Izrael by brzy mohl vést plnohodnotnou válku na další, tentokrát severní frontě. Podle nedávné analýzy magazínu Foreign Affairs je konflikt s libanonským Hizballáhem blíže, než kdykoliv v minulosti. Izraelská armáda oznámila již v červnu, že plány na útok v plném rozsahu v jižním Libanonu byly schváleny. Z druhé strany, tedy od islamistů podporovaných Íránem, pak zní, že je šíitská skupina připravena zintenzivnit své raketové útoky proti izraelským městům. Izraelská armáda odhaduje, že by v případě plného konfliktu nepřítel denně odpálil až 3 tisíce raket na izraelské cíle. Tyto nové hrozby přicházejí v době stále se zvyšujícího tlaku spojenců i domácích politiků a obyvatel na vládu Benjamina Netanjahua, aby uzavřel s Hamásem příměří. Na návrat z Pásma Gazy pak stále čeká na 120 z celkem 250 unesených Izraelců, avšak podle odhadů je již zhruba třetina po smrti.

Aniž by židovský stát dokončil vojenské operace proti teroristickým cílům v Gaze, bude možná již brzy muset otevřít novou frontu. Ze severu totiž číhá další ze znepřátelených sousedů – spojenec Hamásu a íránská proxy strana v regionu – Hizballáh. Analytici však varují, že případný vpád Izraelců na jih Libanonu by měl daleko vážnější důsledky, než současný konflikt v Pásmu Gazy. Oproti tomuto v současné době již relativně dobře kontrolovatelnému území jsou libanonští šíité podstatně lépe vyzbrojení a mají daleko větší zásobu raket. Americký magazín Foreign Affairs upozorňuje, že Hizballáh má ve svém arzenálu až 150 tisíc raket, stovky útočných dronů a balistických střel, které by mohly zasáhnout i daleko vzdálenější izraelské cíle, včetně hlavního města Tel Avivu či jakéhokoliv jiného města v celém Izraeli.

Izrael navíc nemá historicky z libanonského bojiště dobré zkušenosti. Poslední válka v roce 2006 dopadla pro židovský stát bez zásadnějšího úspěchu, ačkoliv se podařilo usmrtit několik stovek bojovníků organizace Hizballáh. Za tu dobu však Hizballáh své jednotky za pomocí Teheránu značně zmodernizoval, a to by mohlo pro izraelskou armádu v rámci případného konfliktu znamenat nečekaný vývoj. Podle odhadů Jeruzaléma by v případě propuknutí ozbrojeného konfliktu teroristé z Libanonu vypálili na 3 tisíce raket denně, což by mohlo ochromit i jinak doposud téměř stoprocentně efektivní izraelský systém protivzdušné obrany. Izraelci by se zároveň museli věnovat i obranně strategických míst, jako je klíčová infrastruktura a vojenské základny.

Již dnes dochází k většímu počtu raketových útoků z jižního Libanonu, a to od invaze teroristů z Hamásu (7. října 2023). Cílem jsou prozatím města a osady na severu Izraele. Kromě samotného Izraele varuje před eskalací konfliktu ze strany Hizballáhu i Íránu dlouhodobě také Washington. A zatím se zdá, že regionální válku nechce žádný ze zapojených hráčů, jakkoli již počátkem roku 2023 volal vysoký představitel Hamásu po sjednocení všech front proti Izraeli a upevnění vztahů s Hizballáhem. 

Mimochodem k útoku z Libanonu mohlo dojít již 7. října 2023, avšak na rozdíl od tehdejší pomalejší izraelské reakce na jihu země byly izraelské jednotky na severu včas rozmístěny a Hizballáh si tak případný vpád nakonec rozmyslel. „Kdyby byli dost rychlí, tak by se nám je podařilo zastavit až v Haifě,“ citují Foreign Affairs nejmenovaného velitele divize IDF v narážce na to, že se islamisté z Libanonu mohli zastavit až ve třetím největším izraelském městě zhruba 40 km jižně od libanonských hranic.

Rostoucí napětí na severu Izraele přichází v době stále neukončené vojenské operace v Pásmu Gazy a zároveň rostoucího tlaku na izraelskou vládu k uzavření dohody o příměří. Podle Spojených států se zdají být jednání zaštítěná USA, Egyptem a Katarem, které zprostředkovávají jednání mezi válčícími stranami, ve finální fázi. Na plánované schůzi, která proběhne příští týden, by pak mělo dojít k potvrzení dohody. Jedná se o zásadní posun oproti dřívějším proklamacím premiéra Benjamina Netanjahua o tom, že na žádnou dohodu nepřistoupí, dokud Izrael nedosáhne svých vojenských cílů v Pásmu Gazy, včetně likvidace Hamásu a znemožnění jeho pozdějšího návratu do správy oblasti. Zásadním bodem jednání bylo propuštění zbývajících 120 rukojmí, které jsou v současné době drženi teroristy z Hamásu. Ze strany Hamásu pak požadavky obsahují zejména ukončení vojenských operací.

„Je to teď velmi odlišné vyjednávání, než jaké bylo před měsícem, kdy jsme měli některé zásadní nepřekonatelné problémy," řekl pro agenturu Reuters zdroj z americké administrativy s tím, že ačkoliv některé neshody stále přetrvávají, vzájemná dohoda se blíží. Ta by měla obsahovat konkrétní rámec propuštění rukojmích během 42 dnů výměnou za šestidenní příměří. Podle některých zdrojů pak izraelští vyjednavači požadují další záruky. „Chtějí vytvořit prověřovací mechanismus pro civilní obyvatelstvo vracející se na sever Gazy, kde se obávají, že by tito lidé mohli podporovat bojovníky Hamásu, kteří se zde stále nacházejí,” cituje Reuters dalšího nejmenovaného západního představitele seznámeného s průběhem jednání. Jak již bylo zmíněno, další kolo jednání přichází na řadu již za několik dní.

Zdroj: Foreign Affairs, Reuters, Reuters