Představení nového ředitele odboru pro válečné veterány, 5. doplněk k účasti Ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo a na území České republiky, informace k taktickému letectvu, k plánovanému nákupu pásových BVP CV90 a dalším akvizicím na rok 2023 –⁠ to byl program letošního prvního zasedání Výboru pro obranu, z něhož se omluvila řada členů. Přestože přítomných poslanců bylo jen sedm, podle jednacího řádu sněmovny byl výbor usnášeníschopný. Hosty jednání výboru byli např. 1. náměstek ministryně obrany František Šulc, který zastoupil Janu Černochovou, vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany Lubor Koudelka či první zástupce náčelníka Generálního štábu genmjr. Ivo Střecha.

Foto: Představení nového ředitele odboru pro válečné veterány, 5. doplněk k účasti Ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo a na území České republiky, informace k taktickému letectvu, k plánovanému nákupu pásových BVP CV90 a dalším akvizicím na rok 2023 –⁠ to byl program letošního prvního zasedání Výboru pro obranu. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

V úvodu náměstek Šulc představil nového ředitele inovovaného odboru pro válečné veterány a válečné hroby plk. Roberta Speychala, kdy konstatoval, že plk. Speychal se ujal vedení zmíněného odboru 1. listopadu loňského roku a vyzdvihl jeho odborné, manažerské i vojenské zkušeností. „Deset let působil jako předseda Komise vojenských tradic a symboliky VHÚ Praha. Významnou devizou byla i jeho velká angažovanost ve spolcích nebo široká znalost organizací, problematiky činnosti spolků,“ uvedl náměstek. Následně nový ředitel výboru představil svoji vizi v činnosti pro válečné veterány. „V první řadě jde zejména o rozšíření činnosti odboru nejen pro válečné veterány, ale také starost o válečné hroby. Odbor se dále bude také věnovat činnosti různých spolků a nadací a zejména rozšiřovat nabídku péče o válečné veterány,“ pokračoval Speychal. Důležité jsou podle nového ředitele také dotační programy, zejména pro projekt POKOS (příprava občanů k obraně státu) a válečné veterány. Důležitým momentem je také zmapování počtu válečných veteránů, zejména těch novodobých. Podle Speychala jich v evidenci chybí zhruba 4000. Celkem jich je přes 16000. Dále je podle nového ředitele důležitý také rozvoj sociálních programů, rozšíření činnosti komunitních center a jejich případné propojení s náborovými centry AČR, aby rekruti mohli vnímat fakt, že se armáda o své vojáky postará i po odchodu ze služby. Pokud jde o péči o válečné hroby, těch je podle Speychala na území České republiky skoro 38000. K tomu je evidováno 14000 pietních míst. V zahraničí je ve čtyřiačtyřiceti státech zhruba 3500 českých válečných hrobů, což je podle Speychala naše poměrně důležitá zahraničně-politická deviza. „Kromě toho odhadujeme, že přibližně 4000 hrobů našich padlých jak z první, tak z druhé světové války je neodhalených,“ uvedl Speychal, který si od digitalizace válečných hrobů v zahraničí hodně slibuje, a to zejména v nestabilních oblastech jako je např. dnešní Rusko. Na druhou stranu Speychal vyzdvihl spolupráci s Ukrajinou, kde by letos v den výročí bitvy u Sokolova měl začít vznikat památník padlých českých vojáků, kteří toto místo bránili.

Poslanci se dále zabývali doplněním výčtu cvičení Armády České republiky o cvičení Czech Legacy. Jedná se o cvičení, jehož cílem je prohloubit schopnosti interoperability příslušníků štábů a pozemních jednotek ozbrojených sil Ukrajiny v taktických činnostech. Důležitou součástí tohoto cvičení bude také výměna zkušeností mezi bojovými jednotkami, jednotkami bojové podpory a zabezpečení. Cvičení proběhlo ve dvou samostatných etapách v termínu od 13. listopadu do 22. prosince minulého roku na území České republiky a zúčastnilo se ho celkem 609 příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. V první etapě šlo konkrétně o 18 specialistů zdravotnických odborností, 10 specialistů chemického vojska a 20 specialistů ženijního vojska. Druhé etapy se pak zúčastnilo 561 příslušníků mechanizovaného praporu. Cvičení se do konce letošního roku zúčastní celkem 800 příslušníků ukrajinské armády. 1. zástupce NGŠ genmjr. Střecha ocenil, že plánování celého výcviku proběhlo v rekordně krátké době a příprava trvala v podstatě jen několik týdnů. Výcvik se věnoval zejména oblastem EOD (Explosive Ordinance Disposal) a CLS (Combat Lifesaver). V obou oblastech je naše armáda na vysoké úrovni a měla tak ukrajinským vojákům co nabídnout. Ukrajinští vojáci si také odvezli zpět na frontu vojenský materiál, který v rámci cvičení dostali k dispozici. Bezpečí civilního obyvatelstva, které je v místě na tento typ výcviku zvyklé, bylo zajištěno přítomností Vojenské policie (VP). Přítomna byla také ukrajinská VP. Cvičení, jehož úroveň byla ukrajinskou stranou i spojenci hodnocena velmi kladně, tak proběhlo bez sebemenšího incidentu.

Výbor se také zabýval informací resortu k plánovanému nákupu pásových bojových vozidel pěchoty CV90 MkIV, což projednala také vláda na své středeční schůzi. Náměstek Šulc uvedl, že v období od zasedání Výboru pro obranu 4. října minulého roku resort pokračoval v intenzivních jednáních se švédskou stranou, a to jak s vyzbrojovací agenturou FMV, která zastupuje v jednáních švédskou vládu, tak s výrobcem vozidla společností BAE Systems. „Jednání probíhala jak na pracovní úrovni mezi členy vyjednávacích a projektových týmů, tak na úrovni vrcholového managementu všech zúčastněných stran,“ uvedl Šulc. Všechny tyto kroky pak 20. prosince vyústily v podpis tzv. Memoranda o porozumění, které potvrdilo základní parametry budoucí smlouvy se švédskou vládou a výrobcem bojových vozidel CV90. Mimo jiné v něm byla stanovena i kupní cena, která nepřesáhne částku 51,7 miliardy korun včetně DPH, kdy tato cena bude švédskou stranou garantována do poloviny tohoto roku. Memorandum deklaruje úmysl všech stran podepsat smlouvu o dodávkách vozidel a mezivládní zastřešující dohodu do konce května tohoto roku. „Potvrdili jsme si také rozsah zapojení českého obranného průmyslu. Jsme si vědomi toho, že přes pokročilou fázi vyjednávání nás čeká ještě značné množství práce. Jednání samozřejmě stále probíhají a projektové týmy jsou v kontaktu na denní bázi. Vyjednává se o technických detailech průmyslové spolupráce a právních podmínkách nákupu,“ doplnil náměstek. Na základě žádosti generálního ředitele FMV pak došlo k prodloužení lhůty pro podání vládní nabídky do 30. ledna 2023. Výsledná smlouva bude proti původnímu zadání trojstranná, a to mezi společností FMV, firmou BAE Systems a českou stranou, podpořená mezivládní dohodou. „Uzavřením mezivládní dohody pak získáme garanci podpory švédské vlády v provozu BVP na další desítky let, což pro nás představuje vysokou přidanou hodnotu,“ doplnil Šulc. V následné diskusi se poslanci zajímali zejména o dodržení ceny tendru, o evoluci vozidla CV90, průmyslové spolupráci českých zbrojních firem, mezivládní dohodě na společném postupu se Slovenskem a řešila se i otázka ráže kanónu. Pro naši armádu je plánována 30mm ráže, Slovensko pak upřednostňuje ráži 35 mm. Náměstek Šulc dále uvedl, že například otázka licencí částí BVP pro české výrobce je otázkou jednání a ředitel sekce Koudelka potvrdil podíl průmyslové spolupráce na úrovni 40 %. Generál Střecha v souvislosti s otázkou ráže kanónu upozornil na studii Univerzity obrany katedry ráží a munice, kterou si armáda nechala zpracovat. „Analýza nám ukázala, že rozhodnutí o ráži 30 mm nejenom z hlediska technického použití munice, je správné. Musíme do toho započítat  technické parametry, ale také  interoperabilitu,“ uvedl Střecha. Podle zástupců resortu obrany vedlo Memorandum se Slovenskem k tomu, že se koordinovali určité kroky, kdy si obě strany vyměňovaly informace týkající se jednak samotného vyjednávání tak i řešení v rámci technické oblasti s cílem zajistit synergii ve výrobě. Slovensko se rozhodlo pořídit celkem 150 kusů vozidel CV90 MkIV, proto celkový počet poptávaných vozidel v podobě 360 kusů BVP pro ČR a SR umožňuje najít úspory v nákupech materiálu či technických řešení jako např. vedení kabelů, vyvedení antén apod.

Náměstek Šulc poté představil další významné projekty vyzbrojování AČR s výhledem do konce letošního roku, kdy kromě projektů F-35 a CV90 by v letošním roce měly být také ukončeny dodávky lehkých obrněných vozidel pro naše chemiky (v počtu 30 kusů), bude dodáno celkem 58 kusů kolových vozidel TITUS ve třech modifikacích a bude i nadále pokračovat nákup ručních palných zbraní a kulometů.

Foto: Obrněné vozidlo TITUS určené pro AČR | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Pozemní vojsko rovněž obdrží první čtyři modernizované tanky T-72M4 CZ a z Německa by mělo dorazit dalších 13 bojových tanků Leopard 2 A4. K danému tématu Koudelka uvedl: „Bude také pokračovat nákup prostředků balistické ochrany jednotlivce, což je jedna z klíčových komodit pro to, aby byl zajištěn komfort, dále ochrana a bezpečnost jednotlivých vojáků. Naše letectvo a protivzdušná obrana obdrží všech dvanáct moderních amerických vrtulníků systému H-1, 8 souprav radiolokátorů MADR a bude pokračovat modernizace letounů CASA a vrtulníků Mi-171 a Mi-6. V oblasti elektronického boje očekáváme rovněž dodání obou souprav mobilního pasivního sledovacího systému DPET a taktickou rušičku STARKOM.

Foto: Specializované vozidlo STARKOM určené pro AČR | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Pro potřeby spojení budou dodány systémy pro satelitní komunikaci a radiostanice. V letošním roce plánujeme uzavřít řadu dalších smluv například na pořízení modulárního bojového kompletu pro 4. brigádní úkolové uskupení, taktických bezpilotních průzkumných prostředků, dalších raket dlouhého dosahu pro systém SHORAD a nezbytné konvenční munice či vyčkávací munice.“ Mezi úkoly letošního roku patří také modernizace, zejména letounů Gripen, W-3A Sokol a letounů CASA. „Mimořádnou pozornost věnujeme zajištění životního cyklu stávající i nově pořizované techniky. Proto uzavřeme také smlouvy na servisní podporu letounů CASA a radiolokátorů MADR a nově pořizovaných vrtulníků H-1. Pro potřeby logistiky zase mluvíme o pořízení dalších vozidel, přívěsů, přepravníků, nakladačů, dílenských prostředků a také pořízení hasičských stříkaček pro nezbytnou obměnu techniky armádních hasičských jednotek,“ doplnil Šulc. V letošním roce se rovněž zahájí realizace pořízení univerzální kolové platformy pro ženijní vojsko k zajištění jejich interoperability.

Následná poslanecká diskuse se stočila k tématu smlouvy na pořízení ručních granátů, kterou chystá resort uzavřít s předchozím vítězem tendru, firmou Colt CZ Defence Solutions. Ta by měla do roku 2027 dodat munici v celkové hodnotě 413 milionů korun. České zbrojní firmy se budou na zakázce podílet z 60 procent a výroba granátu bude přemístěna do České republiky. Poslanci Ratiborský a Růžička podotkli, že Česká republika je schopná vyrobit vlastní granát bez zapojení cizího průmyslu a dodávek ze zahraničí, načež vrchní ředitel sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka uvedl, že zakázka přesně vychází z požadavků Armády České republiky a výbor pro obranu tento nákup již jednou projednal. „Vojáci jsou již v používání tohoto granátu velmi dobře vycvičeni a znají jejich dobré vlastnosti, v dané souvislosti jsou také zavedené určité výcvikové metody, které znamenají snížení rizika ohrožení zdraví a životů vojáků. Pokud by byl zaveden jiný ruční granát do používání v rámci Armády České republiky, tak by toto nebezpečí mohlo být zvýšeno,“ upřesnil Koudelka. V rámci příprav realizace této zakázky již probíhá transfer technologií na výrobu granátů do země. V této souvislosti jsme požádali ředitelku pro vnější vztahy a mluvčí společnosti Colt CZ Defence Solutions Evu Svobodovou o reakci: Skupina Colt CZ zaměstnává přes 2000 zaměstnanců, a z toho v ČR více než 1 600. Máme zde vlastní výrobu, výzkum a vývoj, zaměstnáváme české občany, odvádíme zde daně, jsme významný exportér, jsme garantem národní soběstačnosti v oblasti ručních palných zbraní. Proto nás mrzí, že pan poslanec Růžička naši skupinu i její dceřiné společnosti opakovaně napadá a využívá k politickému boji, zejména v této turbulentní volební době. Žádný jiný výrobce v ČR v roce 2017 nevyráběl a ani dnes nevyrábí vyzkoušené granáty s certifikací NATO, které jsou pro naše vojáky bezpečné,“ uvedla mluvčí.

Poslanci se dále zajímali o zavedení systému protivzdušné obrany (PVO) s delším doletem do výzbroje AČR a otázkou realizace vojskových zkoušek systému MADR. Generál Střecha v reakci na systém PVO upozornil na fakt, že zejména pořizovací náklady neumožňují takové systémy pořídit v koncepci rozvoje armády do roku 2030. „Nicméně teď probíhají práce na nové bezpečnostní a obranné strategii a v kontextu toho bude zpracovaný i dlouhodobý výhled pro obranu a následně koncepci výstavby Armády České republiky. A tam velice seriózně uvažujeme, že půjdeme do něčeho, co nám poskytne ochranu proti balistickým raketám na území ČR,“ uvedl generál. Pokud jde o MADR je podle generála otázkou stabilita systému, nikoliv poruchovost. „Teď je tam problém v oblasti citlivosti sekundárního radaru, na kterém výrobce pracuje, aby to odstranil,“ řekl gen. Střecha, který očekává také úspěšné zvládnutí vojskových zkoušek těchto systémů, aby je naše armáda měla k dispozici na konci roku.

Také tentokrát jsme položili členům výboru anketní otázku, která vychází z plánovaných akvizic na rok 2023:  
Jakým prioritám by se mělo Ministerstvo obrany věnovat v letošním roce a jaké konkrétní akvizice by měl letos resort vyřešit?

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

V prvé řadě by měl resort Ministerstva obrany dokončit naplánované akvizice, které vyplývají z Koncepce výstavby Armády České republiky, a to jak ve směru protivzdušné obrany, tak i těžké pozemní a přepravní techniky.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Hlavní prioritou tohoto roku by měl být podpis smlouvy na pásová bojová vozidla pěchoty. Je to řadu let odkládaná akvizice, kterou je nutné provést. I v letošním roce budou probíhat jednání o koncepci nadzvukového letectva a jeho budoucí podobě. Pro mě je i poměrně zajímavou akvizicí nákup velkých bezpilotních letounů, které budou prvními velkými prostředky v naší armádě. Jedná se tedy o velký skok kupředu v této oblasti. Je zde i celá řada menších, ale neméně důležitých akvizic, jako je například nákup lehkých útočných vozidel, nebo modulárních bojových kompletů. Jednoznačně je to začlenění čtrnácti tanků Leopard 2A4 darovaný Německem. V letošním roce by měly být dodány vrtulníky UH-1 a AH-1 a radiolokátory MADR.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Priority pro Ministerstvo obrany v tomto roce vidím dvě. Tou první je jednoznačně pokračovat v akvizičních procesech z minulého roku a postupné je naplňovat. Dojít by mělo také k modernizaci výzbroje, například ve výstavbě 7. mechanizované brigády.

Druhou prioritou je jednoznačně nákup vozidel BVP CV90. Na konci minulého roku ministerstvo podepsalo se švédskou protistranou memorandum o porozumění, což formalizuje smluvní vztahy mezi našimi vládami a výrobcem vozidel. Podle memoranda by se mohla smlouva o pořízení uzavřít ještě letos na jaře. Pro ministerstvo i naši armádu je klíčové, aby akvizice proběhla v pořádku a co možná v nejkratším čase. 

Určitě by se měl dokončit nákup vrtulníků UH-1Y Venom a AH-1Z Viper, bezpilotních letounů Heron 1 nebo systému PVO SHORAD. Také by se mělo rozhodnout o dalším směřování nadzvukového letectva prostřednictvím akvizice letounů F-35. Myslím si, že tyto projekty jsou vzhledem k současné bezpečnostní krizi v Evropě pro českou bezpečnost důležité.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Za jednoznačně největší prioritu sektoru obrany považuji v roce 2023 učinění významného pokroku v modernizaci naši armády. Není žádným tajemstvím, že naše armáda byla dlouhé roky značně podfinancována a její vojenské vybavení je v opravdu tristním stavu. S tím přímo souvisí vaše druhá otázka, týkající se akvizic v letošním roce. Je naprosto nezbytné se v letošním roce zásadně posunout u akvizic bojových vozidel pěchoty (dále BVP) a stíhacích letounů. V případě BVP momentálně zástupci našeho státu intenzivně vyjednávají se švédskými partnery o nákupu 210 ks těchto vozidel a do konce ledna lze očekávat zaslání nabídky od švédské strany, kterou posléze česká strana posoudí. Dle podepsaného memoranda by mohlo dojít k podepsání konečné smlouvy do konce května tohoto roku, přičemž minimálně ze 40 % by se na celkové zakázce měl podílet český obranný průmysl. Pořízením BVP dle mého názoru dojde k zásadnímu posílení operačních schopností pozemních sil naší armády, ať už na území ČR nebo na zahraničních operacích. Pokud jde o pořízení stíhacích letounů, tak jak známo, česká strana vyjednává se svými americkými protějšky o nákupu 24 strojů F-35. Zde jsou jednání teprve v rané fázi a úspěchem tak bude, pokud dojde v letošním roce k výraznému posunu ve vyjednávání. Mimo tyto dvě strategické akvizice považuji v letošním roce za důležité dodání prvních osmi víceúčelových vrtulníků Venom a čtyř bitevních vrtulníku Viper. Dle dostupných informací nám americká strana daruje dalších 8 provozovaných strojů a naše armáda by tak letos měla mít k dispozici 20 amerických vrtulníků.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Za prioritu roku 2023 považuji výstavbu těžké brigády. K tomu byly uspořádány i změny v rozpočtu. Zásadní je, že se nejedná o jednorázové navýšení, ale o prorůstový trend. Podle plánu v letech 2023, 2024, 2025 z 1,52 % HDP na 1,66 % HDP, resp. až na 1,89 % HDP. Blížíme se ke 2 %. Důležité je ale rozpočet rozklíčovat – nejvyšší nárůst objemu financí je v programovém financování z 31 % na 44 %, tedy výzbroj, a pokles pak v mandatorních výdajích, důchodech a běžných výdajích. Pro výstavbu těžké brigády, což je v současnosti priorita, je navýšení prostředků dostačující. V dalších letech bude nezbytné investovat do kompletních zbraňových systémů.

Michal Ratiborský (ANO), člen výboru

Zde zmíním akce, které nejsou podepsané a z mého pohledu by měly být podepsané v tomto roce, aby nedošlo k omezení či dokonce ohrožení budoucí obrany a ochrany naší země. Jako priorita číslo 1 je jasně podpis smlouvy s dodavatelem BVP. Ministryně obrany velmi kritizovala postup předchozí vlády a ministra (výběr ze tří dodavatelů) a rozhodla se řízení zrušit a napřímo oslovit švédského výrobce BAE se zárukou vlády Švédského království. Jak zaznělo dnes na VO, ani tato cesta není a nebude tak jednoduchá, jak se mohlo zdát. Nebude to dvoustranná smlouva vláda x vláda, ale musí být součástí smlouvy i přímo dodavatel BAE. Tak jen pevně věřím, že MO v čele s paní mistryní toto dotáhne, aby její kritika nemusela později mířit i do vlastního hnízda.

K dořešení v roce 2023 zbývá vlastně úplně vše, co bylo započato již předchozí vládou. Víceúčelové vrtulníky budou doplněny dalšími kusy v rámci kompenzace za naší stranou dodané Mi-24, prodloužení vojskových zkoušek MADR snad nepřinese odklad zařazení do výzbroje AČR, to samé u pasivního systému DPET. SHORAD, dělo NATO se systémem řízení palby. To jsou všechno velké projekty, kde zapojení českého průmyslu sice bude, ale ne úplně významné. Proto bedlivě sleduji menší akce, kde jsme schopni pokrýt českou výrobou ze 100 % - ruční granáty, prostředky RPG a další - zde vidím pokusy zadávat napřímo, zjednodušeně bez akcentu toho, co MO stále proklamuje - na prvním místě kvalita, cena a zapojení českých výrobců - kvalita je neoddiskutovatelná, ale s cenou a maximálním využitím českých výrobců je na tom aktuálně MO neslavně.