Umělá inteligence (AI - Artificial Intelligence) již disponuje nejen stále se zdokonalujícími systémy algoritmů a rostoucím množstvím aplikací, ale také zdroji informací. Tyto informace mohou být čerpány jak z uložišť dat, tak ze senzorů nebo informačních systémů (internet, internet věcí - IoT apod.). Spolu s vývojem výkonnosti AI a informačních zdrojů, jež má AI k dispozici, se pro tuto technologii otevírají stále nové perspektivy. Mezi ty z posledních bude patřit propojení AI s biotechnologiemi.

Propojení AI a mozku člověka

Předmětem nejen úvah, ale i reálných výzkumů v oblasti biotechnologií je také propojení AI s mozkem člověka, jehož cílem může být zvýšení výkonu, zkvalitnění života nebo zlepšení odolnosti zdravotní kondice člověka či léčby nemocí. Objevují se již také úvahy o implementaci mikročipů do mozku, které mají umožnit vzájemnou interakci mezi člověkem a počítačem, tedy rovněž s AI. 

Propojení člověka s AI však může být využito i jinak. Samotná stimulace mozku může být zneužita k různým účelům, např. k manipulaci lidí. Jinými slovy doposud jsme si mohli myslet, co chceme, ale je otázkou, jak dlouho nám to vydrží. I v této souvislosti mají biotechnologie potenciál generovat novou dimenzi v rámci hybridních válek. Kromě větší kontroly nad lidmi bude možné stále efektivněji vyhodnocovat účinky a dopady informačních projektů a kampaní. Využitím AI tak bude možné stále efektivněji synchronizovat a optimalizovat průběh psychologických operací.

Zvyšování lidských schopností

Kromě využívání biotechnologií řadíme k technologiím podporujícím zvyšování lidských možností (lidská augmentace) rovněž exoskeletonové systémy. Také tuto technologii lze aplikovat za účelem zvýšení efektivity schopností vojáka na bojišti, zejména tam, kde jsou stále na vojáky kladeny vyšší požadavky týkající se hmotnosti nesené výstroje a výzbroje. Použití exoskeletonových systémů tak zvyšuje operační schopnosti jednotek. 

Integrací s dalšími technologiemi jako jsou biotechnologie, AI, nanotechnologie či telerobotika (oblast robotiky, která se zabývá řízením poloautomatických a automatických strojů na dálku) budou tyto systémy nabývat stále širšího uplatnění a významu. I díky těmto technologiím se tak může člověk přiblížit v řadě schopností robotickým systémům vyznačujících se mj. vysokou výkonností, přesností, odolností, rychlostí či dobou používání. V tomto směru bude záležet také na samotném člověku, jak dalece se bude chtít „proměnit“ v robota nebo bude chtít roboty pouze využívat. Měli bychom však počítat s různými přístupy, a to včetně etického.

Umělá inteligence je dnes využívána stále efektivněji a dosahuje značných úspěchů v oblasti analýzy velkého množství dat, rychlé reakce na vnější podněty nebo vytváření virtuální a rozšířené reality (především různých obrazových a zvukových projekcí). Díky biotechnologiím by se pak tyto možnosti AI mohly zpřístupnit napřímo i člověku.

Možné využití či zneužití

Je stále zřejmější, že nová realita se blíží velmi rychle a je otázkou, jakou roli v ní bude sehrávat člověk, zejména pak z pohledu jeho tvůrčí a vůdčí role. V této souvislosti před námi stojí mnoho otázek a nejednoznačných odpovědí, a to především z důvodu, že zatím nevíme, co můžeme od dopadů využívání nových technologií čekat a také nemáme žádné garance či jasné predikce o tom, jak s nimi člověk naloží.

Vzhledem k tomu, že současným trendem je rozšiřování a eskalace konfliktů, se dá očekávat, že budou rozvíjeny i takové aplikace, které ovlivní nejen vedení ekonomických a hybridních válek, ale také přímo bojové činnosti. Převaha v technologiích může vést, stejně jako v minulosti, k pokušení ovládat jiné za účelem vlastního prospěchu. V případě biotechnologií se to může promítnout např. do přípravy vlastního obyvatelstva na válku. Současným problémem přípravy na válku totiž není jen organizační a materiální mobilizace prostředků, ale rovněž mentální příprava obyvatelstva, včetně jeho ochoty bojovat za stanovené cíle. Proto se na získávání žádoucího budoucího vědomí člověka bude klást stále větší důraz. 

Budoucnost 

Umělá inteligence je v současnosti jedinou technologií, která se umí sama zdokonalovat, a to na základě strojového učení. Tato „dovednost“ představuje nejen přelomovou schopnost, která nevyhnutelně předznamenává naši budoucnost, ale staví AI do pozice, která je nadřazena svým významem a dopady nad ostatní technologie. K jejímu dalšímu vývoji by měly posloužit i aplikace přírodních zákonů týkajících se mozku, jež lze využít k vytváření podobných biologických, ale i pseudotechnických systémů. 

AI s využíváním dalších technologií bude nejen nástrojem k vyšší prosperitě, ale bude nám rovněž stále více zasahovat do našich životů, kdy se bude její propojení s biotechnologiemi významně podílet na ovládání lidského mozku. Kromě dalších aspektů bude tak důležité, aby také AI, která postupně rozšiřuje rozsah svého působení a úroveň svých schopností, i v tomto případě zůstala pod kontrolou člověka.

Konvergence nových technologií za „asistence“ AI pravděpodobně vyvolá či již vyvolává výraznou změnu, tzv. „game-changing effect“. Při dosahování mocenských ambicí sehrávaly v historii vždy důležitou roli technologie, jejichž využití často umožňovalo dosažení dominantního postavení. Takovéto tzv. přelomové technologie dnes označujeme jako disruptivní a umělá inteligence již dnes všechny náležitosti pro toto označení splňuje. Lze očekávat, že nám rozvoj biotechnologií ve spojení s AI umožní dostupné řešení pro „každou“ situaci. Značný dopad pak můžeme očekávat např. pro pobyt a cestování ve vesmíru.

V případě propojení AI a biotechnologií bude také platit, že „situace na bojišti se mění každým okamžikem“ a zaostávání v této oblasti by se nemuselo vyplatit.

Zdroj: Nato.int, U.S. Department of Defense, AP News