Ministerstvo obrany ČR, respektive Česká republika řeší s Evropskou komisí možné porušení směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany a ze Smlouvy o fungování Evropské unie. Vytýkací dopis uvádí jako problematický způsob nákupu vojenských vrtulníků H-1 za 14,6 miliardy korun. Nyní běží dvouměsíční lhůta na odpověď a vyřešení nedostatků. Reálný stav je takový, že přebírání nových vrtulníků H-1, tedy bitevních vrtulníků AH-1Z Viper a víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom, je v plném proudu a mělo by skončit na konci letošního roku. Vybudováno a zprovozněno je také simulační centrum H-1 v areálu 22. základny Vzdušných sil AČR v Náměšti nad Oslavou, kde probíhá výcvik pilotů i pozemního personálu. 

Mezivládní dohodu na nákup osmi víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyř bitevníků AH-1Z Viper podepsali 12. prosince 2019 tehdejší ministři obrany ČR a USA Lubomír Metnar a Mark Esper. Ministryně Jana Černochová následně v dubnu 2022 ve Washingtonu dojednala dodání dalších amerických strojů, a to dvou použitých kusů Venom a šesti použitých kusů Viper, které ČR získala od USA zdarma.

Komplikujícím momentem celého procesu akvizice nových vrtulníků pro AČR je podaná stížnost italským výrobcem vrtulníků, společností Leonardo, které se nezdál postup ministerstva obrany při výběru vrtulníků a požadoval, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ministerstvu zakázal plnit již podepsanou smlouvu s USA, protože ministerstvo obrany s firmou Bell podepsalo smlouvu ještě v době, kdy běžela doba na vypořádání námitek resp. námitky italské společnosti Leonardo a kdy zákon smlouvu zakazuje podepsat (Zadavatel obdržel uvedené námitky 20. 11. 2019 a hned následující den uzavřel smlouvu, přičemž o námitkách rozhodl až 5. 12. 2019). ÚOHS nakonec italské námitce nevyhověl a daný návrh na zrušení smlouvy s USA zamítl z důvodu ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů státu. Úřad však také resortu obrany za předčasné uzavření smlouvy uložil pokutu ve výši 550 milionů korun. 

Letos v únoru pak v souvislosti s nákupem amerických vrtulníků zahájila s Českou republikou řízení kvůli údajnému porušení směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany Evropská komise. Podle jejího stanoviska se Česká republika měla dopustit obcházení směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, konkrétně možného zneužití výjimky pro mezivládní zadávání zakázek. Jak komise doslova uvedla, přímé zadání zakázky je rovněž v rozporu se zásadami o zákazu diskriminace, rovném zacházení a transparentnosti proto, že společnostem z EU upírá možnost podat nabídku a účinně soutěžit o zakázku. České straně nyní běží stanovená dvouměsíční lhůta na to, aby na vytýkací dopis Evropské komise odpověděla. Odpověď vypracuje ministerstvo zahraničí společně s ministerstvem obrany. Následně pokud podané vysvětlení Evropskou komisi neuspokojí, může tato v krajním případě podat žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie s návrhem na výši pokuty. 

Současná bezpečnostní situace a neodkladná potřeba Armády České republiky modernizovat svou výzbroj je pro realizaci rychlých a efektivních akvizic pádným argumentem. Kromě zajištění bojeschopnosti armády jde také o naplňování našich závazků vůči Alianci. Aby se hrozba budoucích dodatečných nákladů spojených s platbou pokut neuspokojeným zájemcům v tendrech pro AČR zredukovala, mohl by být určitým řešením vlastní zákon o pořizování vojenského materiálu a techniky, nebo další novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek. Poslední novelizace zákona č. 134/2016 Sb. z června loňského roku totiž místo zásadních změn, na které ministryně obrany Jana Černochová upozorňovala na začátku svého působení v tzv. Desateru pro obranu, přinesla pouze odstranění nedostatků transpozice unijních zadávacích směrnic, na které upozorňovala Evropská komise. Pokud srovnáme všechny klíčové obranné dokumenty České republiky, KVAČR 2035 a fakt, že armádní akvizice jdou za rámec jednoho volebního období, je potřeba úpravy legislativy velmi aktuální.

Na potřebu zvýšení efektivity akvizic AČR upozornil také náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka na posledním Velitelském shromáždění, které proběhlo 20. února. Tehdy poděkoval za přijetí Zákona o financování obrany České republiky, který stanovil výdaje na obranu ve výši 2 % HDP a zároveň poukázal na nutnost změny tempa modernizace armády ve světle aktuální bezpečnostní situace a reálných hrozeb. „V rámci celostátního a celospolečenského přístupu k obraně se musíme z fáze diskuse přenést do fáze plánování a především do fáze realizace. Doba je dynamická, klade před nás čím dál větší výzvy. Musíme modernizovat naše síly, procesy, ale také myšlení. Náš akviziční systém je neudržitelný. Neudržitelný pro současné i budoucí potřeby. Musíme umět rychle reagovat na technologický vývoj a na naše potřeby,“ uvedl ve své řeči generál Řehka. 

V souvislosti se zahájeným řízením Evropské komise s ČR ohledně nákupu amerických vrtulníků jsme položili tiskovému oddělení ministerstva obrany několik otázek:

Ovlivní nějakým způsobem zahájení řízení Evropské komise s Českou republikou kvůli údajnému porušení směrnice o veřejných zakázkách v oblasti obrany další dodávky vrtulníků H-1 pro AČR?

Samotné zahájení tohoto řízení dodávky vrtulníků neovlivní.

Může toto řízení obecně zkomplikovat dosavadní přístup České republiky, resp. resortu obrany k nákupům formou vláda-vláda?

Ministerstvo obrany je přesvědčeno, že v současné době jsou veškeré nákupy formou vláda-vláda plně v souladu jak s národním, tak i s unijním právem. Nevidíme tedy důvod, proč by případné nepříznivé rozhodnutí EK mělo ovlivnit současné nákupy.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již dříve resortu obrany uložil půlmiliardovou pokutu za tendr na armádní vrtulníky H-1. Může nedávné zahájení řízení Evropské komise s Českou republikou znamenat další pokutu či jiné sankce?

Podle unijních pravidel skutečně může být uložena sankce, pokud by došlo k prokázání pochybení České republiky v podobě porušení práva EU.

Jak by se mělo v rámci dalších akvizic postupovat, aby se těmto řízením zamezilo?

Trváme na tom, že současné akvizice probíhají plně v souladu jak s národním, tak unijním právem, a není tedy v tento okamžik důvod přijímat speciální opatření v souvislosti s aktuálním řízením EK. Pokud by bylo ze strany příslušných orgánů EU vydáno právně závazné rozhodnutí, samozřejmě bychom situaci prověřili a v případě potřeby jeho závěry zapracovali do používaných vnitřních postupů u probíhajících či připravovaných zakázek.

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR, ÚOHS, Velvyslanectví USA v České republice