Doposud jsme si neuměli představit, že by mohla čínská armáda cvičit u hranic s NATO, s čímž pravděpodobně souvisí i další událost, a to vstup Běloruska do ŠOS. Je tak zřejmé, že vedle ekonomické expanze Číny budou zájmy této země realizovány i pomocí čínské armády a její přítomnosti v různých částech světa. V současné době jsme svědky posilování mocenských uskupení, a to v celosvětovém měřítku. Rostoucí rozpory mezi mocnostmi vedou k eskalaci napětí, kdy se zejména probíhající konflikt na Ukrajině může dostat do další eskalační fáze či představovat vážnou překážku pro nastolení mírového soužití a dosažení udržitelného rozvoje.

Vstup Běloruska do ŠOS

Dne 4. července 2024 se Bělorusko stalo členem Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Kromě zmíněného posledního člena Běloruska jsou dalšími členy ŠOS Čína, Rusko, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Indie, Írán a Pákistán. Přestože v rámci hlavních cílů ŠOS jsou deklarovány oblasti jako posílení stability a bezpečnosti v širším prostoru, boj proti terorismu, separatismu a extremismu, boj proti obchodu s drogami, hospodářská spolupráce a také partnerství v oblasti energetické, vědecké a kulturní spolupráce, bylo již 8. července zahájeno jedenáctidenní „protiteroristické“ cvičení u běloruského města Brest na hranicích s Polskem. Čínští vojáci v této souvislosti do Běloruska přiletěli na leteckou základnu u města Baranavičy 7. července. Cvičení pak mělo být ukončeno 19. července 2024. Nelze vyloučit, že zmíněné cvičení je pouze prvním krokem k častější či trvalejší přítomnosti čínské armády v evropském regionu a je pravděpodobné, že i tímto krokem Čína ukazuje světu své možnosti na ovlivňování geopolitického vývoje ve světě. Tyto události také pravděpodobně posílí další vymezování se USA a EU vůči Číně. Lze tak očekávat, že nárůst vzájemných sankcí a ochranářských opatření domácích ekonomik vyústí v eskalaci obchodní války mezi USA a EU na straně jedné a Číny na straně druhé.

Summit NATO 

Cvičení započalo těsně před zahájením summitu NATO ve Washingtonu DC, který se konal ve dnech 9. až 11. července 2024. Na summitu zazněla varování před rostoucím vlivem Číny a její podpory Ruska v konfliktu s Ukrajinou. Na summitu se potvrdilo, že spojenci chtějí v souvislosti s agresivním jednáním Ruska nadále posílit odstrašení i zvýšit pomoc Ukrajině. Bylo rovněž zmíněno vzájemné sbližování Ruska, Číny, KLDR a Íránu. 

Vytváření nových bloků a spojenectví

Je otázkou, jak přesně vyhodnotit zmíněnou iniciativu a spolupráci Běloruska a Číny, avšak pravděpodobně by k ní vůbec nedošlo bez koordinace s Ruskem, které čínsko-běloruskou spolupráci může vítat jako pojistku vůči možnému vyslání jednotek některých států NATO na území Ukrajiny. Nelze pochybovat ani o tom, že Rusko pozorně vnímá dvoustranné dohody Ukrajiny s některými státy, jež jsou členy NATO. 

Další možný vývoj

Zmíněná přítomnost čínských jednotek na běloruském cvičení může být předzvěstí návazných kroků zahrnujících angažovanost Číny na hranicích formujícího se protizápadního bloku. Dříve nebo později nelze vyloučit ani zřizování vojenských základen pro čínské jednotky, samozřejmě ve jménu zachování míru a bezpečnosti. Tento vývoj lze vnímat i jako odpověď na posilování východního křídla ze strany NATO, a podobné kroky budou zřejmě prezentovány jako opatření plynoucí z obav z ohrožení bezpečnosti, nebo vměšování do vnitřních záležitostí, v tomto případě Běloruska. V současné době NATO plánuje nasazení 800 000 vojáků na svém východním křídle, na ruské straně pak nelze vyloučit zapojení severokorejských jednotek. Je pak otázkou, zda je ruské vedení a v jakém rozsahu připraveno na potenciální či připravované kroky NATO nebo některých jeho členů. Každopádně na posledním zasedání ŠOS v Astaně, na kterém se stalo členem i Bělorusko, prezentoval ruský prezident Vladimír Putin země ŠOS jako pilíř nového pořádku a hovořil o nové bezpečnostní architektuře Euroasie.

Závěrem

Další vývoj na Ukrajině ukáže, která strana bude mít lépe promyšleny a připraveny další své kroky či protiopatření, a do značné míry bude záležet na zdrojích a odhodlanosti pokračovat v boji. Vodítkem k dalšímu vývoji pak mohou být reálné poznatky o tom, jak se zúčastněným stranám daří využít čas, který mají k dispozici. Součástí tohoto vymezeného času bude zřejmě i konání prezidentských voleb v USA a následný přístup k dalšímu vedení nebo ukončení konfliktu na Ukrajině ze strany nově zvoleného prezidenta či prezidentky.

Zatím však není jisté, zda se podaří nastolit mír dříve, než dojde k další eskalaci a možnému rozšíření tohoto konfliktu. Je však možné, že i případné uzavření míru na Ukrajině může představovat jen „oddychový čas“ před další konfrontací, pokud nebudou mít velmoci vůli se dohodnout a vytvořit novou bezpečnostní architekturu.

Zdroj: Reuters, AP News