolnost společnosti. „Stát nemůže být bezpečný bez funkční ekonomiky. Dokonce se dělají metodiky a měřítka na odolnost společnosti, tak jak to říká i naše obranná strategie, že obrana není věcí ozbrojených sil, ale celé společnosti. A je naprosto zásadní, aby společnost byla odolná, jinak nemáte co bránit,“ uzavřel generál Řehka.

Závěr jednání

Náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Řehka v závěru zasedání upozornil během projednávání rozhodnutí vlády o přeletech a průjezdech ozbrojených sil jiných států přes území České republiky, že chce v příštím roce využít tyto přesuny ke cvičení naší armády jako hostitelské země (Host Nation Support). „Když tady máme velké cvičení na příští rok, kde budeme procvičovat naši obranu od strategické až po taktickou úroveň, tak my naopak jsme na některé spojence apelovali, aby své přesuny vedli přes naše území, abychom maximálně zkusili zatížit systém, vyzkoušeli si realitu,“ vysvětlil poslancům výboru pro obranu generál Řehka.

Tentokrát jsme poslancům položili anketní otázku, zdali je správné, že téma České muniční iniciativy je předmětem diskuse ve veřejném prostoru?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Kde jsou použity veřejné prostředky, je naprosto namístě veřejná diskuse o efektivnosti a legitimnosti využití veřejných peněz. Je to demokratická forma veřejné kontroly nad hospodařením s veřejnými prostředky.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Ve válce přece není možné, aby si obě strany vzájemně transparentně ukazovaly, jaký mají stav zbraní, jaký je jejich počet, kdo je dodává a podobně. To je naprosté šílenství. To už bychom mohli posílat informace Putinovi v mašličkách. Česká muniční iniciativa funguje na principu „honest broker“ – my sbíráme nabídky, nezávislá komise je vyhodnocuje. Je to jen management dodávání a my jsme prostředník. A diplomaticky oceňovaný prostředník. Volání po transparentnosti je ze strany odpůrců vlády zákeřnost. Vědí, že jakákoli informace nad rámec nutného může pomoci Rusku a ohrozit Evropu.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

Žijeme v demokratické společnosti a každé téma je vhodné k veřejné diskusi. Otázkou ale je, jaké informace budou v konečné fázi sdělovány veřejnosti. Informace o tom, jaký obnos peněz je investován z české strany do muniční iniciativy a kolik munice se za daný obnos koupí – je věcí, kterou by veřejnost měla vědět. Pokud se celá věc utajuje, vzniká řada pochybností.

Jiří Hájek (STAN), člen výboru

Osobně určitě podporuji Českou muniční iniciativu a zároveň jsem rád, že je úspěšná. Veřejnost má mít informace, které se dotýkají života našich občanů. Nicméně v otázkách strategické bezpečnosti státu, a tedy i jeho občanů, bych byl s veřejným sdělováním podrobností tohoto charakteru velmi střídmý.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Podle mého názoru by se měly veřejně komunikovat především základní obrysy iniciativy, jako je třeba finanční příspěvek českého státu nebo obecné záměry iniciativy. Nicméně podrobné informace o nákupech munice třetími zeměmi nemohou být sdělovány českou stranou, když si to tyto země kupující munici nepřejí. Jinými slovy jsme vázání závazky vůči našim aliančním partnerům a nemůžeme zveřejňovat informace, které se jich týkají bez jejich povolení.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Ano, ale jen do jisté míry detailu. Máme spojence a veřejně deklarujeme jeho podporu, ať už to přináší jakékoli emoce. Stejně jako objíždí Evropu se žádostí o podporu prezident Zelenský, stejně ji před 80 lety objížděl Beneš. Jsme malý národ, kterému bylo k nezávislosti pomoženo, a máme morální povinnost to oplácet. Koneckonců, Ukrajinci pracující u nás tuto pomoc odvedou v ČR na daních, a víc než to. Nelavírujeme jako ostatní státy, které jsou ropovody a plynovody jako pupeční šňůrou připoutány k Rusku. Doporučuji všem, kdo chtějí pochopit, jak je energie klíčová, ať si na YouTube pustí píseň Ruského vojenského sboru „Zastavíme Ukrajině a Evropě plyn“. Snad voliči jednou pochopí, jak geopoliticky a strategicky důležité je odstřihnout se energeticky od vyděračského Ruska. U plynu se odklon naší vládě povedl už letos, od ropy to bude příští rok.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Muniční iniciativa, která trvá již více než dva roky, a do které (podle dostupných informací) vláda Petra Fialy zatím poslala finanční příspěvky ve výši 865 milionů korun, očekávání nesplnila. Pokud se zatím podařilo nakoupit cca 100 000 dělostřeleckých nábojů, potom je to pro Ukrajinu v současné době asi na 14 dnů vedení bojové činnosti. Samozřejmě, že je důležité nad touto záležitostí vést veřejnou debatu a také patřičnou kontrolu ze strany sněmovní opozice.

Zdroj: Výbor pro obranu