Lubomír Metnar stejně jako před koncem roku opět hrozí rezignací, pokud armáda nedostane zpět pět miliard korun, které zbývá převést z rozpočtové rezervy vlády zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Původních deset miliard, o které neměla obrana vůbec přijít, mělo být vráceno do začátku ledna, pak do konce ledna, nyní zbývá pět miliard korun vrátit podle premiérových slov "asi v únoru". Současně byl navýšen schodek státního rozpočtu na plný půlbilion. V tom se sice pět miliard ztratí, přesto nad jejich vrácením visí otazníky. Může, nebo nemůže s nimi Ministerstvo obrany disponovat a počítat při práci na letošních investičních projektech?

Vůbec nejvyšší letošní plánovanou investicí Ministerstva obrany je první částka vydaná na akvizici pásových BVP. V příslušné kapitole státního rozpočtu je na ni vyhrazeno 4,21 miliardy korun. Tedy částka, která připomíná právě oněch pět miliard korun, na než obrana stále čeká. 

Foto: Vůbec nejvyšší letošní plánovanou investicí Ministerstva obrany je první částka vydaná na akvizici pásových BVP. (ilustrační foto) | Petr Svoboda / CZ Defence / CC BY-NC-ND

Odpor proti komunistickému návrhu uzmout obraně členské země NATO deset miliard korun byl všeobecný, ale kvůli politické konstelaci se ukázal neúspěšným. Jak lze číst v kontextu půlbilionového schodku státního rozpočtu tanečky kolem pěti zbývajících miliard? Tendrem na BVP se zabýváme již roky. Vyhlášen byl na jaře 2019 a zažil již řadu zvratů a především odkladů. V říjnu letošního roku budou volby, a jsme v situaci, kdy stále čekáme na měsíc trvající a již vlastně dvakrát odložené zkoušky funkčních prototypů. Zatím další ohlášený termín hovoří o konci března, tj. v průběhu května by byly zkoušky vyhodnocovány, pak přijde rozhodnutí, jednání o smlouvě, její podpis. V případě hladkého průběhu velmi těsně před volbami. V případě, že se některý z neúspěšných uchazečů z nějakého důvodu odvolá, vyvstane časově neřešitelný problém a věc nevyhnutelně dostane na stůl až nový ministr obrany nové vlády.

Ne že bychom neuměli v České republice podepisovat významné smlouvy nejen těsně před volbami. Umíme to klidně tři dny po nich. Jako v roce 2006, kdy Karel Kühnl podepsal smlouvu s rakouským Steyrem na dodávku Pandurů. Doba a atmosféra jsou dnes ovšem jiné. Tendr na pásová BVP je rozpočtově více než dvojnásobný, a současně si musíme připomenout, že i podpis tehdejší smlouvy tři dny po volbách byl důsledkem stížnosti společnosti Patria na průběh soutěže. Stačilo málo, zásah ÚOHS, a o smlouvě by rozhodoval nový ministr.

Otázkou zůstává, zdali dosavadní zadržování pěti miliard korun není náznakem, že vláda ve skutečnosti nehodlá akvizici za celkových 53 miliard dotáhnout do konce. Ministr Metnar sice ujišťoval poslance Výboru pro obranu, že se případné úspory ničím nedotknou investic, ale námitka byla logická a okamžitá: pokud ne z investic, tedy snad z provozních, nebo dokonce mandatorních výdajů? Licoměrnost spočívající v tom, že námitku formuloval komunistický poslanec, který přispěl k této nežádoucí situaci, nelze přehlédnout. Na podstatě to ovšem mnoho nemění. Bude-li třeba šetřit, na provozních a mandatorních výdajích dost obtížně - zejména nabízí-li se zde úspora vlastně sama. A sice úspora 4,21 miliardy v důsledku "objektivní" nemožnosti dotáhnout tendr na BVP do voleb do konce (protože COVID-19; zkoušky prototypů měly být hotové začátkem prosince, a jde minimálně o ztrátu čtyř měsíců).

Potřebu nových pásových BVP nelze zpochybňovat a případná absence pěti miliard korun by mohla zasáhnout také do dalších plánovaných nákupů, proto jsme se zeptali tiskového oddělení Ministerstva obrany (MO) na následující otázky:

1) Může současné zadržování pěti miliard korun reálně ohrozit tendr na nová BVP pro AČR?

MO: Aby resort obrany mohl pokračovat v modernizaci armády dle plánu, je třeba rozpočet 85,4 mld. Kč, který v říjnu 2020 jednohlasně schválila vláda. Zbývajících 5 mld. Kč je tedy třeba do rozpočtu MO vrátit. 

Při krácení resort zatím musel sáhnout do mandatorních (ve výši 3 mld. Kč) a běžných výdajů (2 mld. Kč), z čehož je patrné, že nepočítá s variantou, že se peníze do rozpočtu MO nevrátí a už vůbec ne, že by se např. projekt na pořízení BVP měl zastavit. Postavit těžkou brigádu je závazek vůči NATO, od kterého nechceme za žádnou cenu ustupovat.

2) V jaké fázi se tendr na nová BVP pro AČR v současné době nachází? Jaké jsou další konkrétní plánované postupy v rámci tendru?

MO: Aktuálně u tohoto materiálu probíhá meziresortní připomínkové řízení. Po jeho ukončení bude materiál předložen ke schválení vládě. Následně bude odeslána všem třem dodavatelům Výzva k podání (konečných/finálních) nabídek.

Splátkový kalendář je aktuálně naplánován na roky 2021-2028, jsou ale možné dílčí změny financování, o kterých na MO intenzivně jednáme – vliv na to má především výše finančních prostředků v rozpočtu MO na rok 2021, resp. vývoj ohledně navrácení zbývajících 5 mld. Kč do našeho rozpočtu.

3) Jaký dopad by měla absence 5 mld. korun v rozpočtu MO s delším časovým výhledem s ohledem na KVAČR?  Čeká nás řešení budoucnosti nadzvukového letectva, upgrade Pandurů, pořízení nových hlavních bojových tanků apod. Případné změny resp. odsuny v KVAČR by výhledově opět zvýšily vnitřní dluh armády o desítky miliard korun.

MO: V případě, že by se zbytek peněz nevrátil do rozpočtu MO, musely by se finance do mandatorních a běžných výdajů převést zpět z investic. Což by se dotklo uzavírání některých již naplánovaných smluvních vztahů.

Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o strategických projektech. Situace je ale složitější a probíhajících projektů, které je potřeba financovat, jsou stovky. 

Celou řadu z nich lze označit jako nutné pro chod armády. U všech proto denně pracujeme s vývojem situace a řešíme, jak podle situace upravit podmínky z hlediska financování.

Z výše uvedeného tedy nezbývá než doufat, že se slíbená částka 5 milard korun co nejdříve vrátí zpět do rozpočtu resortu obrany, které s těmito penězi počítá.