V rámci 16. schůze se sněmovní Výbor pro obranu zabýval novelou Zákona o zadávání veřejných zakázek, informacemi o jednání k pořízení BVP, informacemi o činnosti NATO Multinational Battlegroup na Slovensku a v uzavřeném jednání opět probíral vývoj na Ukrajině. Členové výboru dále stihli probrat informace ministerstva obrany a Armády ČR o modernizaci, servisu a doplnění obrněných vozidel Pandur a situaci kolem letiště Líně v Plzni. Schůze Výboru pro obranu se tentokrát uskutečnila za přítomnosti ministryně obrany Jany Černochové, náčelníka Generálního štábu AČR genmjr. Karla Řehky a dalších hostů.

Foto: Výbor pro obranu v rámci své 16. schůze mimo jiné řešil Zákon o zadávání veřejných zakázek, pořízení pásových BVP a modernizaci Pandurů. | Jan Zilvar / CZ DEFENCE

Poslanci se v úvodu schůze zabývali novelou Zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Právě úpravu tohoto zákona na začátku roku prohlásila jako jednu z priorit „Desatera pro obranu“ ministryně obrany Jana Černochová. „Zákon umožňuje v některých případech provést změny závazku ze smlouvy, aniž by muselo dojít k vyhlášení nového zadávacího řízení. Provádění takových změn závazků však podle ustanovení par. 209 není připuštěno u veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Nejsou přitom dány objektivní důvody pro stanovení odlišných pravidel pro veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti oproti ostatním veřejným zakázkám,“ konstatoval v úvodu místopředseda výboru Josef Flek. Ministryně Černochová doplnila, že Evropská komise vydala stanovisko, které tuto nesrovnalost v zákoně řeší, a proto není důvod dále dělat rozdíly mezi tendry na obraně, bezpečnostními zakázkami a dalšími resorty. „Současná úprava nám nyní ve složité bezpečnostní a také výrazně zhoršující se ekonomické situaci, významně komplikuje či přímo znemožňuje dosáhnout zmíněné změny závazku ze smlouvy,“ uvedla ministryně. Zrušení zmíněného paragrafu následně podpořili na zasedání zástupci MMR a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Stanovisko zástupkyně NBÚ bylo neutrální. Výbor v následném hlasování jednomyslně schválil vypuštění problematických omezení v zákoně a předloží tyto změny k projednání na plénu Poslanecké sněmovny.

Jana Černochová následně podala průběžnou informaci o pořizování švédských pásových BVP CV90 MkIV. Připomněla, že ve Švédsku probíhaly volby, které znamenají změnu jejího resortního protějšku. Nicméně jednání na úrovni expertních týmů i nadále pokračují bez přestávky. Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, budou disponovat věží s osádkou a kanonem ráže 30 milimetrů. Další vozidla budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna. Ministryně dále uvedla, že 1. a 2. září proběhlo iniciační jednání mezi českou a švédskou stranou, kde bylo diskutováno především požadované základní nastavení možného budoucího smluvního vztahu. Těchto jednání se účastnili zástupci Ministerstva obrany ČR a Armády České republiky, představitelé švédské vládní agentury FMV (Švédská vládní agentura FMV, která pro armádu zbraně a další vybavení nakupuje) a společnosti BAE Systems. Na úvod těchto jednání se uskutečnil tzv. high-level meeting, který za českou stranu vedl první náměstek ministryně František Šulc. Za švédskou stranu se ho účastnili státní tajemník Ministerstva obrany, prezident společnosti BAE Systems a vrcholoví představitelé FMV. Zde se kromě jiného řešily základní parametry průmyslové spolupráce, právní aspekty, načasování dodávek vozidel či možná harmonizace se slovenskou zakázkou. Po iniciačním jednání se rozběhla vzájemná intenzivní komunikace včetně dalších setkání mezi Ministerstvem obrany ČR jako zadavatelem, FMV a BAE Systems k dořešení některých problémů a nejasností, mimo jiné i ohledně struktury budoucích smluvních vztahů tak, aby byly naplněny podmínky českého zákona o zadávání veřejných zakázek. Dále se podle ministryně pokračuje také v koordinaci postupu pořízení bojových vozidel pěchoty se slovenskou stranou. Náměstek Koudelka doplnil, že se na základě požadavku armády dále počítá s kanonem ráže 30 mm. Kanon stejné ráže by měl být umístěn i v rámci renovace kolových BVP Pandur II 8x8, která v AČR již slouží. Podíl českých zbrojních firem je podle Koudelky stále plánován na úrovni 40 % z celkového objemu tendru. Pokud jde o následný servis, tam se údajně počítá ještě s vyšším zapojením firem, dokonce až do úrovně 100 %. Krátká diskuse akcentovala zejména schopnost armády vychovat si a mít k dispozici dostatek odborníků na údržbu. 

Foto: BVP CV90 | BAE Systems

Ministryně Černochová spolu s náčelníkem GŠ genmjr. Řehkou a náměstkem pro řízení sekce obranné politiky a strategie MO Janem Jirešem dále představila činnost NATO Multinational Battlegroup na Slovensku. Ministryně připomněla, že jednotka začala fungovat jako bojové uskupení 4. dubna 2022. Armáda ČR nejprve vyslala jednotku, která připravovala podmínky pro příjezd hlavních sil a rotu Komando 43. výsadkového pluku Chrudim v celkovém počtu 230 osob. Chrudimští výsadkáři se prakticky ihned zapojili do společného výcviku se slovenskými jednotkami. Od poloviny do konce července pak hlavní bojové jednotky tohoto mezinárodního bojového uskupení zaujaly prostor letišť, a to nejprve jednotka ze Slovinska, následně došlo k vystřídání českými jednotkami a poté nastoupily jednotky z Německa a USA. Bojové uskupení absolvovalo stmelovací výcvik a konalo se také certifikační cvičení. V rámci bojového uskupení celkem působí 1050 koaličních vojáků, z tohoto 432 českých. Součástí českého kontingentu je také 13 vojáků Aktivních záloh. Genmjr. Řehka dále doplnil, že stěžejní část jednotky dnes tvoří příslušníci 41. mechanizovaného praporu ze Žatce. Hlavní bojovou technikou, kterou tam má prapor nasazený, je kolové BVP Pandur II 8x8 a 122mm minomet PRAM-L na vozidlech Tatra. Prapor je doplněn o zabezpečovací jednotky zaměřené na spojení, přepravu osob, logistiku a další činnosti. Koaliční partneři – Slováci, Němci, Slovinci, Američané – mají podle gen. Řehky podobnou výzbroj. Slovinsko má například lehké obrněné vozidlo Valuk, což je v podstatě modernizovaný Pandur, vyráběný s 12,7mm kulometem. Německo má zas k dispozici obrněný transportér Boxer, Američané mají výsadkovou rotu a Slováci poskytují minometnou četu. Jednotka má po certifikačních cvičeních certifikaci Combat ready. Generál Řehka dále uvedl, že vytvoření takové jednotky kladlo nové nároky nejen na zúčastněné státy, ale také na hostitelské Slovensko, nicméně po překonání úvodních potíží je mezinárodní bojová skupina připravena splnit svou misi. 

Poslanci se také věnovali modernizaci, servisu a doplnění techniky Pandur. Ministryně v úvodu projednávání vzpomněla neuspokojivé zapojení izraelské společnosti Rafael do oprav věží, kterou ministryně řešila na několika úrovních, včetně jednání s jejím izraelským protějškem a prezidentem Izraele. V současnosti je podle Černochové uzavřena rámcová dohoda na kompletní servisní podporu techniky na podvozku Pandur II 8x8 se společností Tatra Defence Vehicle, a to do maximálního finančního rámce 2,4 miliardy korun včetně DPH s platností této smlouvy do 25. 9. 2024. Současně bylo k této dohodě do dnešního dne podepsáno celkem pět dodatků k upřesnění a rozšíření různých oblastí poskytovaných služeb.

Foto: Bojová vozidla pěchoty Pandur II 8x8 | Ministerstvo obrany ČR

Pokud jde o vlastní modernizační proces, ten je podle náměstka Koudelky závislý na tzv. studii proveditelnosti, která by měla být zadána do konce tohoto roku s tím, že se předpokládá její vyhotovení do června 2023. Její součástí by pak měly být případné úpravy a harmonizace s vybavením pásových BVP. Zadání této studie se v této chvíli teprve tvoří. „Je potřeba si uvědomit, že se jedná vlastně o nákup 68 nových vozidel a modernizaci 107,“ upřesnil Koudelka. 

Další osud letiště v Líních u Plzně bude výbor řešit na některém z příštích zasedání. Podle ministryně Černochové totiž není věcí Ministerstva obrany, jaký bude další osud tohoto zařízení. Podle nedávno vydané tiskové zprávy je tato kompetence na Ministerstvu průmyslu a obchodu. „Ministerstvo obrany vypracovalo stanovisko o významu letiště Líně, resort tak splnil úkol, který mu uložila vláda. Dokument je pouze dílčím podkladem pro Ministerstvo průmyslu a obchodu, které materiál finálně vládě předloží, a ta o projektu následně rozhodne. Ministerstvu obrany proto nepřísluší komentovat další postup a finální návrh,“ uvádí tato zpráva s odkazem na neveřejné expertní stanovisko Armády ČR. Poslanci proto rozhodli, že si v důvěrném režimu tuto zprávu vyžádají a k projednávání tohoto bodu se následně vrátí. Na jednání také zaznělo, že ať už bude další osud letiště v Líních jakýkoliv, bude zde zachován provoz záchranné letecké služby.

I tentokrát jsme položili poslancům anketní otázku, která se týkala Zákona o zadávání veřejných zakázek: Podařilo se podle vás zanést do novely Zákona o zadávání veřejných zakázek potřebné parametry pro zrychlení a zefektivnění realizací armádních tendrů? Preferujete spíše cestu výběrových řízení nebo G-G, popřípadě kombinaci obojího?

Níže přinášíme obdržené reakce:

Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru

Návrh mimo odstranění nedostatků transpozice evropských zadávacích směrnic provádí změny, které povedou ke snížení administrativního zatížení na straně zadavatelů i dodavatelů, odstraňuje nepřiměřenou přísnost některých pravidel a vyjasňuje výkladové nejasnosti. Nejedná se však o zásadní koncepční změny procesu zadávání. 

Dnes jsme na výboru pro obranu podpořili pozměňovací návrh, který se konkrétně zaměřuje na možnost provést v některých případech změny závazku ze smlouvy, aniž by muselo dojít k vyhlášení nového zadávacího řízení.

Co se týče oblasti zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, je potřeba otevřít diskusi nad vytvořením samostatného zákona, kterým disponuje například Švédsko. Obecně tyto dílčí úpravy, novelizace, neřeší složité unijní právní prostředí v oblasti zadávání zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Současná bezpečnostní krize nám naplno ukázala, že je nutné unijní právní úpravu revidovat a pokusit se v široké shodě nastavit efektivnější pravidla. 

Josef Flek (STAN), místopředseda výboru

Novela zákona má za cíl narovnat nespravedlivé odlišování obranných a bezpečnostních zakázek. Současný stav i vlivem nesprávného pochopení evropských směrnic (obecná směrnice o zadávání všech veřejných zakázek – č. 2014/24/EU a obranná směrnice č.  2009/81/ES) vedl k tomu, že stanovení podmínek pro změnu smluv bylo mnohem obtížnější než u jiných zakázek. Obecná směrnice totiž posuzuje zadávání veřejných zakázek přesněji, než ta obranná. Zároveň jsme ale zvolili přísnější interpretaci té obranné: pokud ustanovení o podmínkách změny závazků chybí, pak dle stávající právní interpretace nemůžeme tyto závazky měnit. A přitom zrovna obranné a bezpečnostní zakázky jsou ty, které vyžadují vyšší flexibilitu (vzhledem k ceně materiálů, jedinečnosti dodávaného produktu, bezpečnostní situaci státu apod.). Změna našeho zákona je proto interpretačním řešením vzniklé kolize. Jsem rád, že jsem mohl u této změny aktivně být – jako předkladatel pozměňovacího návrhu. Děkuji za spolupráci Ministerstvu obrany.

Pokud jde o nákupy v těchto těžkých časech, je poměrně složité říct, zdali jeden, nebo druhý postup. Přikláním se ke kombinaci obojího, přičemž musíme vzít v potaz důležitost zakázky. Některé strategické a dlouhodobé plány AČR a MO nemůžeme vydat na pospas výběrovým řízením, protože můžeme dopadnout stejně jako v případě BVP – dlouze se diskutuje, přeměřuje a pak se stejně zakázka oddaluje nebo dokonce ruší. Mezivládní dohody taktéž upevňují různé bilaterální i multilaterální vztahy, což považuji v dnešní době za nesmírně důležité.

Jan Hofmann (ODS), místopředseda výboru

Ano, věřím, že ke zrychlení realizací armádních tendrů dojde.

Nelze takto odpovědět, jestli je obecně lepší jedno nebo druhé. Záleží na druhu zakázky, situaci na trhu a dalších atributech. Na velké a strategické tendry je lepší G-G, ale jinak by se mělo vypisovat výběrové řízení.  

Stanislav Blaha (ODS), člen výboru

Realizace armádních tendrů je komplexní proces a já nevím, jak moc velký efekt na to bude mít tato novela. Pro velké strategické zakázky navíc není zákon o veřejných zakázkách příliš koncipován. Vidět to šlo především na zrušeném tendru BVP. Těch menších projektů je na ministerstvu samozřejmě mnoho, proto dává smysl, aby novelizace tyto zakázky urychlila a zpřehlednila. Věřím, že k pozitivní změně může dojít.

U velkých zakázek se jako výhodnější a rychlejší jeví spolupráce G-G. U běžných provozních zakázek a malých nákupů jako uniformy nebo munice by se ale naopak mělo postupovat cestou zmíněného zákona.

Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru

Nedomnívám se, že by novela Zákona o zadávání veřejných zakázek měla za následek významné zrychlení realizace armádních tendrů a ani to dle mého názoru není hlavním cílem novely. Hlavním smyslem novely je odstraňování nedostatků Zákona o zadávaní veřejných zakázek vytýkaných Evropskou komisí. Je pravda, že přijetím novely dojde např. ke snížení administrativního zatížení na straně zadavatelů i dodavatelů nebo odstranění přísnosti některých pravidel, ale nejedná se o zásadní změny, které by měnily proces zadávání veřejných zakázek. Jinak vzhledem k dosavadním zkušenostem preferuji cestu G-G.

Karel Krejza (ODS), člen výboru

Ještě bude některé parametry ZZVZ potřeba upravit pozměňovacím návrhem tak, aby nákup vojenské techniky mohl být rychlejší a pružnější a aby zadavatelé i dodavatelé měli méně překážek. 

Michaela Opltová (STAN), členka výboru

Osobně si myslím, že novela zákona velmi pomůže stávající situaci. Novela se celkově zaměřuje na narovnání české a unijní legislativy veřejných zakázek. Zároveň snižuje administrativní zátěž a vyjasňuje některá pravidla, což samo o sobě podle mého názoru přispěje k lepší realizaci zakázek. V rámci obrany by díky novele mělo dojít k vyšší efektivitě zajišťování zakázek především v kategorii spadající do podlimitní výjimky. 

Preferuji kombinaci obojího. Je nutné určitě zohlednit jednotlivé typy tendrů, výhody trhu i spolupráci s našimi partnery v rámci NATO a EU.