29. schůze výboru pro obranu navázala na předchozí mimořádnou schůzi, které se zúčastnili pouze opoziční poslanci. Na toto jednání se tak přenesly dva přerušené body programu, a to vyjasnění pozice náčelníka generálního štábu AČR při řízení AČR na základě mediálních informací a informace ministerstva obrany k nákupu BVP CV90. Tato schůze proběhla již ve standardním obsazení, včetně ministryně obrany Jany Černochové a náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Karla Řehky.

Foto: 29. schůze výboru pro obranu se mimo jiné věnovala vyjasnění pozice náčelníka generálního štábu AČR při řízení AČR na základě mediálních informací a informaci ministerstva obrany k nákupu BVP CV90 | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Úvod schůze byl ve znamení vyjasňování pozice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky při řízení Armády České republiky. Podle informací, které se objevily v médiích, měl gen. Řehka kvůli neshodám s ministryní dokonce navrhovat premiérovi Petru Fialovi rezignaci. Ministryně Jana Černochová se ve svém vyjádření odkázala na kompetence ministra obrany, které jsou obsaženy zejména v zákoně 2/1969 Sb. (Kompetenční zákon), dále zákoně 219/1999 Sb. (Zákon o ozbrojených silách ČR), zákoně 221/1999 Sb. (Zákon o vojácích z povolání) a dalších normách. Na závěr svého projevu ministryně uvedla: „Váš bod se jmenuje vyjasnění pozice náčelníka Generálního štábu při řízení Armády ČR na základě mediálních informací a já jsem tedy velmi ráda, že jsem vám to dneska mohla všem vysvětlit,“ uvedla ministryně, která doplnila, že o žádný problém v komunikaci s náčelníkem GŠ nejde a jako příklad uvedla dopolední společné zahájení konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském Hradě. Generál Řehka následně ve své reakci uvedl, že nikdy neměl s ministryní obrany a ani s nikým jiným v resortu obrany nějaký střet či konflikt v podstatných strategických věcech, směřování resortů, obranné politice, obranné vojenské strategii, směřování ozbrojených sil apod. Případné spory s ministryní podle něj vyplývají z běžné pracovní činnosti, zvlášť v dnešní složité situaci a řeší je s ministryní obrany v rámci běžné pracovní agendy. „Myslím si, že tak se to řešit má a nehodlám to řešit někde jinde a nehodlám to nikde komentovat. A nemyslím si, že to je věc parlamentní kontroly,“ dodal náčelník GŠ. 

Podobně emotivní atmosféru mělo také projednávání nákupu BVP CV90. Ministryně Černochová upozornila členy výboru, že smlouva o pořízení pásových BVP byla projednávána jako důvěrný materiál a poslanci jej dostali k dispozici v okamžiku projednávání vládou. O průběžném stavu zakázky byl výbor pro obranu informován na 25. schůzi výboru dne 11. dubna 2023. Podrobnější informace k této zakázce předseda výboru pro obranu údajně obdržel již 24. května 2023 písemně jako přílohu k utajovanému dokumentu a podle ministryně se tedy poslanci mohli s dokumentem seznámit. „Povedlo se nám dojednat historicky největší armádní zakázku na nákup techniky po jejímž pořízení vojáci volali již mnoho let a jejíž náhrada byla už zoufale zapotřebí,“ upozornila ministryně s tím, že pořízení bojových vozidel pěchoty patří ke klíčovým cílům stanoveným NATO pro ČR podle tzv. Cílů výstavby schopností NATO a pořízení bojových vozidel pěchoty je pro výstavbu brigádního úkolového uskupení těžkého typu zásadní. „Kromě podstatného posílení obrany ČR bude pořízení této techniky plnit právě i naše závazky vůči NATO,“ doplnila ministryně. Ministerstvo obrany plánuje na základě nedávno podepsané smlouvy pořídit 246 kusů bojových vozidel pěchoty v sedmi modifikacích a 29 kolových dílenských vozidel ve třech modifikacích s dalším příslušenstvím, jako je výcvik, simulátory, maskovací soupravy nebo náhradní díly.

Foto: Ministerstvo obrany plánuje na základě nedávno podepsané smlouvy pořídit 246 kusů bojových vozidel pěchoty CV90 v sedmi modifikacích. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Původně se mělo nakoupit 210 kusů bojových vozidel a na dalších 36 kusů mělo mít ve smlouvě opci na možné budoucí pořízení. Podle ministryně se však podařilo dosáhnout výhodných podmínek koupě, takže se po dohodě s armádou ministerstvo nakonec rozhodlo využít opce rovnou a poptat všech 246 kusů bojových vozidel najednou. Důležitým parametrem zakázky byla také průmyslová spolupráce českých zbrojních firem, resp. její deklarovaná úroveň ve výši 40 % ceny zakázky. Ministryně obrany informovala poslance o společné schůzce na půdě ministerstva obrany za účasti společnosti BAE Systems Hägglunds a pěti českých strategických partnerů pro průmyslovou spolupráci, tedy společnostmi Excalibur Army, Meopta, Ray Service, VOP CZ a VR Group. Podle ministryně švédská strana počítá s tím, že zapojení českých firem do zakázky bude dokonce významně přesahovat garantovaných 40 %. Po jednání zástupce BAE Systems uvedl, že v tuto chvíli jejich objednávky od českého průmyslu dosáhly výše 5,1 mld. Kč a na podzim by měly být uzavřeny smlouvy s dalšími subdodavateli tak, aby byl splněn smluvní závazek. „Vydali jsme se na společnou cestu a věřím, že nyní se vše podaří a bude se jednat o výhodnou, dlouhodobou spolupráci na 30 až 40 let,“ okomentoval jednání Tommy Gustafsson-Rask, prezident švédské společnosti BAE Systems-Hägglunds. Ministryně dále doplnila, že již dvě společnosti ze zmíněných pěti jsou zapojeny i na Slovensku. „Opět v rámci průmyslové spolupráce vyjednáváme pro náš český průmysl zapojení nejenom v ČR, ale i v jiných zemích, které pořizují stejná bojová vozidla pěchoty, jako je nyní Slovensko,“ řekla ministryně a doplnila, že do této oblasti spadá také podpis memoranda s Ukrajinou, která má o tato BVP také zájem. „Chtěl bych poděkovat ministryni obrany a vlastně celému týmu, protože tohle je extrémně důležitá dodávka pro armádu a její modernizaci. Jednak jako příspěvek alianční, ale i pro bojeschopnost armády jako takové,“ uvedl generál Řehka. „Chci ubezpečit, že armáda dělá všechno pro to, aby v co nejkratším čase za dodržení všech pravidel ta vozidla zavedla úspěšně do provozu. Čekáme na ně,“ doplnil náčelník generálního štábu. Poslanci se mimo jiné pozastavili u inflační doložky, která je součástí kontraktu. Vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka v této souvislosti vysvětlil, že se jedná o naprosto běžnou součást dlouholetých smluv. „Zvlášť za současné situace, protože pokud bychom po švédské straně chtěli fixní cenu, tak by nám tam započítala současnou mimořádně vysokou inflaci na každý rok. A inflační doložka je koncipována tak, že v podstatě bude auditovaná a budou tam samozřejmě započteny ceny vstupů,“ uvedl ředitel Koudelka.

Výbor pro obranu se pak dále v rámci zasedání věnoval informaci ministerstva obrany k nákladům za uvedení darovaných tanků Leopard 2 A4 do provozu. Ministryně Černochová k tomuto bodu uvedla, že v současné době probíhají na základě smlouvy z 11. října 2022 mezi ministerstvy obrany ČR, Německé spolkové republiky a společností Rheinmetall dodávky 14 tanků Leopard 2 A4, jednoho vyprošťovacího tanku a souvisejícího materiálu a služeb v hodnotě zhruba 3,7 miliardy korun bez DPH.

Foto: Tanky Leopard 2 A4 budou primárně sloužit k výcviku vojáků 73. tankového praporu včetně aktivních záloh. Zabezpečí plynulý přechod na nový typ hlavního bojového tanku a jeho implementaci do používání v AČR. | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Součástí dodávky nejsou komunikační a informační systémy. Nové radiostanice si vyžádají také úpravu elektrické sítě vozidel a v souladu s požadavky Armády ČR musí být do vozidel instalován také systém protipožární ochrany. „V současné době jsou celkové náklady na uvedení tanků do používání vyčísleny na přibližně 530 milionů korun bez DPH,“ uvedla ministryně. Zástupce náčelníka generálního štábu, generálporučík Miroslav Hlaváč doplnil, že dodávka mimo jiné obsahuje soupravu náhradních dílů, speciální nástroje a zařízení a servisní podporu na dobu tří let. Součástí dodávky je i počáteční balík 120milimetrové munice v počtu 1 623 kusů protipancéřové podkaliberní munice a 616 kusů tříštivotrhavé munice. Součástí jsou také nové termovizní přístroje. To, co je potřeba pořídit, je cvičná munice pro výcvik posádek tanků. Generál Hlaváč potvrdil, že náklady na zprovoznění darovaných tanků Leopard činí přibližně 130 milionů korun bez DPH a 400 milionů korun bez DPH půjde na pořízení výcvikové munice. Celkově tak půjde o již zmíněných 530 milionů korun bez DPH. Všech 14 strojů obdrží armáda ještě do konce tohoto roku. Vrchní ředitel Lubor Koudelka následně informoval o probíhající technickém zhodnocení 33 tanků T-72M4 CZ: „Toto technické zhodnocení bude ukončeno v roce 2025–2026 a s provozováním těchto tanků se počítá minimálně do roku 2030.“ Tyto tanky nebudou odeslány na Ukrajinu, zůstanou ve výzbroji AČR a budou nahrazeny až novým typem pořízeného tanku. 

Další program výboru, týkající se informace ministerstva obrany k pořízení bezpilotních prostředků a průběžných informací o situaci na Ukrajině, pak proběhl v uzavřeném jednání. K dalšímu zasedání by se poslanci výboru pro obranu měli sejít až na konci srpna.

Kromě modernizačních procesů zaznívá stále silnější důraz na personální práci, schopnost náboru nových vojáků a aktivních záloh. Koncepce výstavby Armády České republiky počítá v roce 2030 s třiceti tisíci profesionálními vojáky a deseti tisíci záložáky. Proto jsme se i s ohledem na současný vývoj rekrutace zeptali poslanců na následující: Je podle vás reálný plán na doplnění AČR na úroveň 30 000 profesionálních vojáků a 10 000 vojáků v aktivní záloze v roce 2030?

Foto: Členů výboru pro obranu jsme se zeptali, zdali je podle nich plán na doplnění AČR na úroveň 30 000 profesionálních vojáků a 10 000 vojáků v aktivní záloze v roce 2030 reálný. | Ministerstvo obrany ČR

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

V loňském roce resort obrany avizoval, že vlivem vypuknutí války na Ukrajině zaznamenali zvýšený zájem o službu v armádě. Taktéž paní ministryně představovala plán zefektivnění náborů, avšak čísla mluví za vše. Nárůst počtu vojáků z povolání v roce 2022 je minimální a ve srovnání s roky 2018–2021 dokonce podprůměrný. Pokud resort obrany skutečně nezačne činit kroky k zatraktivnění a zefektivnění náborů, nebude možné se k tomuto číslu přiblížit.

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Musíme jednoduše toho cíle dosáhnout, protože jinak nebudeme mít dostatečně funkční obranu státu. Nemůžeme si už dovolit se nechávat ukolébávat tím, že za nás bude obranu řešit někdo jiný. Musíme ji řešit tady a teď. Musíme samozřejmě zlepšit podmínky pro vojáky i pro AZ, doplnit výstroj, zlepšit rekrutování, dbát na dobrou pověst armády. Moderní technika je důležitá, ale bez živé síly nám bude k ničemu. Umělá inteligence vše nevyřeší, i když si myslím, že ji musíme postupně začleňovat do boje. Budou to tak dělat i jiné státy. V roce 2030 ale stále budeme potřebovat živé lidské bytosti jak u vojáků, tak i v aktivních zálohách, a tak jsou tyto počty stále prioritou. Hlavní zásadou musí být technika, která vojáky ochrání. Prostě jde to všechno ruku v ruce. Nemůžeme už nic zanedbat.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Věřím, že ano. Změny v systému náborů, které se v poslední době odehrály, jdou podle mě správným směrem. Rostoucí prestiž povolání a kvalita vybavení se určitě projeví na zájmu.

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Myslím si, že je splnitelný. Armádě ČR se v posledních letech daří navyšovat počet aktivních vojáků. Podíl na tom má jistě bezpečnostní situace v Evropě a válka na Ukrajině, které vedly ke zvýšenému zájmu o vojenskou službu. Pomáhá tomu ale i dlouhodobá pozice naší armády jako spolehlivého a moderního zaměstnavatele. K letošnímu roku v armádě slouží přibližně 28 000 vojáků z povolání, což je navýšení o zhruba 3 000 v porovnání s rokem 2019, kdy byl cíl 30 000 do roku 2030 stanoven. To je dobrá známka toho, že armádě se její náborový plán daří plnit. U aktivních záloh je nábor složitější. Míru zájmu ze strany lidí v dalších letech je těžké odhadovat, ale věřím, že v horizontu sedmi let k naplnění cíle dojde. Počet záloh se totiž odvíjí od lidí, kteří mají často náročná povolání, ať už časově nebo fyzicky. Ti, co v aktivních zálohách slouží, jsou silně motivovaní a dokáží tyto dva životy skloubit. Na druhou stranu se ale daří resortu obrany přijímat změny, které obecně službu u aktivních záloh usnadňují jak pro uchazeče, tak pro zaměstnavatele. Myslím si, že se to v dalších letech na náboru pozitivně projeví. Vhodnou vidím i možnost cílit na vysloužilé vojáky z povolání, kteří mají pro službu v armádě stále zápal.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Předně bych chtěl říci, že bezpečnost patří mezi hlavní priority této vlády a že se to přímo odráží v prostředcích, které má a bude mít ministerstvo obrany k dispozici. S bezpečností naší země úzce souvisí počet našich profesionálních vojáků. Zatímco v roce 2015 měla Česká republika celkem 21 500 vojáků z povolání, v loňském roce jich bylo už 26 500. Z tohoto pohledu nevidím důvod, proč by rostoucí trend neměl pokračovat i v dalších letech. Abychom na konci desetiletí měli alespoň 30 000 vojáků, je ale třeba vytvářet takové podmínky, které budou lákat a motivovat mladé a schopné lidi stát se profesionálními vojáky. Jde zejména o platové ohodnocení, logistické zázemí, vybavenost armády moderní vojenskou technikou nebo odpovídající výzbroj a výstroj samotných vojáků. Základním předpokladem je disponovat dostatkem peněžních prostředků, které dokáží tyto podmínky zajistit. Tím, že byl přijat zákon ukotvující výdaje na obranu ve výši 2 % HDP, máme k dosažení tohoto cíle nejlepší předpoklady. Co se týče aktivních záloh, má Česká republika momentálně asi 4 000 jejich příslušníků, kdy v posledním roce došlo jejich významnému nárůstu vlivem války na Ukrajině. Mít v roce 2030 deset tisíc těchto příslušníků je ambiciózní plán a podobně jako v případě profesionálních vojáků bude třeba významně motivovat potenciální zájemce.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Reálné to je a je to tím reálnější, čím víc se bude napětí stupňovat. Musíme si dávat cíle. Bezpečnost není zadarmo.

Petr Liška (STAN), člen výboru

Samozřejmě vnímám, že je na trhu pracovní síly velká konkurence pro angažování zejména profesionálních vojáků. Zde vidím cestu v motivacích pro potenciální zájemce o dráhu vojáka. Podle mého názoru zvýšené náklady do Armády ČR nemohou směřovat jen do zbraní, budov a technologií, ale poměrnou částí i do lidí, kde je prostor např. pro vytváření příznivých podmínek pro život vojáků a jejich rodin. Je řada oblastí, kde lze udělat povolání atraktivnější a vyvážit riziko, k němuž se vojáci svým povoláním zavazují. Věřím tak, že lze závazek počtu vojáků, při využití některých personálních opatření či benefitů, do dané doby naplnit. V oblasti aktivních záloh je to možná o větší popularizaci AZ, jejich přínosu pro obranu země, motivaci zaměstnavatelů apod. Současná bezpečnostní situace v Evropě nám také pomáhá. Potenciál ale osobně také vidím, např. v možnostech propojování přípravných a vzdělávacích programů v jiných resortech s potenciálem jejich využití v oblasti obrany. To může samozřejmě vyžadovat i jiný pohled na přístup k aktivním zálohám, který bychom mohli uplatňovat u některých specializovaných profesí a oborů činností v civilu. I zde je tedy potenciál naplnění plánovaných počtů možný.

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Aktuální trend z posledních let ukazuje, že plán rozhodně není nereálný. Nicméně, musíme počítat s několika proměnnými, které mohou stanovené cíle komplikovat. V první řadě je to množství vojáků, kteří odejdou do výslužby nebo do civilu, a o jejichž počty budou muset nábory převyšovat. Za druhé je to nedostatek lidí na pracovním trhu a dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v zemi, což se jistě promítne i do množství potenciálních rekrutů. V neposlední řadě bude hrát roli prestiž této profese a pracovní podmínky vojáků. Bezpochyby se jedná o stabilní a finančně dobře ohodnocené povolání, s perspektivou profesního růstu i přidanou hodnotou. Musíme se ale podívat, na kolik je takové zaměstnání přívětivé k rodinnému životu, na dostupnost bydlení a sociálního zázemí rodin vojáků. Pokud chce stát splnit stanovený cíl, musí se zaměřit i na tyto oblasti, které budou při výběru povolání u současné dospívající generace hrát významnou roli.

Radovan Vích (SPD), člen výboru

Tento plán je velmi ambiciózní a s největší pravděpodobností se jej nepodaří splnit. Podívejme se na odchodovost VZP, průměrný věk těch, kteří v AČR slouží a také populační křivku. Pokud se podíváme i na skutečnost kolik VZP bylo vloni zrekrutováno a kolik odešlo, tak nám zůstávají čistá čísla, která jsou alarmující. Pokud ministerstvo obrany nepřijde ve velmi krátké době s nějakými výraznými náborovými motivačními prvky, bude se situace pouze dále zhoršovat a AČR bude mít nejen nenaplněnost, ale bude i nadále stárnout. Odpovědnost za současnou situaci má stávající vedení MO.

Lubomír Wenzl (ANO), člen výboru

Jsem přesvědčen, že plán co se týče počtu realizovatelný je. To vše za předpokladu dostatečného počtu zájemců o službu. Nesmí ale dojít k tomu, aby byly snižovány nároky na uchazeče v rámci procesu přijímacího řízení a výcviku kvůli tomu, abychom splnili plánovaný počet. To by byla chybná cesta.

Zdroj: Výbor pro obranu