Zajistit českým vojákům výstroj zůstává i v roce 2020 bezesporu prioritou nejen pro náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opatu. V uplynulém roce byla nastartována celá řada projektů, které mají vést k tomuto cíli. Jeden z nich má neuvěřitelnou pětiletou historii. Jak asi dopadne?

Ohlédnutí za pěti lety snah pořídit nové helmy

Už v roce 2015 byla zrušena zakázka na nákup nových helem – tehdy nikdo nesplnil přísné požadavky české armády. V roce 2016 se situace opakovala. Napotřetí v roce 2018 zvítězila firma STV Group nabízející chorvatské helmy Šestan-Busch. Ty však ani přes odklady a vynucené úpravy neprošly vojskovými zkouškami, a tak v polovině roku 2019 oslovilo ministerstvo obrany druhou firmu v pořadí předešlého tendru – český ARGUN.

Foto: Helma Šestan-Bush | Sestan-Bush.hr

Jádrem mediální kritiky na tomto letitém martýriu je, že zatímco před pěti lety se patrně uvažovalo o pořízení „prémiových“ přileb, jaké ve světě představují značky Ops-core nebo Revision, v roce 2018 ministerstvo změnilo priority a vyjádřilo se ve smyslu „čím levnější, tím více kusů pořídíme“. Rámcová zakázka v hodnotě bezmála 17,4 miliónu EUR měla už jen jediné kritérium – cenu.

K vítězné pásce se rázem dostaly helmy, jejichž cena (od 400 EUR za kus) je poloviční až třetinová, než za kolik jsou k mání nejrozšířenější modely v armádách NATO. Nicméně, papírově splňovaly veškeré požadavky, české i alianční normy STANAG.

Podrobné informace o tom, jak a proč helmy chorvatské výroby při vojskových zkouškách selhaly, nejsou veřejné, avšak přilba nevykazovala nedostatky v balistické ochraně.

Foto: Helma Šestan-Bush | Sestan-Bush.hr

Armáda se mezitím dostala do nezáviděníhodné situace – přilbám, kterými dosud disponuje, skončila životnost. Přesto, nebo právě proto (?), byl další rok promarněn opakovanými odklady ve prospěch původního vítěze tendru. A když už to dál nešlo, nebyl vypsán tendr nový, nýbrž oslovena firma, která se naposled umístila na druhém místě. Alespoň tento proces – vypovězení jedné smlouvy a podpis jiné – proběhl rychle.

Česká armáda nesází vždy jen na nízkou cenu a vlastní výběrové řízení

U vojskových zkoušek se tedy nyní snaží uspět český výrobce ARGUN. Není úplně neznámý, armáda od něj už pořídila např. balistické vesty. Firma také dodala své produkty do zahraničí. A především, výrobu realizuje na domácím území. Podle dřívějších informací Euro.cz byla jeho nabídka o 2,5 milionu EUR dražší, takže jedna helma může vycházet asi na 460 EUR. Stále se však jedná o velmi nízkou cenu.

Jen pro představu, zbylá konkurence v tendru nabízela helmu za 660 EUR, což je pořád velmi nízká cena. Při porovnání se zahraničními zakázkami se dodávky tisíců přileb „prémiových“ značek pohybují kolem 1000 EUR za kus. Konkrétně tedy srovnáváme s asi desetinovými objednávkami pro výsadkáře a síly rychlé reakce na Slovensku, v Bulharsku a v Pobaltí (Ops Core) nebo v Maďarsku (Revision). 

Foto: Přilba AirFrame od CRYE PRECISION | FB 43.vpr

Česká armáda před necelými dvěma roky koupila výsadkářům 3000 kusů přileb Air Frame (Cry Precision) rovněž v ceně kolem 1000 EUR za kus. To lze považovat za standard při nákupech realizovaných prostřednictvím alianční agentury NSPA, stejně jako ve výše uvedených případech. Pokud armáda ví, co chce, a jedná se o rozšířené zboží, je využití NSPA zárukou kvality, rychlosti a výhodné ceny. Vlastní výběrová řízení vedená v Česku ministerskými úředníky podle nevyvážených kritérií naopak až nápadně často končí v problémech, ne-li zrušením. 

Od loňského roku běží na NSPA několik dlouholetých projektů, ve kterých státy NATO nakupují od světových výrobců jako jsou již výše zmínění výrobci Revision nebo Ops Core ve velkém balistické přilby i s příslušenstvím podle svých potřeb. Desetitisícové objednávky na balistické přilby již učinili Dánové, Finové, Slováci, Italové i pobaltské státy. Do projektu se tedy může přihlásit i ČR. 

Foto: Od loňského roku běží na NSPA několik dlouholetých projektů, ve kterých státy NATO nakupují od světových výrobců jako jsou již výše zmínění výrobci Revision nebo Ops Core ve velkém balistické přilby i s příslušenstvím podle svých potřeb.

Pojďme však zpět k helmám ARGUN, které dostaly šanci nyní. Mají profil (tvar) standardních MICH či PASGT a deklarují, že splňují standardy NIJ-STD-0106.01 a NIJ-STD-0104.1. Zde je ale třeba uvést, že druhý standard pro balistické helmy toho zas tolik neřeší, navíc je 19 let starý. Odvolávají se na něj také výrobci jako Šestan-Busch (Chorvatsko), MARS (Bulharsko) a podobní, řekněme regionální, producenti. To však samozřejmě neznamená, že by český výrobce měl zopakovat předešlý scénář a pohořet u vojskových zkoušek. Bylo by skvělé, kdyby se podařilo českou výrobu podpořit.

Jádro problému: chybějící koncepce a odvaha ke změně systému

Předně, on totiž není problém na straně dodavatelů, jako je problémová aktuální filosofie českého resortu obrany. Zodpovědní představitelé se rozhodli, že je třeba za vyhrazený balík peněz koupit co nejvíce přileb. Hypoteticky, kdyby se bývalo v roce 2015 podařilo koupit menší počty vysoce kvalitních (drahých) přileb, pokračovaly by jejich nákupy i v dalších letech.

Armáda mohla být průběžně zásobena přilbami splňujícími nejpřísnější kritéria, finanční výdaje by byly rozloženy do delšího období, zatímco by žádný český voják nebyl nucen nosit helmu s prošlou životností. Jak víme, to se nestalo. Nelze to vzít zpět, zatímco nakoupit to nejlepší na trhu pro celé vojsko naráz, je politicky neprůchodné.

Na druhou stranu – potřebuje vůbec celá česká armáda totožné helmy? Jak se již ukázalo, jinou balistickou ochranu hlavy si zvolili výsadkáři, samozřejmě skvělé přilby již před lety pořídily speciální síly. Je úplně přirozené, aby neméně vynikající helmy nosili příslušníci bojových brigád, kteří často vyjíždějí do zahraničních misí nebo jsou zařazování do sil Velmi rychlé reakce (VJTF). Zatímco vojáci sloužící například u logistických a zdravotnických útvarů, obecně podpůrných sil, fasovali helmy nové, dobré, ale v dobrém slova smyslu průměrné.

Do třetice, taková cesta by rovněž měla i svá negativa. Zavést souběžně přilby od několik výrobců znamená logistické a finanční zatížení. Pořídit jednu platformu a k ní – podle potřeb, typu jednotky, druhu operace – dokupovat doplňkového vybavení, se tedy jeví jako snazší cesta. Jenže, pro takový záměr chybí armádě dlouhodobá koncepce a ministerským úředníkům odvaha.

Pod čarou: Je předání zakázky pro ARGUN výzva nebo naběhnutí si na pokračování problémů?

Výzva nejen pro rok 2020 by bylo skutečné nastartování modernizace a reformy české armády pro 21. století. Zpět do reality – nyní je podepsána smlouva s ARGUN, platná do 30. listopadu 2020. Pokud jeho helmy projdou vojskovými zkouškami, výrobce je musí podle informace uvedené v reportáži Českého rozhlasu dodat do následujících 5 měsíců.

Foto: Dobré balistické přilby pro české vojáky rozhodně patří mezi TOP výzvy roku 2020, aby český voják nebyl nucen nosit helmu s prošlou životností (ilustrační foto) | army.cz

Jelikož výrobní kapacita společnosti ARGUN s.r.o. je podle jejího vlastního webu 5000 přileb měsíčně, je schopna vyrobit 25 000 kusů za 5 měsíců. Armáda avšak očekává až 39 000 kusů, takže nezbývá než doufat, že firma ARGUN věří svému produktu natolik, že již rozšiřuje výrobní linku. Dobré balistické přilby pro české vojáky rozhodně patří mezi TOP výzvy roku 2020 nejen ze strany armády.