Česká armáda bude cvičit vojáky z Ukrajiny i v příštím roce. Poslanecká sněmovna pokračování výcvikových aktivit Armády České republiky v rámci Asistenční mise Evropské unie na podporu Ukrajiny schválila před pár dny. Navýší se také dosavadní počet českých instruktorů v rámci mise, a to z 55 na 70. Dolní komora parlamentu také odsouhlasila prodloužení většiny dalších zahraničních misí českých vojáků kromě působení v africkém Nigeru.

Po předchozím souhlasu Senátu pokračování výcviku ukrajinských vojáků na našem území schválili také poslanci, a to jednoznačně poměrem 129 ze 150 přítomných – proti bylo jen SPD, které i tuto pomoc Ruskem okupované zemi bere jako prodlužování konfliktu. Na zahraniční mise je pro příští rok celkem vyčleněno 115 milionů korun oproti letošním 24 milionům. Součástí nákladů jsou mimo jiné i výdaje na pobyt ukrajinských vojáků na našem území.

„Finanční výdaje související s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR za účelem výcviku příslušníků ozbrojených sil Ukrajině v roce 2024 se odhadují na 252 milionů korun,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová, podle které zahraniční mise potvrzují pozici Česka jako zodpovědného spojence a partnera a zároveň také slouží ke zlepšení stavu a funkčnosti českých vojenských jednotek.

Kromě potvrzení pokračování samotného výcviku příslušníků Ozbrojených sil Ukrajiny v rámci mise EUMAM UA (European Union Military Assistance Mission) dojde také k navýšení počtů instruktorů. „Návrh zachovává stávající počty pro pobyt, tedy do 800 osob v jednom okamžiku. Nově se rozšiřuje o instruktory ze států NATO pro výcvik i nad rámec asistenční mise EU pro Ukrajinu,“ sdělila ministryně obrany Jana Černochová s tím, že se zvýší počet instruktorů Armády ČR, kteří mohou působit na území států EU v rámci asistenční mise EU z dosavadních 55 na 70 osob. Návrh také umožňuje zapojení do 20 vojenských instruktorů do výcviku ukrajinských vojáků na území států NATO mimo asistenční misi EU.

Čeští vojáci již na našem území vycvičili na 3 500 ukrajinských kolegů, dalších 500 pak prošlo českým tréninkem v Polsku. Navýšení počtu instruktorů vyplývá podle resortu obrany z větší potřeby působení tlumočníků a vojáků starajících se o logistiku a podporu mobilních týmů.

Výcvikové aktivity české armády jsou v rámci EUMAM UA  rozděleny na stacionární a mobilní část. V té první spočívá výcvik, který je primárně zaměřen na přípravu příslušníků mechanizovaného praporu, s gradací výcviku od úrovně četa a rota a koná se na našem území ve Vojenském újezdě Libavá. Dále zde probíhá výcvik specialistů v odbornosti ženijní, zdravotní, přesné střelby a také v ochraně proti zbraním hromadného ničení (chemici).  Do tohoto procesu se zapojuje i Vojenská akademie ve Vyškově.

Ta má na starosti přípravu příslušníků štábu praporu a velitelů na úrovni čety a roty a také výcvik pro boj v městském prostředí. Mobilní modul pak zodpovídá za podporu výcviku v rámci evropské mise a je složen ze specializovaných týmů ženistů, odstřelovačů, zdravotníků a chemiků. Jejich nasazení na území členských států EU je koordinováno ve spolupráci se styčným důstojníkem AČR, který je začleněn do struktury mnohonárodního velitelství výcviku CAT-C (Combined Arms Training – Command) v Polsku s tím, že mobilní týmy do Polska vyjíždí přibližně na 35 dní a pak se vrací k obnově sil a techniky zpět do Česka.

Slovensko, Irák i Sinaj ano, Niger už ne

V současnosti příslušníci AČR působí na několika zahraničních misích např. v Litvě, Lotyšsku, Slovensku, Kosovu, Bosně a Hercegovině, Iráku, Sinaji, Izraeli a do konce roku i v Nigeru. Aktuálně schválený návrh na působení sil a prostředků resortu obrany v zahraničních operacích  pak drtivou většinu platných mandátů rozšiřuje a některé projdou i obměnou.

Navýší se tak např. počet vojáků na misi Althea, kterou v Bosně a Hercegovině minimálně do konce roku vede mjr. Eva Divišková, a to z 8 na 12. Vojáci budou dohlížet na další pomoc ozbrojeným silám země a jejich výcvik, stejně tak jako budování bezpečného a stabilního prostředí. Další změna směrem k vyššímu počtu příslušníků na misi má být i v rámci středozemní operace Irini ve velitelském středisku námořní mise, která má odhalovat a rozbíjet sítě převaděčů migrantů a zároveň přispívat k uplatňování zbrojního embarga OSN vůči Libyi, a to jak na moři, tak ze vzduchu za pomocí družic a letounů. Počet této posádky pod vedením plk. Jana Jandy se zdvojnásobí z 5 na 10 vojáků.

Beze změny by pak měla pokračovat mise na Slovensku (MN BG SVK), která vznikla v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a potřebě NATO zvýšit přítomnost na východním křídle. Ve stejném složení pokračuje i působení ve strukturách Organizace Multinational Force and Observers na egyptském Sinaji, kde pozemní a letecký personál s letounem CASA C-295M čítá dohromady 20 osob. Pokračovat bude také mise v Iráku s cílem stabilizovat bezpečnostní situaci v dané oblasti.

Vláda naopak již neprodloužila misi našich vojáků v Nigeru, který v červenci prošel vojenským převratem a tamní operační úkol byl tehdy kvůli puči přerušen. „Vnitropolitická situace v zemi je složitá a dlouhodobější vývoj lze jen stěží predikovat. Proto jsme v materiálu nežádali o schválení působení v Nigeru v roce 2024,“ uvádí šéfka resortu obrany Jana Černochová.

Jen pro úplnost dodejme, že aktuálně schválený návrh na působení sil a prostředků resortu obrany v zahraničních operacích neobsahoval již dříve schválenou samostatnou kosovskou misi příslušníků Vojenské policie nebo jejich zapojení do činnosti Mezinárodního trestního soudu v souvislosti s odhalováním válečných zločinů ruských okupantů na Ukrajině.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, EUMAM UA