32. zasedání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny PČR včera do svého programu zařadilo nejen informace o zrušeném tendru na pořízení lehkých útočných vozidel pro 43. výsadkový pluk v Chrudimi, ale také vládou schválený nákup amerických nadzvukových letounů F-35 Lightning II. Soustředil se i na aktuální situaci ve státním podniku VOP CZ a médii probíraný pronájem budovy Tokovo, kam resort obrany plánoval přemístit zaměstnance z budov objektu A na třídě Čs. armády v Dejvicích. V uzavřené části jednání se pak poslanci zabývali zajišťováním obrany státu v roce 2022 a aktuálním vývojem na Ukrajině a v Izraeli.

Poslanci mimo jiné doporučili poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s působením sil a prostředků resortu ministerstva obrany v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky v letech 2023 a 2024. Znamená to souhlas s působením v asistenční misi Evropské unie pro Ukrajinu na území členských států Evropské unie v celkovém počtu do 70 osob. Dále za účelem výcviku příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území členských států Organizace Severoatlantické smlouvy v celkovém počtu do 20 osob. Pro operaci Evropské unie Althea v Bosně a Hercegovině počítá tento návrh s celkovým počtem do 12 osob. Ve všech těchto případech jde o období ode dne schválení Parlamentem České republiky do 31. prosince 2024. Podobně je tomu v rámci operace Evropské unie EUNAVFOR MED IRINI v celkovém počtu do 10 osob v roce 2024. Pokud jde o pobyt příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny, členských států Evropské unie a členských států Organizace Severoatlantické smlouvy za účelem výcviku na území České republiky, počítá se s celkovým počtem do 800 osob, a to na dobu ode dne schválení parlamentem do 31. prosince 2024. „V tuto chvíli nepředpokládáme návrh na prodloužení naší přítomnosti v Nigeru v roce 2024, a to kvůli situaci v zemi po červencovém vojenském převratu,“ uvedl v této souvislosti před členy výboru 1. náměstek ministryně obrany František Šulc.

Ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic MO ČR Lubor Koudelka následně informoval poslance o zrušeném otevřeném výběrovém řízení na LÚV (lehká útočná vozidla) pro 43. výsadkový pluk. Tendr má podle něj vést k výběru nejlepšího dostupného technického řešení za výhodnou cenu v nejkratším čase, a to při zachování veškerých kvalifikačních a bezpečnostních požadavků na potenciálního dodavatele. Tento způsob zadávacího řízení však neumožňuje zadavateli jakkoliv vyjednávat o smluvních podmínkách, včetně hledání vhodného technického řešení, které by splnilo požadavky uživatele za předpokladu dostupnosti požadovaných technologií a technického řešení, a tedy míra tohoto rizika byla v době stanovení způsobu zadávacího řízení vyhodnocena jako akceptovatelná. „Průběh samotné veřejné zakázky však tyto předpoklady nepotvrdil a výsledkem zadávacího řízení bylo postupné vyřazení většiny uchazečů po předložení hodnocených nabídek. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky následně doporučil zadavateli tuto veřejnou zakázku 5. 9. 2023 zrušit,“ sdělil Koudelka. Podle něj nyní probíhá příprava na realizaci projektu „lehké útočné vozidlo“ reflektující všechny identifikované poznatky. Nový tendr by tak po zapracování aktuálních poznatků, zejména změn operačních požadavků plynoucích z nových zkušeností a poznatků ze soudobých konfliktů s ohledem na požadavky na integraci příslušných zbraňových systémů do požadovaných vozidel, měl proběhnout úspěšně. Jako klíčový důvod ředitel Koudelka uvedl fakt, že finální cenová nabídka vozidla trojnásobně převyšovala předpokládanou cenu a zcela se tak vymykala z předpokládaného celkového finančního rámce tendru. Někteří členové výboru se pozastavovali nad skutečností, že jednou ze soutěžících firem byl státní podnik VTÚ, který neuspěl ze stejných důvodů jako jeho konkurence.

Výbor se také zabýval informacemi kolem případného pronájmu v budově Tokovo v pražských Holešovicích, kdy ministerstvo obrany hledá dostatečně velké prostory pro přestěhování zhruba 860 zaměstnanců z technicky nevyhovující budovy A  ministerstva v Praze 6. Celý objekt, který tvoří blok 13 činžovních domů v pražských Dejvicích, je totiž v nevyhovujícím technickém stavu a vyžaduje okamžitou rekonstrukci. Náměstek Šulc hned v úvodu daného bodu řekl, že v podstatě není o čem mluvit, protože smlouva na pronájem nebyla podepsána, a proto jde o mediální spekulace. Zástupci resortu a poslanci však využili této příležitosti k diskusi o řešení této neutěšené situace.

O potřebě rekonstrukce objektu se mluví již od roku 2015, a to se vzrůstající intenzitou, od prosince 2021 pak bylo zahájeno intenzivní hledání náhradního objektu, které vyvrcholilo v březnu letošního roku, kdy byl navržen konkrétní postup k nalezení vhodné budovy. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových takovou nemovitost, kam by se dalo umístit 15 hospodářských celků o velikosti zhruba 14 000 m2, a která by navíc splňovala nároky na prostory podle zákona o utajovaných skutečnostech, nemá k dispozici. Proto resort informoval o uvolnění zmíněné budovy Tokovo po odchodu NKÚ do nových vlastních prostor. Dosavadní objekt v Dejvicích je navíc součástí památkové zóny a sám je památkově cenný, úvahy o jeho uvolnění a prodeji tak nejsou na místě. Ostatně poslanci kompletní rekonstrukci budov podpořili. Vzhledem k medializaci budoucího pronájmu po dobu rekonstrukce dejvických prostor dostal resort obrany další nabídky jiných objektů v Praze, které znovu posoudí. Vrchní ředitelka sekce majetkové Marta Kopecká zároveň v rámci diskuse vyloučila možnost výstavby nového objektu v prostorách, které vlastní armáda v ulici Heliodora Píky, čemuž brání výstavba rychlodráhy Praha–Kladno a na letiště a počítá se zde také s křižovatkou a dopravním řešením ve Svatovítské ulici. „My v současné době máme celkovou cenu, ceníková cena včetně všech technologií, garáží a energo centra je nastavena, je spočítána na 4,4 miliardy korun,“ uvedla vrchní ředitelka Kopecká s tím, že je započítána určitá inflační doložka ve výši 7,5 %. Celková částka na rekonstrukci je tak ve výši 4,7 miliardy korun.

Medializované problémy státního podniku VOP CZ, možné odchody zaměstnanců z podniku na protest proti postupu ředitele podniku Marka Špoka, zásah Vojenské policie, kontrola nařízená ministerstvem obrany, ekonomická situace podniku – to byla témata dalšího bodu včerejšího programu výboru pro obranu. Projednání se kromě ředitele podniku Marka Špoka zúčastnil také předseda Českomoravského odborového svazu civilních zaměstnanců armády Michal Petrovka, který se v podniku účastnil dojednávání sociální dohody mezi vedením a zaměstnanci. Podle ministryně Černochové státní podnik ve středu navštívili náměstek Šulc, vrchní ředitelka Kopecká a zástupce sekce logistiky plukovník Heger, kdy se setkali jak s vedením podniku, tak s odbory podniku, s předsedou Michalem Petrovkou a zaměstnanci.

Zároveň dozorčí rada podniku dala řediteli Špokovi jasné požadavky, které se týkají plánů podniku, které má do konce října doložit. Tyto závěry pak ministryně poskytne výboru, pokud o ně projeví zájem. „Jedno mohu zmínit už dnes, nedojde k žádnému snižování platů zaměstnanců, protože nechceme, aby v podniku byli dotčeni zaměstnanci. Státní podniky včetně VOP CZ považujeme za strategicky významné pro stát. Mimochodem, to je napsané i ve všech koncepcích a dalších významných dokumentech,“ deklarovala ministryně a doplnila, že primárním úkolem státních podniků není vytváření nějakého enormního zisku. Jde o udržování kapacity a byť státní podniky nemusí být výdělečné, jsou pro stát v klíčových momentech opravdu podstatné a v krizových situacích klíčové. Ministerstvo obrany také nehodlá v žádném případě podnik privatizovat a nepřipadá ani v úvahu, že by do něj vstoupil soukromý subjekt, což podle zákona o státním podniku ani není možné, uvedla ministryně Černochová v reakci na spekulace v médiích. „Navíc v konfliktu na Ukrajině se jasně ukazuje, že schopnost státu opravovat vojenskou techniku je naprosto zásadní pro udržení bojeschopnosti armády, a tudíž pro obranyschopnost země zásadní. Privatizovat tyto schopnosti by ve světle těchto zkušeností bylo naprostým šílenstvím a myslím si, že se snad na tom shodneme,“ řekla ministryně. Ředitel Špok ve své řeči pak uvedl: „Udělal jsem nějaké chyby. Chtěl jsem udělat nějaká opatření, která by byla součástí většího balíku. Nicméně dohodli jsme se, že toto opatření nebudu realizovat. To znamená, že nebude žádný tlak na platy kromě ředitelů.“ Šlo v podstatě o řešení aktuální situace, kdy by přechodné snížení osobního ohodnocení bylo vykompenzováno na konci roku. Podle Špoka by nastalá situace po jednání s odbory pomohla nastavit, jakým způsobem spolupracovat, jak se navzájem lépe informovat a jak dělat další kroky ve fabrice k tomu, aby měla budoucnost. Ředitel VOP CZ zároveň představil plán na rozvoj státního podniku, který z letošního 14% podílu zbrojní výroby na celkové produkci, bude pro příští rok zvýšen na 41% a do 5 let na 80% podíl výroby pro armádu. Poslance výboru pro obranu zajímalo, proč byla ve VOP CZ přijímána opatření v takovém rozsahu, což ředitel Špok vysvětlil následovně: „Tím hlavním důvodem byl úkol, který jsme dostali, VOP CZ byl ke konci roku v černých číslech. Udělali jsme seznam opatření, z nichž jedno bylo tady toto, které se týkalo osobního ohodnocení. To bylo jedno z několika. Nicméně, jak jsem říkal, po dohodě s odbory k tomu nedošlo. Ano, situaci řešíme, máme projekty, máme obchodní případy, které nám pomohou dostat se do černých čísel.“ Poslance v následné diskusi dále zajímalo například i řešení managementu podniku, ztrátovost zakázky na servisní vozidla, projekt CV90 nebo činnost dozorčí rady. Ministryně Černochová potvrdila přítomnost Vojenské policie, která se na místo dostavila z podnětu ředitele Špoka. „Co se týče trestních řízení – já myslím, že tady to skončí, protože vojenská policie nemá působnost ve státním podniku na tyto záležitosti,“ konstatovala ministryně.

Výbor pro obranu se pak ještě před uzavřeným jednáním o Ukrajině a Izraeli vrátil k informacím o nákupu letounů 5. generace F-35, kdy ministryně zopakovala průběh a klíčové body vyjednávání. Tím prvním bylo 14. zasedání výboru 31. 8. 2022, na kterém byli poslanci seznámeni se záměrem pořídit 24 letounů F-35. Zopakovala také celkovou cenu ze smlouvy s USA ve výši 4,999 mld. dolarů, tvorbu vojenského doporučení, termíny dodání letounů s tím, že plné schopnosti letectvo dosáhne v roce 2035. Letouny plánuje armáda využívat do roku 2069. V této souvislosti také ministryně obrany informovala poslance o záměru pořídit dva strategické letouny C-390 Millenium, které podobně plánuje nakoupit také sousední Rakousko. Tyto stroje pomohou vyřešit problém přepravy různých typů nákladů. 

Poslancům výboru jsme již tradičně položili anketní otázku: Má podle vás výbor pro obranu v rámci kontrolní a legislativní činnosti dostatek informací o modernizačních procesech AČR?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Na rozdíl od minulého volebního období, kdy jsme pravidelně každý měsíc dodávali podkladovou přehledovou tabulku na výbor pro obranu a o strategických projektech jsme podrobně poslance výboru informovali, se situace změnila. Výbor pro obranu si informace nejen o modernizačních projektech musí vyžadovat a navíc resort celou řadu informací poskytuje v utajeném režimu, což opět komunikaci ztěžuje, a to nejen mezi poslanci, ale také vůči veřejnosti. Obecně dlouhodobě komunikaci ze strany resortu kritizuji, kdy dostatečně nevysvětlují své kroky, a to nejen k modernizaci armády. A to není kritika pouze z mé strany, ale tato kritika zaznívá i ze strany médií a odborných institucí.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Výbor pro obranu má informace o akvizičních procesech. Program výboru je vždy skládán z bodů navržených jak samotnými členy, tak i ministerstvem obrany a jednotlivé body se postupně dostávají na program. Je pravdou, že mnohdy jsou akviziční věci probírány spíše povrchově, jelikož do hloubky se jim věnuje podvýbor pro akvizice, jehož členové jsou jak z řad koalice, tak i opozice. Kdo tedy chce z řad poslanců i členů výboru informaci dostat, tak jí také dostane. Narážíte-li na údajný nedostatek informací k projektu F-35, tak tento bod se několikrát projednával jak na výboru pro obranu, tak na podvýboru pro akvizice. Ministerstvo uspořádalo minimálně dvě informační schůzky pro koalici i opozici a kdo chtěl informace dostat, tak je také včas dostal. Proto jsou v tomto duchu projevy opozice o nekomunikaci naprosto liché.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

K dnešním projektům nemáme dostatek informací. Ptal jsem se na jednání výboru, jakým způsobem a podle čeho se nakupuje. Tam mi bylo řečeno, že platí KVAČR 2030 a samozřejmě některé akvizice jsem v tomhle dokumentu nenašel. Ono se stačí podívat na nynější nákup dopravního letounu, o kterém jsme se dozvěděli z tisku. A z tisku jsme se také dozvěděli o tom, že se má provést nákup tanků Leopard nebo že se o tom jedná. Já jsem se na základě této informace potom ptal na podvýboru pro akvizice. A teprve na můj přímý dotaz jsem dostal odpovídající stanovisko. Takže takhle to funguje. Novináři mají víc informací než členové výboru, ale zase na druhou stranu za to novinářům děkujeme. Děkuji, že můžeme, nebo že alespoň ty informace máme od nich. Prostě tak funguje v této oblasti Výbor pro obranu. Naprostá tragédie. 

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Z mého pohledu je míra informací ze strany ministerstva obrany týkající se tendrů a modernizace AČR pro činnost výboru dostatečná. Pochopitelně bych občas našel oblasti, konkrétní tendry nebo jiné modernizační aktivity, u kterých bych si uměl představit i dřívější nebo podrobnější informovanost členů. Nicméně pro kontrolní i legislativní stránku věci nám MO poskytuje vše, aby VO dokázal posoudit správnost nebo nesprávnost postupu MO.

Miloslav Janulík (ANO), člen výboru

Obecně má výbor minimum informací z Armády ČR, vše podstatné se dozvídáme z médií.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Z mého pohledu je informací dostatek. Na každý dotaz bývá odpovězeno.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Podle mého názoru komunikuje MO s výborem pro obranu i jeho členy naprosto uspokojivým rozsahem a způsobem. Kromě jednání samotného výboru, kde vedení výboru na návrhy poslanců stanovuje témata projednávaná na jednání, jsme poměrně často a s ohledem na aktuálně řešená témata, zváni na tematická setkání. Kromě toho máme naprosto samozřejmou možnost komunikovat se zástupci MO ČR, Armády a dalších složek v rámci resortu vždy na reprezentativní a odborné úrovni. Nemám proto co vytýkat.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Ano, informací je dost. Ten, kdo je chce v rámci výboru mít, má dostatek možností si je zjistit. Nehledě na to, že vedení armády i samo ministerstvo obrany se nám snaží informace poskytovat v maximálním množství s ohledem na stupeň naší prověrky. Vytknout mohu maximálně množství informací v krátkém čase, ale to patří k aktuální situaci, ve které je potřeba se umět rychle a erudovaně rozhodnout. 

Michal Ratiborský (ANO), člen výboru

Bohužel se nám informací příliš nedostává. Je smutné, že se mnoho věcí dočteme dříve v médiích, než je dostaneme z MO. Mnoho procesů probíhá absolutně bez vědomí Výboru pro obranu. Jelikož to mohu porovnat s informovaností výboru v minulém období, je to teď podstatně horší.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Jednání ministerstva obrany v rámci poskytování informací v rámci akvizic je zcela nedostatečné. Za všechny uvedu pouze nákup F-35. Poslanci pětikoalice k tomuto nákupu uspořádali seminář, který byl veřejný, ale na VO se to doposud neprojednávalo, přestože údajně nabídek, včetně gripenů, bylo sedm. Ale to je prý všechno v utajovaném režimu. Podvýbor pro akvizice, který je neveřejný, a který má tyto akviziční projekty projednávat, tak při svém posledním jednání projednával digitalizaci a nikoliv F-35, nebo nákup dronů, zakázku na pozáruční servis mikrovlnné sítě a na přenosový komunikační systém MO, kde zasahovala NCOZ (Dozimetr-II), kulomety MINIMI atd. Tímto způsobem se zcela vytrácí kontrolní mechanismy v rámci výboru pro obranu a takto se to prostě nedělá.

Zdroj: Výbor pro obranu