Evropská unie uvolnila prvních 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv, které již míří na Ukrajinu. Jde o další z avizovaných částí západní pomoci, kam v těchto týdnech spadá také druhá část pomoci v rámci české muniční iniciativy i dlouho očekávané americké letouny F-16, které by měly být na ukrajinském bojišti nasazeny již brzy. Podle představitelů Ukrajiny i Západu je však otázkou, jaký skutečný dopad budou mít na situaci na bojišti, kde ukrajinští obránci moc úspěchů v poslední době neregistrují, naopak svůj další dílčí postup v Doněcké oblasti hlásí okupační ruské síly.

V přepočtu více než 38 miliard korun nedávno uvolnila Evropská unie v rámci tzv. mimořádných výnosů generovaných provozovateli v rámci unie a držené centrálními depozitáři cenných papírů z imobilizovaných ruských státních aktiv. Prostřednictvím Evropského mírového nástroje a nástroje pro Ukrajinu budou nyní tyto peněžní prostředky směřovat do Ruskem napadené země, kde poslouží k nákupu zbraní i obnově země. „Mimořádné výnosy generované v této souvislosti provozovateli z EU nepatří Rusku a jsou v držení centrálních depozitářů cenných papírů. EU nyní začala směřovat tyto příjmy na Ukrajinu,“ stojí přesně ve vyjádření unijního Generálního ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření. „Na základě návrhů Komise a vysokého představitele Rada Evropské unie v únoru 2024 rozhodla, že centrální depozitáře cenných papírů, které mají v držení aktiva a rezervy centrální banky Ruska v hodnotě více než 1 milion eur a které byly znehybněny v důsledku sankcí EU, musí dát stranou mimořádné hotovostní zůstatky hromadící se v důsledku sankcí,“ pokračuje oficiální vyjádření EU.

V těchto týdnech na Ukrajinu také dorazí dlouho očekávaná součást západní pomoci, a to  americké stíhací letouny F-16. Celkem až 80 kusů těchto strojů se zavázaly dodat Nizozemsko, Belgie, Dánsko i Norsko, většina z nich však na Ukrajinu nedorazí ještě několik let. Spojené státy, které před rokem možné přesuny strojů schválily, zatím Ukrajině nepřislíbily ani jeden kus F-16. Prvotní nadšení ukrajinských představitelů tak střídá náznak skepse. Přesný počet modernějších stíhaček, které toto léto dorazí, není ze strategických důvodů zveřejněn, nebude to však více než jedna peruť o dvaceti letounech. Zatím chybí i potřebný počet vyškolených pilotů, kteří prošli komplexním tréninkem, byť ve zrychlené podobě. Poslední veřejné zprávy hovořily pouze o šestici vycvičených ukrajinských letců. 

„Rozhodnutí o F-16 bylo strategické. Jejich počty už tak strategické nejsou,“ komentoval situaci před měsícem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle některých nejmenovaných ukrajinských představitelů je pak otázkou, jaký bude jejich skutečný dopad na bojiště. „Nebudeme s nimi létat příliš blízko Rusům,“ řekl pro The Washington Post zdroj z ukrajinské armády, který si nepřál uvádět jméno. „Hlavním omezením (...) je počet strojů a čas potřebný pro výcvik. Pokud má Rusko 300 stíhaček a vy o mnoho méně, nemůžete operovat efektivně,“ pokračoval v hodnocení nejmenovaný představitel ukrajinské armády. Je tak pravděpodobné, že se letouny F-16 stanou spíše součástí protivzdušné obrany, než novou možností jak útočit na nepřítele a Kyjev bude letouny používat jako odstrašující prvek pro nepřátelská letadla a sestřelovat s nimi ruské rakety a drony.

Podle některých analytiků přišla západní pomoc v podobě letounů F-16 pozdě a dodávky tak mohou působit spíše jako morální podpora ukrajinským obráncům. „Jsme svědky tohoto docela rutinního vzorce, co se západní vojenské pomoci pro Ukrajinu týče. Ta je vždy potřebná okamžitě, avšak v době, kdy je doručena, se okamžitá operační potřeba často sníží až na nulu a je neplatná na základě rychlosti adaptace na bojišti,“ komentovala pro The Washington Post analytička Becca Wasserová z think tanku Center for a New American Security.

Na Ukrajinu v této době dorazila i druhá část pomoci z české muniční iniciativy. Ministr zahraničí Jan Lipavský v Bruselu oznámil, že po prvních 50 tisících přijde během července a srpna dalších 100 tisíc kusů dělostřeleckých granátů nakoupených mimo země EU. „Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohl iniciativa pokračovat i v roce 2025. Mohli bychom dodat ještě letos až 800 000 kusů, kdybychom měli peníze,“ řekl podle Českého rozhlasu Lipavský novinářům s tím, že se do iniciativy zapojilo už 18 zemí a z toho 15 už splnilo své finanční závazky. Z bezpečnostních důvodů se přímo nesděluje, odkud munici čeští vyjednavači shání. „Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme,“ vysvětlil problematiku Lipavský.

Na ukrajinské frontě je česká pomoc pro stále fyzicky i materiálně vyčerpanější ukrajinské vojáky velmi vítanou vzpruhou. Navíc Rusové ve svých výpadech nepolevují, exploze znějí každý den po celé délce frontové linie – od Charkova na severu až po Cherson na jihu země. V poslední době pak probíhají ostré boje zejména v Doněcké oblasti ve směru na Pokrovsk, kde Rusové hlásí dílčí územní zisky. Moskva také nedávno oznámila „osvobození“ obce Lozuvatska, které se nachází 24 kilometrů od Pokrovsku. Kyjev však obsazení zmíněné vesnice nepotvrdil, ukrajinské ministerstvo obrany naopak uvedlo, že v oblasti ukrajinská armáda odrazila na 40 ruských útoků.

Zdroj: Evropská komise, The Washington Post, Euronews