Včerejší 5. zasedání Výboru pro obranu mělo na programu několik zásadních bodů k projednání a schválení. Kromě seznámení se s kandidátem ministryně obrany Jany Černochové pro nově zřízenou funkci inspektora kybernetické obrany, Mgr. Janem Vackem, se výbor podrobně seznámil a projednal státní rozpočet v kapitole 307 Ministerstva obrany. Schválil také účast našich vojáků na cvičeních u nás i v zahraničí. Ve vyhrazeném režimu se pak zabýval aktuální situací na Ukrajině a informacemi z dopoledního zasedání Bezpečnostní rady státu.

Schůze výboru se kromě ministryně obrany Jany Černochové účastnili také ředitel Vojenského zpravodajství genmjr. Jan Beroun, náčelník GŠ AČR arm. gen. Aleš Opata, ředitel NBÚ genmjr. Jiří Lang, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic MO Lubor Koudelka, náměstci ministryně obrany Daniel Blažkovec a František Šulc, státní tajemník MO Petr Vančura, náměstkyně pro řízení sekce ekonomické MO Blanka Cupáková a další hosté.

Foto: Včerejší 5. zasedání Výboru pro obranu mělo na programu několik zásadních bodů k projednání a schválení | Jan Zilvar / CZ Defence

V úvodu zasedání ministryně Černochová představila členům výboru kandidáta na novou funkci inspektora kybernetické obrany Mgr. Jana Vacka. Jde o nový kontrolní mechanismus vycházející z novely zákona o vojenském zpravodajství přijaté v loňském roce. Inspektor kybernetické obrany se po jmenování stane formálně příslušníkem Vojenského zpravodajství, z výkonu své funkce však bude podřízen přímo ministryni obrany. Na výboru ohledně kyberobrany zaznělo, že kybernetický prostor je regulérní válčiště, a proto je potřeba přijímat adekvátní opatření. Jedním z hlavních úkolů nového inspektora bude prověřování správnosti postupů a činností týkajících se nakládání s daty a informacemi získanými v rámci zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. Inspektor bude také zároveň spolupracovat s operátory a provozovateli služeb, u kterých Vojenské zpravodajství umístí tzv. nástroje detekce, a vyřizovat jejich případné stížnosti. Jan Vacek splňuje všechny formální požadavky na výkon této funkce a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby příslušného stupně utajení.

Výbor se dále v rámci uzavřeného jednání zabýval aktuální situací na Ukrajině. Po více jak hodině pak přerušil jednání do příští schůze s tím, že se bude vývojem situace dále zabývat i na příštím zasedání. Výbor dále projednal účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2022 a doporučil je Poslanecké sněmovně ke schválení.

Důležitým bodem schůze výboru pak bylo projednání státního rozpočtu na rok 2022 v kapitole Ministerstva obrany. Rozpočet podrobně představila náměstkyně Blanka Cupáková, kde hlavními parametry je zachování růstu výdajů na obranu v letošním roce na úrovni 88,1 mld. Kč (1,33 % HDP). V roce 2023 se pak předpokládá výdaj 100 mld. Kč (1,42 % HDP), v roce 2024 je predikce 109,5 mld. Kč (1,49 % HDP) a v roce 2025 je cílový výdaj na obranu 150 mld. Kč (2 % HDP). Po rozpravě výbor poměrem hlasů 8 : 6 doporučil Poslanecké sněmovně schválení navrženého rozpočtu.

Foto: Schválený rozpočet MO za oblast výdajů 2014-2024 s predikcí 2 % v roce 2025 | Ministerstvo obrany ČR

Foto: Schválený rozpočet po kategoriích výdajů 2020-2024 | Ministerstvo obrany ČR

V souvislosti s jednáním Výboru pro obranu jsme položili všem členům výboru následující tři otázky:

1. Považujete plán vojenských cvičení na našem území i mimo Českou republiku za dostatečný? Dokáže obsáhnout i aktuální potenciální hrozby?

2. Jsou podle Vás výdaje státního rozpočtu na obranu pro letošní rok v takové výši, aby udržely schválené tempo modernizace AČR? Bude nutné upravit víceletý výhled rozpočtu pro resort obrany?

3. Měla by se podle Vás aktualizovat Koncepce výstavby AČR do roku 2030?

Níže uvádíme reakce:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

1. Plán cvičení je v gesci náčelníka Generálního štábu, kterému důvěřuji a tímto ho považuji za dostatečný i s ohledem na potenciální hrozby.

2. Pokud skutečně dojde k aktualizaci strategických dokumentů, bude nutné víceletý výhled upravit. V předloženém rozpočtu je střednědobý výhled 2023-2024 beze změny, oproti námi schválenému. V letošním roce došlo ke škrtu 5,4 mld. Kč, z toho 4,83 mld. Kč pod záminkou neuskutečnění projektu BVP, ale bylo škrtnuto i 0,52 mld. díky neuskutečněným valorizacím platů. Původně jsme navrhovali růst platů o 1 400 korun, na čemž nejen díky současné inflaci trvám. S nižším tepem růstu s ohledem na závazek NATO nesouhlasím. Výdaje na obranu musí být především kontinuální a růst musí být postupný.

3. Začít práci v resortu obrany změnou nedávno schválených strategických dokumentů, které prošly širokou diskuzí odborné veřejnosti i napříč politickým spektrem, nepovažuji za dobrou cestu, avšak je nutné reflektovat případné požadavky NATO.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

1. Preferoval bych četnější vojenská cvičení na území České republiky a také v rámci společných cvičení armád NATO. Cvičení dělá mistra. Navíc, válka je mnohem blíž, než dříve. Aktuálním potenciálním hrozbám dokážeme čelit pouze v systému kolektivní bezpečnosti.

2. Co se týče modernizace AČR jsou rozpočty nedostačující již několik let. Navíc jsme v ekonomické krizi, což znamená, že každá kapitola rozpočtu musí být zkrácena. Všichni museli obětovat kus svého dílu (rozpočtové kapitoly), nemůžeme ignorovat rostoucí inflaci a další negativní ekonomické jevy. BVP jsme sice pro tento rok museli posunout, ale naštěstí se Ministerstvu podařilo valorizovat platy vojáků o částku 700 Kč. Je to umění možného. Nikdo nikdy nebude zcela spokojen. Také v budoucnu nás čeká modernizace letectva, její parametry ale zhodnotíme podle dané ekonomické situace a potřeb vzdušných sil ČR.

3. Momentálně pro to nevidím důvod, nicméně musíme si ponechat zadní vrátka pro případné krizové situace a podle nich eventuálně i měnit Koncepci.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

1. Plán cvičení odpovídá potřebám armády, tudíž ho považuji za dostatečný. Nejlepším výcvikem našich vojáků jsou zahraniční mise, kde se vojáci skutečně dostanou do kontaktu s nepřítelem. I díky zahraničním misím máme zkušené vojáky.

2. Rozpočet na obranu je stejný, jaký byl navržen minulou vládou. Byly z něj odstraněny pouze projekty, které není možné v letošním roce realizovat. Je třeba připravit projekty tak, aby bylo možné je zahrnout do rozpočtu v daném roce, tj. například BVP by se měly objevit v příštím rozpočtu. My jsme pouze převzali rozpočet minulé vlády, jelikož jsme neměli čas na jeho kompletní přepracování. Skutečně náš rozpočet bude až pro rok 2023.

3. Ano, na tom panuje shoda.

Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru

1. Nemám důvod zpochybňovat tento dokument. Myslím, že vše potřebné obsahuje.

2. V kapitolním sešitu Ministerstva obrany, který jsme obdrželi společně s návrhem státního rozpočtu, je uvedeno, že předpokládaný podíl kapitoly MO na predikovaném HDP pro návrh na rok 2022 dosahuje výše 1,33 %, v prvním roce střednědobého výhledu se předpokládá tento podíl ve výši 1,42 % a v roce 2024 ve výši 1,49 %. S takto nastavenými parametry předkládaného návrhu tak zatím nedochází k přiblížení se politickému závazku České republiky vůči NATO, tj. dosažení podílu obranných výdajů na HDP ve výši 2 %. Je smutné, že současná vláda bere AČR 5,4 mld. Za to se mohla koupit jiná technika, kterou AČR nutně potřebuje. I vzhledem k současné bezpečnostní situaci ve světě.

3. Jsem zvědav, s čím přijde nová paní ministryně a jakou bude mít představu. Možná bych už konečně velice rychle řekl, co bude s BVP. To je pro mě zásadní otázka.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

1. Myslím si, že počet plánovaných vojenských cvičení naší armády je dostatečný. Naši armádu považuji za profesionální vojenský útvar a i na mezinárodním poli velmi aktivní článek společné bezpečnosti nejen v Evropě. Pokud jsou tato cvičení již předem naplánovaná a drží se tematických rámců, pro které jsou určená, tak je pro mě důležité spíš jejich kvalita než kvantita. Štěstí vždy přeje připraveným.

Zahraniční cvičení českých vojáků jsou pro fungování AČR zcela zásadní. Jsme součástí NATO, a proto je důležité se svými partnery nepodepisovat jenom smlouvy a přísliby, ale i spolu aktivně připravovat naše armády na vojenské hrozby. Jak vidíme na východě Evropy, je to bohužel čím dál aktuálnější téma a my na ně musíme umět dobře koordinovaně reagovat.

2. Ano, Ministerstvo obrany sice bude hospodařit s rozpočtem o 5,4 mld. Kč nižším, než jak plánovalo původní schéma státního rozpočtu na tento rok, ale to je kvůli nerealizovaným zakázkám. Zásadní je, že oproti státnímu rozpočtu z minulého roku jsou výdaje resortu vyšší o téměř 13 mld. Kč. Tyto prostředky můžou zajistit nákup moderních technologií i investice do výzkumu a vývoje.

Víceletý výhled rozpočtu pro obranu se musí hlavně zformulovat tak, aby bylo jasné, jak to za 5 let bude vypadat, a ne že to budeme rok co rok měnit. To zcela omezuje práci se strategickým plánováním. Tady bychom měli především vytvořit takové právní prostředí, které usnadní práci s výdaji a celkově s rozpočtem armády. Třeba zákonné stanovení fixní výše. Říkali jsme to u voleb a říkáme to i teď. Mluví o tom i paní ministryně na resortu obrany.

3. Měla, je to nezbytným krokem k tomu splnit to, co jsme se zavázali voličům udělat. V programovém prohlášení jsme jasně řekli, že je to prioritou. Je potřeba revidovat některé aktuální potřeby armády a taky aktualizovat koncepci v souladu s ekonomickou realitou. Bez toho nebudeme schopni aktuální podobu koncepce naplňovat. Stejně jako hlavní prioritu vynaložení 2 % HDP na obranu, což je pro nás nejpodstatnější.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

1. Aktuální hrozby se aktualizují každou hodinu, jak můžeme vidět. Předpokládám, že ten, kdo cvičení plánuje, si je vědom, jak rychle dokáže přesunout vojáky z místa cvičení na případné reálné bojiště, ideálně v řádech hodin.

2. Stávající rozpočet byl konstruován s ohledem na výši schodku, a to ještě bez eskalace napětí na Ukrajině. Přestože paní ministryně přišla o letošní prostředky na BVP, drží modernizaci na odpovídajícím tempu v souladu s rozpočtem, v souladu s našimi spojeneckými závazky vůči NATO. V návaznosti na to považuji za dobrý nápad založení obranného fondu, který poslouží jen na konkrétní projekty a jeho předností bude hlavně flexibilita. Zda bude nutné upravit výhled, závisí mimo jiné na situaci na Ukrajině.

3. Ano bude to to nutné, s ohledem na změnu mezinárodně bezpečnostní situace, ústup z Afghánistánu, situace v Mali a předně konflikt na Ukrajině. Ten je natolik zásadní, že očekávám od vedení armády návrh na aktualizaci KVAČRu k projednání na výboru poměrně brzy.

Michal Ratiborský (ANO), člen výboru

1. Říká se, že vždy musí jít o poměr cena x výkon, v tomto případě ale platí i to, ze kvantita znamená kvalitu. Budu podporovat maximální možné zapojení našich vojáků do cvičení u nás i v zahraničí. Konflikt na Ukrajině jasně ukazuje, že i v Evropě máme ke konvenčnímu vojenskému střetu blízko.

2. Mínus 5,4 miliardy je opravdu hodně, zdůvodňuje se to odložením první platby v projektu BVP, což ale není úplně pravda. Zároveň díky tomuto snížení výdajů a rostoucí inflaci reálně klesá podíl investic do obrany vůči HDP, místo toho aby dle předvolebních slibů rostl. Mnohem důležitější z mého pohledu ale budou roky další a tady budu “optimistou” a budu věřit slibům a vládnímu prohlášení VÝRAZNÉHO navyšování do roku 2024.

3. S nástupem nového ministra a především s plánovanou výměnou NGŠ nečekám nic jiného. Ať už se stane NGŠ kdokoliv, bude jistě chtít do KVAČR promítnout své priority.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

1. Není lepší příprava armády, než vojenská cvičení. Je potřeba vidět jejich počet i v kontextu aktuálně plněných dalších hlavních úkolů AČR. Náměty jednotlivých cvičení obsahují i jiné taktické činnosti, což je součást aktuálních hrozeb a rizik v oblasti migrace, nicméně je potřeba plnit náměty cvičení i ve smyslu nácviku obrany území našeho státu v případě napadení naší republiky ozbrojenými silami jiných států. Tady vidím určité rezervy.

2. Hnutí SPD nikdy nehlasovalo pro krácení rozpočtu MO, což se v současné době děje. Sklízíme plody bývalých vlád ČSSD a ODS a jejich ministrů obrany, kdy se neprováděly průběžné modernizace v dobách ekonomické konjunktury. Od roku 2004 dochází trvale ke snižování rozpočtu na armádu až na ostudných 0,97 % HDP v roce 2013. Od té doby sice dochází k postupnému nárůstu rozpočtu, ale současných 1,33 % HDP je stále málo. Hlavní modernizační projekty se z různých důvodů trvale odsunují, ale přitom výzbroj technicky dále stárne a ztrácí svou spolehlivost. Podle mě zároveň není v současné době tímto tempem možné dosáhnout 2 % HDP od roku 2025.

3. Ano. Některé projekty modernizační projekty bude potřeba přehodnotit, některé posunout v čase a některé prostě zcela opustit.